Romány a povídky

Silný příběh tří generací žen z rodiny nacistického důstojníka v koncentračním táboře Dachau a židovské rodiny z Vídně, v němž je každý hluboce poznamenán válečnými hrůzami bez ohledu na to, na které straně konfliktu stojí.V 90. letech 20. století se v Kalifornii setkávají dva přeživší z obou rodin. Rosa je mladá australská muzikoložka, Otto světoznámý skladatel a violoncellista. Spojuje je hudba i minulost, ale bude zapotřebí ještě něčeho dalšího, co jim pomůže překlenout rány i propasti způsobené dějinami.S dětskými vzpomínkami na rozbombardovaný Leicester a Coventry se Martin Goodman po škole přestěhoval do Berlína. Jeho dílo zkoumá způsoby, jimiž válka působí v šokových vlnách na další generace. Spisovatel, oceněný za své romány i vědecká díla, nyní přednáší jako profesor kreativního psaní na Univerzitě v Hullu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Martin Goodman (*1953) je profesorem židovských studií na Universitě v Oxfordu. Je členem Wolfson College a Oxford Centre of Hebrew and Jewish Studies. Už jeho první román On Bended Knees (Na kolenou), který se dostal do užšího výběru na cenu za románový debut Whitbread First Novel Award, ohlásil hlavní téma všech jeho následujících prací: potýkání se s následky válek. Zatímco beletristický životopis vědce, který se snažil eliminovat plynové útoky za 1. světové války, Suffer & Survive (Trpět a přežít), vyhrál první cenu v Basis of Medicine u BMA Book Awards, tak v knize Client Earth (Klient Země), jež získal cenu poroty v Business Book of the Year Award 2018, vypráví příběh ekologických právníků, kteří se snaží zachránit planetu před lidskou destrukcí.

Odvážná až drásavá výpověď o lásce po změně pohlavní identity. Jaký vlastně bude život po přeměně? Je možné, aby muž po padesátce v konečně správné identitě obstál ve světě biologických samců a naplnil svou celoživotní touhu po lásce? Takové a další otázky si klade Mike Perry ve volném pokračování autobiografického románu Klec pro majáky. A právě závěrečná myšlenka jeho prvotiny, formulovaná jednou z postav, jako by předznamenala téma nového románu: „... víte, že už můžete milovat jako chlap a dostáváte košem taky jako chlap. Ještě to moc neumíte, pravda, a zbytečně se kvůli tomu svíjíte, ale to je o zvyk…“ Autor v emocemi naplněné próze opět poodhaluje roušku života lidí, kteří žiji vedle nás, jenom se narodili do "nesprávné" tělesné schránky. Jejich víra v lásku a touha po naplnění citového života je však nezměrná i nezničitelná.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mike Perry se narodil v roce 1958 jako žena a půl století prožil pod jménem Ivana P. V jeho ženské schránce se však od počátku skrývala identita muže. Tehdejší doba a okolnosti nedovolovaly tento rozpor těla a duše řešit, a tak se rozhodl v sobě vše potlačit a přizpůsobit se dané roli ženy. Vystudoval novinářskou fakultu, získal doktorát, a smysl svého života nacházel v práci redaktora v Čs. rozhlase. Utajované trápení ventiloval v básnické tvorbě a v hudbě, hrál na kytaru a skládal písně. Po listopadové revoluci se mu narodila dcera, kterou vychoval sám jako svobodná matka. Aby se mohl věnovat dceři, byl nucen opustit svou profesi i hudební aktivity, nějaký čas učil na základní škole angličtinu, poté pracoval v cestovní kanceláři. V průběhu let však už svou mužskou identitu v sobě nedokázal potlačit, a tak se ve svých padesáti letech rozhodl pro hormonální přeměnu, absolvoval nezbytné operace a stal se sám sebou na plný úvazek.

Novela zachycující psychickou nemoc z pohledu mladé vysokoškolačky, která prožívá svá první milostná vzplanutí i zklamání. Ukazuje životní peripetie s mnoha eskapádami, na jejichž konci se mísí pocit rezignace s nadějí nových začátků. Vnitřní monology poodhalují zákoutí lidské duše, ve které se denně rozehrává nevyrovnaný boj dobra se zlem. Kniha bez příkras přináší zápisy reflektující úzkostné pocity, ale i humor každodennosti. To vše na pozadí diagnostikované F20. -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Gabriela Pokorná se narodila v Praze. Na FF UK absolvovala obor bohemistiky se zaměřením na literární historii. Kniha V hlavě: Ze zápisků mladé schizofreničky je jejím literárním debutem.  

Pohádka pro přepracované ženy. Volné pokračování knihy Tlustá tak akorát. Květa má za sebou úspěšný rok. Vypořádala se se svým pošramoceným sebevědomím, přijala svá přebytečná kila a začala si plnit své sny. Její „Babiččino okénko“ šlape, ona sama peče jako divá a k tomu ještě stihla natočit 365 dílů vlastní Bakershow, která se právě začíná vysílat v televizi.Po letech marného hledání lásky se kolem ní točí hned tři nápadníci. Jenže kterého si vybrat? O tom mají jasno věrné kamarádky její zesnulé babičky, které se rozhodly vzít Květino štěstí do vlastních rukou. A jdou na to vlastní hlavou, vlastním rozumem a hlavně velmi originálním humorem.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Michala Jendruchová (*1979) pochází z malého městečka Chrast u Chrudimi. V dětství toužila být herečkou, což se jí alespoň „papírově“ podařilo. Vystudovala VOŠ hereckou, ale jak s nadsázkou říká, jediná její profesionální divadelní rolí byla figurína. Celý svůj profesní život pracuje v médiích. Působila jako zprávařka v rádiu, reportérka pro televizi, byla redaktorkou v denním tisku i v ženských časopisech. Nyní pracuje jako publicistka na volné noze, přispívá do časopisů, mimo jiné píše fejetony a dnes se našla i v psaní knih.Spisovatelskou dráhu odstartovala vlastním příběhem Už je to za mnou aneb osobní zpověď (bývalé?) anorektičky – anorexie a jak se s ní vyrovnat (2013 – Vyšehrad), V roce 2018 jí vyšel pak první román Dvojité salto na talíři (Motto). Poruch příjmu potravy se týká i kniha Jídlo není nepřítel (2020 – Grada). V nakladatelství Práh jí vyšly dva romány Tlustá tak akorát (2019) a její volné pokračování Babiččina sladká terapie (2020). Její šestou knihou je soubor příběhů z času Covidu Když není čas na smutek.

Láska, smrt, pandemie... Vizionářský román, svébytná antiutopie zachycující novodobou zkázu lidstva.Osmnáctiletý Mojmír odjíždí v létě do hor. V babiččině staré roubence, kde ani nefunguje internet, si užívá klid po hektickém roce, který má za sebou. S pražskými kamarády je ve spojení přes telefon a slibuje jim, že se za pár dnů vrátí. Osud má však s Mojmírem jiné plány.Zatímco v horách panuje idyla, život “dole” se rychle mění. Zákeřný vir EBS napadá čím dál víc obyvatel, epidemie brzy přeroste v pandemii. Svět je proti smrtelné nákaze bezmocný. Mojmír situaci podceňuje, ale záhy se na vlastní kůži přesvědčí, jak je vážná. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Iva Pekárková (*1963) je česká prozaička, publicistka a překladatelka. Po maturitě na gymnáziu studovala přírodovědeckou fakultu UK, obor mikrobiologie a virologie. Krátce před dokončením studia emigrovala (1985). Po desetiměsíčním pobytu v uprchlickém táboře v Traiskirchenu u Vídně, kde si přivydělávala i jako uklízečka, získala roku 1986 za podpory nadace Amerického fondu pro československé uprchlíky (AFCR) povolení k odjezdu do USA. Usadila se nejprve v Bostonu (pracovala pro zmíněnou nadaci) a poté v New Yorku. Živila se mj. jako barmanka, ale zejména jako sociální pracovnice mezi etnickými menšinami v newyorské černošské čtvrti Jižní Bronx a taxikářka. Na přelomu let 1988–1989 žila půl roku v Thajsku a zabývala se poměry v místních táborech pro utečence. V letech 1993 a 2000 strávila několik měsíců v Indii. Od roku 1997 žila v Praze, příležitostně překládala a působila v redakci Mladé fronty Dnes. V roce 2003 strávila téměř dva měsíce v Nigérii. Od roku 2005 žije v Londýně a pracuje jako taxikářka a tlumočnice.Literární činnosti se věnuje od začátku 80. let. Před odchodem do exilu publikovala populárně vědecké články ze svého oboru v ABC, Živě a Sedmičce pionýrů. V zahraničí uveřejňovala prózy v exilových časopisech Západ (Ottawa), Svědectví (Paříž), Paternoster (Vídeň) a ve Sborníku zaostřeného rozptýlení (New York), v angličtině publikovala povídky a články v severoamerických a kanadských magazínech (mj. The Idle, The New York Times, Sunday upplement a Penthouse). Po roce 1989 v Čechách v periodikách Playboy, Cosmopolitan, Esquire, Marianne a v Lidových novinách, Právu a Mladé frontě Dnes. Na internetových stránkách iDnes.cz má Iva Pekárková od května 2008 svůj blog.

