Tajná válka 1939-1945: Špióni, šifry a odbojová hnutí

Špióni, tajné kódy, zákulisní hry – to vše hrálo zásadní roli v průběhu druhé světové války. Všechny bojující národy je využívaly k odhalení utajovaných informací jak o pohybech vojsk, tak o technických novinkách i bojových plánech. Získané zprávy byly poté využívány na frontě i za frontovými liniemi proti protivníkovi. Kniha Maxe Hastingse rozhodně není vyčerpávajícím líčením války tajných služeb, probíhající na pozadí druhé světové války. Autor se zaměřil na konkrétní přiblížení prostředků, které byly oběma stranami používány, a představuje postavy, které „tajnou válku“ ovlivnily. Je málo pravděpodobné, že se v pátrání v zákulisí a odhalování dalších skutečností dostaneme hlouběji – možná až v době, kdy budou otevřeny ruské archivy… Většina publikovaných literárních děl se zaměřuje na výzvědnou činnost konkrétních zemí, autor se ale ve své knize rozhodl zkoumat tuto otázku v celosvětovém měřítku. Četné knihy o zpravodajské činnosti za druhé světové války se zaměřují na to, čeho špioni (nebo osoby, které se snažily prolomit šifrovací kódy) dosáhli, jejich primární zájem se ale soustředí pouze na to, jak získané informace ovlivnily vývoj událostí. Sovětská špionáž byla svým rozsahem mnohem větší, než jakou se mohla pochlubit kterákoliv jiná bojující strana. Díky tomu poskytla Rusům nesmírně cenné informace technického charakteru, ať pocházely z Británie či ze Spojených států, nicméně Stalinova paranoia ochromovala využívání tajných politických a vojenských materiálů nepřátel. Tajná válka je skvěle propracovaná a především historicky podložená a přesná. Ačkoli mnohé akce popisuje velmi detailně, je čtivá a nechybí v ní (na pozadí tragických událostí druhé světové války) ani humor.