Umění a architektura

Podrobný průvodce 1.- 4. sérií. Kniha je exkluzivní vstupenkou do zákulisí natáčení seriálu Panství Downton. Zavede vás na místo, kde všechno vzniká: od hereckých příprav přes režii až po kostýmy a rekvizity. Poodhalte tajemství, jak slavní tvůrci společně s herci pracují na televizním fenoménu. Vstupte do království kadeřníků a vizážistů, užijte si unikátní pohled na natáčení v zámku Highclere, sdílejte pohled z režisérského křesla, ponořte se do šatníků, zaposlouchejte se do hudby a seznamte se s mimořádnými lidmi, kteří seriál natáčejí. Nabízíme vám jedinečné nahlédnutí do utajeného světa. Prostřednictvím exkluzivních rozhovorů a úžasných fotografií získáte možnost sledovat natáčení Panství Downton zevnitř. 

Paříži člověk podlehne snadno. Umí zařídit, že na ni nelze zapomenout: jednou provždy vám ukradne srdce. Zaryje se vám do paměti a zasáhne vás v hloubi duše. Z Paříže můžete odjet, ale zapomenout se na tohle město nedá. V Paříži člověk nežije, aby pracoval, ale pracuje, aby žil. Francouzská metropole je jako vážná hudba, jejíž nezměněné melodie zůstávají jedinečné i na nové partituře. Paříž není jen město tisíců světel, město Champs-Élysées a Eiffelovy věže, je jako šikovný kouzelník – umí upoutat i ohromit, ví, jak v nás vyvolat dojem výjimečnosti. Paříž je nadále domovem a múzou mnoha umělců a tvůrčích lidí, kteří zde žijí, aby si tu splnili sny. Cílem této knihy je dát dohromady výpovědi těch, jejichž zásluhou zůstává Paříž tak vzácným a mimořádným místem. Lidí, kteří městu dávají tvář v podobě výjimečné architektury nebo je kultivují inovacemi v oblasti umění, módy, gastronomie, malby či grafiky, vyprávějí o něm ve filmu, knize či jiném uměleckém díle, a činí jej tak nesmrtelným a nezapomenutelným. Uznávaná spisovatelka, scénáristka a umělecká fotografka Alessandra Mattanzaová nám představuje město nad Seinou viděné objektivem svého fotoaparátu a očima slavných a významných Pařížanů. 

David Vávru zná v Česku každý. A pokud tedy ne každý, tak skoro každý. Přestože je mužem mnoha řemesel, talentů a povolání, za svou popularitu vděčí hlavně architektuře. Přesněji televiznímu seriálu ve kterém hravou formou a zábavnou formou seznamoval veřejnost s krásami a významem architektury, Šumná města či Šumné stopy. Tato publikace vyšla u příležitosti jeho výstavy Běžet s domy. Projekty, kresby a vize architekta Davida Vávry jsou představeny čtivou formou podobnou té, jaká byla v rámci knih Tři cesty za architekturou a Jedeme k moři. Každou realizaci doplňuje krátký, výstižný a poetický popis, mnohdy doplněný i básní, jež vznikla k dané stavbě. Ve zkratce jsou představeny typické půdorysy, řezy a pohledy a samozřejmě poutavé fotografie daných objektů. Součástí knihy jsou i neuskutečněné utopické projekty a návrhy různých částí nejen pražských čtvrtí. Nedílnou součást tvoří dokumentace divadelních, televizních a výstavních scénografií. Nechybí ani výtvarné artefakty autora ve spékaném sklu, porcelánu nebo perspexu.  

Film Poklad na Stříbrném jezeře ovlivnil generace diváků, nakopl kariéry herců a začal sérii adaptací mayovek. Připomeňte si ho v barevných fotografiích. Snímek Poklad na Stříbrném jezeře z roku 1962 stojí na začátku série filmových adaptací Karla Maye, která ovlivnila nejen soudobou generaci diváků, ale i generace následující. Mnozí se k těmto filmům dodnes vracejí a s láskou a nostalgií vzpomínají na jejich atmosféru a styl. Nyní si je můžete připomenout i v knize – je plná barevných fotografií z natáčení a popisů scén. Zavzpomínejte nejen na legendárního Vinnetoua a Old Shatterhanda – tedy na Pierra Brice a Lexe Barkera – ale i na další hvězdy, jako byli Herbert Lom, Götz George a Karin Dor. Příběhy odvahy a dobrodružství se odehrávaly nejen ve scénáři, ale i na place! Myslíte, že znáte scény z Pokladu na Stříbrném jezeře zpaměti? Tak schválně, prohlédněte si fotografie a připomeňte si nesmrtelné dialogy. Ukažte, že na Divokém západě nejste žádný zelenáč, "jestli se nepletu, hihihi".  