35 + 1 hřejivých příběhů z těžkých časů COVIDU. Dotkla se každého z nás, změnila náš pohled na život, změnila naše vnímání. Doba covidová prověřila naše vztahy, ale i vztah sama k sobě. Mnozí z nás propadali beznaději. Oni jí dokázali čelit. Na beznaděj, strach či paniku neměli čas. Intenzivně pomáhali tam, kde bylo potřeba. Svým postojem dokázali inspirovat, motivovat a dodávat sílu, které sami často neměli nazbyt. Věříme, že hřejivé příběhy odvážných lidí vnesou i do vašeho života radost a přesvědčení, že to s tím naším světem není tak špatné. Možná ve vás vyvolají dojetí, možná vám vykouzlí úsměv na tváři. Nechte se pozvat do světa, kde dobro stále vítězí.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Michala Jendruchová (*1979) pochází z malého městečka Chrast u Chrudimi. V dětství toužila být herečkou, což se jí alespoň „papírově“ podařilo. Vystudovala VOŠ hereckou, ale jak s nadsázkou říká, jediná její profesionální divadelní rolí byla figurína. Celý svůj profesní život pracuje v médiích. Působila jako zprávařka v rádiu, reportérka pro televizi, byla redaktorkou v denním tisku i v ženských časopisech. Nyní pracuje jako publicistka na volné noze, přispívá do časopisů, mimo jiné píše fejetony a dnes se našla i v psaní knih.Spisovatelskou dráhu odstartovala vlastním příběhem Už je to za mnou aneb osobní zpověď (bývalé?) anorektičky – anorexie a jak se s ní vyrovnat (2013 – Vyšehrad), V roce 2018 jí vyšel pak první román Dvojité salto na talíři (Motto). Poruch příjmu potravy se týká i kniha Jídlo není nepřítel (2020 – Grada). V nakladatelství Práh jí vyšly dva romány Tlustá tak akorát (2019) a její volné pokračování Babiččina sladká terapie (2020). Její šestou knihou je soubor příběhů z času Covidu Když není čas na smutek. 

Když se psaní stane osudem, jde osobní život stranou. Spisovatelé Gottfried Keller, Johann Peter Hebel, Eduard Mörike, Jean-Jacques Rousseau, Robert Walser a malíř Jan Peter Tripp byli outsideři a osamělci stojící stranou dění, možná i ztroskotanci. Žijící klasik W. G. Sebald sleduje stopy, jež zanechali v životě a literatuře. Píše o nich tak naléhavě, jako by stáli před námi živí a byli našimi současníky. Sebald splétá jejích osudy a tvorbu se svým vlastním životem a bohatou kariérou. Přináší obraz výjimečně talentovaných autorů, jejichž prokletím byla křehká povaha. V neposlední řadě je Byt ve venkovském domě netradičním autoportrétem téměř kultovního spisovatele. Knihu doprovází reprodukce více než čtyřiceti obrazů, které k textu sám Sebald vybral. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- W. G. Sebald (1944-2001), rodák z německého Allgäu, žil od r. 1970 ve Velké Británii, kde mj. působil jako profesor evropské literatury na University of East Anglia a ředitel Britského centra literárního překladu. Je autorem čtyř prozaických titulů, dvou svazků poezie a řady literárních esejů a studií. V českém překladu vyšly dosud jeho prózy Vystěhovalci (1992, č. 2006), Austerlitz (2001, č. 2009) a Saturnovy prstence (1995, č. 2012).

Strhující příběh zachycující na osudech jedné rodiny tragické půlstoletí moderních kolumbijských dějin. Tajemná postava bývalého pilota Ricarda Laverdeho fascinuje mladého bogotského právníka Antonia Yammaru od jejich prvního setkání v kulečníkovém baru. Když jednoho dne Laverde obdrží magnetofonovou kazetu, oba muži se vydají společně do kulturního centra, kde si chce Laverde její obsah přehrát. Vzápětí je na ulici zastřelen neznámými vrahy a Yammara, který je sám při incidentu zraněn, začne pátrat po Laverdeho minulosti. Vydává se za jeho dcerou a postupně rozplétá záhadu mužova pozoruhodného života, který jako by ztělesňoval trauma celé generace Kolumbijců zasažené spirálou násilí, do níž zemi uvrhly drogové války.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Juan Gabriel Vásquez (1973) patří k předním současným latinskoamerickým prozaikům. Po studiích na pařížské Sorbonně strávil řadu let ve Španělsku, dnes žije v Bogotě. Hluk padajících věcí (2011), jeho třetí román, získal mj. cenu nakladatelství Alfaguara, cenu International IMPAC Dublin a Cenu Gregora von Rezzoriho a překládá se do dvou desítek jazyků.

Kniha, jaká tu bezpochyby ještě nikdy nebyla. Autor bestselleru Literární spolek Laury Sněžné přichází opět s návykovým koktejlem magického realismu, detektivky, hororu a fantasy, ale tentokrát jde ještě dál a nabízí čtenáři příběh, který s ním bude žít ještě dlouho po otočení poslední strany. Šéfredaktor Olli Suominen vede středně velké nakladatelství, zaměřené na knížky pro děti a populárně naučnou literaturu. Jeho poklidný život, plný práce i rodinné rutiny, se změní, když si založí facebookový účet. Ozvou se mu totiž nejen kamarádi z dětství, ale i jeho první láska, nyní slavná spisovatelka, jež mu nabídne novou knihu - Magický průvodce městem. Citově okoralý Olli znovu zažívá probouzející se vášeň a posléze se ocitá před zásadním rozhodnutím. V době, kdy příprava rukopisu vrcholí a text se chystá do sazby, beze stopy zmizí jeho manželka a syn. Pouze na Ollim, bojujícím s vlastní amorálností a šrámy na duši, teď záleží, zda se rodina opět shledá. Šanci má jen jednu. Anebo? -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pasi Ilmari Jääskeläinen (* 1966) je považován za jedno z nejlépe střežených finských literárních tajemství. Jako romanopisec a autor povídek proslul zejména v oblasti sci-fi a fantasy a vyhrál řadu žánrových ocenění (cena Kuvastaja, udělovaná Finskou tolkienovskou společností, cena Atorox). Jeho román Literární spolek Laury Sněžné (č. 2015) se stal senzací a vychází ve čtrnácti zemích, od USA až po Jižní Koreu.

Román o tenisovém zápasu během něhož se převyprávějí události, které stály na úsvitu moderní doby i její současné krize. Na kurtu proti sobě stojí dva nepravděpodobní soupeři - na jedné straně se protahuje italský malíř Caravaggio, na druhé kontroluje výplet španělský spisovatel Francisco de Quevedo. První z nich byl kdysi pronásledovaný za to, že si jako předlohu k obrazům svatých vybíral kurtizány a zlodějíčky, druhý zase kvůli svým pikareskním románům o sympatických buřičích postrádajících morální zábrany. A zvláštní je i míček, s nímž hrají. Vyrobený je z vlasů Anny Boleynové, ženy anglického krále Jindřicha VIII., který jí nechal setnout hlavu. Caravaggio a de Quevedo spolu sehrají tři sety, během nichž se míček odráží k různým historickým událostem a postavám a stává se symbolem měnící se morálky, hrou mezi dobrem a zlem, kde se rychle střídají strany. Nejde tu ani tak o sportovní, ale umělecký, duchovní a společenský zápas o novou podobu světa. Každý úder tenisové rakety autorovi umožňuje přecházet z jednoho kontinentu na druhý, z jedné časové epochy do druhé, a to včetně současnosti a jeho osobního příběhu mexického emigranta. A všechna ta vlákna se velmi rychle začnou splétat dohromady v působivou tapiserii. Náhlá smrt je nebývale osobitá a zábavná freska přibližující dějinný zlom podobný tomu, jakým právě prochází i naše civilizace.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Álvaro Enrigue (1969) je mexický spisovatel, esejista a literární kritik, jeden z kmenových autorů prestižního španělského nakladatelství Anagrama, který dnes žije a tvoří v New Yorku. Jeho knihy jsou překládány do mnoha jazyků, například do angličtiny, němčiny, francouzštiny či švédštiny. Česky vydaná kniha Podchlazení (2014) byla mezinárodní kritikou označena za „literární artefakt“, ve kterém se střetávají všechny literární žánry a tradice 21. století. Dosud nejprestižnějším oceněním je cena Herralde (2013), kterou Enrigue získal právě za román Náhlá smrt (Muerte súbita). Jeho manželkou je spisovatelka Valeria Luiselliová.

