Historický román

Osud i dílo největšího z Čechů se naplňuje. Bude schopen předat umění vládnout, moudrost a sílu svým následovníkům? Třetí část Tajného deníku císaře Karla IV. přináší události z posledních deseti let jeho života, tedy léta 1368-1378. Po slavné korunovaci císařovny Elišky se císař naplno věnuje získání římského trůnu a dalších držav pro nejstaršího syna Václava. Karel IV. byl bezpochyby diplomatickým, i politickým prorokem a dokázal vidět mnoho let dopředu. Tím víc udivuje, jak zcela nekriticky hodnotil Václavovy schopnosti. Velmi toužil, aby právě on, následník, šel v jeho šlépějích. Svou velikost a předurčení k velkým činům však mu nedokázal předat v plné míře. Asi protože mu cestu umetal příliš. Alžběta, která nevidí celou Karlovu politiku v širších souvislostech, naléhá, aby opustil svou celoživotní koncepci vládnutí a jednal proti ní. Nemůže přece stále prosazovat pouze nejstaršího, má přece i dva další syny. Stárnoucí a nemocný císař jen stěží odolává. Do děje také vstupuje lékař a kronikář, Jan Kryštof Cetenský, řečený Lombard. A hříchy minulosti se rovněž začínají hlásit v podobě ohrožení Karlova nevlastního syna Guillauma. Karla začíná zrazovat do té doby pevné zdraví, což však neznamená, že v pravý okamžik nedokáže osobně zasáhnout. Kniha Karel IV. Císař a synové zakončuje trilogii Tajného deníku Karla IV. Dramatické osudy dvou Karlových synů, Václava a Zikmunda přináší čtvrtý a pátý díl Lucemburské pentalogie. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Josef Bernard Prokop se narodil a studoval v Praze (varhany, klavír, hudební věda). Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů (s režisérem A. Moskalykem) a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany, a to nejenom v Čechách, ale ve většině zemí Evropy. Je aktivní i v muzikologické práci, mj. je zakladatelem a předsedou České společnosti Jana Ladislava Dusíka. Vychovává mladé klavíristy v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích.Ke Karlovi IV. má autor o to větší vztah, že někteří z jeho předků byli ve službách tohoto slavného panovníka a u jeho dvora.

Karel IV., český král a římský císař, i po více než šesti stoletích stále inspiruje badatele, spisovatele a všechny, kdo se zajímají o historii českého státu. Byl to jistě silný a významný panovník. Ale jaký byl člověk? Jak zvládal roli manžela a otce? V čem chyboval? Co mu přinášelo radost? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších nalezneme v Tajném deníku.Ve druhém svazku se přenesme se spolu s Karlem do roku 1363. To byl rok bohatý na události, ale ani roky další neslibují příliš mnoho klidu. Sňatkem s Alžbětou vzal Karel vítr z plachet pouze jednomu ze svých protivníků, ještě jich zůstává dost. Královští manželé se pokoušejí nalézt společnou řeč. Alžběta se snaží zapojit do politického dění a přispět svému muži, což neznamená, že schvaluje vždy jeho jednání. Její naděje se upnou ke korunovaci, která ji podle jejího názoru učiní nadřazenou králi Václavovi, jejímu nevlastnímu synovi.Karel se mezitím chystá definitivně zúčtovat se svým zetěm a současně nepřítelem, vévodou Rudolfem Habsburským, avšak věc dopadne trochu jinak, než předpokládá. Kromě přípravy na císařskou korunovaci a slavnou římskou jízdu musí Karel řešit křížovou výpravu a nebezpečí z toho plynoucí, pátrá po odkazu své matky a vrahovi svého otce. Bitva u Crécy totiž probíhala trochu jinak, než si Karel dlouhá léta myslel.Citelně ho zasáhne ztráta nejvěrnějšího přítele a důvěrníka Arnošta z Pardubic. Kdo jej nahradí? Bude to císařovna Alžběta, jež se po jeho boku mění z tvrdohlavé dívky v silnou osobnost? ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Josef Bernard Prokop se narodil a studoval v Praze (varhany, klavír, hudební věda). Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů (s režisérem A. Moskalykem) a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany, a to nejenom v Čechách, ale ve většině zemí Evropy. Je aktivní i v muzikologické práci, mj. je zakladatelem a předsedou České společnosti Jana Ladislava Dusíka. Vychovává mladé klavíristy v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích.Ke Karlovi IV. má autor o to větší vztah, že někteří z jeho předků byli ve službách tohoto slavného panovníka a u jeho dvora.

Strhující milostný příběh a napínavý historický detektivní příběh, spojující dva lidi napříč časem. Pro milovníky románů Dívka s perlou nebo Cizinka. Beatrice Trovato, mladá doktorka neurochirurgie, sice dobře ví, jak funguje lidský mozek, ale v záležitostech srdce se moc nevyzná. Po nenadálém úmrtí bratra letí jako jeho jediná dědička z New Yorku do toskánské Sieny. Bratr se tam zabýval událostmi z období morové epidemie ve 14. století. V Sieně jí zanechal dům a složku s výsledky výzkumu.Beatrice se v domě usadí a stále hlouběji se noří do bratrova bádání. Jednoho dne narazí na deník malíře fresek Gabriela Accorsiho, na jehož obrazu šokovaně zahlédne vlastní tvář. Minulost a přítomnost se záhadně prolnou a Beatrice se ocitne v roce 1347 v Sieně, těsně před propuknutím morové rány.S pomocí Gabriela odhalí spiknutí, jehož důsledky zasahují až do stovky let vzdálené budoucnosti. Stane se ale i něco nečekaného: Beatrice propadne nejen kouzlu Gabriela, ale také středověkého života. V okamžiku, kdy si černá smrt začíná vybírat první oběti, se musí rozhodnout, do které doby skutečně patří.Písařka ze Sieny je příběhem ženy chycené v romantické a nebezpečné pasti lásky. Čtenářky Cizinky Diany Gabaldon či Dívky s perlou Tracy Chevalier budou uchváceny románem postaveným na časovém prolínání dvou příběhů, jednoho v současnosti a druhého v minulosti.  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Melodie Rose Winawerová je lékařkou, vědeckou pracovnicí a profesorkou neurologie na elitní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vystudovala biologickou psychologii, medicínu a epidemiologii na univerzitě Yale, Kolumbijské univerzitě a Pensylvánské univerzitě. Vydala na padesát odborných článků. Hovoří plynule španělsky a francouzsky, ovládá latinu a má ucházející znalost italštiny. S manželkou a třemi dětmi žije v Brooklynu. Písařka ze Sieny je její prvotina.

Román o umění, lásce a jídle v čarovné Provenci. Podmanivý příběh, inspirovaný jediným málo známým obdobím Picassova života, proplétá fiktivní postavy s historickými v kulisách kouzelné jižní Francie. Provence, jaro 1936: v přímořském městečku Juan-les-Pins panuje mimosezonní klid. Sedmnáctiletá Ondine, matčina pravá ruka, pracuje ve vyhlášené rodinné restauraci Café Paradis. Příjemným vytržením je pro ni nový zákazník z Paříže, slavný Pablo Picasso, vystupující pod falešným jménem. Ondine mu v pronajaté vile připravuje obědy.Picasso se ocitá na životní křižovatce a tajný pobyt u moře v Provenci mu může jenom prospět. Ondine začíná díky němu objevovat své schopnosti, talent i touhy. Setkání s Picassem ovlivní její život na dlouho dopředu, přestože každý z nich jde dál svou cestou.New York, současnost: úspěšná hollywoodská maskérka Céline přijíždí na Vánoce domů a dozvídá se od matky, že její babička Ondine kdysi vařila pro Picassa. Pod vlivem náznaků o tajemné rodinné historii se vydává na jih Francie. V omamné atmosféře Azurového pobřeží a za pomoci několika excentrických přátel z kurzu vaření se Céline konečně může otevřít budoucnosti. Objevuje pravdu nejen o sobě a své rodině, ale také odvahu důvěřovat vlastní intuici.Vařila jsem pro Picassa je čtivý román plný barev a překvapivých dějových zvratů, který vypráví o umění, provensálské kuchyni, rodinných vztazích a síle tvůrčího přístupu k životu...  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Camille Aubray je nositelkou ceny Nadace Edwarda Albeeho. Studovala tvůrčí psaní na University of London v Bloomsbury, kde mezi její spolužáky patřili i takoví budoucí autoři jako Tom Stoppard či Fay Weldonová. Úspěšně absolvovala také výběrový tvůrčí seminář Margaret Atwoodové na Humberově univerzitě v Torontu a se slavnou spisovatelkou se dodnes přátelí.Podílela se na tvorbě scénářů k americkým televizním seriálům, učila tvůrčí psaní na New York University, dosud píše a produkuje pořady pro televizní stanice ABC News, PBS a A&E. Román Vařila jsem pro Picassa je její prvotinou.