Výpravná a reprezentativní kniha Poklady lidového umění je výjimečným počinem, neboť podává ucelený obraz lidového umění českých, moravských a slezských oblastí. Cílem autorské dvojice - manželů Jitky Staňkové a Ludvíka Barana - je zachytit lidovou tvořivost jako projev spontánní radosti ze života a zdobivého pudu, jako výsledek praktických každodenních potřeb i jako součást pravidelných rituálů. Lidové umění je pojato jako symbióza tradičního a předepsaného s osobitostí lidových tvůrců, z nichž mnozí získali proslulost a požívali respektu a úcty coby uznávaní mistři. Je pojednáno jako fenomén daný strukturou rodiny, důležitých rodinných událostí a společenských vazeb, po léta formovaný způsobem života, společným jazykem, zvykovou tradicí, vírou, ale též, mýty, magií, fantazií a intuicí. Kniha představuje artefakty ze všech životních oblastí lidového etnika: Zabývá se předměty dočasného trvání (jako jsou svatební koláče a ozdobné pečivo, kytice či odznaky hodností, zdobení oken a zápraží), prezentuje odívání (ať už jde o kroje a všechny jejich složky či doplňky včetně obuvi, nebo o šatstvo lišící se podle stavu a řemesla), věnuje se technikám tkaní, pletení a vyšívání i tvorbě krajek a šperků. Seznamuje s lidovou architekturou, s dekorovaným nábytkem v interiéru, s lidovou polychromovanou plastikou, s řezbářstvím, malířstvím či výrobou a zdobením předmětů ze skla, hrnčiny a keramiky, ale i modlitebních knížek, zpěvníků a špalíčků s veršováním. Pojednává i o věcech, jež vznikaly pro ukrácení dlouhé chvíle (o hračkách, hudebních nástrojích, úlech). Věnuje pozornost také technikám, jimiž se zhotovují kraslice i různé typy betlémů. Vtáhne čtenáře do fantaskního divadla s maskami a převleky, v nichž lidé odehrávali (a stále ještě odehrávají) dočasné role v komediálních, kritických, ale i tradičních vystoupeních během výročních a rodinných slavností. Osobnosti obou autorů jsou zárukou vysoké odbornosti textu - ten je však zároveň čtivý a nepochybně zaujme širokou čtenářskou veřejnost. Je provázen nádhernými fotografiemi, jež české lidové umění detailně zpodobují.