Osud hlavní hrdinky Elišky se podobá osudu mnoha současných žen. Je rozvedená a žije sama s dcerou, kvůli které nenavazuje dlouho žádný nový vztah. Když ale dcera dospěje, objevuje se v životě Elišky šance na nový začátek s Adamem, mužem, kterého si zamiluje. Vzdává se své práce, opouští rodné město a stěhuje za ním. Vše vypadá, že jejich vztah dospěje až k svatbě – tehdy se ale nečekaně vrací Adamovi domů jeho dcera i s dítětem. Pro obě není pod jednou střechou místo. Která to bude?  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Helena Kratochvílová (*1961) vystudovala gymnázium v Litoměřicích, kde prožila dětství a následně pokračovala ve studiu na Pedagogické fakultě v Ústí na Labem. Nyní žije již více než dvacet let v Českých Budějovicích, kde pracuje jako učitelka českého jazyka a dějepisu na základní škole. Má ráda hudbu a sport, zejména jezdectví. Její velkou láskou je hrad Rožmberk, kde ji můžete potkat jako průvodkyni. Je rozvedená, oporou jí je zejména rodina jejího syna, přátelé a žáci. Právě na jejich popud začala psát.

V normandském městečku popadali z oblohy mrtví ptáci. Přestože se zvláštní jev během krátké doby zopakuje ve dvou dalších obcích, zdá se, že to nikoho nezajímá. K objasnění záhady se horečně upne až mladý Pařížan, student literatury, jehož dizertační práce i osobní život už před nějakou dobou ustrnuly na mrtvém bodě. Protože se úkaz odehrál v jeho rodné vsi, nechává mladík všeho a vyzbrojen příruční knihovničkou vyplouvá do Normandie na výletní lodi plné seniorů. Spíše než stopy vedoucí k objasnění záhady však na své bizarní detektivní pouti nachází vzpomínky, objevuje neznámou historii své rodiny a střetává se sebou samým. Co ale stojí za tajemným jevem? Sesílají snad nebesa znamení blížící se apokalypsy? --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Victor Pouchet (*1985) je francouzský spisovatel a básník. Dětství prožil na pařížském předměstí a prázdniny trávil na pobřeží Bretaně a v korsických horách. Pokusil se přeplout z Azorských ostrovů do Francie na malé plachetnici a s přáteli zahájil projekt pěšího pochodu podél francouzských hranic po etapách. Ten by měl být zakončen v roce 2060. Vyučuje literaturu a působí jako literární kritik v časopisu Le Magazine littéraire. Kniha Proč umírají ptáci je jeho románový debut.

Příběh Gilberta Silvestra, univerzitního profesora, který se zabývá studiem vousů ve filmech, výborně kombinuje bizarní momenty i filozofii. Gilbert se jednoho dne probudí po velice živém snu, v němž se mu zdá o tom, že ho podvádí manželka. Profesor je tak přesvědčený o pravdivosti svého snu, že si sbalí věci a vydá se prvním letadlem do Japonska. Tam se seznámí s dílem básníka Macua Bašóa a rozhodne se, že musí spatřit měsíc nad Borovicovými ostrovy. Jenže ještě než se na svou pouť vydá, setká se se studentem Josou, kterého na cestách vede úplně jiná kniha: průvodce po nejlepších místech k sebevraždě. Povede se mu mladíkovo rozhodnutí změnit? A jakou proměnou projde sám Gilbert coby náruživý milovník kávy v zemi zasvěcené čaji? Román Marion Poschmannové překvapuje jazykovou invencí a literárními odkazy, zároveň předkládá čtivý příběh plný bizarních zvratů, postav i důvtipných kliček v ději. V Německu je Poschmannová opěvována nejen kritiky, ale především čtenáři.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Marion Poschmannová (*1969) studovala filozofii, slavistiku a germanistiku. Začínala jako básnířka, dnes je známá i jako prozaička. Za své knihy byla již třikrát nominována na Německou knižní cenu. Z dalších ocenění, která získala, jmenujme například Cenu Ernsta Meistera za poezii (2011), Cenu Petera Huchela (2011) či Düsseldorfskou literární cenu (2017).

Nespoutaný příběh, inspirovaný poetikou orientálních pohádek i dobrodružných ság moderní popkultury, který svérázným způsobem odráží i rostoucí výbušnost a nepředvídatelnost světa, jenž nás reálně obklopuje.New York zasáhne katastrofální bouře a převrátí naruby město i život jeho obyvatel. Je to začátek vlny "podivna", která změní tvář celého světa a promění ho v bojiště nadpřirozených sil. Během následujícího tisíce a jedné noci - dvou let, osmi měsíců a osmadvaceti dnů - se v zápase o všechno utká dobro a zlo, světlo a temnota. Zachrání civilizaci s jejími sny, ambicemi i obyčejnými lidskými životy princezna džinů Dunjá se svými potomky, počatými před dávnými časy a nyní povolanými do války proti zákeřným běsům?  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Salman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci (1981, č. 1995, 2009), barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v r. 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a r. 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba (1983, č. 1990, 2004), Satanské verše (1988, č. 1994, 2015), Hárún a Moře příběhů (1990, č. 1994), Maurův poslední vzdech (1995, č. 1999, 2013), Zem pod jejíma nohama (1999, č. 2001), Zběsilost (2001, č. 2003), Klaun Šalimar (2005, č. 2008), Čarodějka z Florencie (2008, č. 2010), Luka a Oheň života (2010, č. 2013) a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí (2015, č. 2016), svazek kratších próz Východ, Západ (1994, č. 1997) a kniha vzpomínek Joseph Anton (2012, č. 2012). Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Satirická, lehce lechtivá groteska o průběhu jednoho (ne)obvyklého šampionátu. Každý rok se ve finské Heinole odehrává světový šampionát v saunování. Letos na něj přijeli i dva hrdinové tohoto románu, kteří působí jako vzájemné protiklady. Subtilní šedesátiletý Igor Azarov (158 cm, 56 kg), bývalý ruský voják (sloužil jako člen posádky v ponorce), je ztělesnění askety. Padesátiletý Niko Tanner, finská pornohvězda, naopak zosobňuje všemožné extrémy a excesy, ale i posedlost profesionální kvalitou. Tenhle blonďatý obr se na závod nepřipravuje, žije ze dne na den bujarými večírky a alkoholovými dýchánky, přesto mistrovství v saunování poslední roky vyhrává s přehledem. Igor je posedlý myšlenkou, že po třech letech, kdy se umístil jako druhý, tentokrát Nika porazí. Oba rivalové se utkají v aréně zahřáté na 110° Celsia, před zraky hlučného, téměř dvoutisícového publika a rozhodčích. Vše je připraveno, fraška může začít.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Joseph Incardona (*1969), spisovatel, scenárista a režisér, se narodil švýcarské matce a sicilskému otci. Díky nim dobře ví, že je třeba dávat si pozor na Berlusconiho a švýcarský bankovní systém. Sám o sobě říká, že je nestálý, úzkostlivý, se sklony k posedlostem a hypochondrii. Bývá srovnáván s Chuckem Palahniukem nebo Harrym Crewsem. Za knihu Derriére les panneaux, il y a des hommes (2015) dostal Velkou cenu za detektivní román, udělovanou ve Francii. Jeho další román Chaleur (Žár) evokuje dynamiku knih jako Koně se přece střílejí od Horace McCoye.

