Povídky

Třináct krátkých povídek je uvedeno stručnou předmluvou, která bez okolků a vytáček charakterizuje žánr i téma. Spisovatel slibuje drsnou četbu, která není pro každého – a svůj slib plní. Nejedná se o samoúčelnou literární konstrukci, jejímž hlavním úkolem je šokovat čtenáře až k hranici znechucení. Ano, to, o čem autor píše, se mohlo stát – a nejspíše se i stalo, a to v podobě možná ještě hrůznější, než autor předkládá. V jednotlivých příbězích popisuje fenomén, kdy někteří muslimové zneužívají džihád, aby zakryli, že jsou: psychopatičtí vrazi, zorganizovaní sérioví zabijáci, co se rozhodli usmrcovat bez zřejmého motivu. Nejčastěji jsou poháněni touhou zabíjet a být zabiti. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Robert Poch studoval na Ostravské univerzitě obory sociální práce a sociální politika na fakultě sociálních studií, kde obhájil bakalářskou práci. Do literatury vstoupil oceněnou básnickou sbírkou Platinové barvy a následně vydal knihy Mrtví se přicházejí někdy rozloučit, Špinavá holka, Qinrai, Ka-zajit a Stíny jeviště. Nyní přichází Robert Poch ke čtenářům s knihou povídek Alláhovy děti.

Úsměvné i méně úsměvné povídky ze života lidí v jednom výrobním podniku. Elektronika postupně ovládá řízení výroby, ale člověka nelze zcela nahradit. Atmosféru ve firmě tvoří lidé a na nich stojí a padá i úspěch společnosti. Díky lidem podnik žije, má svá pravidla, své zákony. Díky lidem je továrna šťastná nebo nešťastná, má naději nebo ne. Každá z dvaceti sedmi povídek obsahuje snímek ze života jednoho pracovníka ve výrobním podniku. Ze střípků těchto náhledů je možné složit obrázek celé společnosti, protože všichni pracovníci se podílejí na jejím celkovém výsledku, ale v první řadě do zaměstnání chodí žít své životy.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jaroslav Tymich je inženýr chemie se specializací na ekologii. Léta strávená prací v chemickém průmyslu a bohaté zážitky ze soukolí továrny jej inspirovaly k sepsání povídek, které vykreslují radosti a problémy zaměstnanců v tomto specifickém prostředí. Autorovy zájmy mimo psaní jsou hudba, literatura, psychologie a historie.

Kriminální reportér na stopě zločinu. Kriminální reportér Jakub Kramář není nevěrohodným hrdinou bez bázně a hany, ale chlapem do nepohody a zarputilým hledačem pravdy ve stylu „padni komu padni“. Občas se mýlí, ale jindy, snad častěji, ho pátračská intuice vede správným směrem. Podobá se magnetu, který k sobě přitahuje vyhroceně dramatické situace. A čas od času je také sám vyhledává, protože se mu příčí každá nespravedlnost. V příběhu s názvem Slizké doteky pijavice se zapojuje do pátrání po sexuálně úchylném vrahovi. V příběhu Bratrovrah pomáhá umírajícímu muži, který chce dokázat svou nevinu. Třetí příběh nazvaný Příliš mnoho vdov zavádí reportéra Jakuba Kramáře do světa nelítostného podnikání, kde se jedna z nešťastných hrdinek vyjádří, že její život se podobá „umírání na splátky“. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Roman Cílek (*1937) patří k nejzkušenějším autorům v žánru objevné a tvůrčím způsobem pojaté literatury faktu. Rodák z Českých Budějovic, od školních let žije v Praze. Vydal několik desítek knih nejen literatury faktu, ale i dramaticky laděné beletrie, řada z nich získala významná ocenění, například Cenu Egona Ervína Kische, Cenu Miroslava Ivanova a Cenu Jiřího Marka. Některá jeho díla vyšla také v zahraničí, nebo posloužila jako předloha k filmovému zpracování. Například podle jeho knihy Zabíjela, protože neuměla žít byl natočen film o případu mnohonásobné vražedkyně Olgy Hepnarové.Roman Cílek je spoluzakladatelem a členem vedení dvou spisovatelských organizací: Klubu autorů literatury faktu a České sekce AIEP – mezinárodního sdružení autorů detektivního a dobrodružného žánru.

Povídání o potravinách, nápojích a drogách, a jejich příbězích v lidských dějinách. Soubor fejetonů, v nichž autor z různých úhlů a dějinných pohledů líčí prolínání osudů lidstva s takovými zdánlivě nezajímavými věcmi, jako jsou některé potraviny, nápoje, koření či drogy. Ale popisuje to svým svébytným způsobem, jeho vyprávění chvílemi nabývá podobu zlomků jeho autobiografie, chvílemi jde vlastně o vyprávění cestopisné, jindy o části vysloveně historické či dějepisné. A to vše doplněné o nepředstavitelné množství informací o všem možném i nemožném, včetně životopisných údajů o lidech, kteří se na tom kterém objevu či vynálezu podíleli. Jde vlastně o velmi rafinovanou učebnici, kde si čtenář – unášen proudem autorova vyprávění – při četbě ani neuvědomí, že je vzděláván a jak se mu rozšiřuje obzor. Díky tomu je naplněno Komenského heslo „Schola ludus“, neboli „Škola hrou“. Autor tu zúročil skutečnost, že prakticky po celý svůj život, vedle svých hlavních profesí, na vedlejší úvazek přednášel na vysokých školách, zejména na Vysoké škole ekonomické v Praze. 

