Záhady, legendy, události

26. října 2017

Mnoho lidí si myslí, že ty největší záhady lze nalézt jen v exotických krajinách. Ve skutečnosti jsou naše země odpradávna velmocí tajemna. Už samo umístění České republiky má mystický nádech. Věnce hor, lemujícího naše hranice, si všimli zeměpisci a ezoterici již v dávných dobách. Začali srdci Evropy připisovat zvláštní moc. Události, které se odehráli v průběhu staletí, jim daly za pravdu.

Jan A. Novák - Tajemné Česko
99 Kč

Jan A. Novák ve své knize představuje záhadné lokality, legendy a události, které se vztahují k Čechám, Moravě a Slezsku. Připravili jsme pro vás ukázku z části knihy Záhady přírody - Tajemství Salmova jezera. Starohrabě Salm, byl jedním z prvních speleogů u nás a toto je příběh zapomenuté Křišťálové kaple.

Tajemství Salmova jezera

Kapitola - Křišťálová kaple

Roku 1862 pracoval horník jménem Prokop v salmovském dole na železnou rudu nedaleko Němčic, když se pod ním dno štoly (já vím, po hornicku bych měl říkat počva) náhle propadlo. Muž se zřítil o několik metrů níž, šťastně to přežil, a když si posvítil kolem sebe, zjistil, že se nachází v dutině plné obrovských třpytivých krystalů...

Krátce nato se o objevu dozvěděl Salmův lékař a nadšený podzemní badatel Jindřich Wankel (ještě o něm v této knize uslyšíme), který si něco takového pochopitelně nemohl nechat ujít. V podzemí se mu pak naskytl pohled, jaký přinejmenším v našich krasových oblastech nemá obdoby.

"V tisícerých pestrobarevných záblescích se odráželo světlo lampy od četných ploch krystalů," píše Wankel. "Jako střechýly z nejčistší vody visely dlouhé stalaktity dolů. Jednometrový tlustý stalagmit se zvedal uprostřed kaple a svou zvláštní průsvitností umožňoval ve svém vnitřku rozeznat krys­ talové plochy. Dno bylo zavaleno ledovitou hmotou, která se kaskádovitě svážela dolů jako ztuhlý vodopád. K svému největšímu překvapení jsem shledal, že stalaktity končily klencovými plochami, takže jeskyně nabyla víc vzhledu jeskyně krystalové než krápníkové..."

Ale nejen to. Udivený lékař viděl, že dlouhé krystaly vyrážejí také vodorovně ze stěn. Když postoupil dál, našel hluboké vodní jezero a za ním rozlehlý dóm, jehož dno tvořila železná ruda.

Den objevu znamenal současně i počátek konce podzemní klenotnice. Pro podnikání Huga Salma byla jeskyně především zdrojem železné rudy a pro obyvatele chudých okolních vesnic vítanou pracovní příležitostí. Ještě před zahájením těžby ale nechal hrabě uspořádat slavnost s bohatou hostinou přímo v podzemí.

"Jeskyně byla upravena pro návštěvu hostů, vedle těžní klece byl postaven oltář. Slavnostní obřad, jehož se zúčastnili významní hosté, lid a horníci, sloužil děkan ze Sloupu," napsal Wankel o oslavě uspřádané 6. srpna 1862. "Pak duchovenstvo a shromáždění sestoupilo do skvěle osvětlené jeskyně, aby byl odkrytý poklad co nejslavnostněji posvěcen. Uprostřed jeskyně stála řádně vystrojená tabule a hornická kapela zahrála národní a hornické písně. Až dlouho do noci bavili se horníci a lid na této zvláštní jeskynní slavnosti."

Těžilo se tu dalších 15 let, než zásoby rudy došly. Společně s ní přitom zmizel i přírodní div, jaký u nás nemá obdoby. I ve světovém měřítku patří jeskyně s velkým množstvím dobře vyvinutých krystalů k vzácným jevům.


Pomozte nám zlepšit e-shop
Podělte se s námi o své dojmy z nového
e-shopu LEVNÉ KNIHY