Životopis fiktivního anglického spisovatele s ruskými kořeny vyšel jako první Nabokovova kniha v angličtině a osud hrdiny se na mnoha místech zřetelně protíná s osudem autora. Hravě ironický a mnohovrstevný text, jenž díky analýzám neexistujících knih a rozsáhlým citátům získává až mystifikační potenciál, je zároveň biografií literáta, tragickým milostným příběhem s prvky detektivky i jemnou parodií na všechny tyto žánry. Dvojice osudových žen v hrdinově životě se dotýká autorova návratného tématu sváru kulturních identit – přestože touží stát se Angličanem, nakonec miluje a umírá jako Rus. Rafinovaná hra s prolínáním vypravěče a jeho hrdiny svědčí o nepoznatelnosti a nepopsatelnosti „skutečného života“ kohokoli z nás.  První anglicky psaný román Vladimira Nabokova z roku 1941 vychází poprvé v češtině v překladu Pavla Dominika. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vladimir Nabokov se narodil v dubnu 1899 v Petrohradu v prostředí aristokratické a politicky liberální rodiny. Po definitivním převzetí moci bolševiky se roku 1919 spolu s rodinou uchýlil do exilu, kde po studiích na cambridgeské Trinity College také v roce 1926 debutoval jako prozaik románem Mášeňka. V následujících patnácti letech se prosadil jako přední představitel ruské literární emigrace. Po příchodu do USA v roce 1940 působil v oboru ruské a evropské literatury mj. na massachusettské Wellesley College a od roku 1948 na Cornellově univerzitě. Psal přitom nadále takřka výhradně anglicky. Roku 1960 se vrátil do Evropy a zbytek života strávil ve švýcarském Montreux, kde roku 1977 zemřel. Nabokov je autorem obsáhlého románového a povídkového díla, anglických překladů několika významných ruských literárních děl i řady ceněných literárněkritických studií. 

Povznášející, vtipný i dojemný příběh o lásce, věrnosti a naději. Nenechte se překvapit okolností, kdo je vypravěčem tohoto románu. Je jím totiž pes. Jmenuje se Enzo a je to nesmírně bystrý a inteligentní pozorovatel. Především díky svému vnímavému pánovi, Dennymu Swiftovi, kterého bezvýhradně miluje. A taky se mu snaží všemožně pomáhat. Ostatně má s čím. Denny je totiž automobilový závodník, a ne ledajaký! Ovšem závodění se nestalo alfou a omegou jeho života. Daleko víc mu záleží na jeho tříleté dceři Zoë. Musí o ni bojovat s rodiči své předčasně zesnulé ženy, kteří si malou Zoë chtějí ponechat u sebe. Uspěje Denny nakonec? Získá zpět svou dceru? Stane se automobilovým šampionem? Jeho věrný pes Enzo na to každopádně vynaloží všechny své schopnosti. „Psí perspektiva“ tomuto románu vtiskuje neobyčejné kouzlo, které si vás jistě podmaní.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Garth Stein je americký spisovatel a filmový producent, je autorem několika románů a jedné úspěšné divadelní hry. Zajímavé jsou i jeho rodové kořeny – jeho matka je dcera Indiánky a Američana irského původu, jeho otec je potomkem židovských emigrantů z Austrálie.

Podmanivý román italské prozaičky ověnčený hned několika literárními cenami vypráví příběh dvou žen zasazený do prostředí Sardinie padesátých let minulého století. Když se chudé vdově Anně Terese narodí nepříliš vítaná čtvrtá dcera Maria, ujímá se jí ve věku šesti let osamělá a bezdětná švadlena Bonaria, jež jako "accabadora" pomáhá ze světa nevyléčitelně nemocným. Před dívkou je tato její role utajována, a když vyjde po letech najevo, Maria adoptivní matku opustí a vydá se do Turína, kde přijme místo vychovatelky. Poté co se dozví, že Bonaria vážně onemocněla, vrací se zpět, aby se o ni postarala, a když se ženin stav dále zhorší, začíná chápat, že přišla chvíle rozhodnutí, jak "accabadoře" nejlépe posloužit. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Michela Murgiová (*1972) pochází ze sardinského Cabrasu. Za Accabadoru (2009), svůj románový debut, byla vyznamenána šesti literárními cenami včetně prestižní Premio Campiello.    

Chvilka příšerné poezie s autorem kultovního Mládí v hajzlu. Co si asi tak může člověk slibovat od života, když ho osud obdaří ne zrovna přitažlivým zjevem, mizerným zrakem, předčasnou plešatostí a navrch jménem Daniel Richard Nixon (ne, po žádných příbuzenských vazbách nepátrejte, to jen Dannyho otec projevil svůj republikánský zápal)? Nejspíš nic moc. Takže žádný div, že je z Dannyho v osmatřiceti osaměle žijící muž se špatně placeným zaměstnáním, těžce závislý na alkoholu a nikotinu. A když pak v práci dojde k reorganizaci a jeho místo zruší pro nadbytečnost, je to už vyloženě na mašli. Na druhou stranu by mohlo být i hůř. Tak například Dannyho bývalý kolega Tim je momentálně z důvodu svedení nezletilé osoby (ačkoli sám tvrdí, že to bylo přesně naopak) na útěku před zákonem, a především před otcem dotyčné slečny, zástupcem šerifa Grizzoffskim, bývalým armádním sniperem s dlouhými prsty a touhou po krvi. Čeká na Dannyho nová úžasná kariéra v maloobchodním prodeji či v psychoterapeutické praxi? Najde konečně spřízněnou duši, s níž by kráčel životem? Je tou pravou oddaná katolička a milovnice koček Wenda, tajemná Abby, mladičká Olivia nebo bývalá spolužačka Lizzie? Na všechny tyto i další otázky vám odpoví nejnovější humoristický román C. D. Payna.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- C. D. Payne (*1949) je americký volnomyšlenkář a spisovatel. Proslavil se především sérií kultovního deníku Mládí v hajzlu. Vystudoval historii evropských zemí na Harvardu, poté se živil jako redaktor, grafik, reklamní textař či fotograf. Měl asi třicet zaměstnání a žádné se mu podle jeho slov nelíbilo. V současné době se věnuje provozu svého nakladatelství Aivia Press, muzeu karavanů a psaní beletrie. Žije v Sonoma County, severně od San Franciska. V Nakladatelství JOTA dále vyšly knihy: Holubí mambo (1999), Americké krásky (2006), Neviditelný (2012), Dědictví aneb Jak Helena ke štěstí přišla (2013), Brenda Veliká (2013), Nestydaté plavky (2015), Zázrak v plechovce (2017), Z hovna bič (2017).C. D. Payne je milovníkem vintage karavanů, bizarních fotografií, Franka Sinatry, čivav a psacích strojů. Sní o profesi ambulantního hráče na akordeon, o němž je přesvědčen, že bude nástrojem 21. století. Psaní pro něj nikdy nebyl problém (píše údajně od čtyř let), horší bylo přimět někoho, aby mu za ně platil.

Příběh o existenciální krizi, izolaci, depresi a jinakosti, se kterou se člověk nemůže vyrovnat. Exkurs do zmatené mysli nešťastné Frankie. Frankie je na dně. Zhroutila se na vyšisovaný koberec zatuchlé dublinské garsonky a sbírá sílu k poslednímu zoufalému počinu: zavolá mamince. Hrdinkou druhé knihy pozoruhodné irské autorky je pětadvacetiletá výtvarnice, která prochází tvůrčí i existenciální krizí. Opustí velkoměsto a nastěhuje se do chátrajícího venkovského domku po milované babičce, kde od její smrti nikdo nebydlí. O samotě v prostředí plném upomínek na zemřelou i na vlastní dětství se Frankie pokouší pochopit podstatu svého zhroucení a najít z něj cestu ven, překonat smutek a depresi, vrátit se do života. Ve snaze dát svým myšlenkám strukturu zkouší sama sebe ze znalostí nabytých během studia, interpretuje si výtvarná díla převážně dvacátého století a hledá v nich relevanci ke své životní situaci. Název jednoho z nich je titulem knížky. Sara Baume, jejíž prvotině Jasno lepo podstín zhyna se dostalo nadšeného přijetí, zde potvrzuje originální intelekt a jazykové mistrovství, ale největší síla knihy opět spočívá v autorčině schopnosti čtenáře zcela ponořit do světa své hrdinky, vnímat ho jejími smysly, prožívat její emoce a nacházet krásu na nejnečekanějších místech. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sara Baume (*1984) vystudovala dublinskou výtvarnou akademii a tvůrčí psaní na Trinity College. Publikovala časopisecky a za jednu z povídek získala v roce 2014 cenu Davy Byrnes Short Story Award. Její debutový román Jasno lepo podstín zhyna byl v roku 2015 čtenáři nominován na cenu Guardian First Book Award. Za jeho české vydání získala překladatelka Alice Hyrmanová McElveen cenu Magnesia Litera 2017

