Zmizelá Praha - Sporty a sportoviště / Zdeněk Míka

Další svazek z edice Zmizelá Praha se věnuje nejrůznějším aspektům přítomnosti armády v hlavním městě Praze a historickým událostem s tím spojeným. Armáda pochopitelně využívala v minulosti celou řadu specifických budov - kasárna, velitelské budovy, zbrojnice a sklady. Jiné stavby - jako strážnice, střelnice, cvičiště, hradby a pevnostní objekty - nemalou měrou určovaly ráz města. Přes hlavní město se v nedávné minulosti přehnaly i některé válečné události a v neposlední řadě se zde konala vojenská cvičení, přehlídky a slavnosti. Cílem této knihy je zdokumentovat a představit čtenáři, jaké stopy zanechala vojenská přítomnost v Praze. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PhDr. Zdeněk Míka, CSc. (nar. 1936) studoval v letech 1954 až 1959 na Filosofické fakultě UK obor československé dějiny se specializací na dějiny 19. století. Od roku 1961 pracuje v Muzeu hlavního města Prahy, kde v letech 1977 až 2000 vykonával funkci ředitele. Publikoval celou řadu článků o histori hlavního města ČR. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Sto let Muzea hlavního města Prahy a encyklopedická příručka Dějiny Prahy v datech. Podílel se na celé řadě muzejních expozic na téma dějin tohoto města.

Kniha představuje čtenářům proměny a souvislosti divadla v Praze před druhou světovou válkou, kdy vedle sebe existovaly tři národní kultury, česká, německá a židovská. Z jevišť tak zněla vedle dominantní češtiny i němčina, a výjimečně dokonce jidiš a hebrejština. Prostřednictvím dochovaných fotografií si klade za cíl přiblížit stav a atmosféru pražského divadla, které navazuje na divadelní tradice 19. století, kdy se rodilo divadelní podnikání a kdy divadlo patřilo mezi nejrozšířenější druhy zábavy. V tematické řadě edice Zmizelá Praha vychází knihy věnované zaniklým a proměněným stavbám, ale i prostředí, v němž se odehrával každodenní život našich předků. Jednotlivé svazky nás zavádějí do světa zmizelých a přestavěných nádraží, letišť, tramvají a vozoven, průmyslových či vojenských objektů a dílen, trhů a tržnic, sportovišť či automobilových závodů, lázní a dalších míst. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Olga Vlčková (*1976) je absolventkou Katedry divadelní vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na Fakultě filozofické Univerzity Pardubice navštěvovala v rámci doktorského studia program Historie. Specializuje se na dějiny židovského divadla. Vzdělávala se také na Katedře jidistiky na Univerzitě Heinricha Heineho, Vilniuském jidiš institutu, Telavivské univerzitě a newyorském Židovském teologickém semináři. Pracovala v oddělení produkce Státní opery Praha a podílela se na několika nezávislých divadelních projektech. V občanském sdružení Transteatral založila společně s dalšími členy stejnojmenné nakladatelství. Je redaktorkou časopisu Babylon a kulturní manažerkou.

V této přesvědčivé knize, která poprvé vyšla k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees o historii největšího a nejkrutějšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Autor zkoumá mentalitu a motivace nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Odhaluje fascinující i znepokojivé skutečnosti od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře.Osvětim byla jádrem komplexního systému vyhlazování, místem plánované realizace "konečného řešení židovské otázky". Rees klade nepříjemmné otázky, například proč proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora věděli. Je to příběh o zabíjení, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Laurence Rees (* 1957) je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou.  Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců (BAFTA). V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour (Jejich nejtemnější hodina), sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.

Paměti muže, do jehož života tragicky zasáhla okupace. „Už je to dávno a všechno se to zdá být strašně daleko. Stojím mlčky, nořím se do myšlenek před náhrobním kamenem se jménem Inge Bader a snažím se vzpomenout, jak všechno začalo.“ Paměti Hanuše Badera, Přežil jsem to, autenticky popisují životní příběh jednoho z mála pacovských přeživších holokaustu. Mapují nejen jeho nepříliš radostné dětství, dospívání a první lásku poznamenanou nacistickou okupací, ale i postupnou proměnu situace židovských obyvatel. Hanuš Bader byl na podzim roku 1942 ve věku 28 let transportován z Pacova do Terezína a následně do Osvětimi. Tam jeho cesta ale nekončila. Později byl převezen na nucené práce do Schwarzheide. Na konci války byl deportován do Bergen-Belsenu, kde byl na pokraji smrti osvobozen britskou armádou. Nakonec se po letech beznaděje a utrpení setkal s milovanou Inge ve švédském městě Malmö.