101 působivých, povzbudivých a užitečných příběhů o tom, že i to nejhorší může být k něčemu dobré. I z kyselých citronů se dá vymačkat sladká šťáva. Nevěříte? Tak si přečtěte příběhy lidí, kteří stanuli tváří v tvář velkým obtížím, ale prostřednictvím svého pozitivního myšlení, tvůrčího přístupu a usilovné práce je obrátili ve svůj prospěch! Díky Slepičí polévce pro duši máte příležitost poučit se ze zkušenosti obyčejných lidí, kteří zažili něco neobyčejného. Jejich příběhy jsou inspirující, užitečné a ukážou vám, jak z nich můžete těžit i ve svém životě, ať už bojujete s problémy zdravotními, finančními, pracovními nebo osobními. Přes všechny trable se autoři příspěvků dokázali na svůj život podívat s nadhledem, a když to zvládli oni, nepochybně to dokážete i vy! Slepičí polévky se staly knižním fenoménem, byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. Přinášejí motivaci a inspiraci čtenářům po celém světě, pomáhají jim překonat těžké chvíle, nabízejí útěchu, povzbuzení a ujištění, že v tom nejsme sami. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jack Canfield (*1944) je americký motivační řečník a autor. Nejznámější je jako spolutvůrce série knih Slepičí polévka pro duši, která má v současné době téměř 200 titulů a celkový náklad 112 milionů výtisků ve více než 40 jazycích. USA Today řadí knihy ze série Kuřecí polévka pro duši mezi 150 top nejprodávanějších knih za období od 28. října 1993 do 23. října 2008. V červenci 2004 založil Jack Canfield radu TLC, skupinu myšlenkových vůdců, autorů, trenérů, výzkumných pracovníků a dalších konzultantů v oblasti osobního a profesního rozvoje. Členové TLC se schází dvakrát ročně a vyměňují si své zkušenosti. Amy Newmarková je vydavatelka a šéfredaktorka série knih Slepičí polévky pro duši. Třicet let se živila psaním, přednášením, finanční analytikou a prací v oblasti obchodu, financí a telekomunikací. Na Harvard College vystudovala s vyznamenáním portugalštinu a francouzštinu. Velmi ráda cestuje a s manželem má čtyři dospělé děti. Po dlouholetém psaní publikací o telekomunikacích, bezpočtu finančních zpráv, obchodních plánů a firemních tiskových prohlášení byly Slepičí polévky pro Amy novým restartem. Nyní se podílí na jejich vydávání. Je spoluautorkou více než dvou desítek knih Slepičích polévek pro duši. Další dvě desítky těchto knih redigovala. Mark Victor Hansen (*1948) je americký inspirační a motivační kouč, řečník a spisovatel. Absolvoval Southern Illinois University s titulem BA v oboru mluvené řeči. Je známý jako spolutvůrce a duchovní otec knižní série Kuřecí polévka pro duši.

101 dojemných i humorných příběhů o lásce, milování, namlouvání a manželství. Všichni máme rádi příběhy o lásce. O prvním setkání, zamilovanosti, žádosti o ruku, o manželství a druhé šanci... o loučení. Některé vás pobaví, jiné dojmou k slzám. Všechny však zahřejí u srdce a možná i povzbudí ty, co jsou nyní vlivem životních okolností sami. Nikdy není pozdě na to, začít hledat opravdovou lásku, nebo jen více otevřít srdce té, kterou jste již našli. Příběhy ve Slepičí polévce jsou toho důkazem. Slepičí polévky se staly knižním fenoménem. Vycházejí ve více než čtyřiceti jazykových verzích. Přinášejí motivaci a inspiraci čtenářům po celém světě, pomáhají jim překonat těžké chvíle, nabízejí útěchu, povzbuzení a ujištění, že v tom nejsme sami.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jack Canfield (*1944) je americký motivační řečník a autor. Nejznámější je jako spolutvůrce série knih Slepičí polévka pro duši, která má v současné době téměř 200 titulů a celkový náklad 112 milionů výtisků ve více než 40 jazycích. USA Today řadí knihy ze série Kuřecí polévka pro duši mezi 150 top nejprodávanějších knih za období od 28. října 1993 do 23. října 2008. V červenci 2004 založil Jack Canfield radu TLC, skupinu myšlenkových vůdců, autorů, trenérů, výzkumných pracovníků a dalších konzultantů v oblasti osobního a profesního rozvoje. Členové TLC se schází dvakrát ročně a vyměňují si své zkušenosti. Amy Newmarková je vydavatelka a šéfredaktorka série knih Slepičí polévky pro duši. Třicet let se živila psaním, přednášením, finanční analytikou a prací v oblasti obchodu, financí a telekomunikací. Na Harvard College vystudovala s vyznamenáním portugalštinu a francouzštinu. Velmi ráda cestuje a s manželem má čtyři dospělé děti. Po dlouholetém psaní publikací o telekomunikacích, bezpočtu finančních zpráv, obchodních plánů a firemních tiskových prohlášení byly Slepičí polévky pro Amy novým restartem. Nyní se podílí na jejich vydávání. Je spoluautorkou více než dvou desítek knih Slepičích polévek pro duši. Další dvě desítky těchto knih redigovala. Mark Victor Hansen (*1948) je americký inspirační a motivační kouč, řečník a spisovatel. Absolvoval Southern Illinois University s titulem BA v oboru mluvené řeči. Je známý jako spolutvůrce a duchovní otec knižní série Kuřecí polévka pro duši.  