Umění, láska, vášeň a zrada. Příběh sochařek z ateliéru Augusta Rodina: Camille Claudelové a Jessie Lipscombové. Bohémská Paříž konce 19. století… Jessie, toužící stát se sochařkou, dostala příležitost učit se od samotného Augusta Rodina! Otevřel se jí tím nový, podivný i vzrušující svět, a především neuvěřitelná příležitost, v té době naprosto nevídaná. Záhy poznala novou přítelkyni Camille Claudelovou, která s ní studuje v mistrově ateliéru. Spolu se vášnivě vrhly do zkoumání pařížského polosvěta. Průvodci jim byli nekonvenční umělci jako Toulouse-Lautrec, malířka a modelka Suzanne Valadon, lesbická malířka Rosa Bonheurová či Camillin bratr, básník a dramatik Paul Claudel.Jessie se stává svědkem vzestupu a pádu skvělé Camille. Ta se během let etablovala jako vynikající sochařka, jejíž dílo se objevilo i na pařížském Salonu. Rozhodně se nevyhřívala na slunci odraženém od Rodina, propadla však zoufalé lásce ke svému učiteli. Jessie sama byla rozpolcena mezi povinností ke svému anglickému snoubenci a pokušením, které představoval svůdný umělecký kolega.Vztah Camille a Augusta trval mnoho let, jenže sochař odmítal kvůli milence opustit svou životní partnerku. Do hry vstoupily žárlivost, zrada a paranoia. Ztýraná duše a dávné tajemství přivedly Camille až do ústavu choromyslných, kde nakonec prožila třicet let života. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Maggie Ritchieová pracuje jako novinářka a se svou rodinou žije ve Skotsku. S vyznamenáním ukončila studium kreativního psaní na Glasgowské univerzitě. Během své kariéry psala pro celou řadu významných listů, jako jsou Daily Mail, Guardian, Times, Sunday Times, Herald nebo Record. Za román Pařížský polibek získala cenu literární agentury Curtise Browna a její kniha byla zařazena do užšího výběru do soutěže o cenu Sceptre Prize pro začínající autory a do soutěže Mslexia Novel Competition. Inspiraci pro tento svůj nejnovější román nalezla v Paříži, kde byla na svatební cestě a kde se také poprvé setkala s dílem geniálního sochaře Augusta Rodina.

Podmanivý příběh Lee Millerové, modelky časopisu Vogue, známé fotografky a partnerky slavného surrealisty Man Raye, zachycuje především jiskřivou romanci dvou výrazných osobností a neopakovatelnou předválečnou atmosféru bohémské Paříže. „Radši bych snímek fotila, než jím byla,“ tvrdí Lee Millerová po svém příjezdu do Paříže v roce 1929, kde brzy padne do oka slavnému surrealistickému fotografovi Man Rayovi. Přestože ji chce jen za modelku, Lee ho přesvědčí, aby ji přijal jako asistentku a naučil ji všechno, co umí. Man Ray je silná, charismatická osobnost a během společné práce v ateliéru se jejich životy brzy propojí, což navždy změní Leeinu životní dráhu. Prožívají spolu Leeiny první umělecké kroky, hluboké porozumění a vzájemnou silnou přitažlivost. O sedmnáct let starší Man ji velkoryse zasvěcuje do umění fotografie, ale zároveň se chová majetnicky – jako učitel i milenec – a Lee si musí odpovědět na otázku, jak skloubit milostný vztah s vlastními uměleckými ambicemi – a kolik je ochotná pro lásku obětovat. Příběh nás zavede mezi slavné umělce předválečné Paříže i na bojiště válkou zmítané Evropy, přes radikální objevy fotografických technik až k fotodokumentárnímu zachycení osvobozování koncentračních táborů, jehož se Lee Millerová účastní jako jedna z prvních válečných zpravodajek. Vynikající debutový román působící na všechny smysly, plný pozoruhodných podrobností a vyprávěný v různě se proplétajících časových liniích ukazuje Lee Millerovou jako skvělou novátorskou umělkyni, která vystoupila ze stínu výjimečného muže.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Whitney Scharerová vystudovala na Washingtonské univerzitě tvůrčí psaní. V Salemu ve státě Massachusetts upoutala její pozornost výstava Man Ray / Lee Millerová: Partneři v surrealismu a tak se rozhodla, že o jejich vztahu napíše román. Whitney žije s manželem a dcerou nedaleko Bostonu. Prchavé okamžiky světla jsou její románovou prvotinou. 

Kdo by neznal tajemné, strašidelné balady z legendární sbírky Kytice! Co však víme o životě jejich autora Karla Jaromíra Erbena? Málokdo tuší, že pod maskou seriózního, tichého muže se skrýval vášnivý romantik, jenž si do deníků zapisoval děsivé sny, žil ve stínu smrti, vedl hovory s duchem mrtvého bratradvojčete, trpěl problematickými vztahy k ženám a skrýval hrůzné tajemství Záhořova lože. Zkušený romanopisec Otomar Dvořák poodhalil oponu nad nelehkým životem tvůrce, který musel svádět dramatický boj s nepřízní osudu, aby pro budoucí generace zachránil svět starých slovanských mýtů, obřadů, pověr, písní a pohádek. V románovém příběhu procházíme spolu s Erbenem bouřlivými událostmi poloviny devatenáctého století, setkáme se s významnými osobnostmi té doby (Mácha, Palacký, Havlíček Borovský, Tyl, Němcová, Frič, Šafařík a jiní), ale současně putujeme i baladickou krajinou, nad níž září bledá luna, ve skalách se otvírají poklady, vodník líčí ošemetné sítě a mrtvý milenec klepe na okénko, za kterým se modlí jeho milá... Vřeteno osudu se otáčí a černá sudice Morjana šeptá Erbenovi z temnot: Propadl jsi smrti! Čím se vykoupíš, aby sis zasloužil život?   ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Otomar Dvořák (*1951) je český spisovatel, novinář, scenárista, textař, publicista, dramatik a příležitostný herec, který je členem Obce spisovatelů a manželem výtvarnice Evy Zajícové. Vystudoval Střední průmyslovou školu a poté FAMU – obor dramaturgie a scenáristika. Od roku 1998 byl členem redakční rady časopisu Fantastická fakta. Pracoval jako dramaturg v hudebním divadle Semafor a v Městském divadle Zlín, poté jako spisovatel na "volné noze". Je autorem literatury faktu týkající se historických a přírodních záhad či tajemných míst v krajině, a také několika netradičních cestopisů. Další významnou částí jeho tvorby jsou beletristická díla z oblasti historie, sci-fi, fantasy a hororu. Píše také televizní scénáře, divadelní hry a písňové texty. Spolupracuje na rozhlasových a televizních pořadech Stanislava Motla z cyklu "Stopy, fakta tajemství" a TV sérii pro mládež "Záhady Toma Wizarda".

Dramatický milostný příběh Dáma s kaméliemi se odvíjí kolem jedné z princezen pařížského elegantního polosvěta, dvacetileté Markéty Gautierové. Je krásná, muži ji obletují a zahrnují luxusem, a také skandály. A ty ale nemyslí, ani na hrozivou nemoc, kterou se jí zatím daří tajit – až do setkání s Armandem. V lásce, které propadnou, objevují pocit naprostého souznění, dokonalého splynutí. Markéta je poprvé v životě svobodná, nemusí předstírat a lhát. Když se však Armand dostane pod tlak rodinných vazeb a společenských konvencí, ocitne se její život na tragické křižovatce. Lež se stává její osudovou obětí a vede k tragédii… Podle knihy bylo dodnes natočeno třiadvacet filmů, v nichž Markétu hrály například Isabelle Adjani, Sarah Bernhardt, Lillian Gish, Greta Garbo nebo Isabelle Huppert. Jímavý příběh se stal námětem pro Verdiho operu La Traviata, inspiroval také Ennia Morriconeho a z výtvarníků třeba Alfonse Muchu.

