Nula nula nula / Roberto Saviano

1984 - dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. "Anti-utopie" má i svého "antihrdinu". Je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, nezmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři. Tyto elementární nároky jsou však přímým ohrožením moci postavené na lži, a proto je Winstonova vzpoura proti obludnému organismu, jehož je nepatrnou buňkou, předem odsouzená k nezdaru. Přesto mu autor vkládá do úst jistou naději, působivější o to, že vyslovenou v mučírně: „Nějak už vám to selže, něco vás zdolá. Život vás zdolá.“Orwell napsal tento román v roce 1949. Na rozdíl od mnohých v té době nepodlehl euforii poválečného optimismu vyhlídek na věčný mír a jeho dílo je sugestivním obrazem politické perverze, kterou končí v dějinách každé revoluční hnutí. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903-1950), byl britský novinář, esejista a spisovatel. Ve svých dílech se zabýval kritikou totalitarismu a vyzdvihováním ideálů demokratického socialismu. George Orwell se narodil v Indii, jež byla tehdy součástí britského impéria, a jeho otec Richard Walmesley Blair zde pracoval jako úředník. Když bylo Orwellovi kolem jednoho roku, odvezla ho jeho matka Ida Mabel Blairová do Anglie. Vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal pseudonym. Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Jelikož mu rodiče nemohli platit studium na univerzitě, začal v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě). Zde jsou počátky jeho nenávisti k imperialismu a také se zde začal klonit k levicové politice. Své zážitky popsal v románové prvotině Barmské dny (anglicky Burmese Days) vydané v roce 1934. V roce 1927 se Orwell vrátil zpět do Anglie, začal psát eseje a pracovat jako novinář. Nějakou dobu žil na ulici jako tulák a pohyboval se mezi spodinou společnosti. Zkušenost zúročil například v knize Na dně v Paříži a Londýně (anglicky Down and Out in Paris and London) vydané v roce 1933. Politické události v Evropě se ho silně osobně dotýkaly, a tak se stal socialistou, antifašistou a kritikem všech nedemokratických politických tendencí. Po roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války, kde bojoval na vládní straně v jednotkách milicí POUM (Dělnické strany marxistického sjednocení). Zážitky z působení ve španělské občanské válce popsal v knize Hold Katalánsku, v níž líčí i těžké zranění z 20. května 1937, kdy byl zasažen do krku fašistickým odstřelovačem. V roce 1938 žil půl roku v Maroku. Do roku 1940 psal recenze na knihy pro Nový anglický týdeník. Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze. V roce 1940 zahájil práci pro BBC a svými komentáři pilně přispíval do novin a časopisů. Toto zaměstnání opustil v roce 1943. V roce 1945 napsal svůj vrcholný román Farma zvířat, který je satiricko – alegorickým obrazem vývoje v Rusku v první polovině 20. století a těsně před svou smrtí roku 1949 vydal svůj asi nejznámější román 1984. Zemřel na tuberkulózu ve věku 46 let.

Námětem tohoto humoristicky zpracovaného románu, se stalo dětství autora Karla Poláčka, trávené v městečku Rychnově nad Kněžnou. Pět kluků s duší nezbedníků v čele s Petrem Bajzou, v prostředí maloměsta v době první republiky, prožívá své dobrodružné dětské kousky a objevování světa dospělých. Jedna z nejznámějších a nejčtenějších knih Karla Poláčka vznikala za doby okupace, o to více je poznat s jakým citem autor zaznamenal své vjemy nejen z dětství, ale z uspořádání jednotlivých vrstev společnosti s promítnutím do děje knihy. Tuto knihu s povděkem přijaly nejen děti, ale i dospělí.

V Los Angeles řádí sériový vrah. Na ženách, které mu padnou za oběť, nejsou navenek patrné žádné známky násilí - jen zašité tělní otvory, v nichž se nacházejí předměty tak hrůzné, že svědčí o mimořádně zvráceném pachateli. Detektiv Robert Hunter se při honbě za pachatelem střetne se soukromou vyšetřovatelkou Whitney Meyersovou. Sledují stejnou stopu a zjišťují, že se pohřešují další ženy. Jsou ještě naživu? Podaří se dostihnout šíleného vraha dřív, než unese a bestiálně zabije další oběť? Jaké strašlivé tajemství skrývá minulost muže, který se dopouští tak nestvůrných zločinů?

Když detektivu Robertu Hunterovi ze Speciální sekce vražd losangeleské policie zavolá anonym, aby se podíval na jednu webovou stránku, vypadá to jako podivný žert. Jenže online vysílaný přenos, určený jen Hunterovým očím, zachycuje popravu neznámé spoutané oběti. A volající nechce, aby se detektiv jen díval, má se zločinu také účastnit, a odmítnutí nepřichází v úvahu. Vzápětí je mrtvola neznámého nalezena, a tak se ukáže, že nešlo o trik ani počítačovou animaci. Členové losangeleského policejního sboru využijí spolu s odborníky z FBI vše, co mají k dispozici, aby elektronickou cestou vysílání vystopovali. Ovšem tenhle zabiják není žádný amatér a dokonale se připravil, než s policií rozehrál hru „chyť mě, než znovu zabiju“. Ještě dříve, než Hunter a jeho parťák Garcia stihnou řádně rozjet vyšetřování, totiž vrah zavolá znovu. Nabídne novou adresu webové stránky. Novou oběť. A svůj přímý přenos tentokrát promění ve vražednou reality show pro širokou veřejnost, kde každý divák může přihodit rozhodující hlas. _____________________________________________________________________________________________________________________ Americký spisovatel italského původu Chris Carter (*1965) se narodil v Brazílii, kde strávil dětství a léta dospívání. Po maturitě se přestěhoval do Spojených států a na Michiganské univerzitě vystudoval psychologii se zaměřením na pachatele trestné činnosti. Jako člen týmu soudní psychologie michiganského státního zastupitelství vyslýchal a studoval mnoho zločinců včetně sériových a mnohonásobných vrahů odsouzených k doživotním trestům. Po několika letech zanechal práce soudního psychologa, přestěhoval se do Los Angeles, kde hrál na kytaru v různých glamrockových skupinách. Jako profesionální hudebník působil také v Londýně i na turné po celém světě. Pak opustil hudební branži a stal se spisovatelem na plný úvazek.Všech devět Carterových thrillerů o losangeleských detektivech Hunterovi a Garciovi už vyšlo také česky – Dvojitý kříž, Popravčí, Noční lovec, Sochař smrti, Jeden za druhým, Zloba, Já jsem smrt, Hovor se smrtí a Galerie mrtvých.