101 příběhů o zvláštních vzkazech z onoho světa, o podivuhodných znameních a lásce, která je věčná. V životě každého z nás přicházejí chvíle, kdy se musíme navždy rozloučit s někým blízkým. Tváří v tvář nutnosti říct poslední sbohem však nakonec přece jen doufáme, že nejde o skutečný konec. A že smrt není definitivní odchod z tohoto světa. A že ještě dostaneme příležitost znovu se setkat. A nemusíme k tomu ani být věřící v náboženském smyslu.Vždyť stopy jsou všude kolem nás. Všimli jste si motýla na hřbitově? Pohlazení jarním vánkem? Narážíte na různá znamení, která jako by vám vaši blízcí posílali odněkud seshora?Lidé, kteří přispěli do této knížky, vyprávějí ve 101 příbězích o svých zkušenostech se smrtí blízké osoby a zvláštních zážitcích, snech či setkáních s anděly, které jim dodaly novou sílu, víru a naději. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jack Canfield (*1944) je americký motivační řečník a autor. Nejznámější je jako spolutvůrce série knih Slepičí polévka pro duši, která má v současné době téměř 200 titulů a celkový náklad 112 milionů výtisků ve více než 40 jazycích. USA Today řadí knihy ze série Kuřecí polévka pro duši mezi 150 top nejprodávanějších knih za období od 28. října 1993 do 23. října 2008. V červenci 2004 založil Jack Canfield radu TLC, skupinu myšlenkových vůdců, autorů, trenérů, výzkumných pracovníků a dalších konzultantů v oblasti osobního a profesního rozvoje. Členové TLC se schází dvakrát ročně a vyměňují si své zkušenosti. Amy Newmarková je vydavatelka a šéfredaktorka série knih Slepičí polévky pro duši. Třicet let se živila psaním, přednášením, finanční analytikou a prací v oblasti obchodu, financí a telekomunikací. Na Harvard College vystudovala s vyznamenáním portugalštinu a francouzštinu. Velmi ráda cestuje a s manželem má čtyři dospělé děti. Po dlouholetém psaní publikací o telekomunikacích, bezpočtu finančních zpráv, obchodních plánů a firemních tiskových prohlášení byly Slepičí polévky pro Amy novým restartem. Nyní se podílí na jejich vydávání. Je spoluautorkou více než dvou desítek knih Slepičích polévek pro duši. Další dvě desítky těchto knih redigovala. Mark Victor Hansen (*1948) je americký inspirační a motivační kouč, řečník a spisovatel. Absolvoval Southern Illinois University s titulem BA v oboru mluvené řeči. Je známý jako spolutvůrce a duchovní otec knižní série Kuřecí polévka pro duši.

Čtyři hororově laděné, znepokojivé povídky, které vás rozhodně nenechají klidnými! Mladému účetnímu a jeho krásné ženě se podaří najít skvělého finančního poradce a peníze se jen kupí. To je skvělé, nebo snad ne? Jen kdyby…***Halloween v malém americkém městě je většinou veselou a radostnou událostí napěchovanou sladkostmi, dětským smíchem a západem slunce. Tenhle ale bude jiný…***Hrdinný doktor vytrhne přejetého chodce ze spárů smrti, lidé ve městě ho pochvalně plácají po zádech. Vše se pak postupně vrátí do starých poklidných kolejí, i když…***Sedmileté holčičky bývají roztomilé a nevinnost sama, tedy většinou… --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Záleský Lukáš (*1993) narodil se v Ústí na Labem, kde i absolvoval tamní gymnázium. V devatenácti se přestěhoval do Prahy, kde studoval knihovnictví na Karlově univerzitě. Už od mládí psal „do šuplíku“, v průběhu let byly jeho povídky publikovány ve sbornících několika českých knihoven. V roce 2014 spolupracoval jako scenárista na známé počítačové hře Polda VI. V současnosti pracuje jako produkční v nakladatelství…