Křížové výpravy k Božímu hrobu představují nesporně jedno z nejpoutavějších témat středověkých dějin. Jsou současně krutým dějinným dramatem i romantickým dobrodružným románem dvou staletí bojů o Svatou zemi; krvavým příběhem o Turcích a Řecích, Arabech a assasinech, Egypťanech a Francích, Mongolech a mamlúcích, vraždících se navzájem ve jménu božím. Vystupují v něm legendární hrdinové a válečníci jako Richard Lví srdce, Saladin, Fridrich Barbarossa nebo Čingischán. Kniha nás zavede mezi křižáky v jejich nových královstvích na Blízkém východě, kde budují mohutné impozantní hrady a zároveň rychle přebírají dosud nepoznaný přepych svých nepřátel: lázně, koberce, koření, jižní ovoce. Najdeme zde čtivé a historicky věrné vylíčení událostí a vychutnáme i epickou kvalitu příběhu od vynikajícího umělce a vypravěče. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Antony Cyprian Bridge (5. 9. 1914 – 23. 4. 2007) vystudoval Královskou akademii umění v Londýně a byl původně znám jako postimpresionistický malíř. V roce 1939 vstoupil jako dobrovolník do britské armády a během války získal hodnost majora. V letech 1978–1989 vydal několik populárně naučných historických knih, které vynikají čtivým, dramatickým stylem a perfektní znalostí historických událostí i dobových reálií: Theodora, portrét byzantské krajiny, Sulejman nádherný, Richard Lví srdce a především Křížové výpravy, které se staly světovým bestselerem

Román Králův šašek je volným pokračováním románů Královna Margot a Paní z Monsereau, s nimiž tvoří dohromady trilogii Hugenoti z období náboženských válek ve Francii v druhé polovině 16. století. V románu plném diplomacie a dvorských intrik vystupuje jako hlavní postava králův oblíbený šašek Chicot, který prozradí králi Jindřichovi III., že Paříž je vyzbrojena a vévoda de Guise připravuje povstání. Král unikne chystanému únosu a posílá šaška za svým bratrem Jindřichem IV. do Navarrska, kde se Chicot stává svědkem strhující bitvy o město Cahors. Ještě dramatičtější je průběh bitvy u Antverp kde obrovská vlna z odpálených hrází smete velkou francouzskou armádu, od níž uprchne její velitel vévoda František d'Anjou. Toho chce ve jménu pomsty otrávit neznámá dáma. Naplní se odvážná předpověď Floren%tana Reného, že rod Valois přijde o trůn, který má na dosah Jindřich IV. Navarrský?

Věra Sládková v historickém románu Malý muž a velká žena vypráví osud svůj i vlastní rodiny: dětství v pohraničí, sudetské klima druhé poloviny třicátých let, nucený odsun a válečná léta v Brně. Osudy jejích rodičů Anny Urbanové a tragikomického tatínka v borzalínu do jisté míry znají příznivci seriálu Vlak dětství a naděje, který podle knižní předlohy režíroval Karel Kachyňa. Čtenář románu hledí na svět očima citlivé dívky, která není ušetřena žádné rány a která přesto na život ani na člověka nezanevře, protože je pro ni vždy doširoka rozevřená náruč velké ženy a malého muže.

V roce 1913 odjede pětiletá Malka Trejnovská s rodiči a se sestrami z Ruska do USA a krátce nato skončí zmrzačená a opuštěná na ulici.Přežije díky italskému prodavači zmrzliny, který ji vezme k sobě a naučí ji zmrzlinu vyrábět. V době velké hospodářské krize se vdá za negramotného Alberta Dunkleho, jezdí s ním po Státech a prodejem zmrzliny si vydělávají na živobytí. Nakonec vybudují obrovskou firmu s mnoha franšízami, z Malky se pod jménem Lillian Dunkleová stane Zmrzlinová královna Ameriky a televizní celebrita. Součástí příběhu zachycujícího sedmdesát let jejího života, jsou i události americké historie od prohibice přes druhou světovou válku až po divoká léta Studia 54. Lillian není laskavá, mateřská hospodyňka, jak ji znají televizní diváci. Je to tvrdá a cynická obchodnice, která se neštítí intrikovat, a navíc se ráda napije. Na sklonku života ji však dožene minulost a její svět se rázem změní.

Historický román, okořeněný špetkou spekulací, který nabízí pohled do tří různých navzájem se prolínajících časových rovin očima tří nezapomenutelných osobností. Doba se mění. Ale historie se opakuje. Potíže, se kterými se potýkáme, jsou navzdory oddělujícím staletím variacemi na stále jedno a totéž téma. Co spojuje husitského vojevůdce Prokopa Holého, řečeného Velikého, jezuitského kněze Petra Kanisia a vatikánského Strážce Vittoria Baldiniho? A je husitská reformace, jezuitská protireformace a současnost v něčem podobná? --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Historický román z doby Jagellonců.Král je mrtev, ať žije král! Vladislav Jagellonský nemá jednoduché postavení. Nejenže neustále bojuje se vzdorokrálem Matyášem Korvínem, ale musí se vyrovnat i s nelibostí papeže. On by však raději plánoval obnovu Pražského hradu, odvěkého sídla českých panovníků. Jenže jednou je král a musí rozhodovat. Starosti mu dělá i výběr vhodné manželky a matky budoucího vladaře. Vladislavovo srdce se podaří získat až Anně z Foix, která mu porodí syna Ludvíka. Ten pak po otcově smrti usedá v útlém věku na trůn český i uherský. Avšak ani on to nemá lehké – země je zadlužená a na hranicích číhá turecké nebezpečí… ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zdeněk Grmolec (*1947) v roce 1966 absolvoval Střední všeobecně vzdělávací školu (nyní gymnázium) v Hodoníně. Poté na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykově univerzitě) vystudoval češtinu a základy společenských věd. Pracoval jako učitel na různých typech škol. V roce 1982 se přestěhoval do Prahy, kde několik let působil taktéž jako učitel. Po návratu do Brna nadále pracuje jako středoškolský pedagog. V sedmdesátých letech debutoval jako básník (antologie Hnízda stěhovavých ptáků, Blok, Brno 1978), ale později se už věnoval výhradně próze, zvláště povídkám a novelám. Vydal knihy Půlnoční verbuňk (Československý spisovatel, Praha 1989), Výběrová osamělost (Kdo je kdo, Praha 1993), Ošklivé káčátko (Albert, Boskovice 2002), Akvárium/Intimní duely (Albert, Boskovice 2004) a knihu esejů Konfese Baroku (Albert, Boskovice 2007), která je zamyšlením nad duchovními hodnotami, kulturním dědictvím a odkazem barokních ideálů pro dnešní svět.

Historický román z doby panování krále Václava IV. a počátků husitství v českých zemích. Za vlády krále Václava IV. byla z prostředků bohatých měšťanů sdružených v Bratrstvu obruče a kladiva uprostřed Dobytčího trhu na Novém Městě pražském zbudována kaple Božího těla. Později přešla do vlastnictví pražské univerzity, a když byl v roce 1415 upálen Jan Hus, bylo právě zde obnoveno ono Bratrstvo, aby se řídilo Husovými myšlenkami a usilovalo o reformu církve a nápravu společnosti. V tomto tajném spolku se sdružili Husovi přátelé a příznivci z řad šlechty a univerzitních mistrů. Protestovali u kostnického koncilu, postavili se církvi, králi Václavovi IV. i jeho mladšímu bratrovi, římskému králi Zikmundovi. Zburcovali celou zemi, sami však nepředpokládali, že tak uvolní lavinu, která by mohla smést i je. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------   Jan Bauer (*1945) je český novinář a spisovatel, původním vzděláním zemědělský inženýr. Věnuje se především literatuře faktu s převládajícím zaměřením na českou historii, v poslední době píše především historické romány či historické detektivky. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Českých Budějovicích, v letech 1968-1998 pracoval jako novinář (redaktor deníku Zemědělské noviny). Později se stal spisovatelem z povolání. Žije na samotě u Vodňan. Knižně debutoval v roce 1978 populárně naučnou publikací Uživí naše planeta lidstvo? Za sbírku povídek Špionova dcera obdržel v roce 1995 cenu Masarykovy akademie umění. Vydal již více než 160 knih, dá se považovat za nejplodnějšího českého žijícího spisovatele (údaj z roku 2016). Dříve používal i pseudonymy: některá díla napsal jako Felix Krumlowský nebo Vojtěch Fišer, pod jménem Anna Březinová vydal 10 historických románů. Kromě vlastních prací se podílel také na zpracování některých svazků publikace Toulky minulostí světa.