Je ochotná zjistit pravdu. Bude ochotná za ni zaplatit? Spletitý příběh o vraždě, hrabivosti a lásce plný intrik a pletich. Rodinná sága, kterou zhltnete na jedno posezení. V dětství byla babička pro Mayu, vyrůstající na předměstí Mnichova, tím nejdůležitějším člověkem na světě: vypravěčkou pohádkových příběhů s dobrým koncem, náhradní matkou i nejlepší přítelkyní. A potom, krátce po Mayiných šestnáctých narozeninách, babička beze stopy zmizela. O dvacet sedm let později dojde k události, která rozvíří bolestné vzpomínky a vyvolá nové otázky: v rekreačním středisku u jezera na severu státu New York je nalezeno babiččino tělo. Jak se tam ale dostalo? Co babičku pojilo s místem tisíce kilometrů od domova? Odhodlaná dopátrat se pravdy, Maya opouští svůj život v Německu a vydává se do Spojených států rozplést záhadu, jejíž vlákna sahají daleko do minulosti – od New Yorku na začátku 20. století, po Německo před a během druhé světové války. Jenže už samotným příjezdem na místo rozbouří vody a přitáhne pozornost mocných a bohatých majitelů hotelu – a jak se zdá, i celého zbytku města. A čím více tajemství rozkrývá, tím více se zamotává do pavučiny lží, kterou pro odhalení pravdy musela sama spříst – až se nakonec musí rozhodnout, jak moc je pro ni pravda skutečně důležitá. A jestli jí stojí za to pro ni obětovat šanci na lásku i vlastní život.  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Daniela Tullyová je německá producentka a spisovatelka. Kariéru u filmu zahájila už během svých studií – stala se tehdy hlavní dramaturgyní významné mnichovské produkční společnosti a následně začala pracovat pro jednu z největších německých soukromých televizních stanic. Poté přesídlila do Dubaje, kde pomáhala položit základy tamnímu filmovému průmyslu. Podílela se mimo jiné na kritiky oceňovaném snímku Lovná zvěř, kasovních trhácích Nákaza a Báječný hotel Marigold a Oscarem oceněném dramatu Černobílý svět. Hotel u Jezera stínů je její první román.

Humorný a dojemný román o dědečkovi s alzheimerem a o srdci plném lásky. Tilda žije s manželem Philippem, úspěšným právníkem, a dvěma dětmi v Hamburku. Vede docela spokojený život, jen někdy se jí zmocní pocit prázdnoty; jako by v jejím životě něco chybělo, jako by v něm byla velká černá díra, a ptá se sama sebe, co jí vlastně brání být doopravdy šťastná. Tyhle myšlenky však vždycky rychle odežene. Život běží dál ve vyjetých kolejích, dokud si jednoho dne neuvědomí, že její otec Niko v poslední době nápadně často zapomíná. Tohle už jednou zažila. Zmocní se jí strach. Strach, že by to mohl být počátek stejné nemoci, kterou trpěl dědeček Amandus a která jí ho vzala, když byla ještě malá. Tilda vyhledá své deníky ze svého dětství a při jejich četbě se ponoří do vzpomínek. Znovu je jedenáctiletou dívkou plnou odvahy, lásky a touhy po dobrodružství a vzpomíná na poslední léto s dědečkem, který onemocněl Alzheimerovou chorobou — na nejbláznivější, nejsmutnější a nejintenzivnější období svého života. Všechno začalo, když zemřela babička… Dojemný příběh o rodině a bezpodmínečné lásce, jež dokáže (byť jen na chvíli) zpomalit neúprosný osud. Román scénáristky filmu Med v hlavě sleduje jeho oblíbené hrdiny a na pozadí příběhu plného lásky nabízí také poznatky o životě lidí s Alzheimerovou nemocí.   -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hilly Martineková (*1977) napsala společně se svým manželem scénář k seriálu televize ARD Hotel snů. Známou se stala scénářem k filmu Med v hlavě, který se v roce 2018 dočkal amerického remaku s Mattem Dillonem a Nickem Noltem a který napsala společně s Tilem Schweigerem na základě vlastních zkušeností s dědečkem, jenž onemocněl Alzheimerovou chorobou. Med v hlavě, marmeláda v srdci je jejím prvním románem.  

Román na motivy skutečných událostí z průběhu Španělské války. Je to již osmdesát let, co vyslal radista pučisty generála Franka do éteru smluvený signál ke vzpouře: Obloha nad celým Španělskem je čistá. Povstání proti demokratické vládě se záhy změnilo nejenom v občanskou válku, ale i v předehru druhé světové války. Se španělskými republikány, sami proti Frankově armádě, marockým žoldákům a fašistickému Německu, Itálii a Portugalsku bojovali dobrovolníci z řady zemí světa včetně více než dvou tisíc československých interbrigadistů. Románový příběh trojice idealistů, Václava Petříka, thälmannovce Hanse Waldeka a španělské dívky Esperity má reálné základy a není náhodou, že připomíná legendární Hemingwayovu knihu Komu zvoní hrana.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Ivan Černý (*1949) studoval začátkem osmdesátých let minulého století Fakultu žurnalistiky, studium však nedokončil. Do světa literatury vstoupil v roce 1975. Z jeho vydaných titulů jmenujme alespoň První kolo, Obyčejná dobrodružství, Přístav bez lodí nebo Byl jednou jeden Vlasta. Vydal též sérii knih z prostředí kriminalistiky nebo triptych o mezilidských vztazích pod souborným názvem Bilance citů. Rovněž mu vyšlo literární zpracování filmového scénáře veselohry z vinařského prostředí 2Bobule. Dlouhodobě se Ivan Černý věnuje publicistice cestovního ruchu. S žurnalistou Jiřím Bartošem napsal knižního Průvodce Bulharskem a s kolegyní novinářkou Ivanou Masákovou publikaci na cesty pod názvem Turistická rukojeť. V současnosti je Ivan Černý šéfredaktorem listu pro výtvarné umění a kulturu Art Mozaika a dlouhodobě spolupracuje s webem Putování za uměním.

Dva životy. Dvě lásky. Jedna volba. Melancholicky laděný román o ztrátě, rodině a přátelství. Lydia a Freddie. Freddie a Lydia. Jsou spolu víc než deset let a ona je přesvědčená, že jejich lásku nemůže nic zničit. Brzy ale zjistí, jak moc se plete… Freddie zemře při autonehodě a Lydia je poprvé sama. Jediné, co chce, je zůstat v posteli a brečet. Moc dobře však ví, že Freddie by si přál, aby žila šťastně a naplno i bez něj. Proto se o to pomalu, krůček po krůčku, snaží. Pak se ale stane něco neskutečného. Lydia najde způsob, jak získat svůj starý život i s Freddiem zpátky. Život, ve kterém k žádné tragické nehodě nedošlo. Život, pro který plakala celé měsíce. Znovu a znovu překračuje práh do minulosti. Ač se to zdá neskutečné, žije dva životy zároveň. Návštěvy ve světě, kde Freddie pořád žije a kde Lydiino srdce stále patří jenom jemu, si však vybírají svoji daň. Protože v tom skutečném se objeví někdo, kdo chce, aby zůstala s ním.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Spisovatelka Josie Silverová je nenapravitelná romantička. Svého muže poznala tak, že mu v den jeho jednadvacátých narozenin stoupla na nohu. Se svými dvěma dětmi a kočkou žijí v malém městě v Midlands. Román Den, kdy jsem zahlídla lásku (2018) byl její debut, který se okamžitě stal bestsellerem ve Velké Británii i dalších zemích. Nyní připravuje další román s názvem The Two Lifes of Lydia Bird.   

Deset let lásky v jednom dni. Originální příběh ze života mladých Londýňanů.  V předvečer 10. výročí seznámení překvapí Esme Toma neobvyklým nápadem. Kromě romantické atmosféry vyvolané společnými fotkami, oblíbenou hudbou a jídlem na něj čeká i hra „24 vzpomínek“. Tvoří ji kartičky s hodinami, kam má doplnit 24 nejdůležitějších okamžiků jejich vztahu. Zvolí Tom první setkání? Okamžik, kdy zjistil, že je to láska? Východ slunce po první společné noci? Nepovedený výlet? První hádku? Nebo chvíli, kdy lhal? Moment, kdy neřekl, kde byl? Má-li být k tomu, koho miluje, úplně upřímný, musí vybírat popravdě. Ale v tom případě by hra, která měla být zábavou, nemusela být vůbec zábavná.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jamie Fewery je britský spisovatel, novinář (Daily Telegraph, Five Dials, Wired) a textař. Pracuje pro londýnskou marketingovou agenturu Octopus Group. Žije v Berkhamstedu v Hertfordshire se svou ženou a synem.

