Muži pod ochranou / Robert Merle

Nadčasové sci-fi od klasika žánru. 
Merleova vize blízké budoucnosti je stejnou měrou otřesná jako zábavná: Vláda žen, to je dávné téma, jež přetrvává od literatury antické až po současnost, sahá od mytologie až po žánr vědeckofantastický. Merle jej však poprvé situoval do zcela nové a nezvyklé polohy a do zcela konkrétní reality geografické a historické. Hrdina románu Martinelli vládu žen zažívá na vlastní kůži a stěží vyvázne životem. Autor však nechtěl napsat a nenapsal antifeministické dílo. Ženy pouze zastupují nebezpečí, jež lidskou společnost ohrožuje odedávna. V USA se objeví zvláštní encefalitida, která postihuje jen muže a dává jim, pokud přežijí, na vybranou – buď kastraci, nebo perzekuci všeho druhu. Martinelli je lékař a pracuje na očkovacím séru. Žije s dalšími odborníky ve výzkumném ústavu, který připomíná koncentrační tábor. Je jedním z mála ,,mužů pod ochranou‘‘ ve státě, kde se zmocnily vlády ženy a vyprodukovaly protimužský rasismus. Po řadě událostí, jež autor umí vykreslit s patřičnou jadrností, ve společnosti stále ještě ovládané ženami, ne však už protimužským rasismem, začne nový život v oficiální polygamii naruby, ve které však už autor tuší možnost rekonstituce vztahů založených na lásce, citu starém jako lidstvo samo. Román přináší řadu netušených situací, jeho čtivost se zakládá na přesném psychologickém, sociologickém a politickém odhadu lidstva a člověka.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Robert Merle (1908–2004) byl francouzský romanopisec, dramatik, literární historik, překladatel a profesor anglické a americké literatury. Narodil se v alžírském městě Tébessa jako syn francouzského důstojníka. V roce 1918 se rodina přestěhovala do Francie. Vystudoval filosofii a anglistiku, učil a překládal. Během druhé světové války se zúčastnil bojů o Dunkerque, kde v roce 1940 padl do zajetí. Z této zkušenosti čerpal ve své prvotině Víkend na Zuydcoote. Za tento román získal v roce 1949 prestižní Goncourtovu cenu. V roce 1964 knihu zfilmoval Henri Verneuil. Ve svých dílech Merle neskrýval levicové a především humanistické založení. Psal romány válečné, politické, sociálně zaměřené, satiricko-realistické, také utopie a sci-fi s filosofickým podtextem, snad nejúspěšnější byly ovšem jeho romány historické. Zabýval otázkou rasismu, zla, fanatismu, společenského útlaku, válek a hledáním jejich kořenů v lidské psychice a společnosti. Své romány situoval do druhé světové války (Víkend na Zuydcoote, Smrt je mým řemeslem), smyšlené současnosti (Malevil, Až delfín promluví) či do Pacifiku 19. století (Ostrov). Merle se ale nevyhýbal ani 16. a 17. století – jak dokládá třináctidílná kronika Dědictví otců, jejíž první díl vyšel v roce 1977, a poslední v roce 2003. Za poslední díl série (Le glaive et les amours – Meč a láska) dostal cenu Jeana Giona. Robert Merle je i autorem biografie kubánského revolucionáře a bývalého prezidenta Fidela Castra (Útok na kasárna). V padesátých a šedesátých letech napsal také několik divadelních her, vydaných česky ve svazku Dramata (1966): Flamineo, Sisyfos a smrt, Nový Sisyfos, Vláda žen, Spravedlnost v Miramaru. Merle byl třikrát ženatý a měl šest dětí. Do vysokého věku si uchoval obdivuhodnou fyzickou i duševní svěžest a stáří se téměř vůbec neprojevilo na jeho psaní. Zemřel ve věku 95 let v domě v Grosrouvre nedaleko Paříže, když mu selhalo srdce.