Životopisný román o zapovězené lásce slavného malíře, která stála u zrodu expresionismu. Během malování na bavorském horském úbočí se mladá Gabriele (Ella) Münterová zamiluje do svého ženatého učitele Vasilije Kandinského. Zatímco jejich zapovězená láska čelí nesouhlasu evropské společnosti z počátku 20. století, mezi umělci se zrodí pevné spojenectví, které nabídne světu vůbec první chuť abstraktního expresionismu.Spolu s Alexejem Jawlenskym, Franzem Marcem a dalšími členy uskupení Der Blaue Reiter (Modrý jezdec) stvořili Münterová a Kandinskij převratný a nový umělecký styl. Potěšení z této opojné doby jim však dlouho nevydrží, protože přichází první světová válka a odloučení. Zásadní zkouška však pro Ellu přichází o něco později v období nacistického útlaku, který všechny modernisty zařadí do zavrhované kategorie „zvrhlého umění“. Těžké časy prověří Ellino odhodlání, její hodnoty i oddanost umění a lásce.Život Gabriele Münterové je příběhem odvahy tváří v tvář osobní a historické krizi. Ella & Kandinský je její příběh. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mary Bassonová (*1943) dlouhá léta učila angličtinu na vyšší střední škole a v současnosti pracuje jako odborná lektorka v muzeu umění v Milwaukee ve Wisconsinu, které vlastní největší depozitář obrazů Gabriely Münterové v Severní Americe. Svou prvotinu nejprve vydala v malém počtu vlastním nákladem a prodávala ji převážně prostřednictvím muzeí a galerií. Spisovatelka je vdaná a má tři syny. S manželem žijí střídavě v Milwaukee a v newyorském Brooklynu.

Na bouřném severu Anglie leží Větrná hůrka. Panství vřesovišť a mokřadů, kde žijí lidé nezkrotní jako okolní příroda. Kraj, kde na hřbitovech ještě straší, kde vášeň stravuje zamilovaná srdce. Tento dnes už klasický, působivý, historický román se odehrává na Drozdově a na Větrné hůrce v období od druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Je mistrnou psychologickou studií člověka, který zasvětil život pomstě. Autorka sugestivně líčí prostředí, v němž hrdina vyrůstal, objasňuje příčiny, pro které se z normálního chlapce, žijícího v ovzduší nenávisti, vyvinul dospělý muž, plný zášti a zloby, který splácí všechny domnělé i skutečné křivdy nelidským způsobem, a jenž nezná slitování ani sám se sebou. Jediná bytost, žena, která je schopna učinit z něj normálního člověka, se provdá za jeho soka a za dramatických okolností umírá. Tím jsou spáleny všechny mosty mezi hrdinou a okolním světem a začíná příběh fanatické pomsty na všech příslušnících rodiny milované ženy.Emily Brontëová, mladší sestra Charlotty Brontëové, publikovala svůj jediný román roku 1847 pod mužským pseudonymem Ellis Bell. O rok později, v pouhých třiceti letech zemřela. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Emily Jane Brontëová (1818 nebo 1819-1848) byla britská spisovatelka, která se nevíce proslavila svým jediným románem Na větrné hůrce, který se stal klasickým dílem nejen anglické, ale i světové literatury.Emily se narodila v Thorntonu v Yorkshiru Patricku Brontëovi a Marii Branwellové jako páté z jejich šesti dětí. Jejími sourozenci byli Charlotte Brontëová, Anne Brontëová a Patrick Branwell Brontë. Roku 1824 se rodina přestěhovala do Haworthu, kde získal otec Emily stálé místo vikáře. Toto prostředí mělo klíčový význam při vytváření zvláštního literárního světa sourozenců Brontëových. V dětství, po smrti své matky, si tři sestry a jejich bratr vymysleli fiktivní země (Angria, Gondal, Gaaldine, Oceania), které se pak objevovali v jejich příbězích. Z tohoto období se nedochvalo téměř nic z prací Emily Brontëové, výjimku tvoří několik básní.Roku 1842 začala Emily pracovat jako vychovatelka v Miss Patchett's Ladies Academy (ústav pro vzdělávání mladých dam) v Law Hill Hall, nedaleko Halifaxu. Později se sestrou Charlotte navštěvovaly také soukromou školu v Bruselu. Doma si pak založily vlastní školu, ale neměly žádné žáky.Objevení básnického talentu Emily vedlo ji a její sestry Charlotte a Anne roku 1846 k vydání společné sbírky jejich básní. Chtěly se však vyhnout předsudkům, které by v polovině 19. století ženské autorky vyvolaly, proto zvolily pseudonymy skrývající jejich pohlaví. Ponechaly si jen své iniciály: Charlotte se stala Currer Bell, Anne Acton Bell a Emily Ellis Bell.Roku 1847 vydala Emily svůj jediný román Na Větrné hůrce (Wuthering Heights) jako dva svazky trojdílného souboru (třetí svazek byla Agnes Grey její sestry Anne). Inovační struktura románu poněkud zmátla kritiky. I když při svém prvním vydání kniha vyvolala smíšené reakce, později se zařadila mezi klasická díla anglické literatury. Roku 1850 vydala Charlotte Na Větrné hůrce (Wuthering Heights) znovu, tentokrát jako samostatný román pod skutečným jménem Emily Brontëová.Stejně jako její sestry měla i Emily zdraví oslabené drsným podnebím doma a ve škole. Během pohřbu svého bratra v září roku 1848 prochladla. Odmítla lékařské ošetření a 19. prosince 1848 zemřela na tuberkulózu. Byla pohřbena v Haworthu.  

Rok 1944. Elsie Schmidtová, dcera pekaře v Garmischi, dospívá v nacistickém Německu, jehož porážka se nezadržitelně blíží. Denně je konfrontována se stále tíživější realitou, z níž ji vytrhuje pozvání nacistického důstojníka na vánoční večírek. S mírnými rozpaky přijímá, neboť odmítnout by mohlo být nebezpečné jí i celé rodině. Její bezradnost se jen prohloubí, když je během večírku požádána o ruku. Samozvaný snoubenec patří mezi ostatními důstojníky k nejvlídnějším a nejčestnějším, ale i on je zcela lhostejný k osudu židovského chlapce, který byl pro svůj krásný hlas vybrán, aby zpíval nacistickému publiku koledy. Elsie se s chlapcovou tragickou budoucností nemůže smířit a vůbec netuší, že brzy bude o chlapcově osudu rozhodovat právě ona…O šedesát let později. Reba Adamsová je novinářka. Celý život na ni doléhá stín vzpomínek z dětství. Otec, veterán z Vietnamu, se nikdy nevyrovnal se zločiny, jichž se během války dopouštěl i on sám, a svými patologickými náladami trápil celou rodinu. Reba se snaží útěkem z domova minulost vymazat. Nyní žije v El Pasu, pracuje v lokálním časopise a je zasnoubena s Riki Chavezem. Riki je zaměstnán u pohraniční stráže, jejímž hlavním úkolem je vracet nelegální běžence zpět do Mexika. Práci vykonává svědomitě, ale spokojený není, příliš s uprchlíky soucítí. Ani vztah s Rebou není tak vřelý, jak by si přál a jak by se na zamilované snoubence slušelo…Blíží se Vánoce a Reba má napsat článek s vánoční tematikou. Objeví německé pekařství a jeho majitelku Elsie. Životní moudrost staré Němky Rebu magicky přitahuje a pomáhá jí najít sebe sama…

