Úvahy, eseje a moudrosti

Jeremyho Clarksona neznají snad jedině "ekomentálové se svraštělýma nohama, kteří v reflexní vestě pojídají v dešti pod keřem brokolici", abychom použili jeho výrazivo. Může za to fenomenální úspěch jeho motoristického pořadu Top Gear, který v letech 1988-2015 sledovaly doslova stovky milionů lidí po celém světě, a také jeho automobilové sloupky ze Sunday Times, jež knižně vycházejí i u nás. Lahůdkou jsou však také jeho společenské sloupky ze stejných novin. Vychutnejte si smršť jedovatých komentářů ke všem potrhlým projevům naší civilizace, od stavařských přileb na hlavách politiků přes ochranu práv ledních medvědů až po problémy s teroristy i s Putinem, k jejichž řešení dostaneme i návod. V tomto výboru přinášíme sloupky za roky 2013-2015. Nejenže se při tom skvěle pobavíte, hrozí vám i změna postoje prakticky ke všemu, co hýbe dnešním světem: Clarksonovy zdánlivě absurdní zkratky a šokující úhly pohledu vám otevřou oči i v případech, kdy jste si mysleli, že naprosto přesně víte, jak to je. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jeremy Clarkson (* 1960) je svérázný britský novinář a moderátor nejsledovanějšího motoristického seriálu Top Gear. Je velkým individualistou s vyhraněnými názory na politiku a společnost, své články a knihy píše stylem "co na srdci, to na jazyku". Jazyk má přitom pěkně nabroušený a srdce mu bije hodně napravo.

Kniha aforismů od autora světového bestselleru Černá labuť staví řadu jeho myšlenek do překvapivých souvislostí. Antický Prokrústés se svým ložem, na němž zkracuje nebo prodlužuje své oběti, je pro Taleba metaforou vedlejších účinků civilizačních procesů, jejichž základem je manipulace a arogance: Iidstvo musí vyhovět technologiím, nikoli naopak; realitu je třeba přizpůsobit ekonomickým modelům; kvůli lékům se vynalézají nemoci; inteligence je umělý pojem z psychologických laboratoří; otroky dnes označujeme jako zaměstnance… Talebovy myšlenky jsou jako vždy hravé, brilantní, podvratné a ukazují, že naše skálopevné jistoty se mohou velmi snadno rozplynout jako ty nejlehkovážnější iluze.  ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Nassim Nicholas Taleb (1960) pracoval po studiích na univerzitách ve Francii a USA mj. jako obchodník s deriváty a investiční poradce. Je profesorem na Polytechnickém institutu Newyorské univerzity, působil rovněž na Londýnské obchodní škole nebo na Oxfordské univerzitě. V Pasece vyšel jeho celosvětový bestseller Černá labuť (2007, č. 2011) i díla Zrádná nahodilost (2001, č. 2013) a Antifragilita (2012, č. 2014).

„Ve skutečnosti je tohle byt mé kočky. Já pouze platím nájem“Anonym Existuje mnoho citátů, které vystihují povahu koček a charakterizují naše soužití s nimi. Různé slavné osobnosti se na toto téma často vyjadřovaly. Jejich citáty najdete v téhle knížečce doplněné spoustou fotografií koček.

„Průměrný pes je lepší osobnost než průměrný člověk.“Andrew Rooney Existuje mnoho citátů, které vystihují povahu psů a charakterizují naše soužití s nimi. Různé slavné osobnosti se na toto téma často vyjadřovaly. Jejich citáty najdete v téhle knížečce doplněné spoustou fotografií psů.

Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách!„Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…