Nevšední průvodce zve milovníky křehké krásy do našich nejdůležitějších sklářských dílen, jako je Moser, Rückl, Šípkovo AJETO nebo PacínekGlass, Precioza, Šenov, Sázava, Poděbrady a další... Naše sklo, tak říkajíc rodinné stříbro, tvoří nedílnou součást kulturního a průmyslového dědictví naší země. Sklo se v Čechách a na Moravě vyrábí již více než 800 let. Z generace na generaci se předávala řemeslná dovednost, tvořivost a technické znalosti. Mnohasetletá tradice a životaschopnost ukazují, že v naší zemi existuje genius loci, kde se stále rodí české sklo a stále se drží na předním místě ve světě. České sklářství vždy procházelo obdobími konjuktury, těžkých časů, vzestupů i poklesů, ale pokaždé se z těžkých krizí dokázalo vzepnout a znovu se dostat na dráhu úspěchu. Vydejte se po stopách našich mistrů křehkého řemesla s touto jedinečnou knížkou v ruce. Mnohasetletá tradice výroby skla v českých zemích ukazuje na příznivé klima, díky němuž se české sklo stále drží na předním místě ve světě. Sklářské hutě, designerská studia, sklářská muzea, a dokonce i skanzeny čekají netrpělivě na vaši návštěvu. Než však vstoupíte do chrámu křehké krásy, připomeňte si slova staré sklářské modlitby: Vstoupíš-li do huti,pokloň se a postůj, člověče,neboť vstoupil jsi do chrámu sklářského,a Tvá duše budiž čistá a plná pokoryvůči této hmotě,při jejímž zroduprolínají se duše člověka a vůle Boží. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Ivan Černý (*1949) studoval začátkem osmdesátých let minulého století Fakultu žurnalistiky, studium však nedokončil. Do světa literatury vstoupil v roce 1975. Z jeho vydaných titulů jmenujme alespoň První kolo, Obyčejná dobrodružství, Přístav bez lodí nebo Byl jednou jeden Vlasta. Vydal též sérii knih z prostředí kriminalistiky nebo triptych o mezilidských vztazích pod souborným názvem Bilance citů. Rovněž mu vyšlo literární zpracování filmového scénáře veselohry z vinařského prostředí 2Bobule. Dlouhodobě se Ivan Černý věnuje publicistice cestovního ruchu. S žurnalistou Jiřím Bartošem napsal knižního Průvodce Bulharskem a s kolegyní novinářkou Ivanou Masákovou publikaci na cesty pod názvem Turistická rukojeť.V současnosti je Ivan Černý šéfredaktorem listu pro výtvarné umění a kulturu Art Mozaika a dlouhodobě spolupracuje s webem Putování za uměním.

Kniha výtvarníka a učitele Daniela Korába představuje tvůrčím způsobem vývoj našeho písma – latinky a nabízí možnost prakticky si vyzkoušet použití historického písma, naučit se je poznávat, rozlišovat a dozvědět se o nich některé zajímavosti. Autor se písmu věnuje ve své výtvarné tvorbě, výuce i kurzech kaligrafie. V knize mapuje vývoj latinky od dob starého Říma, k písmu pop-artu až k „fiktivnímu“ písmu 22. stol. V každé ze 14 kapitol najdou zájemci 2–3 hravé náměty na konkrétní techniku související s daným druhem písma. U podrobného popisu nechybí seznam základních pomůcek, názorný postup a fotografie dokumentující výsledek práce.

Pozoruhodný exkurz do historie architektury a technologie olympijských staveb vám představí tuto neobvyklou problematiku mimo jiné z hlediska dopadů na ekonomiku, společnost i životní prostředí.Od starověku připomínají olympijské hry sílu a krásu lidského ducha i těla. Velkolepé sportovní výkony dodnes přitahují širokou pozornost diváků a médií, proto i sportovní areály, v nichž se olympiády konají, musí zářit. Tahle kniha vám osvětlí historii a vývoj olympijské architektury, včetně sportovních staveb a areálů, olympijských vesniček a potřebné infrastruktury. Původní tendence olympijských staveb a komplexů k pompéznosti a demonstraci ekonomické síly a technologické vyspělosti, na jejichž konci se často nacházejí takzvaní „white elephants“, neboli dlouhodobě nevyužívané olympijské stavby, se postupně proměňuje pod vlivem zájmu o témata trvale udržitelného rozvoje. Zlomovými v tomto ohledu byly olympijské hry v Londýně roku 2012, jež přinesly příštím organizátorům nejedno významné poselství. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ing. arch. Martin Vlnas Ph.D. (*1981) je český architekt, člen České komory architektů. Zabývá se především  architekturou sportovních staveb a technickými, ekonomickými a společenskými vlivy ovlivňujícími výslednou architektonickou formu a možnosti jejího následného využití.