Jaké tajemství ukrývají staré pohlednice od neznámého odesilatele? Lyricky laděný příběh s tajemstvím o rodinných vztazích, rozhodnutích, která nemusí vždy být ta nejlepší a naději. Když Cara narazí na skrýš starých pohlednic v podkroví, jejich obsah náhle zpochybní všechny její dosavadní jistoty. Příběh, který se při četbě pohlednic vynořuje je matoucí a znepokojující; zdá se, že jistoty byly založeny na lži. Ale kdo jí může říct pravdu? Otec se stále více propadá do Alzheimerovy choroby a bratr se zdráhá Caře jakkoliv pomoci. Má Cara vůbec šanci najít odpovědi na své otázky? Jedna věc je však jasná od začátku - někdo ví víc, než je ochoten přiznat. Rozpolcená mezi loajalitou k vlastní rodině a obavami z toho, co by se mohlo vynořit z útrob minulosti začíná Cara pátrat po dávno ztracených příbuzných, kteří by jí mohli pomoci tajemství rozluštit. Obraz, který se před ní začíná objevovat ale není takový, jaký očekávala, protože lži, jak se brzy ukáže, se s oblibou vrší jedna na druhou.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Imogen Clarková vystudovala práva na univerzitě v Manchesteru a několik let pracovala v právnické firmě. V současnosti se ale věnuje studiu literatury, péči o čtyři děti a psaní knih. Její novely Pohlednice bez podpisu (Postcards From a Stranger), The Thing about Clare a Where the Story Starts se umístily na špičce žebříčku nejprodávanějších knih. Where the Story Starts se ocitla v užším výběru Contemporary Romantic Novel of the Year Award 2020. Velkou láskou Imogen je cestování. Žije s rodinou v Yorkshiru.

Je v dnešním nevypočitatelném a přetechnizovaném světě jedinec odsouzený k smrti? Román oceňovaného islandského autora o hledání smyslu života. V den teroristických útoků na newyorská Dvojčata dostane patnáctiletý Arnmundur svůj první mobilní telefon a vzápětí se vrhá do prvního vážného vztahu. Zhruba ve stejnou dobu se Stefán, bubeník slavné kapely, vybourá v autě a při nehodě zemře jeho výrazně mladší spolujezdkyně. O patnáct let později se cesty těchto dvou mužů protnou. Na povrch vyplouvá téměř zapomenutá minulost, ožívají stará tajemství, jitří se rány po zklamání a roste touha po pomstě.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Halldór Armand (*1986 v Reykjavíku) je islandský spisovatel, fejetonista, autor čtyř románů. Ač vzdělání právník, bývá označován za hlas nové generace v islandské literatuře. Debutoval v roce 2013 románem Vince Vaughn í skýjunum (Vince Vaughn v oblacích), kde pojednává reagence tzv. obyčejných lidí na prožitých patnáct minut internetové slávy. Následoval román Drón (2014, Dron), hlavní postavou je tu mladá fotbalistka, jejíž tělo dokáže předvídat útoky dronů po celém světě. Do češtiny byl přeložen autorův třetí román Zas a zas (2020), v němž kombinuje téma 11. září, islandské bankovní krize a dospívání ve světě, který ovládá internet. Kritici i čtenáři oceňují Armandovu prudkou inteligenci, analytickou imaginaci a humorný nadhled.

Romantická komedie o lásce ve světě online aplikací. Miles a Zoe mají neobyčejnou práci – živí se jako ghostwriteři na seznamovacích aplikacích. Klienti jim platí za to, že pro ně založí jejich vlastní neodolatelný profil, projdou řadu možných kandidátů a začnou si psát s tím, koho vytipují coby ideální protějšek. Jakmile se prolomí ledy a přeskočí první jiskra, nechávají zbytek na svých klientech. Jenže, co když se ghostwriter zamiluje do ženy, kterou vybral pro svého klienta? A co když za jejím profilem také stojí někdo jiný? Ve skutečnosti se možná nemůžou vystát, ale v online světě to mezi nimi jiskří. Přijdou Miles a Zoe na to, že mají společného víc než každodenní hádky o poslední koláč a místo v oblíbené kavárně?   -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Pod jménem Tash Skilton se skrývá osvědčená dvojice autorek Sarvenaz Tashová a Sarah Skiltonová. Spisovatelky se potkaly na Twitteru a později se staly přítelkyněmi i v reálném životě. Obě baví popkulturní odkazy na devadesátá léta, nekonečné e-mailové diskuze o televizních seriálech, filmech a knihách. Čtenáři je najdou na Instagramu či Twitteru nebo mohou navštívit jejich weby.

Satirický román o excentrické rodině anglických aristokratů, jejich rozpadajícím se sídle a záchraně rodové cti. Etymoložka se zaměřením na blechy, prarodiče žijící ve třpytivé minulosti, hrabě s hlavou v oblacích, tři rozmazlené ratolesti a zámek, ve kterém je víc místností s břečťanem než s funkčním vytápěním. Kdo nikdy nesnil o životě na zámku… bez střechy, ústředního topení a s břečťanem místo nábytku?Rozlehlý cornwallský zámek Trelawney se všemi svými věžemi, okrasnými hláskami, pokojem pro každý den v roce, šesti kilometry chodeb a 500 tisíci akry půdy dlouho představoval okázalou a nepřehlédnutelnou vizitku svých majitelů. O 700 let, 24 finančně negramotných hrabat, 2 světové války a 1 finanční krizi později je rodina Trelawneyů úplně švorc a velkolepé sídlo jim padá na hlavu. Přesto následníci rodu – hrabě Kitto, jeho manželka Jane, jejich tři rozmazlené děti, pes, Kittovi staří rodiče a teta Tuffy, etymoložka studující blechy – žijí dál na chátrajícím zámku, kde je víc místností se zdmi porostlými břečťanem než těch, kam nezatéká, a dělají jakoby nic. Když do zámku dorazí dopis oznamující příjezd Ayeshy – dcery krásné Anastazie, dávné přítelkyně Jane, spustí se lavina událostí, která převrátí celé sídlo i život jeho obyvatel naruby. Rozhádaná rodina se musí spojit a přijmout zpět také Kittovu odloučenou sestru Blaze, aby zachránili sídlo i čest rodiny. Jane a Blaze rychle zjišťují, že dům sám je jen velmi malou součástí toho, co doopravdy drží jejich rodinu pohromadě.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Hannah Rothschildová je britská spisovatelka, publicistka, filmařka, byznysmenka, filantropka a vůbec renesanční osobnost. Na její dokumentární tvorbu můžete pravidelné narazit na BBC či HBO a na všech důležitých filmových festivalech. Jedním z nejznámějších je její dokument Jazzová baronanka o Hannině pratetě Pannonice. Články přispívá do předních novin a časopisů. V minulosti působila jako porotkyně, či viceprezidentka několika literárních cen, lektorka umění a literatury, pomocná správkyně Tate Gallery a správkyně a členka představenstva londýnské Národní galerie. V roce 2018 jí byl za zásluhy v oblasti umění a charitativní činnosti udělen Řád Britského impéria.  

Vtipný, svůdný a velmi francouzský román představuje úchvatné aspekty Paříže a francouzského umění milovat. Jak nejlépe přežít zlomené srdce? Ella se po nečekaném rozchodu vydává z Austrálie do Paříže a začíná nový, dobrodružnější život. Neumí ani slovo francouzsky, přesto si najde práci i svůj oblíbený obchod se sýry a učí se mluvit, jíst i milovat po francouzsku. A musí se rozhodnout, který ze dvou velmi rozdílných mužů, jí bude průvodcem. Ella se plná očekávání a vzrušení připravuje na večeři se svým přítelem, se kterým chodí přes osm let. Zdá se, že konečně nadchází chvíle, kdy ji požádá o ruku. Večeře však skončí překvapivým rozchodem. Se zlomeným srdcem, na prahu třicítky se Ella rozhodne opustit Melbourne, přestěhovat do Paříže a konečně začít žít jinak, dobrodružněji. Neumí jazyk, nikoho tam nezná a neví, čím se bude živit.Přesto si v Paříži rychle najde práci – myje nádobí v kavárně – a jako každý milovník sýrů si brzy objeví i místní obchod se sýry. Majitel Serge jí ochotně radí, které druhy sýrů má ochutnat. Netrvá dlouho a Ella se ocitá mezi dvěma muži z opačných konců pařížské kulinářské scény. Zatímco dokonale šarmantní Gaston, novinář píšící recenze o jídle, ji zve na večeře a na víno a je ztělesněním dívčích snů o Francouzech, s kamarádským Sergem z obchodu se sýry se neuváženě vsadí, že spolu v průběhu roku každý den ochutnají jiný druh francouzského sýra. Pokud Ella sázku vyhraje, Serge ji pozve do luxusní pařížské restaurace na večeři, pokud ji nedodrží, pozve ona jeho – na což by ale musela teprve našetřit. Ella si na Instagramu založí fotodeník svého „sýrožroutského dobrodružství“ a brzy má stovky fanoušků. A o to silnější motivaci sázku vyhrát.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Victoria Brownleeová je zkušená novinářka píšící o jídle do renomovaných kulinářských časopisů. Narodila se v Melbourne, ale většinu z posledních deseti let strávila cestováním po světě a ochutnáváním místních jídel. Nakonec na dva roky zakotvila v Číně, kde pracovala jako redaktorka časopisu Food & Drink v Šanghaji. V roce 2016 vyměnila knedlíčky za sýry a usadila s manželem dcerou v Paříži, kde žije dosud. 

