Smrt Ivana Iljiče

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910) byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Narodil se jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Měl starší bratry Nikolaje, Sergeje a Dimitrije. Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Po smrti otce pak spisovatel žil se svými sourozenci v rodné vesnici u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filosofii. Doprovázel (v roce 1851) svého staršího bratra na Kavkaz a vstoupil do ruské armády. V tomto čase začal Tolstoj psát črty. Po roce 1855 cestoval po Evropě, kde se mimo jiné potkal i s pozdějším prvním československým prezidentem Tomášem G. Masarykem, se kterým si často dopisoval a vyznávali podobné životní postoje. Po návratu z cest Tolstoj v Poljaně otevřel školu pro mužiky a jejich děti, v níž sám se svou rodinou vyučoval. Car ho pokládal za revolucionáře a byl vyloučen z církve jako kacíř. Po neshodách s rodinou ji opouští a bez rozloučení odjíždí vlakem pryč. Na cestě se nachladil, dojel do Astapova, kde zemřel 20. listopadu 1910. Význam Tolstého je, z hlediska nejen ruské literatury, obrovský, protože se jako jeden z prvních autorů pokusil ruskou literaturu přiblížit západní civilizaci, což se mu svým způsobem podařilo. Mezi jeho nejslavnější díla patří Vojna a mír, Anna Karenina, Vzkříšení, Smrt Ivana Iljiče či Kreutzerova sonáta. Zajímavostí je, že si Tolstoj dopisoval s T. G. Masarykem Oba vyznávali podobné životní postoje. Tolstoj se nikdy nepokusil prosazovat své názory jinde než v literatuře a na svém statku.