Každý týden, již více než 3 roky, píše Václav Klaus ml. své břitké komentáře na novinky.cz. Netýkají se jenom školství, ale především nestárnou v čase. Není to "pěna dní".  Kdyby měl Václav Klaus mladší dostat nějaké indiánské jméno, navrhoval bych sousloví „ten, co nepotřebuje klasická média.“ V. K. je skutečně nepotřebuje. Navzdory tomu se v posledních dvou letech stal mediálním fenoménem první velikosti. Jeho pondělní texty se záhy po svém objevení na Novinky.cz staly fenoménem velkého rozsahu. Nejde jen o čtenost, která osciluje mezi 250-300 tisíci čtenáři, takže je přesně o nulu větší než většina jeho slavnějších publicistických kolegů z téhož internetového serveru. Jde spíš o to, že „číst pondělního Klause“ se v určitých kruzích stalo životním stylem a potřebou, srovnatelnou s tím, když si doma pravidelně pustíte oblíbenou skupinu nebo sledujete fotbalové zápasy Champions League. (Z předmluvy novináře Bohumila Pečinky) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Klaus mladší (*1969) je synem bývalého českého premiéra a prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie Klausové. V roce 1993 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor matematika – geografie. Tématem jeho diplomové práce bylo Geografické zpracování výsledků voleb 1992. Následné doktorské studium geografie však nedokončil. V letech 1998–2014 byl ředitelem soukromého gymnázia PORG v Praze a poté sítě škol PORG v Praze a Ostravě. PORG se v té době mj. umístil na prvním místě výsledků z hlediska státních maturit. Na svou ředitelskou funkci rezignoval 17. ledna 2014. Po odchodu z PORGu získal místo v britské společnosti, pro kterou měl ve střední Evropě nakupovat školy. Společně se svým otcem, bratrem a prezidentským kancléřem Jiřím Weiglem založil v únoru 2012 obecně prospěšnou společnost Institut Václava Klause. V roce 2017 se stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Své názory publikoval pravidelně každý týden na serveru Novinky.cz, zejména se ale věnoval problematice školství. Požadoval např. vyšší platy pro učitele, stavěl se proti inkluzi žáků s těžkým mentálním postižením. Po vyloučení z ODS a založení Trikolóry v roce 2019 však Novinky.cz pravidelný exkluzivní komentářový prostor, který dostával jako jediný aktivní politický lídr, zrušily s tím, že se redakce rozhodla s Klausem spolupracovat už jen příležitostně.

Příběh malého prince dojímá již více než půl století celý svět. Ten příběh je vlastně recept na štěstí, pokud jej důkladně čtete, pochopíte to. Někdo jako dítě a zůstane dítětem po celý život, někdo jako dospělý, pak má ještě šanci se zachránit, ale dítětem už se stát nemůže, ale štěstí má šanci najít. Jen když máte někoho rádi, jste ochotni mu něco obětovat, jen tehdy můžete prožít štěstí. I před malým princem i po něm žilo mnoho moudrých, kteří to pochopili a stali se znovu dětmi...Zkuste to i vy. Máte pořád šanci. V této útlé knížečce najdete pár návodů a štěstí. Ale musíte svému štěstí jít vstříc. Vnímejte lidi kolem sebe, sedněte si večer v klidu do křesla, nalijte si sklenku vína nebo šálek oblíbeného čaje, zastavte se v denním shonu a zapište si nebo namalujte, co hezkého jste viděli, co vás třeba jen na chvíli naplnilo štěstím. Co hezkého někdo řekl vám nebo někomu jinému. Citáty z malého prince a dalších moudrých vás budou inspirovat. Když vám bude smutno a měli jste zrovna špatný den, zalistujte si a uvidíte, že vám bude lépe a jistě vás napadne alespoň jedna sice drobná věc, která vás potěšila.

„Co je láska? Tomu, kdo ji prožil, to vysvětlovat nemusíte, tomu, kdo ji neprožil to nevysvětlíte.“ Neznámý autor Tento a spoustu dalších tematických citátů slavných autorů obsahuje tahle knížečka s krátkým, ale výstižným názvem Láska. William Shakespeare, J. W. Goethe, Paolo Coelho, Lev Nikolajevič Tolstoj, Kurt Cobain, Francoise Saganová, Jaroslav Seifert, Stendhal, John Lennon či Albert Einstein, to je jen stručný výčet osobností, které se na téma láska vyjádřily originálně a výstižně tak, jak pro ně bylo typické.

