Nezralé bobule angreštu

Ljudmila Petruševská

Prozaička, básnířka, dramatička, autorka knih pro děti a scénářů animovaných filmů Ljudmila Petruševská (*1938) je považována za jednu z nejvýznamnějších představitelek současné ruské prózy a dramatu. Vystudovala žurnalistiku v Moskvě. Hned první její dva texty, které vyšly v časopise Aurora v roce 1972, se setkaly s odmítavou reakcí režimu. Následkem bylo šestnáctileté omezení publikačních možností, ukončené teprve s uvolněním poměrů v období perestrojky. Její povídky a hry se pak rychle dostaly do širokého povědomí.
Petruševská dává přednost kratším prozaickým útvarům – povídkám a novelám, které mívají experimentální charakter, žánrově tíhnou ke grotesce, absurdnu, magickému realismu, anebo k drastickému naturalismu (tzv. černucha). Osudy jednotlivých protagonistů jsou často kruté, Petruševská však na své postavy nepohlíží jen jako na oběti, často jim ponechává naději a víru v zázraky. Publikovala přes třicet prozaických knih, z nichž je třeba zmínit alespoň sbírky povídek Nesmrtelná láska (Бессмертная любовь, 1988) a Dvě carství (Два царства, 2007). Jejím patrně nejznámějším a nejpřekládanějším dílem je novela Čas noc (Время ночь, 1992). Do češtiny byla kromě této novely přeložena sbírka povídek Byla jednou jedna žena, která chtěla zabít sousedovo dítě (česky 2018) a čtyři divadelní hry To jsou věci (česky 1985), Hodiny hudby (česky 1988), Syrová kýta (česky 1991), Temná komora (česky 1994). Ljudmila Petruševská je držitelkou řady literárních cen, například Ceny Alexandra Puškina (1991), Ceny Triumf (2002), Státní ceny Ruské federace (2003), World Fantasy Award (2010) a ruské prestižní ceny Velké kniha (2018).