Starmus: Setkání všech, kdo svůj život zasvětili zkoumání a dobývání vesmíru / Garik Israelian , Brian May

Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu.Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči. Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce 2016, že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí. Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Janna Levinová (*1967) je výraznou osobností současné kosmologie. Studovala teoretickou fyziku na MIT a astronomii na Barnardově fakultě Kolumbijské univerzity, kde v současnosti oba předměty přednáší. Českým čtenářům se již představila knihou Jak vesmír přišel ke svým skvrnám (2003).

Jak nadměrné užívání antibiotik vyvolává epidemie moderní doby. V knize Mizející mikroby se dr. Martin Blaser vrací zpět k objevu antibiotik, který předznamenal zlatý věk lékařství, sleduje, jak následné nadužívání těchto zdánlivě zázračných léků zanechává stopu na našich ústrojích a přispívá ke zvýšenému výskytu obezity, astmatu, alergií, cukrovky a určitých druhů rakoviny, tedy toho, co Blaser nazývá epidemiemi moderní doby. Blaserova pozorování naznačují, že užívání antibiotik v raném dětství představuje největší riziko pro dlouhodobé zdraví, a je až znepokojivé, že americkým dětem je v průměru sedmnáctkrát předepsána léčba antibiotiky, než dosáhnou dvaceti let. O důležitý kontakt s mikrobiomy matek připravuje děti i císařský řez. Blaser nás zavádí do své laboratoře a popisuje průlomové objevy. Poskytuje nejen elegantní důkazy pro svou teorii, ale také nám radí, co můžeme dělat, abychom se vyvarovali ještě tragičtějších dopadů na naše zdraví.

Historik vojenství Michael E. Haskew provádí čtenáře příběhem úžasného válečného stroje, který se poprvé objevil na bojištích 1. světové války. Autor začíná u obrněných předchůdců prvních tanků a popisuje vývoj těchto obrněných vozidel a jejich nasazení v obou světových válkách, v Koreji, Vietnamu, v období studené války, v různých regionálních konfliktech a ve válkách v Perském zálivu. Představuje přitom tucty legendárních konstrukcí - Mark IV, FT-17 a A7V z 1. světové války, americký M4 Sherman, německé řady Panzer a Tiger a sovětský T-34 z 2. světové války, vývoj, který následoval v podobě tanků M48 Patton, T-55 a M1A1 Abrams, a další stroje, jež na světě slouží v současné době. Čtenář se též setká s muži, kteří vsadili svou kariéru na budoucnost tanku - jako byli de Gaulle, Chaffee či Einsenhower - a s těmi, kteří si osvojili mistrovství v jejich bojovém nasazení a z nichž nejproslulejší byli Patton a Rommel. Navíc je Tank ilustrován pozoruhodnými archivními fotografiemi z bojišť, výcvikových středisek či z výrobních hal a obsahuje i ukázky soudobé propagandy a inzerátů vztahujících se k tanku jako k mocnému symbolu, který měl rozdmýchat vlastenecké nadšení. Výsledkem je příběh jako žádný jiný, příběh zbraně, jež od základu změnila válčení a stala se páteří vojenské moci.

Vítejte ve světě paradoxů! Nejhlubší a nejdůležitější fyzikální zákony vynikají průzračně jasnými formulacemi – kdyby je totiž omezovaly četné podmínky, nemohly by mít tak dalekosáhlé důsledky. Polemizovat s nimi v myšlenkách proto může každý. Tato kniha seznámí čtenáře velmi přístupnou formou s nejvýznamnějšími myšlenkovými paradoxy uvnitř fyzikálních teorií, s problematickými abstraktními konstrukcemi, s nimiž se potýkala moderní fyzika. V úvodu autor „pro zahřátí“ rozebírá několik zábavných, zneklidňujících paradoxních tvrzení. V následujících kapitolách nabízí pro devět fyzikálních zákonů slavné paradoxy, které splňují jejich podmínky, ale mají nečekané, teorii odporující důsledky. Jim Al-Khalili předkládá dostatek stop a náznaků řešení, a tak se s jeho knihou lze vydat na samostatnou cestu za odpovědí. Nepůjde to vždycky hladce, vždyť třeba s paradoxem Maxwellova démona si nevědělo rady několik generací fyziků… ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jameel Sadik „Jim“ Al-Khalili (*1962) je irácko-britský teoretický fyzik a spisovatel. Je profesorem teoretické fyziky a předsedou veřejné angažovanosti ve vědě na své alma mater University of Surrey, kde se zároveň věnuje výzkumu v oblasti kvantové teorie. Je pravidelným hlasatelem a moderátorem vědeckých programů v rozhlase a televizi BBC a častým komentátorem vědy v jiných britských médiích. V roce 2014 byl Al-Khalili britskou radou pro výzkum inženýrství a fyzikálních věd (EPSRC) jmenován RISE (Recognizing Inspirational Scientists and Engineers ). V období od ledna 2013 do ledna 2016 byl prezidentem Britské humanistické asociace.