Antologie veselých, neveselých i znepokojivých povídek o mezilidských vztazích. Muž hledající vzrušení slíděním v životech jiných. Žena předstírající nemoc, aby na sebe upoutala manželovu pozornost. Lákavé možnosti dospívání, dotýkající se neznámého, někdy i děsivého. Spánkoví démoni, kteří člověka dusí i ve dne. Strach, že nám někdo vymazal vzpomínky a že svět není takový, jak myslíme.Poznání, že vsugerovat si fyzickou bolest je mnohem jednodušší než vsugerovat si pocit štěstí. Nevěra jako jediný únik z banality všech a všeho, doprovázená podvědomou touhou, aby to všechno konečně prasklo… Za největšími úzkostmi často nestojí skutečné události, ale naše myšlenky.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Iva Hadj Moussa (*1979) pochází z jihočeských Božetic. Vystudovala psychologii na Masarykově univerzitě v Brně a v současné době pracuje jako reklamní textařka. Má za sebou několik knih pro dospívající dívky a jejím posledním literárním počinem je humoristický román Šalina do stanice touha (Host 2020). Je spoluautorkou večerníčku Nejmenší slon na světě a hraje v seriálu Šéfová.S manželem, synem a fenkou zlatého retrívra žije v pražských Dejvicích.  

L.N.Tolstoj byl mistrem psychologické povídky a novely. Toto souborné vydání obsahuje pět jeho novel a povídek; V Příběhu koně (1885) sledujeme život opovrhovaného hřebce, který přesto prožije šťastný život u bohatého knížete, ale ve stáří dožívá nemocný a v zapomnění. Soudní úředník ve Smrti Ivana Iljiče (1886) se dočká života v přepychu, jenže po banálním zranění začne propadat děsu z umírání. Povídka Dva husaři (1856) pojednává o milostném vzplanutí otce a syna ke dvěma ženám a zachycuje rozdíly mezi generacemi i svázanost konvencemi. V povídce Albert (1858) autor popsal geniálního hudebníka-alkoholika, který odmítne nabízenou pomoc a raději zůstane, kým je. Závěrečná Po plese (1903) přináší příběh mladé lásky, která skončí dřív, než se mohla rozvinout…

Souběžné vydání dvou sbírek filozoficky laděných, většinou detektivních povídek, v nichž se autor zamýšlí nad otázkami práva a spravedlnosti, dobra a zla, zločinu a trestu. Hrdiny jednotlivých příběhů jsou důslední policejní komisaři a radové, lstiví agenti, důvtipní a méně bystří strážníci či četníci. Proti nim stojí a pikle kují sňatkoví podvodníci, zruční kasaři, kapsáři a jim podobní zlodějíčkové, ba dokonce těžcí zločinci a fanatičtí sběratelé. Čapek jako skvělý vypravěč, vykreslil poutavé a napínavé povídky plné nečekaných zvratů a současně nám vytvořil jakousi kroniku třicátých let, zalidněnou uvěřitelnými postavičkami tehdejšího podsvětí a bojovníků s ním.Povídky původně vycházely časopisecky na konci dvacátých let minulého století. Čapek napsal sice zábavné detektivní historky inspirované skutečnými případy, ale to, co čtenáře už několik generací při čtení těchto příběhů baví, je nádherná kultivovaná a hravá Čapkova čeština a nadhled a humor s jakým o "zločinných" lidičkách píše. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Karel Čapek (1890-1938) – český novinář, spisovatel a dramatik. Narodil se v Malých Svatoňovicích, brzy se však s rodiči přestěhoval do Úpice. Otec byl lékař, matka sbírala slovesný folklor. Studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel (po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku) přestoupit do Brna. Roku 1915 ukončil studium na filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži. Pro svou nemoc nebyl odveden do armády a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině (v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku v Chyši), brzy však přešel k novinařině. Působil jako redaktor v několika časopisech: v Národních listech (1917–1921), Nebojsa (1918–1920), Lidových novinách (od r. 1921). Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu.Ke konci života se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění této země (1938) se stal terčem politických útoků – převážně od Čechů. Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše. Dnes je zde jeho památník. Zemřel na zápal plic několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Knihy Karla Čapka byly přeloženy do více než 50 světových jazyků - od angličtiny, němčiny, francouzštiny, přes ruštinu, perštinu, čínštinu až po esperanto, lužickosrbštinu, katalánštinu atd. Dílo Karla Čapka:Próza: Zářivé hlubiny (1916), Boží muka (1917), Krakonošova zahrada (1918), Kritika slov (1920), Trapné povídky (1921), Továrna na absolutno (1922), Krakatit (1922), O nejbližších věcech (1925), Skandální aféra Josefa Holouška (1927), Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy (1929), Zahradníkův rok (1929), Marsyas čili na okraj literatury (1931), Apokryfy (1932), Hordubal (1933), Válka s Mloky (1936), První parta (1937), Jak se co dělá, Život a dílo skladatele Foltýna (1939, vydáno posmrtně).Dramata: Lásky hra osudná (napsáno 1910, vydáno 1922), Loupežník (1920), R. U. R. (1920), Ze života hmyzu (1921), Věc Makropulos (1922), Adam stvořitel (1927), Bílá nemoc (1937), Matka (1938).Politická díla: Hovory s T. G. Masarykem (1928 - 1935, 3 svazky), Mlčení s T. G. Masarykem (doplnění hovorů, esej z roku 1935).Cestopisy: Italské listy (1923), Anglické listy (1924), Výlet do Španěl (1930), Obrázky z Holandska (1932), Cesta na sever (1936).Knihy pro děti: Devatero pohádek a ještě jedna pohádka od Josefa Čapka jako přívažek (1932), Dášenka čili život štěněte (1933), Měl jsem psa a kočku (1939), Pudlenka (vydáno posmrtně).