Každý týden, již více než 2 roky, píše Václav Klaus ml. své břitké komentáře na novinky.cz. Netýkají se jenom školství, ale především nestárnou v čase. Není to "pěna dní".Tahle kniha se poctivě snaží demaskovat úplně novou moderní totalitu, která už delší dobu, pro mnohé bohužel nepozorovaně, přichází nejen k nám, ale do celé staré Evropy. Tentokráte má masku hodné a starostlivé mladé paní, která nechce nic jiného, než dobro pro nás pro všechny. A má-li to být sociálně spravedlivé, musí to dobro být pro všechny stejné. Jaké to bude dobro a hlavně, co bude s těmi, co ho nechtějí, to rozhodne ta hodná paní. Ale ne hned, až později. A já dodávám, že to už bude pozdě. To už totiž ta hodná mladá paní odloží masku a ukáže se, že je to zase ta zlá, krutá stařena, která v Evropě už dvakrát byla. A vždycky převlečená za něco jiného. Moc bych si přál, abych neměl pravdu … (Z předmluvy Petra Nárožného) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Klaus mladší (*1969) je synem bývalého českého premiéra a prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie Klausové. V roce 1993 absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor matematika – geografie. Tématem jeho diplomové práce bylo Geografické zpracování výsledků voleb 1992. Následné doktorské studium geografie však nedokončil. V letech 1998–2014 byl ředitelem soukromého gymnázia PORG v Praze a poté sítě škol PORG v Praze a Ostravě. PORG se v té době mj. umístil na prvním místě výsledků z hlediska státních maturit. Na svou ředitelskou funkci rezignoval 17. ledna 2014. Po odchodu z PORGu získal místo v britské společnosti, pro kterou měl ve střední Evropě nakupovat školy. Společně se svým otcem, bratrem a prezidentským kancléřem Jiřím Weiglem založil v únoru 2012 obecně prospěšnou společnost Institut Václava Klause. V roce 2017 se stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Své názory publikoval pravidelně každý týden na serveru Novinky.cz, zejména se ale věnoval problematice školství. Požadoval např. vyšší platy pro učitele, stavěl se proti inkluzi žáků s těžkým mentálním postižením. Po vyloučení z ODS a založení Trikolóry v roce 2019 však Novinky.cz pravidelný exkluzivní komentářový prostor, který dostával jako jediný aktivní politický lídr, zrušily s tím, že se redakce rozhodla s Klausem spolupracovat už jen příležitostně.  

Od svého vydání v roce 1949 okouzlil Malý princ Antoina de Saint-Exupéryho miliony čtenářů. Jak děti, tak dospělé naprosto pohltil příběh obyvatele malého vzdáleného asteroidu, který cestuje po různých planetách za hledáním přátelství, až nakonec přistává na Zemi. V této nově ilustrované knize si můžete znovu připomenout slavné pasáže z knihy Malý princ. Duchovní autor Anselm Grün si vybral svoje nejoblíbenější části a k nim přiřadil svůj komentář. Sám vždy cítil velké spříznění s tímto textem a díky tomu si můžete číst myšlenky obou mistrů zároveň. Známé ilustrace dostaly v této knize nový nádech a s moudrostí Anselma Grüna se o Malém princi dozvíte možná mnohem víc než kdy jindy. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Anselm Grün je německý katolický kněz, benediktinský mnich, ekonom, filozof a teolog. Je mimořádně úspěšným autorem duchovní literatury a hlavním ekonomem opatství Münsterschwarzach. Napsal okolo dvou set knih. Řada z nich byla přeložena do několika jazyků. Ilustrátorka Mascha Greune vystudovala komunikační design a ilustrovala spoustu knih pro děti i dospělé. Působila také jako ilustrátorka pro vydavatele, časopisy a agentury. Žije se svou rodinou nedaleko Mnichova.

Knižní vydání krátkých televizních esejů neuropatologa, spisovatele a publicisty Františka Koukolíka o tom, co se právě děje ve vědě. Podkladem pro jednotlivé díly Jádra byly současné vědecké práce ze špičkových pramenů. Na vyprávění každého jednoho dílu měl autor 280 sekund, do kterých se vešlo pětatřicet vět po osmi sekundách. Trefit se do času tak znamenalo rozptyl nanejvýš několika vteřin. Výsledkem byla hutná sdělení, ani slovo, které by odlehčovalo nebo rozvádělo souvislosti… „Vyprávění může být druh radosti. Natož můžeme-li se k němu vrátit jako se vracíme k řece, kterou máme rádi. Po druhé se do ní vstoupit skutečně nedá. Ale je možné vybavit si, jaká byla. Vědecké poznávání je řeka. Zrovna tak by se dalo říci, že je budovou v trvalé přestavbě. Jisté je jen jediné - máme co do činění s řekou, nebo budovou, ale kam a jak řeka plyne, co se v budově přestavuje a jak to dopadne, nikdo neví.Lidé si myslí, že vědecké poznávání je cesta k nekonečné pravdě. Řekl bych, že pravděpodobnější může být opak. Vědecké poznávání s kritickým myšlením mohou být zábranami cest do nekončící tmy, fosilizovaných předsudků a inteligentní stupidity: spíš než „tudy" říkají „tudy ne". Víme-li „tudy ne", snížili jsme pravděpodobnost bloudění. Spokojený s tím moc nejsem, byť by starořecký filosof mohl říci: „Ale to je přece krásné!"„(František Koukolík) -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- MUDr. František Koukolík, DrSc. (*1941) je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze, specializace patologická anatomie a v rámci ní se specializuje na neuropatologii. Zaměřil se na neurodegenerativní choroby mozku.Od roku 1983 je primářem patologie Thomayerovy nemocnice v Praze, dále je vedoucí Národní referenční laboratoře pro Creuzfeldt-Jakobovu nemoc, České lékařské akademie. V současnosti přednáší na 3. lékařské fakultě UK v Praze, kde je zároveň členem vědecké rady.Věnuje se vědecké esejistice. Vydal okolo padesáti časopiseckých vědeckých publikací a řadu monografií o vztahu poškození mozku a duševních funkcí. Kromě přednášek přispívá do vysílání v rozhlase (Meteor, Leonardo) a do televize (např. seriál Mozek a jeho duše, Vysílá Britanica, Hádala se duše s tělem, „Jádro“), i do časopisů či novin.