Více než šest století uplynulo od chvíle, kdy Karel IV., český král a římský císař, svěřil své myšlenky a nejhlubší pocity pergamenu. O jeho oficiálním životě bylo napsáno mnoho, jeho osobní zpovědí, která však měla zůstat utajena veřejnosti, ale řízením osudu opět spatřila světlo světa, je Tajný deník. Jemu svěřil své vzpomínky na dětství, na milovanou matku, královnu Elišku Přemyslovnu, a na svého otce, českého krále Jana Lucemburského, se kterým měl velmi komplikovaný vztah. Jeho myšlenky patřily i  čtyřem ženám, jež všechny vroucně miloval, a dětem, zejména malému synkovi, pozdějšímu českému a římskému králi, Václavovi IV. Poznejte život a pravou duši Otce vlasti, schopného a obratného panovníka, pravého přítele, oddaného manžela a laskavého rodiče. Člověka milujícího, neúnavně budujícího, pevného v zásadách i tápajícího; muže, jenž v Čechách našel svůj pravý domov. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Josef Bernard Prokop se narodil a studoval v Praze (varhany, klavír, hudební věda). Po krátké pedagogické praxi zakotvil roku 1992 v Českém rozhlase, kde je redaktorem a moderátorem. Kromě toho je také autorem více než dvou stovek rozhlasových pořadů, spoluautorem televizních pořadů (s režisérem A. Moskalykem) a autorem dvou divadelních her. Aktivně koncertuje na varhany, a to nejenom v Čechách, ale ve většině zemí Evropy. Je aktivní i v muzikologické práci, mj. je zakladatelem a předsedou České společnosti Jana Ladislava Dusíka. Vychovává mladé klavíristy v ZUŠ Jana Zacha v Čelákovicích.Ke Karlovi IV. má autor o to větší vztah, že někteří z jeho předků byli ve službách tohoto slavného panovníka a u jeho dvora.

Druhý díl historické trilogie o osudech autorčiných předků, kteří z otce na syna dědili mlynářské povolání.Patent o zrušení nevolnictví umožnil Janu Šmahelovi a jeho synovi Josefovi odejít ze starého možděnického mlýna na Českomoravské vysočině do blízkého Stružence. Tam se odvíjejí další příběhy rodu. Na pozadí autentických dobových událostí 1781-1848 přibližuje autorka problémy lidí a jejich překonání.

Třetí, poslední díl historické trilogie líčící osudy několika generací autorčiných předků.

Romanticko-historický román z Itálie v období stoleté války. Příběh mladé šlechtičny, která i navzdory intrikám a násilí zasvětila svůj život upřímné a čisté lásce. Čeho všeho je člověk pro lásku schopen? Zejména v době, kdy státní či rodinné zájmy, a především touha po větší moci, převládly nad přirozenými lidskými city. Ani lidé z královských nebo vévodských rodin nemívali na růžích ustláno; patřit k členům aristokratického rodu nebylo vždy příjemné a už vůbec ne šťastné. Historický román Hříchy mocných nabízí lidské osudy a komplikované vztahy plné intrik, nenávisti a zla z období italské komuny, rozepří a bojů v severní Itálii, ale rovněž zachycuje události stoleté války. Ta ve 14. a 15. století přivedla Francii na pokraj neštěstí. Jako čistý pramen působí na čtenáře vášnivý a upřímný milostný vztah osudem zkoušené Francesky di Valleta, jež se proti vlastní vůli musela stát ženou tyrana „s dobrým jménem“ Henryka de Mosella. Franceska opustila rodnou Itálii a odjela přes Savojsko do Lotrinska, kde ji netrpělivě očekával budoucí manžel a pán. Krásná žena, zbožňovaná nejedním urozeným mužem, našla své největší štěstí i trýzeň v hluboké lásce k Enzovi di Challant, svému příteli z dětství. Jak asi skončil příběh mladé ženy, která život zasvětila lásce v době, která ženám nepřála? Vždyť pro mnohé z nich byl právě manžel největším nepřítelem… -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Eva Ava Šranková (*1974) se narodila a žije v Nitře. Je autorkou historických milostných románů zaměřených na evropské dějiny středověku (Izabela: Láskou spútaní, Izabela II.: V tieni Notre-Dame, Hriechy mocných, Život v hriechu, Anna: Šarišská amazonka), a členkou Literárního klubu Janka Jesenského v Nitře. Přestože se její romány vyhýbají obrazům krutostí, kterých se dopouštěla středověká společnost beroucí do úst slova: Deus lo vult! (Bůh to chce!), autorka pod hromadou špíny, násilností a intrik objevuje ukrytou lásku, která je ústředním tématem jejích knih.

Napínavý příběh o odvaze a přátelstvích, která jsou větší a silnější než jakákoliv ideologie. Příběh vypráví třináctiletý chlapec, který se navzdory fašistické výchově ve škole rozhodne řídit svou intuicí a vlastním rozumem, a udělat to, co považuje za správné, ačkoliv tím vědomě přivede do nebezpečí nejen sebe, ale i celou svou rodinu. Lorenzo dlouhých osm měsíců na půdě domu svých příbuzných ukrývá svého židovského kamaráda Daniela, aniž by o tom kdokoliv tušil, i když je to pro něj velmi náročné. Nejenže pro něho musí obstarat jídlo, oblečení, deky, a další věci, ale musí povzbuzovat i jeho vůli k životu. Podaří se mu vše utajit před svou rodinou a zachránit Daniela před deportací do Německa a smrtí v koncentračním táboře? Strhující a dojemné čtení na pozadí historických událostí z období 2. světové války v Itálii. Román, jenž líčí hrůzostrašné válečné činy, ale zároveň dává i naději.  

Věštba staré vědmy sehraje klíčovou roli v dobrodružném příběhu hrnčíře Mojslava odehrávajícím se na úsvitu českých dějin. Historický román z dob vlády prvního knížete z rodu Přemyslovců Bořivoje I. V době, kdy přichází z Velké Moravy patnáctiletý Bořivoj, aby se stal knížetem kmene Čechů, kdosi zavraždí v Zabrušanech bratra Dragy a současně se pokusí zabít jejího snoubence Mojslava. Třebaže je sám zraněn, vydává se po stopách své dívky, ale osud ho zavede do Levého Hradce, kde by ho chtěl mít jako svého družiníka jeho přítel z dětství, dnes kníže Bořivoj. Mojslav lákavou nabídku odmítne a vrací se do Zabrušan, kde se nečekaně objevila také Draga. Stará vědma Bohuna Lhářka vysloví proroctví týkající se dítěte, jež se má teprve zrodit, a krátce nato Mojslav spolu s Dragou odcházejí na Levý Hradec. Spojují tak svůj další život s důležitými událostmi knížectví a stávají se, v souladu s proroctvím, „zrcadlem moci“. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaromír Jindra (*1949) je původní profesí novinář. Literatuře se začal věnovat teprve na přelomu tisíciletí. Jeho tvorba je poměrně rozmanitá a zahrnuje literaturu faktu, knihy pro děti a mládež a historické romány, na něž se v posledních letech specializoval. Za historický román Válka královen převzal v roce 2019 cenu Zeyerův hrnek. V době, kdy aktivně působil jako novinář, se výhradně věnoval odborným publikacím z oboru filumenie, kde napsal a vydal takřka 200 titulů vesměs z historie českého sirkařství, mj. takřka osmisetstránkovou Filumenistickou encyklopedii.Několik titulů napsal také společně se svou manželkou Eliškou Jindrovou (1947-2016), například Hvězda jménem Baudyš, Konec světa nebude či Lidový kalendář 2000.

Válečný román vycházející ze skutečného životního příběhu. Slovo parchant pochopí Gustav až později. Utíká z domu, toulá se, a proto ho pošlou na převýchovu do ochranovny. Zde prožívá paradoxně nejhezčí roky svého života. Po skončení učňovských let ho německá policie přivede k odvodu, kde Gustav zjistí, že ho poručník přihlásil k německé národnosti. A tak je během druhé světové války poslán bojovat za Říši na loď, ze které se málokdo vrací živý… --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Anna Strnadová (*1950) autorka románů, básní a povídek. Na pedagogické fakultě v Olomouci vystudovala obor čeština a francouzština. Po absolvování nastoupila na základní školu v Petrově nad Desnou, odkud pochází, a zůstala zde přes třicet let. Posledních jedenáct jako ředitelka. Náměty sbírá ve svém okolí a téměř vždy vycházejí ze skutečných událostí.