101 textů vybraných speciálně pro starší čtenáře, a to u příležitosti patnáctého výročí edice Slepičích polévek. Populární a ceněná série Slepičí polévka pro duši se vrací s dalším výběrem těch nejlepších čtenářských příběhů, tentokrát o moudrosti, k níž člověk dospěje v průběhu života, a o zkušenostech, které přitom nasbírá. V duchu se cítíte stále mladí, ač oficiálně už patříte do kategorie seniorů, a svoje vrásky a šediny byste nevyměnili za nic na světě, protože znamenají mnohdy těžce nabyté zkušenosti a moudrost věku.Nechte se inspirovat, pobavit či potěšit příběhy o tom, jak lidé „na stará kolena“ změnili profesi, začali cestovat nebo se věnovat novému sportu, přežili těžkou nemoc či ztrátu, našli novou lásku, zažili radost s rodinou nebo přáteli či jak vlastně nikdy neodešli na odpočinek.  Ideální dárek od mladších ročníků rodičům nebo prarodičům. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Jack Canfield (*1944) je americký motivační řečník a autor. Nejznámější je jako spolutvůrce série knih Slepičí polévka pro duši, která má v současné době téměř 200 titulů a celkový náklad 112 milionů výtisků ve více než 40 jazycích. USA Today řadí knihy ze série Kuřecí polévka pro duši mezi 150 top nejprodávanějších knih za období od 28. října 1993 do 23. října 2008. V červenci 2004 založil Jack Canfield radu TLC, skupinu myšlenkových vůdců, autorů, trenérů, výzkumných pracovníků a dalších konzultantů v oblasti osobního a profesního rozvoje. Členové TLC se schází dvakrát ročně a vyměňují si své zkušenosti. Amy Newmarková je vydavatelka a šéfredaktorka série knih Slepičí polévky pro duši. Třicet let se živila psaním, přednášením, finanční analytikou a prací v oblasti obchodu, financí a telekomunikací. Na Harvard College vystudovala s vyznamenáním portugalštinu a francouzštinu. Velmi ráda cestuje a s manželem má čtyři dospělé děti. Po dlouholetém psaní publikací o telekomunikacích, bezpočtu finančních zpráv, obchodních plánů a firemních tiskových prohlášení byly Slepičí polévky pro Amy novým restartem. Nyní se podílí na jejich vydávání. Je spoluautorkou více než dvou desítek knih Slepičích polévek pro duši. Další dvě desítky těchto knih redigovala. Mark Victor Hansen (*1948) je americký inspirační a motivační kouč, řečník a spisovatel. Absolvoval Southern Illinois University s titulem BA v oboru mluvené řeči. Je známý jako spolutvůrce a duchovní otec knižní série Kuřecí polévka pro duši.

Žijí dál jako zamlada: se stejnou odvahou a zvědavostí. Knížka povídek, v nichž hrají hlavní roli ženy, které už o životě něco vědí. Příběhy, které zdaleka neodpovídají tradičním představám o klidném a moudrém stáří. Platí o nich spíše výrok pětadevadesátileté pařížské modelky: „Nevidím na vráskách nic špatného. Jsou známkou odvahy.“ Jsou stále schopni se bezhlavě zamilovat – muži často do velmi mladých žen, ale občas i žena do mnohem mladšího muže. Jindy se zase náhle osvětlují několik desítek let staré události, které vyvolají řadu příjemných, ale i nepříjemných vzpomínek. Ani jedna z povídkových postav se však necítí být bezmocnou obětí. Berou život takový jaký je a hltají jej plnými doušky.  ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Inna Rottová (1935-2015) vystudovala v Leningradě Strojní fakultu Vysoké školy textilní, obor konstrukce strojů a přístrojů provozu lehkého a textilního průmyslu, poté rok pracovala jako konstruktérka v Závodech textilního strojírenství a po přestěhování do Prahy působila ve Výzkumném stavu pro sdělovací techniku (VÚST). V letech 1963–1971 byla učitelkou odborných předmětů na učňovské škole, poté (1971–1992) se živila jako tlumočnice a překladatelka na volné noze. Publikovala přes 400 povídek v různých časopisech a novinových přílohách (první v r. 1974 v Ahoj na sobotu): Mladý svět, Vlasta, Práce, Stadion, Jedním dechem, Přísně tajné!, Květy, Literární noviny, Čs. sport aj., ve sbornících a antologiích. Vydala celkem 26 knih, které začaly vycházet od r. 1990, s výjimkou souboru Šest hodin ve vlaku z r. 1984. Až do roku 1998 publikovala pod jménem Mirovská, od r. 98 pak pod jménem Rottová (někdy taky Rott).

