Tvář, Dokořán, Torzo naděje

František Halas byl jedním z nejvýraznějších představitelů české poezie 30. a 40. let dvacátého století. Toto vydání představuje tři základní sbírky, v nichž můžeme sledovat vývoj autorovy poetiky v průběhu třicátých let. Niterný tón Tváře (spolu se svazky Ticho a Hořec obsahuje básně z let 1930-1933), jejímiž dominantními motivy jsou láska, smyslná touha či smrt, později střídá stále výraznější společenská angažovanost. Sbírka Dokořán (1936) je působivou básnickou reakcí na nástup fašismu. V Torzu naděje (1938) Halas komentuje mimo jiné Mnichovskou dohodu či začátek druhé světové války: vyjadřuje nesouhlas s jednáním světových velmocí i pocity křivdy a strachu, mezi nimiž prosvítají výrazy naděje a touhy po pomstě. Sbírku uzavírají čtyři básně z cyklu Časy, představující tragický osud básníka v jednotlivých ročních obdobích. Oproti harmonickému ladění Tváře se v pozdějších sbírkách projevuje Halasova osobitá nelibozvučnost. Jeho verše jsou přerývané, rytmicky nepravidelné a zvukově výrazné. Čím dál tím větší prostor v Halasově poezii získávají neologismy, hovorová i obecná čeština a neobvyklá větná stavba.