Příběh chlapce, který si prožil taková neštěstí, že by na ně nikdo nezapomněl ani za dalších sto let… Pokud děti vyrostou bez rodičů, kdo jim řekne, že je něco dobře nebo špatně? Bez pomoci své matky nebo otce se děti rodí, aby trpěly. Existuje africké přísloví, které říká: „Hladké moře nedělá šikovné námořníky.“ Formujeme se jen těžkými zkušenostmi a utrpením. Je to tvrdý život, který nás formuje do něčeho lepšího a odolnějšího, jako když se ze železa stane silný a ostrý meč, jen když je bit. Mathewův život měl spoustu obratů a utrpení, svého otce nikdy neznal, vychovávali ho jeho prarodiče v hliněném domě bez elektřiny a vody. Jeho těžký dobrodružný život ho formoval do něčeho lepšího a silnějšího.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Christopher Zacharia Lameck se narodil v roce 1975 v Tanzanii na východě Afriky. Jeho první vážné literární pokusy přišly na střední škole v Mwanze, kde pracoval pro školní časopis. Z rodinných důvodů nepokračoval v dalším studiu, avšak vzdělání si doplnil o devět let později, kdy vystudoval výuku angličtiny jako cizího jazyka (TEFL a TESOL), podnikání a management a informační technologie na školách v Tanzanii, Botswaně a Velké Británii. Od roku 1998 začal s humanitárními projekty, od roku 2006 pracoval u místního mobilního operátora a později se stal koordinátorem českého občanského sdružení Bez mámy, kde pomáhal dětem v Tanzanii. Jeho práce měla nesmazatelný dopad na rozvoj venkovských komunit a nárůst dobročinných projektů v kraji Mbeya. Od roku 2015 žije a pracuje ve Frýdku-Místku. 

Αlan α Ηenrieta, dvě rozdílné povahy, dva různé světy, dvě tajné komnaty naplněné traumaty z minulosti. Ona schovává své poznačené tělo pod dlouhé šaty a do moře vstupuje jen po západu slunce. On svoji nenaplněnou touhu po životní stabilitě zahání úzkostlivým dodržováním pořádku. Jsou tolik odlišní, ale přesto se jejich dráhy protnou a zanechají stopu v srdci toho druhého. Dokáže jejich vzájemný cit překonat to, co je rozděluje? ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Mária Blšáková (*1967) žije a tvoří v krásném podtatranském kraji. Psaní je pro ni činnost, která ji nejvíce obohacuje. Díky němu poznává nová místa a prožívá mnoho dalších životů. Nejraději píše příběhy, které se staly, nebo se stát mohly.  

S její novou identitou přichází pomsta… Romantika, láska, nenávist, intriky v příběhu s detektivní zápletkou. Jediným únikem z milostného trojúhelníku je pro ni smrt. Třeba i ta vlastní. Stokrát obehraný příběh. Pro klasickou situaci manžel + manželka + milenka neexistuje rovnice. Všechno závisí nad tím, co – anebo kdo další – je ve hře. Tomáš, bohatý podnikatel, si zpestřuje život v cizích náručích a postelích. Jeho manželka Ivana nic netuší až do okamžiku, kdy se jí přizná ke vztahu s nádhernou modelkou. Mladá, dravá a nekompromisní Alexa se však s rolí milenky nemíní smířit. Jde přes mrtvoly – a to doslova. Tomáš musí tedy s pravdou ven. Ivaně se po jeho přiznání zhroutí svět a rozhodne se pro rozvod. Dělba majetku, která s ním souvisí, se však Tomášovi nelíbí. Proto raději volí manželčinu smrt. Ivaniným „pohřbem“ však všechno teprve začíná. S její novou identitou přichází pomsta…  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vita Jamborová (*1976) se narodila na Ukrajině, kde prožila dětství a dokončila střední školu. Jejím rodnými jazyky jsou ukrajinština a ruština. Od malička ráda četla a vymýšlela si své vlastní dobrodružné příběhy. Její bohatá fantazie ji tak umožňuje měnit různé žánry. V roce 1993 se přestěhovala do Prahy. Během studia na Právnické fakultě UK často jezdila na Slovensko, kde později kvůli lásce zakotvila. V malebné vesnici s názvem Podolie teď žije s manželem a dvěma dětmi, přesně neurčeným počtem papoušků, se psy a v poslední době i dvěma africkými šneky. Miluje četbu, a psaní knih. Na svém kontě jich má patnáct; spolupracovala také na sbírkách povídek slovenských autorů. Nejraději píše dobrodružné příběhy anebo fantasy, přičemž nikdy neví, jak to všechno dopadne. Baví ji učit se hrát na různé hudební nástroje. Doma má housle, pianino, kytaru, flétnu, okarínu a sní o saxofonu. 

Co se stane, když se něco v člověku pokazí.Ema prožívá osudovou lásku k ženatému muži, ale vzápětí i velké zklamání, které ji po nervovém zhroucení dovede až na psychiatrii. Po měsíčním pobytu v nemocnici jí lékař navrhne, aby si začala psát deník, Je to prý způsob, jak se otevřít, vypovídat a po letech dobrovolné izolace se opět nastartovat do života. Součástí tohoto deníku má být i jakési poznání dne, které však nevyčte z moudrých knih, nebo časopisů, ale dopracuje se k němu sama. A tak se Ema, plná zlosti, ironie a nechuti k životu pouští do psaní…  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mária Blšáková (*1967) žije a tvoří v krásném podtatranském kraji. Psaní je pro ni činnost, která ji nejvíce obohacuje. Díky němu poznává nová místa a prožívá mnoho dalších životů. Nejraději píše příběhy, které se staly, nebo se stát mohly.

Bude touha po penězích silnější než láska? Molly Blakeová je mladá a ambiciózní dáma. Pochází z bohaté rodiny. Je zvyklá na pozornost, přepych a svobodu.Její budoucnost se stává rázem nejasnou. Nečekaně jí zemře otec a zanechává za sebou poslední vůli. Molly získá své dědictví za podmínky, že se provdá za muže ze stejné společenské vrstvy. Molly je pobouřena a rozhodnutá vzepřít se pravidlům, ale jak se nakonec rozhodne?Provdá se, nebo si vybere život bez peněz, které tak miluje? Budou nakonec peníze silnější než láska? ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Emily D. Beňová (*1985) žije se svou rodinou v malebné vesničce na východě Slovenka. Je vdaná a má dvě krásné dcerky. Miluje sladkosti, přírodu a čtení knih. Ve svém volném čase se věnuje své rodině a psaní romantických ženských románů, ale také psaní romantické fantasy. Vystudovala SOU-obchodní v Košicích a psaní se věnuje již od svých 13 let. Začínala psaním básní, později tvorbou krátkých povídek. Když dovršila 19 let napsala svou první upírskou fantasy sérii Temní Andělé. V letech 2013-14 vydala fantasy tetralogii Dva kroky do pekla. V roce 2015 představila 1. část tetralogie V objetí gentlemana. V roce 2016 se zapojila do projektu spolu s dalšími 11 autorkami a spolu napsali tři sbírky povídek: V zajetí vášně, V zajetí strachu a V zajetí hříchu. Přispěla svou povídkou i do sbírky povídek Muži vs Ženy. V roce 2017 na její konto přibyla kniha Dotek touhy.  

