- Knižní tipy
Unese tě. Zničí tě. Zabije tě. Ukázka z knihy Pozorovatel smrti
Thriller, který nezná hranice strachu. Přečtěte si krátkou ukázku nejnovějšího thrilleru od Chrise Cartera.Chris Carter opět potvrzuje, že patří mezi mistry mrazivých thrillerů. V nejnovějším případu detektiva Roberta Huntera narazíme na vraha, který je nejen krutý a mazaný, ale především neviditelný – dosud totiž nikdo netušil, že vůbec existuje. Tento vrah totiž vždy operoval skrytě a obratně maskoval každou ohavnou vraždu jako náhodné úmrtí.
Vše začíná zdánlivě banální autonehodou. Jenže doktorka Carolyn Haveová si během pitvy všimne detailů, které nedávají smysl. Brzy je jasné, že šlo o promyšlenou vraždu a Hunter se s kolegou Garciou se ocitá v hodně za psychopatickým zabijákem, který maskuje své zločiny jako náhody. Bez zjevných motivů. Bez stop. Bez slitování.
Přečtěte si krátkou ukázku:
Vzhledem ke všem omezením podzemních prací v Kalifornii se Liam rozhodl pracovat sám a využít k tomu každé volné chvilky, která se mu naskytla. Lékařskou ordinaci nechal tak, jak byla, ale mnohem lépe využil nadbytečný prostor, který ji obklopoval. A udělal toho spoustu. Naučil se zdít, pracovat se dřevem, vyztužovat stěny a dveře, zavádět elektřinu do stěn, podlah a stropů, profesionálně zvukově izolovat místnost, aby do ní ani z ní nepronikl jediný zvuk… všechno, co se potřeboval naučit k dosažení toho, co si vytyčil jako cíl. Dokončení prací mu trvalo čtyři roky, ale nakonec měl Liam dokonalý sklep. Dokonalé tajné podzemní vězení, mučírnu a chirurgický sál, to všechno v jednom. Prostor, odkud nemohl nikdo uniknout.
A právě v tomto tajném podzemním vězení procitl Terry Wilford pouhých pár hodin potom, co byl zasažen paralyzérem před koktejlovým barem Varnish. Matrace páchla zvratky, krví, potem a močí, ale ke svému překvapení Terry neměl okovy, pouta ani roubík, ačkoliv ho celé tělo bolelo, jako by ho banda těžkých vah použila místo boxovacího pytle.
V místnosti, kde byl Terry zavřený, byla tma. Taková tma, až to působilo, jako by neexistoval žádný zvuk, světlo ani realita, kromě zběsilého bušení jeho vlastního srdce.
Pomalu a bolestivě se zvedl do sedu a rukou hmatal kolem sebe. Za matrací vnímal jen chlad betonové podlahy.
V ústech měl sucho… tak sucho, až málem věřil, že kdyby zakašlal, rozlétl by se kolem oblak prachu.
Zoufale potřeboval doušek vody.
„Halo?“ pokusil se zavolat, ale hlasivky měl tak slabé a vysušené, že ze sebe dostal jen slabý šepot.
Zkusil znovu hmatat kolem sebe. Nic. Žádná voda. Žádná potrava.
Terry zvedl obě ruce k obličeji. Rty měl oschlé a popraskané… pokožku suchou a drsnou… oči citlivé na dotek.
„Co se to kurva děje?“ zašeptal sám k sobě a nechal ruce klesnout na stehna jako závaží. „Kde to kurva jsem?“
Tehdy se ho zmocnil skutečný strach, plazil se do jeho tělních dutin a prodíral se navenek, až cítil, jak se v něm třesou orgány, kosti a páteř.
Terry neočekával odpověď na svou otázku – kde to kurva jsem?-, ale přesto ji dostal, protože v té místnosti nebyl sám.
Ze tmy hned za jeho zády se ozval hrdelní šepot:
„V pekle!“
Pozorovatel smrti