Stál na počátku nejstarších českých dějin, neodmyslitelně spjatých s praotcem Čechem, mudrcem Krokem a jeho třemi dcerami, Přemyslem a dalšími legendárními postavami, jeden kolosální omyl? Tvůrcem „starých pověstí českých“ je náš první kronikář Kosmas a díky jeho proslavené Kronice české je spousta lidí přesvědčená, že se naše „pohanské dějiny“ opravdu nějakým podobným způsobem odehrály. Jestliže však Kosmovy zprávy zkonfrontujeme s autentickými dobovými prameny, na žádného Přemysla či Kroka, o praotci Čechovi nemluvě, nikde nenarazíme. Doprovoďme, spolu s autorem,  Kosmu při jeho obtížném úkolu, který mu zadal sám český král Vratislav a který mohl slavný kronikář dokončit až po mnoha letech usilovné práce. Vždyť nešlo o nic menšího, než najít nejstarší předky českých panovníků… -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Historický román o konflikt dvou mladíků, z nichž jeden si tiskl ruku s Hitlerem v den jeho šestapadesátých narozenin a druhý se přimotal k partyzánům a založil na tom svou kariéru. Wolfgang Wystyd a Viktor Habart byli dva mladíci, kteří by za jiných okolností mohli být přáteli. V době zmatků a krutosti se z nich stali nepřátelé na život a na smrt. Wolfi si jako člen Hitlerjungend tiskl ruku se samotným Hitlerem a na konci války pak pěšky prchal za tetou do Čech. Viktor je nezvedeným synem legionáře, který se náhodou přimotal k partyzánům a založil si na tom kariéru. Když se dozvěděl, že Wolfi žije v Čechách, neváhal připravit léčku, aby ho nechal zatknout. Potom bezohledně ambiciózní Viktor zavraždí českého kolaboranta, nastupuje k SNB a brzy vstoupí i do řad STB. Nepočítá však s tím, že Wolfimu se podaří osvobodit a Viktorovo jednání nemíní nechat bez odpovědi.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaroslav Haidler (*1933 v Liberci). Maturoval na gymnáziu ve Frýdlantu v Čechách a po vojně nastoupil jako redaktor vesnických novin Vesnice Frýdlantska. Od roku 1960 působil v redakci krajského deníku Průboj v Ústí nad Labem. Po sovětské okupaci Československa byl nucen redakci opustit, poté pracoval jako závozník a prodavač zeleniny. Studoval právnickou fakultu UK, ale pro svou novinářskou činnost během událostí roku 1968 byl před závěrečnou státnicí vyloučen a následně odsouzen. Toto období postihl v příběhu Očkovaný satanem, odvysílaném Českým rozhlasem (2010). Roku 1990 se vrátil do redakce Průboje, kde pracoval jako šéfredaktor až do odchodu do důchodu. V Nakladatelství Lidové noviny pak vydal román Jobova zvěst (2008).

Přímo v domě Pod Zelenou bránou začíná výjimečný životní příběh vzdělané, emancipované a ve své době mimořádně úspěšné ženy. Příběh ženy, která se vzepřela tradicím a pravidlům. Život se obvykle ubírá jinými cestami, než jak si člověk vysní... O tom se přesvědčí i Terka. Má konkrétní představy o svém životě, má odpovídající vzdělání, věno, stává se majitelkou obchodu s látkami na pardubickém náměstí... Zkrátka typická představitelka mladé dámy z vyšších společenských kruhů druhé poloviny 19. století. Její osud se ale vyvíjí jinak, než si představovala. Nehodlá být jen příštipkem svého muže. Manželství ji nenaplňuje tak, jak očekávala, proto využije jak svůj vzhled, tak společenský šarm a inteligenci... -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Přeloučská spisovatelka Jana Klimečková pracovala v profesním životě jako ředitelka Úřadu práce v Pardubicích. Po odchodu do důchodu se dala na spisovatelskou dráhu. Je autorkou několika historických románů, v nichž zpracovává osudy obyčejných lidí a snaží se tak věrně přiblížit dobu, ve které žili.

Pilotka Beryl Markhamová, africká lovkyné, trenérka koní, pilotka, vášnivá duše a žena, která chtěla ulétnout vlastnímu osudu, baronka Blixenová a jejich milenec Denys Finch Hatton… a vzpomínky na Afriku. Keňa na počátku 20. století. Místo, kde domorodý svět černých bojovníků naráží na dekadentní aristokratickou společnost. Bílé dítě uprostřed černé Afriky. To je Beryl, kterou matka v dětství opustila a zanechala ji s otcem na koňské farmě. Jeho nekonvenční výchova učinila z Beryl odvážnou, nekonvenční mladou ženu. Jenže i to nejdivočejší dítě musí dospět, a tak i jí život ukáže svou horší tvář. Krach farmy, jeden katastrofální vztah za druhým. Beryl si vezme do hlavy, že bude dělat to, co umí nejlépe: trénovat vítěze koňských dostihů. V manželství ale prohrává. Zvlášť když se zoufale zamiluje do charismatického Denyse Finch Hattona, milence slavné baronky Blixenové. Ano, té Karen Blixenové, svérázné dámy, kterou proslavila kniha Vzpomínky na Afriku. Beryl hledá své místo na zemi. Jenomže ono vůbec není na zemi. Je v oblacích. V kabině letadla. Chce být nejlepší. Přeletět Atlantik. Doletět až ke slunci. Zlomit osud.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Paula McLainová se narodila v roce 1965 ve Fresnu v Kalifornii. Vůbec to ale neměla v životě lehké. Matka rodinu opustila, když jí byly pouhé čtyři roky, zatímco její otec pobýval opakovaně ve vězení. Paula a její sestry (jedna starší a jedna mladší), tak v následujících čtrnácti letech střídavě trávily život pro změnu v nejrůznějších dětských domovech. O tomto nelehkém období vypráví ve své autobiografii nazvané Like Family: Growing Up in Other People's Houses (Jako rodina: Vyrůstat v domech cizích lidí). Když dospěla do věku, kdy bylo nutno zařadit se do pracovního života, živila se vším možným a prošla různými místy – než přišla na to, že vlastně může psát. Na Michiganské univerzitě studovala poezii a odnesla si odtamtud titul MFA (magistr krásných umění). Dnes žije se svou rodinou v Clevelandu. Napsala dvě sbírky poezie – Less of Her a Stumble, Gorgeous – a tři romány. První dostal název A Ticket to Ride. Druhým byl vynikající beletrizovaný životopis Hemingwayovy první ženy Hadley – Pařížská manželka, který, stejně jako příběh slavné pilotky Beryl Markhamové nazvaný Létala jsem za sluncem.

Román o ženě, která prožila románový život. Životní osudy Karen Blixenové, pěstitelky kávy v Keni, dánské baronky, svobodomyslné ženy, jejíž jméno zná díky knize a filmu Vzpomínky na Afriku celý svět. Karen Blixenová baronka, Tania, Tanna, Titanie, Isak. Kolika jmény ji nazývali, tolik tváří tato podivuhodná žena měla. Lovkyně lvů a paní africké farmy, mondénní hostitelka, vypravěčka pohádek, žhavá milenka, divoká, nespoutaná duše, záhadný autor podivuhodných příběhů. Tímhle vším byla. Meryl Streepová, hollywoodská hvězda filmu Vzpomínky na Afriku se dokonce vydala před natáčením do míst, kde Karen žila, aby se dokázala převtělit do ženy, kterou měla představovat. Dominique de Saint Pern uvádí na scénu nejen odvážnou ženu, snad dokonce ďáblici, ale nechává zaznít také hlas její nejvěrnější průvodkyně Clary, která jí byla ošetřovatelkou, sekretářkou i služkou. Otevírá před námi duši tohoto zlatého věku, kdy lidé ještě dokázali velkolepě milovat, psát i umírat. Od Afriky po Dánsko, od New Yorku po Londýn, v tomto románu je v živých barvách a téměř filmovými střihy vylíčena celá bláznivá epocha první poloviny 20. století. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dominique de Saint Pern není jen úspěšnou a vynikající spisovatelkou velice emotivních, vášnivých románů, ale také novinářkou, dlouhá léta píšící pro populární časopis M Le magazine du Monde. Kromě románu Baronka Blixenová je autorkou ještě dalších tří knih: L´Extravagante Dorothy Parker (Svérázná Dorothy Parkerová), vydané roku 1994, Les Amants du soleil noir (Milenci černého slunce) z roku 2005 a Pour l´amour d´un guerrier (Z lásky k jednomu válečníkovi), která vyšla v roce 2007. V červnu 2016 autorka navštívila Prahu a pokřtila svou knihu Baronka Blixenová.

