Stroj času

(2)

Ptáte se, kam směřuje civilizace Západu? Zaleťte si časoprostorem za půvabnými ély a přízračnými moloky do Londýna roku 802701 v jednom z nejpůsobivějších a nejvlivnějších románů sci-fi, jaké byly kdy napsány.

Celý popis

Typ vazbyBrožovaná
Počet stran152
Rok vydání2021

Cena nižšío 68 %oproti DMOC

Potřebujete pomoct s výběrem?

Rádi vám poradíme
(Po-Pá 9:00-16:00)

+420 226 253 515 info@levneknihy.cz

Popis a parametry
O autorovi
Hodnocení

Popis

Tohle je moment, kdy se začalo odvíjet klubko podivuhodných událostí: slavnostní večeře v domě bohatého vynálezce posedlého svými výzkumy. V těch chvílích spatří světlo světa fantaskně romantický, místy děsivý, úžasný a strnulým rozumem neproniknutelný vynálezcův příběh – neuvěřitelné dobrodružství novodobého Gullivera odehrávající se v budoucnosti vzdálené statisíce let. Ale nejen to: zároveň se zrodí první kniha popularizující pojem cestování v čase, a také jedna z prvních knížek přinášejících fanouškům beletrie žánr sci-fi.
Když vynálezce zabrzdí svůj stroj v Londýně na prahu 8028. století, bohužel ho nevítá krásný nový svět hemžící se nevídanými výdobytky vědy i techniky a prodchnutý všeobjímajícím humanismem. Z všemocného lidstva, jež si slibovalo „zlatý věk“, zbyly jen roztříštěné houfy človíčků tělesně i duševně připomínajících děti, které se v polorozpadlých zříceninách děsí tmy a každého šramotu v ní…
Jde dodnes o jeden z nejpůsobivějších a nejvlivnějších románů sci-fi, jaké byly kdy napsány, román zároveň napojený na vývojovou linii varovně pochmurných utopických děl, jež zachycují lidstvo, Zemi a dokonce snad celý vesmír ve stavu pokročilého úpadku a návratu k primitivnímu způsobu života. Kudy se vydáme, aby k tomuhle vývoji nedošlo?

Parametry

Typ vazbyBrožovaná
NakladatelLEDA
Počet stran152
Rok vydání2021
Rozměry produktu11 x 145 x 210
EAN9788073356453

Celý popis a parametry Skrýt popis a parametry

H. G. Wells

H. G. Wells (1866–1946) je společně s Julesem Vernem považován za otce-zakladatele vědecké fantastiky. Byť se vize obou literátů nemálo rozcházely, našly smělé podněty rodáka z Bromley uplatnění třeba v chemii či bezdrátové technologii. Mladík z chudých vrstev, vypomáhající rodině jako suplent, nakonec vystudoval biologii na Imperial College, kde se setkal s evolucionistou Huxleym a socialistickým hnutím fabiánů. Po úspěchu Stroje času (1895, č. poprvé 1905) obohatil rodící se žánr v rychlém sledu o fikce Ostrov dr. Moreaua (1896), Neviditelný (1897), Válka světů (1898) a První lidé na Měsíci (1901), které se vedle českých překladů dočkaly i famózních rozhlasových a filmových adaptací. Ještě před rokem 1914 se ale na radu přítelkyně Rebeccy Westové přiklonil k satiře. Levicové postoje zásadně revidoval po dvojí návštěvě SSSR (1920 a 1934). Drobnější texty zastánce kosmopolitismu, vegetariánství a eugeniky v češtině shrnují svazky Vynálezci zázraků a Strůjci nových časů.