| Celkem | |||
| {{item.Name}} | {{item.Count}} KS | ||
27. února 2018
Březen je již tradičně spojován s měsícem knihy. My jsme si tento knižní svátek dovolili oslavit tím, co je našemu srdci nejmilejší, a sice českou klasikou. K naší národní klasické literatuře se řadí knihy, které právem vstoupily do historie naší země a které těší již celé generace čtenářů.
Je těsně po první světové válce a mezi novodobou agrární smetánku na zámeček Kratochvíli přijíždí ruský emigrant Megalrogov, který všechny omámí svým světáctvím a bravurním "Prášením". Nekritický obdiv panstva a jeho lhaní způsobí řadu komických situací. Nádherný Vančurův jazyk a vypravěčské mistrovství jako vždy potěší laskavého čtenáře. Není divu, že také tato próza se roku 1989 stala Jiřímu Menzelovi námětem pro filmové zpracování.
"Zde jest tedy onen macbethovský příběh o nezranitelném Šuhajovi, o loupežníku Nikolovi Šuhajovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leč v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty. Neboť to jsou ctnosti všechn zbojníků celého světa v zemích, které ještě dovedou milovati loupežníky..."
Silný příběh mladé ženy, která se kvůli majetku musela provdat za staršího bohatého vdovce a opustit svou velkou lásku. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Česká divadla ji uvádějí pravidelně. Patří také mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje na zahraničních scénách.Příběh vychází z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která jako dvacetiletá byla donucena provdat se za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného živta a vychovali tři další děti. Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: "Napsáno drama, prožito větší".
V knize najdete čtyři básně - Křest svatého Vladimíra (Car chce po bohu Perunovi, aby mu na jeho svátek zahřměl na oslavu, což Perun odmítá), Král Lávra (satirická báseň, jejímž námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale přizpůsobená českému prostředí), Tyrolské elegie (humorný a satirický popis zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku) a Epigramy (podle definice Havlíčka jsou epigramy malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalévá, aby mu srdce nežral). Ilustrace Josef Lada.
Více české klasiky naleznete zde
Drama Bílá nemoc napsal Karel Čapek v předvečer druhé světové války. Bylo varováním před nastupujícím nacismem. Stejně jako ostatní jeho romány a hry je neskutečně současné a alarmující.
Dnes už klasická povídka Eduarda Basse z roku 1922 vypráví příběh, který s laskavým humorem líčí příhody otce Klapzuby, který ze svých jedenácti synů vychová fenomenální fotbalový tým. Základní dílo české humoristické prózy můžeme číst jako oslavu ducha fair play, houževnatosti a sportovního nadšení i jako dobově aktuální hříčku, lehce ironizující opojení českou kopanou a narážející na události v poválečné společnosti. Ilustroval Josef Čapek.
Do města Hameln přichází mladý muž - krysař - aby zbavil město přemnožených krys. Zamiluje se do dívky Agnes a ona jeho lásku opětuje. Krysy vyžene, konšelé mu však odmítnou zaplatit. Postupně objevuje, že krysy nebyly jedinou špínou, která se v městečku přemnožila. Victoru Dykovi jako inspirace posloužila staroněmecká pověst.
Kapitán Van Toch (který je českého původu) objeví na ostrově Tana Masa v Tichém oceánu podivné, inteligentní, v moři žijící tvory, podobné mlokům. Zahájí s nimi výměnný obchod: kapitán Van Toch dodá mlokům nože na obranu proti žralokům a mloci na oplátku budou nosit kapitánu Van Tochovi perly. Mloci se ale postupně vyvinou v ještě inteligentnější tvory, značně se přemnoží, vzbouří, začnou vyhrožovat lidem válkou...