Také se vám občas zdá, že se celý svět kolem vás zbláznil? Nebojte se, nejste v tom sami! Vtipem nabité a někdy úžasně pomatené příhody i postřehy z úplně (ne)normálního života jedné moderní ženy vás o tom přesvědčí. Skvělé čtení, které pro vás bude v dnešní uspěchané době úžasným relaxem a nabije vás pozitivní energií.Vtipné a výstižné příběhy se stanou kořením vašich všedních dní a prozáří vám pohled na každodenní záležitosti.

Tento soubor edice Česká povídka přináší krátké prózy Borise Dočekala, autora dvou románů a dvou povídkových sbírek. Všechny až na jednu mají něco společného – v jinak realistických textech se téměř vždy vyskytuje nějaký nadpřirozený prvek. A samozřejmě hodně lásky a jejích podob, vždyť celá sbírka se týká milování. Od prvního mládeneckého vzplanutí po skandální návštěvu politika ve veřejném domě… --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Boris Dočekal (*1950) vystudoval historii a archivnictví na brněnské univerzitě. Pracoval jako dělník, skladník, operátor a programátor. Dvanáct let působil jako redaktor Mladé fronty Dnes. Poté jako volný novinář a nakladatel. Je editorem úspěšné řady povídkových souborů edice Česká povídka. Dosud publikoval soubory povídek Děti moře a Láska na lokální železnici a román Miloval jsem Martu K. Je taky autorem řady publicistických knih.

Napínavé a strhující čtení o lidech, kteří o sobě odhalili nečekané možnosti. Lze vytušit něčí minulost? Nebo poznat, co se teprve stane? Chodí mezi námi proroci? Co prozrazují čáry na dlani? Dokážou lidé létat? Povídky známého spisovatele sugestivně zachycují mnohé paranormální jevy, jako jsou například vytušení budoucích událostí, čtení z ruky, levitace či neviditelnost. Napínavé a strhující čtení! 

Soubor mysliveckých povídek zavádí čtenáře do jedinečného prostředí naší krajiny, ať už je to malebná příroda na Českomoravské vysočině, na Valašsku, podél řeky Sázavy či jinde. Prostředí se střídají, ale magičnost přírodní scenerie i loveckého zážitku zůstává. Autor popisuje nejen konkrétní zkušenosti a zvířata, s nimiž se při svých loveckých výpravách setkal, ale i proměnu krajiny v čase. Jako lovec někdy uloví, někdy mine, ale jako zasvěcený pozorovatel nikdy nevyjde naprázdno. S citem pro detail sleduje život stromů, bylin i drobné zvěře, plasticky vykresluje sílu okamžiku a podtrhuje vyznění jednotlivých vyprávění. Náruč plná rmenu, Pod nebeskými korunami, Dar jitra a další povídky slouží autorovi nejen k zvěčnění konkrétního příběhu, ale především jako inspirace k zachycení osudů všeho živého, k zastavení a zamyšlení se nad smyslem lidského bytí v moderním světě. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Arnošt Tabášek se narodil 7. 2. 1952 v Hostašovicích na Valašsku. Již v patnácti letech jej ale osud a zvolená profese odvála doslova a do písmene do světa. Absolvoval leteckou průmyslovku v Košicích, ale nakonec jej přitáhla žurnalistika Vystudoval ji ve starobylém ukrajinském Lvově a celá následující desetiletí působí v Praze jako novinář. Býval reportérem i redaktorem a prošel různorodá prostředí. Psával a pracoval v týdeníku Obrana lidu, v nedělní příloze Práva, v kulturní rubrice deníku Práce, v týdeníku Profit, v Ringu, v Nakladatelství L a Nedělním Blesku. Podstatně jej ovlivnila práce v Kmeni, týdeníku Svazu českých spisovatelů. První povídky začal publikovat časopisecky, ale jeho literární tvorbu v mnohém podnítilo právě novinářské a reportérské řemeslo. Tak vznikla díla z literatury faktu: Mejdan – spoluautor s Gabrielou Převrátilovou (1993); Třináct českých skandálů – s kolektivem dalších autorů (1995); Dobývání nebe (s himálajským horolezcem a autorem fotografií Radkem Jarošem, 2002); Adina Mandlová Fámy a skutečnost (2003); Cesta k Modlitbě aneb textař Petr Rada vypráví (2004); Šťastný Milan Chladil (2005) či Hory shora (opět s horolezcem a fotografem Radkem Jarošem, 2005).