Nadčasové sci-fi od klasika žánru. Merleova vize blízké budoucnosti je stejnou měrou otřesná jako zábavná: Vláda žen, to je dávné téma, jež přetrvává od literatury antické až po současnost, sahá od mytologie až po žánr vědeckofantastický. Merle jej však poprvé situoval do zcela nové a nezvyklé polohy a do zcela konkrétní reality geografické a historické. Hrdina románu Martinelli vládu žen zažívá na vlastní kůži a stěží vyvázne životem. Autor však nechtěl napsat a nenapsal antifeministické dílo. Ženy pouze zastupují nebezpečí, jež lidskou společnost ohrožuje odedávna. V USA se objeví zvláštní encefalitida, která postihuje jen muže a dává jim, pokud přežijí, na vybranou – buď kastraci, nebo perzekuci všeho druhu. Martinelli je lékař a pracuje na očkovacím séru. Žije s dalšími odborníky ve výzkumném ústavu, který připomíná koncentrační tábor. Je jedním z mála ,,mužů pod ochranou‘‘ ve státě, kde se zmocnily vlády ženy a vyprodukovaly protimužský rasismus. Po řadě událostí, jež autor umí vykreslit s patřičnou jadrností, ve společnosti stále ještě ovládané ženami, ne však už protimužským rasismem, začne nový život v oficiální polygamii naruby, ve které však už autor tuší možnost rekonstituce vztahů založených na lásce, citu starém jako lidstvo samo. Román přináší řadu netušených situací, jeho čtivost se zakládá na přesném psychologickém, sociologickém a politickém odhadu lidstva a člověka. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Robert Merle (1908–2004) byl francouzský romanopisec, dramatik, literární historik, překladatel a profesor anglické a americké literatury. Narodil se v alžírském městě Tébessa jako syn francouzského důstojníka. V roce 1918 se rodina přestěhovala do Francie. Vystudoval filosofii a anglistiku, učil a překládal. Během druhé světové války se zúčastnil bojů o Dunkerque, kde v roce 1940 padl do zajetí. Z této zkušenosti čerpal ve své prvotině Víkend na Zuydcoote. Za tento román získal v roce 1949 prestižní Goncourtovu cenu. V roce 1964 knihu zfilmoval Henri Verneuil. Ve svých dílech Merle neskrýval levicové a především humanistické založení. Psal romány válečné, politické, sociálně zaměřené, satiricko-realistické, také utopie a sci-fi s filosofickým podtextem, snad nejúspěšnější byly ovšem jeho romány historické. Zabýval otázkou rasismu, zla, fanatismu, společenského útlaku, válek a hledáním jejich kořenů v lidské psychice a společnosti. Své romány situoval do druhé světové války (Víkend na Zuydcoote, Smrt je mým řemeslem), smyšlené současnosti (Malevil, Až delfín promluví) či do Pacifiku 19. století (Ostrov). Merle se ale nevyhýbal ani 16. a 17. století – jak dokládá třináctidílná kronika Dědictví otců, jejíž první díl vyšel v roce 1977, a poslední v roce 2003. Za poslední díl série (Le glaive et les amours – Meč a láska) dostal cenu Jeana Giona. Robert Merle je i autorem biografie kubánského revolucionáře a bývalého prezidenta Fidela Castra (Útok na kasárna). V padesátých a šedesátých letech napsal také několik divadelních her, vydaných česky ve svazku Dramata (1966): Flamineo, Sisyfos a smrt, Nový Sisyfos, Vláda žen, Spravedlnost v Miramaru. Merle byl třikrát ženatý a měl šest dětí. Do vysokého věku si uchoval obdivuhodnou fyzickou i duševní svěžest a stáří se téměř vůbec neprojevilo na jeho psaní. Zemřel ve věku 95 let v domě v Grosrouvre nedaleko Paříže, když mu selhalo srdce.

Příběh osmiletého chlapce, jehož rodiče se nevrátí z návštěvy Vídně a on proto vyrůstá u svých prarodičů na vsi. Petrovi byli čtyři, když jeho rodiče emigrovali do Vídně. Nadechli se svobody a zatoužili ji dýchat natrvalo. Petr zůstal u prarodičů v Devínské Nové Vsi, obklopen svými dětskými a dospělými přáteli i nepřáteli v téměř magickém prostředí v navenek idylickém pohraničí. Děj knihy se odehrává v polovině šedesátých let minulého století a hlavní hrdina prožívá svá dětská dobrodružství a přitom se učí i něco o životě, o jeho kráse i těžkosti. To, že jsou jeho rodiče relativně blízko, a přitom beznadějně daleko, dodává jímavému příběhu zajímavý paradox, který se chlapec ve své dětské naivitě rozhodne vyřešit tak radikálně, jak to jen zvládne.Podle knihy byl natočen film Jak jsme hráli čáru.  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Peter Pišťanek (1960-2015) patří mezi nejlepší slovenské spisovatele současnosti. Donedávna čeští čtenáři Petera Pišťanka téměř neznali, přestože jeho popularita na Slovensku se dá srovnávat s Michalem Vieweghem v Česku. Jeho díla se vyznačují přímočarostí vyprávění a rychlým spádem děje, namísto psychologických rozborů píše svá díla odosobněně, lakonicky, ale s velmi přesnými popisy. Na námět Pišťankova románu Rivers of Babylon natočil režisér Vladimír Balco v roce 1998 celovečerní film, na námět novely Muzika natočil v roce 2007 celovečerní film Juraj Nvota.

Krásně smutný román nejen o vyrovnávání se s žalem a ztrátou blízkých, ale také o tom, co přetrvá navždy.Autumn vždy přesně věděla, kým je – talentovanou umělkyní a věrnou kamarádkou. Shay charakterizovaly dvě věci: pouto s její sestrou dvojčetem a láska k hudbě. A Logana zas milostný život inspiroval ke skládání zamilovaných písní. Když ale každého z nich potká nějaká tragédie, hudba už najednou nestačí. Shay třeba píše blogy o hudbě a snaží se nesesypat. Autumn zase posílá zprávy, přestože ví, že na ně už nikdy nikdo neodpoví.Navzdory smutku, který prožívají, je právě hudba něčím, co by je mohlo opět spojit – tím krásným, co zůstává. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ashley Woodfolk vystudovala angličtinu na Rutgers University. Její celoživotní láska ke knihám ji zavedla přímo do vydavatelského průmyslu. Je členkou CBC Diversity Committee a zabývá se prodejem knih pro děti a dospívající mládež. Ve volném čase také pro tuto kategorii čtenářů píše příběhy ze současnosti. Krása, která zůstává je jejím debutovým románem. Ashley má ráda nezávislé filmy, pivo, knihy a hamburgery.  Je vdaná a žije v Brooklynu v New Yorku.

Silný a emotivní příběh mladé studentky bez domova. Sympatická a nadaná Linden před ostatními něco tají. Nemá domov a bydlí na chodbách své střední školy. Při životě a stranou pozornosti ji udržuje jen školní blog, který má na starost, přátelství s Hamem a Seungem a vidina budoucnosti daleko od městečka, kde nyní bydlí. Když ale spolužačka Bea přijde do školy s natrženým rtem, Linden to hluboce otřese a připomene jí to vlastní šrámy z minulosti. Pochopí, že může násilí učinit přítrž jedině tím, že odvypráví Bein příběh a smíří se s vlastní tíživou minulostí. I kdyby to znamenalo porušit pravidla přežití, jež si stanovila, a ohrozit tajemství, která se naučila skrývat. Co se však stane, až se všichni dozvědí, že je bezdomovkyně? Neztratí přátele a lásku? Bude ještě moci rozhodovat o vlastní budoucnosti?  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Brenda Rufener strávila dětství v Oregonu, kde probíhala po lesích a pátrala po netopýrech ukrytých v jeskyních a po záhadném yettim. Zbytek času věnovala psaní povídek do notýsku. Na Whitman College vystudovala anglickou literaturu a biologii. Nyní píše knihy a bojuje za práva mladých lidí bez domova. Se svou rodinou žije v Severní Karolíně.   

Životní příběh prvorepublikového pražského detektiva. Anglický romanopisec Gilbert Keith Chesterton kdysi napsal, že „zločinec je tvůrčí umělec, kdežto detektiv je pouze kritik“. Ale nejen to. Detektiv je také člověk, který má svůj soukromý život, své lásky i nelásky, svá vítězství i své prohry. Leopold Novák je detektiv ze staré školy. Jeho kariéra je nejen odrazem doby, v níž se odehrává, ale také zrcadlem jeho duše; zrcadlem, které není snadné zbavit prachu a pavučin. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zdeněk Jirásek (*1958) pracuje jako vyšetřovatel a setkává se tak s lidmi, kteří prožívají různá životní dramata. Lidské osudy a neštěstí měly velký vliv na formování jeho myšlení a hledání smyslu života. Smyslem psaní knih je pro něj přiblížit veřejnosti práci policisty – detektiva jako člověka, který prožívá, stejně jako čtenář, své všední i sváteční dny se všemi Pády, radostmi a zvraty. K tomu navíc musí čelit i tlaku veřejnosti a různých politických struktur při vyšetřování závažných kauz.