Nikolaj Kelin

MUDr. Nikolaj Andrejevič Kelin (1896–1970) se narodil v ruské vesnici Kletská (Volgogradská oblast) do rodiny donských Kozáků. Po absolvování reálného gymnázia studoval na Císařském lesnickém institutu v Petrohradu. Studium ale přerušily boje v 1. sv. válce. V letech 1918-1920 bojoval v řadách donské armády proti bolševikům. Poté byl spolu s dalšími kozáky evakuován z Krymu do uprchlického tábora na ostrově Limnos a později do Konstantinopole. Zažil bídu a hlad, přesto tvrdě pracoval a doufal, že se jednou vrátí k milované medicíně. Díky programu Ruské pomocné akce mohl odcestovat do Prahy a zde vystudovat lékařskou fakultu. Jako lékař působil v Hradci Králové, Hořepníku a Želivě. Během 2. sv. války ho vyslýchalo německé gestapo, po válce jej věznil sovětský SMERŠ. I přes všechna příkoří se ale po celý život věnoval léčbě lidí a budování zázemí pro vlastní rodinu. Kelin byl také vášnivý básník, jeho verše vydal ve dvou sbornících spolek Kozácká literární rodina (Литературная казачья семья) v Praze v letech 1937 a 1939. V 60. a 70. letech byly jeho verše publikovány v pařížském časopise Rodný kraj (Родимый край) pod pseudonymem Kuzněcov. Posmrtně v 80. letech už vyšel pod vlastním jménem, zejména v NSR.