Věda a technika

Brian May, slavný kytarista skupiny Queen, který je mimo jiné i držitelem doktorátu z astrofyziky, měl se svým přítelem Garikem Israelianem sen: zorganizovat setkání všech, kdo zasvětili život zkoumání a dobývání vesmíru. V roce 2011 tedy uspořádali na Kanárských ostrovech první setkání nazvané Starmus. Podařilo se jim dát dohromady asi to nejlepší, co svět vědy v současnosti nabízí. „Hvězdný“ tým přednášejících, který informoval o aktuálním stavu poznání vesmíru, doplnili astronauti, jako jsou Neil Armstrong, Buzz Aldrin či Jim Lovell. Projdeme se s nimi po Měsíci nebo prožijeme dramatický návrat mise Apollo 13 na Zemi. Zásadní přednášky jsou věnovány vědeckému zkoumání vesmíru: zrození života (Jack Szostak, Richard Dawkins a další), fyzikálním vlastnostem vesmíru (například Adam Burrows či Garik Israelian) nebo vzniku vesmíru (Joseph Silk, George Smoot, Robert Williams). Starmus je tak trochu netradiční vědecká konference: přátelské společenské setkání, doplněné například hudebními vystoupeními předních umělců. Tato publikace je ale něco více než jen sborník z konference. Může posloužit jako fundovaný přehled aktuálního stavu výzkumu vesmíru i jako poutavý výklad dějin jeho dobývání. Autorem předmluvy je Stephen Hawking

Alex Bellos nás ve své knize bere na výpravu do úžasného světa matematiky. S humorem i lehkostí představuje různé pozoruhodné otázky a objasňuje, jakým způsobem se matematika promítá do našeho života.Náš nesmírně složitý svět se překvapivě často řídí neočekávanými matematickými schématy. Alex Bellos, autor bestselleru Alexova dobrodružství v zemi čísel, se opět ujal role zábavného a současně trpělivého průvodce. Z abstraktního světa matematiky se tentokrát vrací do světa konkrétní každodenní zkušenosti. Na cestě matematickou krajinou potkáme trojúhelníky, rotace a mocninové zákony, ale i fraktály, kužele a křivky. Autor se s vámi podělí o výsledky své ankety, ve které hlasovalo 30 000 respondentů o nejoblíbenější číslo na světě. Seznámí vás s fascinujícím počítačovým programem zvaným Hra života i se záludnostmi matematické logiky a exponenciálního růstu. Najednou zjistíte, že jste nějakým nepochopitelným způsobem pochopili svět komplexních čísel. Tato kniha je o tom, co všechno byste na střední škole bývali rádi věděli o matematice, ale netušili jste, že se na to můžete zeptat. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Alex Bellos vystudoval matematiku a filozofii na univerzitě v Oxfordu. Krátce pracoval jako novinář v brightonském lokálním deníku, pak nastoupil do listu Guardian, kde nakonec působil jako zahraniční korespondent v Jižní Americe. Ze svého pětiletého pobytu v Brazílii vytěžil knihu Futebol: The Brazilian Way of Life (Fotbal: Brazilský způsob života, 2002). O Brazílii a jejím národním sportu vytvořil i pětidílný seriál pro BBC. Po návratu do Anglie se Bellos vrátil i k matematice. Jeho kniha Alexova dobrodružství v zemi čísel (2010) se stala bestsellerem, byla přeložena do více než dvaceti jazyků a získala celou řadu ocenění (tři nominace jen ve Velké Británii, včetně ceny BBC Samuela Johnsona, Galileovy ceny v Itálii a ceny za nejlepší populárně-naučnou knihu roku na amazon.com). V roce 2014 vydal pokračování Alex Through The Looking-Glass (Alex za zrcadlem).Alex Bellos žije v Londýně a svůj zájem stále rozděluje mezi popularizaci vědy a psaní článků o brazilském fotbalu.