Román o počátku kariéry Christiana Diora. Paříž, rok 1944. Celé město oslavuje osvobození Francie a čerstvě vdaná Copper Reilly je uvězněná v nešťastném manželství. Místo, aby se jako novinářka věnovala kariéře, sedí doma a čeká na záletného muže. Jedna manželova nevěra stíhá druhou, až pohár přeteče a Copper požádá o rozvod. Zůstává sama v Paříži a nečekaně potkává velmi nepravděpodobného přítele: podivínského návrháře ve středních letech. Jeho vrozená nesmělost a nechuť k publicitě i slávě si protiřečí s troufalou brilantností jeho návrhů. Jmenuje se Christian Dior.Copper rychle rozpozná jeho mimořádné nadání a pobízí ho, aby se osamostatnil. Vzájemně si dodávají odvahu žít své sny. Zatímco se Paříž vzpamatovává z války a nachází svůj někdejší šarm, Christian si buduje vlastní módní dům a Copper se vrhá do divokého světa módní žurnalistiky.Příběh o přátelství, lásce, hledání krásy a sebeuplatnění čerpá ze skutečných historických událostí, především ze života Christiana Diora. Mimo jiné v něm najdete také zmínku o Theatre de la mode – slavné poválečné miniaturní módní přehlídce haute couture. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Marius Gabriel (1958) je úspěšný spisovatel a autor několika bestsellerů z oblasti detektivních záhadných příběhů a historické fikce, například The Seventh Moon nebo The Original Sin. Na kontě má i přes třicet romancí, které vydal pod pseudonymem Madeleine Ker, a díky nimž financoval své postgraduální studium.Narodil se v Jižní Africe, žil a pracoval v mnoha různých zemích a v současnosti se střídavě pohybuje mezi Londýnem a Káhirou. Má tři děti.

České dějiny nabízejí spoustu různých tajemných a nevysvětlených událostí i zajímavých osobností. Jednou z nich je rozporuplná postava Václava Vchynského z Vchynic a Tetova, příslušníka starobylého českého rodu, který známe z pozdějších dějin jako rod Kinských. Jeho napínavý příběh se navíc odehrál v rušné době vlády Rudolfa II. a jeho bratra a následníka Matyáše. Václav byl přítomen při pitvě císaře Rudolfa a veřejně zneuctil jeho srdce. Když pak ještě urazil majestát císaře Matyáše, byl odsouzen na doživotí a uvězněn v Kladské pevnosti. Jeho milující manželce bylo dovoleno, aby v pevnosti také pobývala a mohla se s ním alespoň jednou týdně setkat. Za dramatických okolností se jim oběma podařilo z pevnosti utéct. Zora Beráková se ve svém nejnovějším románu pokusila vymyslet, jak se to vše odehrálo. A jakou úlohu sehrál tajemný fantom?

Životopisný román o něžném rváči Janu Nerudovi. Zahoďte veškeré školní představy o rozšafném pánovi s plnovousem a hůlkou, který laskavě popisuje komické figurky malostranských obyvatel. V tomto příběhu poznáte skutečného Jana Nerudu: mladého rebela, vzpurného darebáka a výtržníka, znalce pivnic a vináren, cynického ironika, vášnivého tanečníka, svůdce žen a prokletého básníka, jenž dlouho a bolestně hledal své místo v životě. Muže, který prožíval osudové a nešťastně končící lásky, často se pohyboval po tenké hraně mezi životem a smrtí, aby konečně našel svou cestu. Ta nejen obrazně, ale naprosto reálně mířila ke hvězdám. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Otomar Dvořák (*1951), rodák z městečka Žebráku vystudoval pražskou FAMU. Pracoval jako dramaturg v hudebním divadle SEMAFOR a v Městském divadle Zlín, jako televizní scénárista, novinář a nakladatelský redaktor. Věnoval se též filmové a divadelní režii a zahrál si několik menších rolí ve filmech i na divadle. Je znám především jako autor literatury faktu, zabývající se záhadnými a tajemnými jevy, lidovou magií a dávnými zvyky. Úspěšné jsou také jeho netradiční cestopisy spojené s hledáním génia loci. S touto „záhadologickou“ tematikou vydal přes čtyřicet knih. Je také autorem pravidelného televizního pořadu Magazín záhad, který uvádí každý týden na stanici Kino svět. V oblasti beletrie napsal řadu povídek a novel v žánru sci-fi, fantasy a hororu, v popředí jeho zájmu jsou však historické romány. V nich zachytil různá období českých dějin.

Ani válka nedokáže vzít lásku a naději. Román, jež je oslavou jedné z nejsilnějších lidských emocí: naděje. Německo, 1934. Majitel knihkupectví Max Beissinger potkává talentovanou houslistku Hannu Ginsbergovou. Mladí lidé se do sebe osudově zamilují a plánují společnou budoucnost. Doba jim však nepřeje. Atmosféra v Německu se mění a k moci se dostává Adolf Hitler. Mladý pár je konfrontován se zcela novou realitou, blíží se válka a Hanna je židovka. Max skrývá tajemství, o němž je přesvědčený, že pomůže Hannu ochránit ve chvíli, kdy se z Německa stane nepřátelské a nebezpečné území. Je rok 1946 a Hanna Ginsbergová se probírá z bezvědomí na louce nedaleko Berlína. Posledních deset let života zmizelo kdesi v zapomnění a mlze. Netuší ani, co se stalo s Maxem. Zcela se oddá hudbě, je to jediný balzám na její zraněné srdce. I když měsíce a léta plynou a Hanna se postupně stěhuje do Londýna, Paříže, Vídně, a nakonec odchází do Ameriky, přece ji stále pronásleduje zapomenutá minulost a osud jediného muže, kterého skutečně milovala… --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jillian Cantorová vyrůstala na předměstí Filadelfie, momentálně žije s manželem a dvěma syny v Arizoně. Vystudovala angličtinu na univerzitách v Pensylvánii a v Arizoně. Napsala několik úspěšných románů pro mládež i dospělé, které získaly nejrůznější ceny. Poutavý román Margot, založený na literární fikci, se v roce 2013 dostal na seznam knih Library Reads a měl kladné ohlasy i v mnoha literárních časopisech. Mimo jiné v Oprah Magazine, People, Ladies Home Journal a Time.com. Její kniha pro mládež Searching for Sky byla v roce 2015 ve Velké Británii nominována na Carnegieho medaili. S velkým ohlasem se setkal i historický román pro dospělé Ztracený dopis z roku 2017.

Vládl větší mocí než kdokoliv jiný na planetě, ale pak doslova zmizel z ústředního světového jeviště. A z říše přesahující polovinu evropského kontinentu mu zůstal jen miniaturní ostrov. Jen málo historických postav je známých tak jako Napoleon Bonaparte, a přesto je jeho desetiměsíční císařský exil na ostrově Elba prakticky neprozkoumaný. Nyní můžeme do tohoto mimořádného momentu v jeho mimořádném životě nahlédnout. Poznáme Napoleona ze zcela nového pohledu, jako manžela se zlomeným srdcem, stavebního inženýra, malíře či zahradníka, ale také mistra manipulace, špionáže a znalce lidských povah, který dokáže proměnit své největší nepřátele v nejbližší důvěrníky, aby se nakonec znovuobjevil a s hrstkou věrných přetavil porážku ve své poslední velké vítězství.   --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mark Braude studoval na Stanfordské univerzitě, kde také vyučoval. Je rovněž absolventem University of New York a University of British Columbia. Psal pro The New Republic, The Globe and Mail a The Los Angeles Times. Žije s manželkou a dcerou ve Vancouveru.

Historický román z období velkého hladomoru v Irsku. Musela se vzdát všeho, teď chce zpátky svou minulost. Lucinda je nešťastně zamilovaná do bezohledného sira Blakelyho, zatímco její sestra Briana čeká dítě s chudým pachtýřem Rorym. Když veškerou úrodu zpustoší sněť a v zemi vypukne hladomor, Blakely se rozhodne sídlo zavřít a vyhnat z domovů lidi, kteří pro něj pracují. Když je bezcitný sir postřelen, vina padne na Roryho. Nejlepší vyhlídkou pro obě sestry je útěk do Ameriky. Jak by ale mohly opustit své blízké v tak kruté době a čeká je za mořem skutečně lepší budoucnost?   ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- V. S. Alexander, americký spisovatel, píšící i pod jménem Michael Meeske, propadl kouzlu historie. Kromě toho miluje výtvarné umění a hudbu, kterou i sám skládá. V literární tvorbě jsou jeho vzory například Oscar Wilde, Daphne du Maurier nebo sestry Bronëtovy. Vyšlo mu několik historických románů, momentálně pracuje na dalším pro věhlasné nakladatelství Kensigton. Žije na Floridě.

