Chci jen dítě / Susan Elizabeth Phillipsová

Romantický úsměvný příběh dvou zcela odlišných lidí, spojených traumatem osamělého dětství, jejichž náhodné setkání pro oba znamená jedinečnou příležitost, jak zapomenout na všechny staré křivdy. Svérázná mladá portrétistka se na dálnici potká se slavným fotbalistou, zvyklým na davy roztoužených fanynek, který je značně překvapen, že právě tato dívka není ochotná podlehnout jeho šarmu. Dívka je bez peněz a bez práce a mladý muž jí s vidinou pozdějšího sblížení nabídne krátkodobé zaměstnání na své nové farmě. Tam ho však čeká místo milostného dobrodružství nemilé překvapení v podobě rodičů, s nimiž dávno přerušil styky, proslulého stárnoucího rockera a jeho bývalé oddané fanynky, kteří mu rukou společnou a nerozdílnou zkazili dětství. Aby toho nebylo málo, ke všeobecnému napětí přispěje ještě osiřelá jedenáctiletá nevlastní sestra, která u svého slavného bratra hledá útočiště. Infarktovou situaci na farmě hrdinovi kupodivu účinně pomáhá zvládat dívka, která stále více poutá jeho přelétavou mysl. Teprve když vážně hrozí, že ji navždy ztratí, uvědomí si své skutečné city nejen k ní, ale citlivěji se staví i k minulosti a k chybám svých rodičů, takže závěrečný šťastný konec už nic neohrožuje. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Susan Elizabeth Phillipsová (*1948) je americká spisovatelka. Pracovala jako učitelka angličtiny a dramatické výchovy na střední škole. Se svou kamarádkou Claire Lefkowitzovou se často bavily o knihách, které přečetly, a rozhodly se zkusit nějakou napsat společně. Uspěly hned u prvního nakladatele a kniha The Copeland Bride vyšla v roce 1983 pod jménem Justine Cole. Pak začala Susan E. Phillipsová psát sama a její nepřeslazené a vtipně psané romány slavily úspěch. Některé knihy se dostaly do seznamu bestsellerů USA Today a New York Times a v roce 2001 byla Phillipsová uvedena do Síně slávy autorů romancí. Svého manžela potkala ještě na univerzitě na rande naslepo. V současné době jsou spolu čtyřicet let a žijí v Chicagu.

Romantický příběh situovaný do typického jižanského městečka. Hrdinka zvaná Sugar Beth se po patnácti letech nucena okolnostmi (je na mizině a dědictví po tetě ji může zaopatřit) vrací do rodného městečka. V mládí byla oslnivou arogantní zkaženou potvorou, manipulující se všemi - teď sklízí, co zasela. Všichni si na ní chtějí smlsnout - spolužačky z bratrstva Brčálnic, které ji neodpustily zradu (po odchodu na VŠ s nimi totiž přerušila styky), profesor ze střední školy, kterého neprávem obvinila ze sexuálního obtěžování a málem mu zničila kariéru (ale oklepal se a vrátil se do města jako úspěšný autor bestselleru a navíc koupil její rodný dům jménem Francouzova nevěsta), nevlastní sestra Winnie, jíž pronásledovala a ponižovala po celé dětství a učinila jí ze života peklo. Ale život už ji dal tvrdě za vyučenou (dvakrát rozvedená a navrch ovdovělá) - a je jen na ní, jestli přesvědčí i nepřátelské okolí o své upřímné změně. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Susan Elizabeth Phillipsová (*1948) je americká spisovatelka. Pracovala jako učitelka angličtiny a dramatické výchovy na střední škole. Se svou kamarádkou Claire Lefkowitzovou se často bavily o knihách, které přečetly, a rozhodly se zkusit nějakou napsat společně. Uspěly hned u prvního nakladatele a kniha The Copeland Bride vyšla v roce 1983 pod jménem Justine Cole. Pak začala Susan E. Phillipsová psát sama a její nepřeslazené a vtipně psané romány slavily úspěch. Některé knihy se dostaly do seznamu bestsellerů USA Today a New York Times a v roce 2001 byla Phillipsová uvedena do Síně slávy autorů romancí. Svého manžela potkala ještě na univerzitě na rande naslepo. V současné době jsou spolu čtyřicet let a žijí v Chicagu.