Píše se rok 2393 a svět je zcela jiný, než byl na počátku třetího tisíciletí. Jasná varování před klimatickou katastrofou byla po desetiletí ponechána bez povšimnutí, což vedlo ke všeobecné ekologické, sociální, politické i kulturní katastrofě, která je známa jako Velký kolaps z roku 2093. Toho roku růst teploty, zvýšení hladiny moří, šíření sucha a nakonec rozpad západoantarktického ledového štítu dovršily krizi, jež vedla k masové migraci a naprosté proměně světového řádu. Historikové a esejisté Naomi Oreskesová a Eric M. Conway nám v tomto působivém a provokativním sci-fi příběhu a zároveň filosofujícím eseji představují svět zdevastovaný klimatickými změnami. Kniha dramatizuje vědu takovým způsobem, jakým to tradiční literatura faktu nedokáže, a jasně ukazuje důležitost vědců a jejich práce a současně odhaluje prospěchářské zájmy „uhlíkového komplexu“ (stoupenců ekonomiky založené na spalování fosilních paliv ap.), jehož představitelé vědeckou praxi v nejvyšší míře zpolitizovali. Tato kniha je založena na důkladném studiu a poskytuje čtenářům vítanou a originální inspiraci v otázkách klimatických změn a jejich politického (ne)řešení.

Každý osamělý rodič má svůj jedinečný příběh, ale všechny je jako korálky spojuje nitka naděje a útěchy. Role osamělého rodiče se může někdy zdát nezvládnutelná, ale věřte, že ta náročná povinnost přináší i bezpočet radostných a vítězných okamžiků. Na stránkách této knihy najdete inspiraci a rady, jež vám pomůžou překonat těžké chvíle a dodají vám naději pro všechny další dny, kdy se budete trápit, že svou roli nezvládáte podle svých představ - a především vám připomenou, že právě vy máte zásadní význam pro současný i budoucí život svých dětí. Přečtěte si článek na našem blogu!

Slepičí polévka pro duši na rozcestí je kniha o povzbuzení, síle, naději a vůli. Ukazuje sílu lidské vzájemnosti, podpory a lásky. chce být osobním rádcem všech, kdo bojují s vlastní slabostí či nepříznivým osudem. Přibližuje jedinečné zkušenosti závislých pacientů a jejich okolí a klikatou cestu za uzdravením. Je zdrojem moudrosti a povzbuzení na cestě ze závislosti.Autoři příspěvků popisují hrůzy, které jim přinesl život se závislým partnerem nebo jejich vlastní slabost. Ale svěřují se i s radostí, která naplnila jejich životy, když problém vyřešili. Někdy museli tito lidé spadnout až na dno, jindy jim rodiny nebo přátelé přišli na pomoc včas. Slepčí polévka pro duši na rozcestí je nejen knihou o cestě z temného tunelu, ale i síle lidské soudržnosti, vzájemné pomoci a podpory. Načerpejte inspiraci a neodszujte nikoho, kdo se na stránkách této knihy přizná ke své slabosti. Před nemocí zvanou závislost není v bezpečí nikdo, ale každý má možnost s ní bojovat. Je dobré vědět, že na ten boj bychom ani my nebyli sami.