Kniha dává odpovědi všem, kdo chtějí komunikovat s rodinou a přáteli, posílat jim fotografie, trochu brouzdat po internetu a zároveň se nechtějí zdržovat s programy, funkcemi a dalšími "počítačovými" podrobnostmi. Bere v úvahu nejčastější dotazy a problémy seniorů a předkládá srozumitelné postupy, jež (s pomocí množství obrázků) stručně popisují jednotlivé programy a řeší konkrétní situace. Výklad se řídí heslem: žádné zbytečnosti, přímo k věci. Dozvíte se (a naučíte), jak zřídit a používat e-mailovou schránku, jak telefonovat zdarma přes internet nebo jak pracovat se sociálními sítěmi jako Facebook nebo Twitter. Zvláštní pozornost je věnována fotografiím: jejich pořízení, práci s nimi, úpravám a posílání přátelům a známým. Počítač či tablet lze totiž jako efektivní prostředek moderní komunikace naplno využívat v libovolném věku. V knize najdete odpovědi na tyto otázky: - Kde získat potřebné programy a jak je nainstalovat?- Jak si zřídit e-mailovou adresu a jak ji používat?- Je možné přes internet volat zdarma na jiný kontinent?- Co znamená komunikace pomocí zpráv v reálném čase?- Jak pořizovat fotografie, jak je upravovat a posílat přátelům?- Jakým způsobem začít pracovat se sociálními sítěmi?

Renomovaný autor Jurij Pašolok se erudovaně a do pozoruhodných detailů zabývá všemi zvraty v historii vývoje SU-152, jemuž po bitvě u Kurska přezdívali Zveroboj (Zabiják zvířat) kvůli schopnosti ničit i ty nejtěžší tanky nepřítele. Současně odkrývá mnoho dosud neznámých nebo mylně tradovaných fakt. Jeho pohled na celou problematiku je jiný než u západních autorů, kteří k archivním fondům přístup zřejmě nikdy nezískají, jde o pohled z ruské strany.Čtenáře určitě zaujme jeho mnohdy velmi kritický přístup. Velká část dokumentů pochází z Ústředního archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku. Pro zájemce o historickou bojovou techniku jde bezesporu o lahůdku, neboť Pašolokův ničím nezkreslený výzkum jim umožní mnohem lépe pochopit a ocenit sovětský vývoj samohybných děl, zvláště když jde o prezentaci materiálů, které nikdo zvenčí předtím neviděl.

Neuvěřitelný příběh nádherného stroje Lockheed L-10 Electra, který patřil Janu Antonínu Baťovi a velikou oklikou se z amerického kontinentu vrátil na jaře 2015 zpět do Čech. Unikátní letuschopný dopravní letoun s imatrikulací OK-CTB prošel rekonstrukcí a je ozdobou mnoha aviatických show. Lockheed L-10 Electra patří mezi klíčové typy dopravních letadel, které v polovině 30. let minulého století způsobily v letecké dopravě skutečnou revoluci. Přispěly tak k tomu, že cestování letadlem dnes považujeme za něco zcela běžného. Electra navíc zanechala i českou stopu: byl to právě tento stroj (přesněji řečeno dva stroje), v němž Jan Antonín Baťa, továrník a propagátor letectví, obletěl na obchodní cestě svět. Jedno z jeho letadel se řízením osudu dochovalo ve Spojených státech, kde ho před lety skupina českých nadšenců a odborníků objevila, nedávno získala do vlastnictví, renovovala do původní podoby a v květnu 2015 s ním přeletěla do České republiky.Kniha, napsaná předními odborníky na toto téma, představuje snad poprvé na světě příběh Electry ve všech souvislostech: historii vzniku letadla, jeho osudy u aerolinií na různých kontinentech, krátkou, ale významnou epizodu ve službách armády i cesty, které na ní podnikli cestovatelé a dobrodruzi všeho druhu. Nechybí ani popis technických parametrů stroje a unikátní tabulky, podrobně dokumentující osudy každého jednotlivého vyrobeného letadla. Zvláštní kapitoly jsou pak věnovány osudům Electry v Baťových službách a nedávné historii zakoupení, opravy a přeletu stroje s označením OK-CTB ze Spojených států na letiště v Točné, kde je dnes vystaven jako jedinečný létající exponát. Výklad je doplněn množstvím dobových fotografií, technickými výkresy, současnými snímky dochovaných strojů a nádhernými záběry z letu renovované Baťovy Electry. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stanislav Dudek (*1956 v Českých Budějovicích) je letecký historik, publicista, autor, překladatel, člen American Aviation Historical Society i Československé letecké historické společnosti Praha. Věnoval se dokumentování osudů amerických letadel v Československu. Uznávaný odborník na historii letadel typu Lockheed Electra, který mnoho let pracoval na tom, aby se v USA dochované Baťovo letadlo dostalo zpět do České republiky. Ing. Václav Bejček, CSc. (*1952 v Libušíně) je nadšený letecký fanda, kterému se stalo létání životním koníčkem. Koordinátor rekonstrukce letadla Lockheed L-10 Electra, které původně vlastnil J. A. Baťa, a účastník jeho přeletu do Prahy.