Objevná kniha přesvědčivě odkrývá fascinující zákulisí hudebního průmyslu. V posledních dvou desetiletích se objevil nový druh písní – až neodbytně chytlavé hity. Krátký výrazný nápěv (tzv. hook) měly populární skladby vždy, ty dnešní však jimi přímo oplývají a často zazní každých sedm sekund jeden. Cílem těchto puntičkářsky propracovaných produktů je potěšit nás melodií, rytmem a opakováním. Moderní skladatelé totiž stejně jako inženýři rychlého občerstvení objevili „pocit blaha“. A stejně jako u rychlého občerstvení ve vás tento pocit vyvolá touhu ochutnat víc. Dlouholetý redaktor časopisu The New Yorker John Seabrook v knize Stroj na hity vypráví příběh ohromného kulturního zvratu, který přinesl nové, mimořádně působivé hity. Autor se zabývá nástupem nového přístupu k tvorbě hitů, od jeho obskurních počátků ve Švédsku na počátku 90. let po jeho nadvládu v dnešních hitparádách, a přivádí nás přitom do podivného a překvapivého světa plného zvláštních a barvitě vylíčených postav. Seabrook na svých cestách z New Yorku do Los Angeles, Stockholmu či Koreje navštívil specializované tvůrčí týmy, které kombinují nahrávky a nápěvy v digitálních laboratořích. Na příbězích interpretek, například Katy Perry, Britney Spears a Rihanny, a zručných skladatelů, jako jsou Max Martin, Stargate, Ester Dean a Dr. Luke, odhaluje svět inovací, tvrdé konkurence, velké hamižnosti a lákavých nových projektů v katastrofálně rozvráceném hudebním průmyslu. Kniha Stroj na hity není jen o hudbě, ale i o penězích, byznysu, marketingu a technologiích a zkoumá, jak nové hity působí na náš mozek a ovlivňují naše posluchačské návyky v době Spotify a Apple Music. Tyto služby využívají streamování dat a hudbu seskupují do nových žánrů pomocí algoritmů, jež vznikají na základě chování posluchačů. Stroj na hity je strhující, objevná a originální kniha, která změní vaše vnímání hudby. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- John Seabrook (*1959) je americký novinář a spisovatel. Absolvoval St. Andrew's School (DE) (1976), Princeton University (1981). V Oxfordu získal magisterský titul z anglické literatury. Svou kariéru začal psaním o podnikání. Publikoval v široké škále časopisů a novin, včetně Harper's , Vanity Fair , GQ , The Nation , The Village Voice a Christian Science Monitor. Od roku 1993 působí jako redaktor časopisu The New Yorker. Napsal několik knih a učil psaní narativní literatury faktu na Princeton University. Žije v newyorské čtvrti Brooklyn.

Dejte svým obrázkům 3D rozměr. Iluze nepatří jen iluzionistům, i vy se můžete naučit ošálit někomu zrak, a to jen pomocí tužky a štětce. Světově uznávaný 3D umělec Stefan Pabst vás ve své knize Naučte se kreslit 3D obrázky provede tvorbou trojrozměrného obrázku od základního náčrtku až po poslední detaily, které dodají vašemu dílu zcela realistický prostorový vzhled. Naučíte se správně přenést předlohu na papír, proniknete do tajů malování takzvanou technikou suchého štětce, která dokáže vytvořit úžasně reálnou texturu a barevné přechody, naučíte se stínovat tak, aby vaše obrázky vystoupily z výkresu a opravdu ožily. Vše si krok za krokem vyzkoušíte na dvanácti návodech, které autor obohatil o množství užitečných rad a tipů.

Obrazová publikace s osobitými snímky známého českého fotografa Zdeňka Thomy doplněné o poetický a zároveň faktograficky zajímavý text Soni Thomové. Představuje řadu unikátních historických, architektonických a přírodních památek celé České republiky.

Výpravná publikace Praha v průběhu staletí představí čtenářům krásy naší metropole, jak je zachytil fotograf Miroslav Krob se svým synem Miroslavem. Více než 260 snímků je doprovázeno textem renomovaného historika architektury PhDr. Rudolfa Pošvy, CSc. Jedinečné spojení detailních, velkoformátových, panoramatických, ale i leteckých záběrů (včetně snímků tak obtížně fotografovatelných míst, jako je Pražský hrad) a přehledného výkladu architektonické minulosti města seznámí s vývojem Prahy od jejích hradištních počátků v 10. století až po současnou podobu velkoměsta 21. století. Mnohé z použitých fotografií přitom dosud nebyly nikdy zveřejněny. Pro snazší orientaci nalezne čtenář na konci knihy jmenný i věcný rejstřík; připojen je též seznam doporučené literatury.