Sbírka povídek předních současných českých autorů na téma láska a milování, téma které nikdy nezevšední.

Pět humorných povídek s originální detektivní zápletkou propojených postavou básníka Ivo Grama. Úředník Ivo Gram se touží stát básníkem, miluje literaturu. S jedinou výjimkou – a tou jsou detektivky. Řízením osudu se stane svědkem trestného činu a vzápětí je sám jeho obětí. Útok přežije, dokonce pomůže objevit vraha, ale od té chvíle jako by se mu zločin lepil na paty. Postupně se podílí na objasnění několika násilných trestných činů a loupeží. Nezrodí se tedy básník, ale autor detektivních povídek. Příběhy, které prožívá a o kterých píše, řeší sice jako kriminalista amatér, ale pohled básníka mu pomáhá. Dokonce začne tvrdit, že kriminalisté jsou nepovedení básníci.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jan Míka (*1947 v Táboře) je český filmový a televizní scenárista a spisovatel. Studoval FAMU (obor scenáristika a dramaturgie), kde absolvoval v roce 1980 s diplomovou prací na téma: Seriálová tvorba Jaroslava Dietla. Trošku symbolické, když vezmeme v potaz, že se mu v 90. letech (po vzniku jeho nejúspěšnějšího seriálu Život na zámku) začalo trošku eufemisticky říkal "nový Dietl". Ještě před tímto úspěchem se coby scenárista a dramaturg ČST Ostrava podílel na vzniku několika televizních her (Devadesát jedna bílých koní, Podivné premiéry, Vampýr).Později se přestěhoval do Vlašimi a následně do svého rodného Tábora, kde se věnoval kreativní činnosti pro reklamní agenturu. Publikoval též povídkové knihy Křídla překážejí v chůzi a Na ňadrech ustláno. Po zmiňovaném seriálu Život na zámku, který vyšel i knižně, byla podle jeho scénářů natočena celá řada seriálů: Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy a naposledy v roce 2010 Cukrárna. Žádný z nich však již nezopakoval úspěch Života na zámku. Jeho zmiňované označení "nový Dietl" tak zůstalo spíše nenaplněno. Na poli filmu se již Jan Míka tolik neprosadil. Jedinou výjimku představuje filmová pohádka Dešťová víla, na níž se podílel coby autor námětu a spoluscénárista (spolu s Milanem Cieslarem).  

Povídky Jaroslava Dobiáše mají švih, autor obdivuhodně šetří slovy a umí navodit sugestivní atmosféru. Ta výstižná úspornost, jakož i spíše lyrické než epické ladění, to mi připomnělo Minutové romány starého dobrého Petera Altenberga. Ten byl ovšem polytematický, a rozhodně ne tak eroticky vyhrocený jako Dobiáš. Je vidět, že i tak otřepané téma jako naléhavá mužská sexualita se dá psát nekonvenčně a s espritem. -Jiří Žáček, básník --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PhDr. Jaroslav Dobiáš (*1949) vystudoval dějepis a češtinu na FF MU v Brně. Několik let učil na střední ekonomické škole a poté pracoval v Československé televizi Brno, postupně jako redaktor, náměstek ředitele a ředitel. Od roku 1992 je poradcem pro komunikační strategie. Napsal několik televizních scénářů, divadelní hru Noc s modelkou, jež měla premiéru v divadel Jiřího Grossmanna v Praze, knižní rozhovor s Libuší Barkovou Osud jménem Barková a sbírku povídek Láska odlétá speciálem.

Druhá sbírka povídek známé americké autorky s bengálskými kořeny; za první sbírku Tlumočník nemocí, která vyšla také v českém překladu, získala Pulitzerovu cenu. Povídky se zabývají přesazením do nové země (USA), která je pro přistěhovalce nejen první generace stále půdou nezvyklou. Povídky jsou kulturní meditací či reflexí na život mezi dvěma kulturami, kdy jsou lidé nuceni spolu vycházet a utvářet si životní prostor. Hrdinové v nové zemi zažívají osudové zvraty a po svém se vyrovnávají s životem mezi Východem a Západem, někteří najdou svoji lásku, jiní nikoliv, některým se splní americký sen, jiní propadnou alkoholu či odevzdané pasivitě. Titul vyhlásily New York Times i Publishers Weekly knihou roku 2008.

Čeho se bojí muži, kteří zašli příliš daleko? Sedmý svazek edice Pandaemonium po spisech M. R. Jamese nebo antologii sci-fi povídek viktoriánských autorek tentokrát přibližuje tvorbu bratří Bensonových. Arthur C. Benson (1862–1925), Edward F. Benson (1867–1940) a Robert H. Benson (1871–1914) patří ke známým anglickým romanopiscům. Ve výboru Muži, kteří zašli příliš daleko se českým čtenářům představují jako autoři strašidelných povídek. Svazek je doplněn ilustracemi Davida Švejdy.