Třetí svazek limitované edice mapuje pokračující vývoj českého civilního letectví a letiště Ruzyně i v mezinárodních souvislostech. Reprezentativní dvojjazyčný obrazový průvodce shrnuje významné události, výročí, technický i stavební rozvoj a činnost na pražských dopravních letiších v průběhu let 2001 - 2005. Převážná část knihy zachycuje základní etapy výstavby letiště Praha - Ruzyně. V samostatných kapitolách se dočteme o modernizaci leteckého parku Československých aerolinií, technického zázemí letiště, i o záměrech a představách o rozvoji letiště Ruzyně v počátcích 3. tisíciletí. Dvojjazyčná publikace (česky + anglicky), velice bohatý fotografický doprovod, plánky, nákresy.  

Jak nadměrné užívání antibiotik vyvolává epidemie moderní doby. V knize Mizející mikroby se dr. Martin Blaser vrací zpět k objevu antibiotik, který předznamenal zlatý věk lékařství, sleduje, jak následné nadužívání těchto zdánlivě zázračných léků zanechává stopu na našich ústrojích a přispívá ke zvýšenému výskytu obezity, astmatu, alergií, cukrovky a určitých druhů rakoviny, tedy toho, co Blaser nazývá epidemiemi moderní doby. Blaserova pozorování naznačují, že užívání antibiotik v raném dětství představuje největší riziko pro dlouhodobé zdraví, a je až znepokojivé, že americkým dětem je v průměru sedmnáctkrát předepsána léčba antibiotiky, než dosáhnou dvaceti let. O důležitý kontakt s mikrobiomy matek připravuje děti i císařský řez. Blaser nás zavádí do své laboratoře a popisuje průlomové objevy. Poskytuje nejen elegantní důkazy pro svou teorii, ale také nám radí, co můžeme dělat, abychom se vyvarovali ještě tragičtějších dopadů na naše zdraví.

Historik vojenství Michael E. Haskew provádí čtenáře příběhem úžasného válečného stroje, který se poprvé objevil na bojištích 1. světové války. Autor začíná u obrněných předchůdců prvních tanků a popisuje vývoj těchto obrněných vozidel a jejich nasazení v obou světových válkách, v Koreji, Vietnamu, v období studené války, v různých regionálních konfliktech a ve válkách v Perském zálivu. Představuje přitom tucty legendárních konstrukcí - Mark IV, FT-17 a A7V z 1. světové války, americký M4 Sherman, německé řady Panzer a Tiger a sovětský T-34 z 2. světové války, vývoj, který následoval v podobě tanků M48 Patton, T-55 a M1A1 Abrams, a další stroje, jež na světě slouží v současné době. Čtenář se též setká s muži, kteří vsadili svou kariéru na budoucnost tanku - jako byli de Gaulle, Chaffee či Einsenhower - a s těmi, kteří si osvojili mistrovství v jejich bojovém nasazení a z nichž nejproslulejší byli Patton a Rommel. Navíc je Tank ilustrován pozoruhodnými archivními fotografiemi z bojišť, výcvikových středisek či z výrobních hal a obsahuje i ukázky soudobé propagandy a inzerátů vztahujících se k tanku jako k mocnému symbolu, který měl rozdmýchat vlastenecké nadšení. Výsledkem je příběh jako žádný jiný, příběh zbraně, jež od základu změnila válčení a stala se páteří vojenské moci.

Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu.Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči. Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce 2016, že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí. Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Janna Levinová (*1967) je výraznou osobností současné kosmologie. Studovala teoretickou fyziku na MIT a astronomii na Barnardově fakultě Kolumbijské univerzity, kde v současnosti oba předměty přednáší. Českým čtenářům se již představila knihou Jak vesmír přišel ke svým skvrnám (2003).

Tato pozoruhodná kniha seznamuje čtenáře se světem vojenské vědy a s vědci, kteří bojují proti jedněm z nejúkladnějších nepřátel dnešních vojáků – panice, vyčerpání, vedru, nebo třeba hluku. V rámci zkoumání poškození sluchu a jeho vlivu na bojové schopnosti uskakuje autorka nepřátelské palbě po boku paintballového týmu amerických mariňáků. Vypravuje se do módního návrhářského studia armádní výzkumné základny v Naticku, aby se dozvěděla, proč zipy představují pro odstřelovače problém. Navštíví někdejší filmové studio, kde si budoucí medici cvičí ošetřování bojových ranění na hercích s amputovanými končetinami. Odpovídá na otázky, které v žádné jiné knize věnované vojenství nenajdete: Proč se výzkumná agentura DARPA zajímá o kachny? V čem svatební šaty připomínají pyrotechnický oblek? Proč jsou pro námořníky nebezpečnější krevety než žraloci? Mary Roachová vás zavede na exkurzi, po které už se na dnešní vojenství nikdy nebudete dívat stejně. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mary Roachová (* 1959) je americká publicistka a autorka populárně-vědeckých knih. V roce 1981 získala bakalářský titul z psychologie na Wesleyanské univerzitě. Pracovala jako nezávislá novinářka a tisková mluvčí zoologické zahrady v San Francisku. Později psala humorné eseje do časopisů Sports Illustrated, Vogue, The New York Times Magazine, Discover, Outside, Reader's Digest a Gentlemen's Quarterly. Žije v Oaklandu v Kalifornii. Je autorkou čtyř knih na neobvyklá a provokativní témata, z nichž první Stiff: The Curious Lives of Human Cadavers z roku 2003, která česky vyšla pod názvem Jak si žijí nebožtíci: Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu, se stala bestsellerem New York Times. Další kniha Spook (Duchařina) o posmrtném životě se zabývá vědeckým základem nadpřirozených jevů, Bonk (Šoust) je o spojení vědy a sexu a Packing for Mars (Balíme na Mars: Jak se žije v prázdnotě) o zákulisí výzkumu vesmíru.

Vítejte ve světě paradoxů! Nejhlubší a nejdůležitější fyzikální zákony vynikají průzračně jasnými formulacemi – kdyby je totiž omezovaly četné podmínky, nemohly by mít tak dalekosáhlé důsledky. Polemizovat s nimi v myšlenkách proto může každý. Tato kniha seznámí čtenáře velmi přístupnou formou s nejvýznamnějšími myšlenkovými paradoxy uvnitř fyzikálních teorií, s problematickými abstraktními konstrukcemi, s nimiž se potýkala moderní fyzika. V úvodu autor „pro zahřátí“ rozebírá několik zábavných, zneklidňujících paradoxních tvrzení. V následujících kapitolách nabízí pro devět fyzikálních zákonů slavné paradoxy, které splňují jejich podmínky, ale mají nečekané, teorii odporující důsledky. Jim Al-Khalili předkládá dostatek stop a náznaků řešení, a tak se s jeho knihou lze vydat na samostatnou cestu za odpovědí. Nepůjde to vždycky hladce, vždyť třeba s paradoxem Maxwellova démona si nevědělo rady několik generací fyziků… ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jameel Sadik „Jim“ Al-Khalili (*1962) je irácko-britský teoretický fyzik a spisovatel. Je profesorem teoretické fyziky a předsedou veřejné angažovanosti ve vědě na své alma mater University of Surrey, kde se zároveň věnuje výzkumu v oblasti kvantové teorie. Je pravidelným hlasatelem a moderátorem vědeckých programů v rozhlase a televizi BBC a častým komentátorem vědy v jiných britských médiích. V roce 2014 byl Al-Khalili britskou radou pro výzkum inženýrství a fyzikálních věd (EPSRC) jmenován RISE (Recognizing Inspirational Scientists and Engineers ). V období od ledna 2013 do ledna 2016 byl prezidentem Britské humanistické asociace.