Nekonvenční, reportážní formou psaná etnografická sociálně historická studie odhalující zásady fungování sofistikovaných subkultur, které utvářejí svět současného umění. Tato kniha zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. Pro svá pozorování Thorntonová zvolila formát „jeden den v životě“. Jednotlivé příběhy se odehrávají během sedmi dnů v šesti nejvýznamnějších městech umělecké scény — New Yorku, Los Angeles, Londýně, Basileji, Benátkách a Tokiu. Vystupuje v nich pestrá škála postav, které hájí protichůdné definice umění — pro některé je luxusním zbožím nebo zábavou, pro jiné intelektuální prací či jakýmsi alternativním náboženstvím. Thorntonová sleduje strhující dramata při večerní dražbě v aukční síni Christie‘s, průběh proslulého semináře CalArts, elitní prodejní přehlídku umění v Basileji, zákulisí soutěžení o Turnerovu cenu pořádanou galerií Tate, zvláštnosti časopisu Artforum a kritiků pro něj píšících, eskapády v ateliéru Takašiho Murakamiho a Benátské bienále jako kurátorskou říši divů. V jednotlivých kapitolách zachycuje proměnlivost dynamických sil uměleckého světa, zkoumá otázky tvořivosti, vkusu i získávání statutu a zamýšlí se nad významem života ve světě, v němž není nic důležitějšího než umění samo. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarah Thorntonová (*1965) je kanadská spisovatelka, etnografka a kulturní socioložka. Vystudovala dějiny umění a získala doktorát ze sociologie. V současnosti píše knihy a působí jako novinářka na volné noze. Píše články o současném umění pro významná periodika jako jsou The Economist, The Guardian, The New Yorker a Artforum. Jako host a odborník na současné umění vystupuje v televizních debatách, v panelových diskuzích v muzeích nebo na univerzitách po celém světě. Její knihy jsou přeloženy do mnoha světových jazyků.

Víc než kdy jindy ovlivňují dnešní architekturu interiérů dvě zásady: estetika a funkcionalita. Středem zájmu moderního designu je promyšlené využití prostoru stejně jako jasné linie přizpůsobení předmětů zařízení individuálním potřebám. Byt se má v dnešním hektickém světě stát ostrovem klidu. Proto jsou při jeho zařizování - nehledě na velikost místa - důležitá dvě pravidla: vyváženost a harmonie.   More than ever, today's interior architecture is influenced by two principles: aesthetics and functionality. The focus of modern design is the thoughtful use of space as well as clear lines of adapting equipment items to individual needs. In today's hectic world, the apartment is set to become an island of calm. That is why two rules are important when arranging it - regardless of the size of the place: balance and harmony.   Languages: Czech, English, Polish, Hungarian

Osu první samostatné monografie Jindřicha Štyrského tvoří autorův výtvarný odkaz (obrazy, kresby, grafické listy, knižní obálky, obrazové básně, koláže, scénografické návrhy). Pozornost je však věnována i jeho fotografickým souborům (Muž s klapkami na očích, Žabí muž, Pařížské odpoledne), publicistice, poezii a redakční činnosti v dobových časopisech, revuích a nejrůznějších edicích. Kniha se člení do dvou základních částí, sledujících Štyrského tvůrčí vývoj. První z nich, pojmenovaná Nový svět (1919–1933), objasňuje autorovy umělecké snahy od rané recepce kubismu, primitivismu a expresionismu přes obrazové básně po vrcholný artificielismus.Následný Druhý život (1934–1942) se pak soustřeďuje na Štyrského pojetí surrealismu, koláže, fotografie a snu. Součástí publikace je také životopisný přehled, doplněný o množství dosud neznámých osobních fotografií, soupis výstav a bibliografie. Čtenáři se tak dostává do rukou protějšek k předcházející knize o Toyen (Argo 2000). Současně s monografií vyšly i Texty Jindřicha Štyrského (Argo 2007), shrnující všechny jeho vydané a dostupné rukopisy.

Album unikátních černobílých fotografií, které vznikaly během natáčení filmu Alois Nebel. Předmluva Michal Nanoru, česko-anglický text.