Dobrodružný historický román, jehož děj nás zavede do Británie v 9. století. Ještě nikdy se v Británii neobjevila taková hrůza, jakou ji nyní trápí tahle pohanská rasa. Proti běsnění vikingů stojí jediný muž. Nastaly kruté časy, kdy celou zemi pustoší krvelační válečníci, kteří se nezaleknou ničeho, ani samotné smrti. Jediný král Alfréd stále věří, že dokáže Vikingům vzdorovat a postavit království opět na nohy. Řady vyčerpaných vojáků však značně prořídly, proto pověří nebezpečným úkolem mladého mnicha Mathewa. To, jak zvládne riskantní misi, rozhodne o výsledku nadcházející bitvy.  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Chris Bishop se narodil v roce 1951 v Londýně. Profese zeměměřiče jej přivedla k hlubokému zájmu o starodávnou krajinu britských ostrovů a její historii. Odešel na odpočinek, aby se mohl soustředit na literární tvorbu, s níž spojil svůj celoživotní zájem o dějiny. Kniha Synové severu je jeho prvním románem, ve kterém se věnuje drsnému věku vikingských nájezdů.

Pokračování životních osudů rybníkáře Jakuba Krčína v historickém románu Václava Křístka. Historický román Václava Křístka Prohrát slunce před svítáním volně navazuje na jeho úspěšnou prvotinu Cesta na poledne, v níž autor vylíčil mládí Jakuba Krčína z Jelčan a jeho strastiplnou cestu na jih Čech do rožmberských služeb. V novém díle osudy slavného rybníkáře pokračují. Z úředníka na zapadlém klášterním panství se Krčín propracovává mezi přední úředníky rožmberského dominia a začíná svou kariéru slavného stavitele rybníků. Osudy jednotlivých postav se proplétají a navzájem ovlivňují a před čtenářem se otevírá pestrobarevný obraz šedesátých let 16. století, kdy „staré časy skončily a nové ještě nezačaly“. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Křístek (*1954) je filmový a televizní režisér. Vystudoval FAMU, natočil několik celovečerních filmů (Zvířata ve městě, Císař a tambor). Již od 90. let minulého století intenzivně spolupracuje především s Českou televizí jako režisér nejrůznějších cyklů (Bigbít, Pěna dní, Sněží, Česká soda). Jeho románová prvotina Cesta na poledne byla v roce 2004 nominována na ocenění Magnesia litera v kategorii Objev roku.

Přestala existovat, aby přežila. Románový příběh ženy, která prošla peklem koncentračního tábora.Miriam Adolfssonová slaví pětaosmdesáté narozeniny. Když ale dostane darem náramek připomínající práci cikánských stříbrotepců, stane se něco naprosto nečekaného.„Nejmenuji se Miriam!"" Po tomto ohromujícím prohlášení stará paní otevře stavidla vzpomínek, které pohřbila hluboko v sobě. Není Židovka, jak se všichni včetně její rodiny domnívali. Je Romka. Její pravé jméno zní Malika. Jejího bratra zahubil v Osvětimi doktor Mengele. Aby přežila, oblékla si šaty židovské dívky Miriam, která strašlivou cestu zaplatila životem. Vzala si její identitu. A pak ji čeká transport do Ravensbrücku. Další nekonečné peklo zimy, hladu, trýznění a nemocí. Vyjít s pravdou ven se však neodváží ani poté, co z něho konečně unikne. I ve Švédsku, kam ji polomrtvou, podvyživenou a nakaženou skvrnitým tyfem po osvobození odvezli, jsou totiž cikáni na okraji společnosti. Uzdraví se. Vdá se. Zůstane. A pro celý svět hraje roli Židovky z dobré rodiny. Ani její manžel nemá o ničem tušení. Jenže teď už Malika mlčet nemůže. Od autorky bestselleru DUBNOVÁ ČARODĚJKA -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Majgull Axelssonová je švédská prozaička, autorka divadelní hry, původním povoláním novinářka. Od konce šedesátých let minulého století pracuje jako reportérka a jedním z nejpalčivějších témat, kterým se s plným nasazením zabývá, je zneužívání dětí v zemích třetího světa. Obecně lze říci, že autorčina novinářská i románová tvorba vyrůstá z příběhů utlačovaných, vykořisťovaných a bezmocných. To dosvědčují knihy reportáží Naši malí bratři (1986) o dětské práci, Rosario je mrtvá (1989), polodokumentární román o dětské prostituci na Filipínách, Zabíjejí nás (1991) o sirotcích po zavražděných v Latinské Americe nebo svědectví o chudobě v současném Švédsku …a ti, kdo nemají (1996). První ryze beletristickou autorčinou prací je román Daleko od Nifelheimu (1994), umístěný na Filipíny a do současného Švédska, o hledání identity na pozadí událostí a příběhů, které se hrdinka dosud úporně snažila z vědomí vymazat. Ohromný úspěch u čtenářů ale Majgull Axelssonová zaznamenala až románem Dubnová čarodějka (1997), přeloženým do řady jazyků a odměněným prestižní Augustovou cenou. Román je fantazijní postmoderní experiment, dokonalá ukázka švédského magického realismu. Majgull Axelssonová již třikrát navštívila Prahu, v roce 2016 se stala dokonce oficiálním hostem knižního veletrhu Svět knihy. 

Příběh jako z obrazů holandských mistrů, připomínající Dívku s perlou. Strhující příběh malířky, která stála u zrodu delftské modré keramiky. Holandsko druhé poloviny 17. století. Výtvarně nadaná Catrijn se po smrti svého o dost staršího manžela vydává z rodné vesnice poblíž Alkmaaru žít do města, jak vždy toužila. Získá místo hospodyně u bohaté rodiny v Amsterdamu, kde v té době žije a tvoří i Rembrandt van Rijn. Catrijn je zde šťastná, záhy je však kvůli stínu z minulosti nucena dobré místo opustit a odejít až do vzdáleného Delftu. Přijme nabídku pracovat jako malířka v keramické dílně a podílí se na zrození věhlasné holandské fajánse. Najde tu blízké přátele, mezi jinými i Jana Vermeera, a také svou životní lásku. Přicházejí však těžké časy. V Delftu dojde k obrovskému výbuchu muničního skladu, který v roce 1654 zničil velkou část města. A vzápětí do příběhu razantně vstoupí morová rána, která ve stejném roce postihla většinu země a jež navždy změní i život Catrijn. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Simone Van der Vlugt (*1966) je uznávanou holandskou spisovatelkou, která se prosadila jako autorka thrillerů, historických románů a také románů pro dospívající. Simone van der Vlugt se narodila v Hoornu, na Pedagogické škole v Amsterdamu vystudovala nizozemštinu a francouzštinu. Od útlého věku se věnovala literární tvorbě. V roce 1995 debutovala historickou knihou pro mládež Amulet, která pojednává o honu na čarodějnice. Tomuto žánru se věnovala i nadále a svou tvorbu směřovala k čtenářům od 13 let. V roce 2004 vydala svou první detektivku Maturitní sraz (De reünie), která tuto autorku uvedla do pozice bestsellerové spisovatelky. Za svou další detektivní knihu Za bílého dne (Op klaarlichte dag) obdržela cenu NS Publieksprijs a Crimezone award. I další její knihy byly na velmi vysoké literární úrovni, což se projevilo jejich nominací na tuto cenu a odpovídala tomu i jejich popularita mezi čtenáři. V roce 2012-2014 uvedla na trh třídílnou sérii, ve které vystupuje jako hlavní hrdinka mladá detektivka Lois – Nikomu to neříkej, Zítra jsem zase doma a Neptej se proč. Rok 2009 se stal milníkem v její tvorbě, kdy přechází od knih pro děti a mládež k tvorbě pro dospělé. V jejích historických románech se opakuje ženská postava, buď fiktivní postava či historická osobnost, která v knize překonává různé životní překážky. V roce 2015 se detektivní román Maturitní sraz dočkal svého filmového zpracování.Simone van der Vlugt žije v současné době spolu se svým manželem a dvěma dětmi v Alkmaaru. Její tvorba je překládána do němčiny, angličtiny, italštiny i španělštiny.