Martin J. Dougherty je úspěšným autorem mnoha knih s válečnou tematikou a věnuje se též bojovým uměním či šermu. Kniha Moderní zbraně obsahuje přes 300 různých zbraňových systémů, které jsou přehledně rozděleny do pěti skupin: vzdušné síly; obrněná bojová vozidla; dělostřelectvo, bomby a řízené střely; námořní síly a ruční zbraně. Na jednotlivých dvoustranách jsou pozoruhodným způsobem srovnávány podobné typy zbraní používané v moderním válečnictví. Kritéria pro posuzování jednotlivých zbraňových systémů se pochopitelně značně liší, neboť každá zbraň disponuje různými vlastnostmi potřebnými pro plnohodnotné plnění úkolů. Barevné diagramy slouží k porovnání různých klíčových vlastností (například maximální rychlosti, doletu, stoupavosti, dostřelu, výtlaku, ráže zbraní či kapacity zásobníků). Kniha obsahuje rovněž kresby srovnávaných zbraní a zajímavé fotografie.

Historie, technika, rozdělení, úpravy. Bohatě ilustrovaný průvodce osobními obojživelnými automobily a současně encyklopedie těchto vozidel. Dosud u nás nebyla podobná kniha vydána. Systematicky mapuje oblast vojenských, terénních i osobních obojživelných vozidel a zaplňuje tak bílé místo v automobilové knižní produkci. Publikace stručně a srozumitelně předkládá teoretické základy pohybu automobilu ve vodě, historii vzniku obojživelníků, technický popis a parametry jednotlivých typů i výkresy a detaily důležitých částí. Popsány jsou všechny důležité vojenské, terénní i osobní automobily od předválečného období až do současnosti, včetně amatérských úprav sériových vozů. Kniha je bohatě fotograficky vybavena a vítaným zpestřením jsou krátké vzpomínky či příběhy z cest těchto unikátních automobilů, stejně jako zkušenosti z provozu.

Příběh nebeských cyklistů nás bude provázet historií lidské touhy vznést se vlastní silou a létat jako ptáci, což bylo snem lidí odedávna. Svědčí o tom kresebné a písemné nálezy objevené v kulturním dědictví starých národů. Odráží se to také v mnoha bájích, mýtech a legendách. Po stručném nahlédnutí do nejdávnější minulosti se autor zaměřil především na šedesátá až osmdesátá léta 20. století, kdy docházelo k naplnění těchto odvěkých tužeb, kdy snahy o létání silou lidských svalů kulminovaly. Byla to především Velká Británie, v níž se v těchto šedesátých letech zabývalo několik skupin nadšenců stavbou letadel poháněných lidskou silou - HPA (Human Powered Aircraft). Pak se jejich vývoj přenesl do USA, kde měli konstruktéři k dispozici moderní materiály „kosmické éry“, a tak nastal posun jejich stavby a létání s nimi od nadšeného amatérismu k solidnímu vědeckému přístupu. Vznikající šlapací letadla byla schopná ve své době těch nejlepších výkonů, aniž by nacházela v ostatních zemích konkurenci.Den, který se zapsal do historie létání byl 12. červen 1979. Tehdy pilot-cyklista Bryan Allen překonal vlastní silou na stroji Gossamer Albatross kanál La Manche od britských břehů k francouzským za 2 hodiny a 29 minut. Získal tak Kremerovu cenu spojenou s vysokou peněžitou prémií 100 000 liber. Brzy po něm následoval skvělý triumf letadla MIT Daedalus při památném letu z Kréty směrem k řecké pevnině. Tyto a další úspěchy vyvolávaly až přehnaně optimistické vize o budoucnosti šlapacích letadel. Úvahy na toto téma téměř vždy končívaly otázkou: „Čeho se dočkáme příště?“ Toť otázka, na niž není jednoduché odpovědět.