Retro ČS 3: Povolená dovolená / Michal Petrov

Žádnému kousku módy se nepovedlo být tak globálním a tak vytrvalým. Výpravná obrazová publikace mapuje historii džín jako módního, kulturního a také společenského fenoménu. Džíny a rokenrol jsou mocnější než Rudá armáda, řekl kdysi francouzský filozof Régis Debray a je fakt, že zatímco armáda s rudou hvězdou z Československa odtáhla, džíny zůstaly. Při jejich invazi nebyly vidět hlavně pušek, nýbrž pačesaté hlavy prvních odvážlivců. Žádné zákazy téhle vlně nedokázaly učinit přítrž, žádná překážka nebyla dost vysoká, aby ji modré nohavice nepřekročily. Ani v Československu, ani jinde ve východním bloku, jak dokazuje Michal Petrov ve své poslední knize. I přes společné jmenovatele psaly džíny svou indigovou barvou v každé zemi socialistické Evropy jiný příběh. Ačkoliv tenhle evergreen módy dnes vnímáme absolutně samozřejmě, kdysi ztělesňoval pro drtivou většinu mladých sen, který často zůstal nenaplněný celé roky. Co byli ochotni pro něj podstoupit a riskovat? Jaké byly cesty pašeráků, překupníků a veksláků? Kde se vůbec celá ta modrá posedlost zrodila? A proč musí nést kniha Jeans Story. Retro Blue anglický název? ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Michal Petrov (*1965 v Praze) je autorem úspěšného televizního cyklu Retro (oceněného v roce 2009 prestižní cenou Televizní akademie Elsa). Nastoupil jako čerstvý absolvent Obchodní fakulty Vysoké školy ekonomické po převratu v roce 1989 do zahraniční rubriky tehdy ještě Československé televize. Jako její zpravodaj v Německu v první polovině 90. let zažil první vlnu tzv. ostalgie, sentimentálního stesku po fenoménech spojených se zaniklou Německou demokratickou republikou. Jako celá řada dalších se stal účastníkem historického procesu změn společenského řádu ve střední a východní Evropě, kdy na místě jednoho mizejícího světa začal vznikat svět nový.Po sbírání zkušeností v celé řadě dalších redakcí (mj. Český rozhlas, česká redakce BBC, časopis Týden) se vrátil na Kavčí hory, aby se podílel na vzniku zpravodajského programu ČT24. Této příležitosti využil i ke splnění svého snu – pokusit se alespoň částečně zmapovat socialistický konzum u nás. V roce 2008 se tak stává duchovním autorem magazínu Retro, věnovaného fenoménům čtyř dekád před revolučním rokem 1989. Díky výbornému zázemí archivu České televize, Národního filmového ústavu a nadšení celého přípravného týmu vznikl cyklus o úctyhodných 190 dílech, který si hned zpočátku získal přízeň diváků laických i odborných. Výrazem ocenění profesionálů se stala cena Elsa udělená magazínu Retro v roce 2009.Na televizní práci Petrov navázal v roce 2013 i knižně vydáním publikace Retro ČS. Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu, která se v průběhu následujících měsíců setkala s velkým zájmem čtenářů. Byla to určitě i zásluha vysokého podílu obrazového materiálu pocházejícího z autorova osobního archivu, který patří k jedněm z nejbohatších u nás. Titul se dočkal obchodního i odborného ocenění. V roce 2015 následovalo neméně úspěšné Retro ČS 2 s podtitulem Jak jsme si to (u)žili za reálného socialismu. Obě knihy získaly mimo jiné cenu Český bestseller 2013, 2015 a čestné uznání v rámci mezinárodních cen E. E. Kische za literaturu faktu. M. Petrov byl také autorem rozhlasového cyklu Vzpomínáte? vysílaného na stanici ČRo2 – Praha v průběhu roku 2016.

V této přesvědčivé knize, která poprvé vyšla k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees o historii největšího a nejkrutějšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Autor zkoumá mentalitu a motivace nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Odhaluje fascinující i znepokojivé skutečnosti od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře.Osvětim byla jádrem komplexního systému vyhlazování, místem plánované realizace "konečného řešení židovské otázky". Rees klade nepříjemmné otázky, například proč proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora věděli. Je to příběh o zabíjení, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Laurence Rees (* 1957) je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou.  Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců (BAFTA). V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour (Jejich nejtemnější hodina), sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.

Paměti muže, do jehož života tragicky zasáhla okupace. „Už je to dávno a všechno se to zdá být strašně daleko. Stojím mlčky, nořím se do myšlenek před náhrobním kamenem se jménem Inge Bader a snažím se vzpomenout, jak všechno začalo.“ Paměti Hanuše Badera, Přežil jsem to, autenticky popisují životní příběh jednoho z mála pacovských přeživších holokaustu. Mapují nejen jeho nepříliš radostné dětství, dospívání a první lásku poznamenanou nacistickou okupací, ale i postupnou proměnu situace židovských obyvatel. Hanuš Bader byl na podzim roku 1942 ve věku 28 let transportován z Pacova do Terezína a následně do Osvětimi. Tam jeho cesta ale nekončila. Později byl převezen na nucené práce do Schwarzheide. Na konci války byl deportován do Bergen-Belsenu, kde byl na pokraji smrti osvobozen britskou armádou. Nakonec se po letech beznaděje a utrpení setkal s milovanou Inge ve švédském městě Malmö.

Soudní procesy, popravy, sebevraždy, to je jen vrcholek ledovce, který většinou známe z médií. Co se však skrývalo v mysli pachatelů, jakými peripetiemi prošli, než začali zabíjet? Jaromír Slušný se ve své knize zabývá zločinci na našem území. Příběhy jedenácti nejznámějších československých bestiálních vrahů od roku 1918 až do současnosti jsou varováním i poučením. Proč se vůbec brutalitou vyšinutých osobností a psychopatů zabývat, proč číst děsivá svědectví hrůzných činů? Jistě ne pro rozptýlení. Pronikneme-li hlouběji do povah zločinců, možná se v budoucnu podaří podobným činům předcházet či jejich pachatele snáze odhalovat. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Doc. PhDr. Jaromír Slušný, CSc. (*1949 v Bratislavě) – v Česku žijící slovenský spisovatel, publicista a pedagog. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity J. A. Komenského, obor archivnictví (historické vědy). Po absolvování učil na vysokých školách v Bratislavě a v Praze. Základem jeho publikační činnosti jsou dějiny boje společnosti proti různým projevům trestné činnosti. Z jeho děl zaměřených na tuto tematiku jmenujme například: Štěchovická past (1933), Čekání na vraždu (1993), nebo Vražedná staletí aneb Kriminální příběhy od dávných časů (2002). Je spoluautorem Stručných dějin policie v Evropě, vydaných v Bratislavě v roce 1995. Záběr jeho zájmu je ale mnohem širší. Počínaje dějinami Slovenska od 8. po 21. století, přes dějiny atentátů, přírodních a technických katastrof, společenských skandálů až k významným mezníkům nebo událostem států celého světa.