Jedenáctý román, kniha osmnáct

Dag Solstad

Dag Solstad (*1941) je bezesporu nejdiskutovanějším norským autorem současnosti. Svým dílem reagoval od poloviny šedesátých let prakticky na všechny hybné kulturně-společenské podněty, které se v Norsku objevily. Proto se o něm hovoří též jako o novodobém norském kronikáři. Ačkoliv prakticky každá Solstadova kniha způsobí v Norsku poprask, za úhelný kámen jeho tvorby se obecně považuje čtveřice románů z devadesátých let (Jedenáctý román, kniha osmnáct, 1992; Ostych a důstojnost, 1994; Noc profesora Andersena, 1996; T. Singer, 1999). Ze značné politické angažovanosti, která v jeho tvorbě převládala do konce 80. let, se na počátku let 90. čím dál zřetelněji vynořuje skutečné Solstadovo ústřední téma, téma existenciální. Solstada zajímá možnost resp. nemožnost autentického života v rámci společnosti, společenská přetvářka. V průběhu své spisovatelské dráhy tak v různých společenských diskurzech sleduje, jak na sebe lidé berou různé masky a přijímají role, protože žít autenticky zkrátka nelze, ať je společenské zřízení jakékoliv.
Za své dílo obdržel řadu literárních cen, mimo jiné i prestižní Cenu Severské rady (1987). Jako jedinému spisovateli mu byla třikrát udělena norská Cena kritiků (1962, 1992 a 1999). Poslední dobou se mu dostává rovněž širokého mezinárodního uznání, jeho knihy byly již přeloženy do 14 jazyků.