Jerzy Kukuczka, známý jako „Jurek“, byl slavný polský horolezec, který jako druhý člověk (po Reinholdu Messnerovi) zdolal všech 14 osmitisícovek. Trvalo mu to pouze osm let, což dodnes nikdo nepřekonal. Většinu výstupů navíc uskutečnil bez umělého kyslíku, v zimě nebo novými cestami, a proto bývá mnohdy považován za nejlepšího výškového horolezce 20. století. Zahynul 24. října 1989 při výstupu na Lhoce jižní stěnou, když se mu přetrhlo lano. O pár dnů se tak nedožil změny režimu. Právě fakt, že tehdejší komunistický režim v Polsku pro něj byl velkou brzdou, dělá jeho činy ještě výjimečnější. Biografie ale nepojednává jen o Kukuczkovi. Popisuje také, s jakými dnes nepředstavitelnými obtížemi se tehdy horolezci setkávali a jaký boj na mnoha frontách je to stálo. Přibližuje počátky polského himálajismu v padesátých a šedesátých letech, kdy se nutné vybavení vyrábělo doslova na koleni (doma šité oblečení, stavební helma, svářečské brýle – a bylo dostupné jen těm, kdo měli konexe), mluví o pocitu kamarádství, ze kterého vlivem doby vznikla rivalita, o tom, jak se vůbec horolezci tehdy živili, jak se vyrovnávali se ztrátami kamarádů spolulezců při nehodách či jak obtížné bylo v době politického vření vycestovat do novozélandských nebo aljašských hor.
Celkové hodnoceníHodnocení zboží sbíráme od reálných zákazníků, kterým po odeslání objednávky posíláme e-mailem žádost o hodnocení objednaných produktů.
Koncepty ke třetímu deníku Maxe Frische vznikaly od jara 1982 v New Yorku, kde MF v té době žil se svou o mnoho mladší americkou družkou. Příležitostné zápisky osobního charakteru i delší reflexivní pasáže se vyznačují typickým rukopisem.
Kniha historika a novináře Petra Zídka popisuje osudy i soukromý život 36 manželek českých a československých premiérů od roku 1918 po naši současnost.
Vyprávění a vzpomínky Julie Juhanové, dcery Jiřiny Steimarové, která žila ve stínu svých slavných předků, protože v roce 1968 emigrovala za svým otcem automobilovým závodníkem Jaroslavem Juhanem do Ženevy.
Filmový režisér Václav Matějka, scénárista a spisovatel, se po úspěšné knize podle stejnojmenného filmu Anděl s ďáblem v těle a po románu Jak miluje Anna Marie vrací ve svém nejnovějším díle opět do jižních Čech. V hrabalovském, částečně autobiografickém příběhu vyprávěném očima malého chlapce, vzpomíná na všední i nevšední okamžiky ze života v Katovicích během posledních měsíců války a na osvobození americkou armádou v roce 1945.
Fotografka, herečka a politická aktivistka Tina Modotti (1896–1942) byla ve své době v avantgardních uměleckých a politických kruzích stejně slavná a uznávaná jako dnes mnohem známější výtvarnice Frida Kahlo, s níž ji pojilo blízké přátelství.