Literární zpracování životního příběhu doktorky Vlasty Kálalové-Di Lottiové, rodačky z Bernartic u Tábora, která se ve dvacátých letech tohoto století vydala sama do Orientu a založila v Bagdádu československou nemocnici. Smyslem jejího života bylo pomáhat lidem. Přes osobní tragédii nikdy nezatrpkla, ale věnovala veškeré své síly těm, kteří to potřebovali – trpícím. Jistě i proto si kniha o jejím životě našla už tolik čtenářů. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ilona Borská (1928-2007) je známa především knížkami pro mládež a životopisnými příběhy z oblasti literatury faktu. V 60. letech učila sociologii na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického, byla ze zdejší školy v roce 1970 v důsledku normalizace vyhozena. Několik let pak pracovala v nakladatelství Albatros a poté se již věnovala jen spisovatelské a novinářské práci. Značnou část próz Ilony Borské pro dospělé čtenáře tvoří biografie autentických postav, byť si nevybírala nejzvučnější jména, ale výjimečné osobnosti. Prvním z takových titulů byl román Trůn, o gymnastce Evě Bosákové. Dokumentární přesnost s beletristickým pojetím hrdinčiných osudů sloučil příběh lékařky, která založila v Bagdádu československou nemocnici v románu Doktorka z domu Trubačů, který se dočkal řady vydání a překladů. Nejvíce se pak k literatuře faktu Borská přiklonila Příběhem staršího bratra, o Josefu Čapkovi. 

Když se osmnáctiletá Polka Dorota na oslavě narozenin náhodou seznámí s mladým Arabem Ahmedem, je jím úplně okouzlená. Láska na první pohled je však již od samého začátku podrobována mnoha těžkým zkouškám a ústrkům. Dorota otěhotní a obává se, že ji Ahmed kvůli tomu opustí, ale ten naopak radostně trvá na uzavření sňatku. Samo manželství ale příliš vydařené není, byť Dorota Ahmeda stále miluje, a jeho vzrůstající násilné sklony přičítá tomu, že v Polsku nedokáže najít uplatnění. S vidinou nového začátku se mladí manželé rozhodnou odjet do Lybie začít lepší život.Ahmed se však okamžitě ujímá role manžela v tradiční muslimské rodině a Dorotu s malou dcerou Marií nechává samotnou jen se svou matkou a sestrami, které je všemožnými způsoby týrají. Vyděšená Dorota zjišťuje, že kdyby utekla, ztratí svou malou dceru, a do toho všeho podruhé otěhotní. Když se v zoufalství přesto o útěk pokusí, je svou rodinou chycena a prodána do faktického otroctví…----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tanya Valková (*1963 v Krakově) je polská spisovatelka, překladatelka a arabistka. Studovala bohemistiku a arabistiku na Jagellonské univerzitě. Překládá z češtiny a angličtiny. Již během studia získala stipendium v Libyi, kde pak od roku 1996 také žila a pracovala. Nejprve jako učitelka v polské škole pro děti polských občanů dočasně pobývajících v zahraničí, později na polském velvyslanectví v Tripolisu, kde skloubila působení ve škole s prací v konzulárním oddělení a asistentky velvyslance a kulturního atašé. Stejnou práci později zastávala na polském velvyslanectví v Saudské Arábii. Od roku 2012 žila a pracovala v Jakartě, hlavním městě Indonésie.Tanya Valková napsala téměř dvě desítky knih. Do většiny z nich se promítají její  více než dvacetileté zkušenosti s problematikou Orientu.