Třináct nevšedních povídek o tom, jaký mohou všední cesty životem nabrat nečekaný směr. Silvestr 1999 v Berlíně. Frank Reichert se na večírku na prahu nového tisíciletí potkává s Julií, svou dávnou a ztracenou láskou. Od jejich rozchodu na podzim 1989 žije jako úspěšný podnikatel, ale nešťastný muž. Svůj život sleduje téměř nezúčastněně, uzavírá nové vztahy, ale nad vším se vznáší Juliin stín a možnost začít život znovu, jinak. S novým ránem přichází i nový začátek…Mezi odchodem a revoltou se potácejí téměř všichni hrdinové Schulzeho povídek. Často stačí jen znepokojivý pohled, aby se začínající láska, sousedská známost nebo poklidná dovolená vymkly kontrole. Ať už autor umísťuje své postavy do holičství na Manhattanu nebo na chatu nedaleko Berlína, vždy i jejich útočiště obestírá atmosférou neurčitého ohrožení.S neopakovatelným citem pro tragikomické situace ohledává Ingo Schulze podstatu lásky, krouží kolem otázky cti ve chvílích rozchodu, ale zachycuje i momenty štěstí uprostřed všedního dne. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ingo Schulze (*1962 v Drážďanech) dnes patří k nejvýraznějším prozaikům, jejichž věhlas přesahuje hranice rodného Německa. Časopis New Yorker jej již v roce 1998 zahrnul mezi šest nejlepších mladých evropských romanopisců. Po absolvování klasické filologie a germanistiky až do roku 1990 působil jako dramaturg zemského divadla v Altenburgu a poté krátce jako novinář. V roce 1993 strávil půl roku v Petrohradě, a tato zkušenost se promítla i do jeho následujících knih. Od poloviny 90. let žije na volné noze v Berlíně. V roce 2006 se stal členem Německé akademie pro jazyk a poesii.

Výbor z časopiseckých povídek, sestavených do chronologického cyklu od let jinošství přes dospívání a první lásky až k manželství, je zároveň zrcadlem autorových osudů. Hrdinky povídek jsou oslnivě krásné, úspěšné, bohaté – a pro své partnery bez výhrady ničivé. Hrdinové mohou být nadaní a ctižádostiví, ovšem často jsou také napůl chudí. Ve škole, v armádě, v dospělém životě, všude se potýkají s rozporem mezi ideály „amerického snu“ a skutečností. S koncem dekády následovalo rozčarování a pád do světa zmítaného hospodářskou krizí a předzvěstí války. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Francis Scott Fitzgerald (1886–1940) byl americký spisovatel často označovaný za autora tzv. jazzového věku a jeden z nejvýznamnějších představitelů ztracené generace Pocházel z rodiny irských přistěhovalců, což se promítlo i do jeho tvorby. Studoval v New Jersey a Princetonu. Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace proti pokrytectví dospělých. V románech a povídkách „jazzového věku“ zobrazil dvacátá léta, jak je prožívala zlatá mládež. Roku 1917 opustil školu a vstoupil do armády. Ze strachu, že zemře, napsal několik týdnů před narukováním knihu The Romantic Egotist. Oženil se s Zeldou Sayrovou (ta později trpěla schizofrenií). Zelda byla, mírně řečeno, výstřední. Vedl s ní velice náročný život. Protože jeho způsob života stál výrazně více, než vydělal, začal psát krátké příspěvky do Saturday Evening Post. Později, pro velké zadlužení a to nejen u přátel, ale i u nervového sanatoria, přijal Fitzgerald práci hollywoodského scenáristy. Dnes je FSF celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů dvacátého století. Mnoho jeho děl bylo i zfilmováno, například Velký Gatsby nebo Podivuhodný případ Benjamina Buttona.

Leoš Vala ve svých povídkách využívá ojedinělých zkušeností z českých pohraničních hvozdů. Jako lesník působil třicet let na Šumavě a poté dalších třicet let v Krušných horách a na severu Čech. Měl tak možnost důvěrně poznat každé zákoutí těchto krajin, starousedlíky i mnoho dalších lidí, kteří tyto revíry navštěvovali ze všech koutů Československa. Vypravěčský dar mu umožnil zaznamenat jedinečné životní a myslivecké příběhy, atmosféru osamělých lovů i posledních lečí. Hlavního hrdinu v nich zpravidla představuje člověk v lesnické uniformě, myslivec, příroda a les. Nechybí ani něžné pohlaví. I ve svých devadesáti letech adeptům myslivosti Leoš Vala věrohodně a s humorem vypráví, proč si myslivci připíjejí levou rukou, pravá se může věnovat tomu důležitějšímu, třeba bohyni lovu Dianě. Knihu svými ilustracemi doprovodil Petr Hrach.