Vespasián - Padlý římský orel / Robert Fabbri

Píše se rok 235 n. l. a nečekaným převratem a vraždou císaře Severa Alexandra i jeho matky končí nejen severovská dynastie, ale též čtyřicet let relativního klidu, který v říši panoval. Novým císařem se stává vojenský hrdina Maximinus, zvaný pro svůj původ Thrák, první císař, který se na trůn povznesl z řad prostého vojska. Senátoři ho vítají květnatými projevy, ale dokáží se opravdu smířit s Caesarem, který jako chlapec pásl kdesi v Thrákii kozy? Nelítostná válka s barbary na severu si žádá stejně nelítostná opatření. Císař potřebuje další vojáky i peníze. A povinné konfiskace mu příliš přátel nezískají. Odhalené spiknutí rozpoutá nemilosrdnou odvetu. Svět kolem císaře zešílel a topí se v krvi. První díl trilogie nám představuje civilizaci, která je stejně jak vyspělá, tak krutá. Autor se věrně drží historie a maluje před námi obraz světa plného intrik, vražedných spiknutí, vášně i krvavých válečných střetů a bitev, světa, kde se ti nejmocnější bez milosti vraždí jen proto, aby i oni dosedli na císařský trůn. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské. Zajímá se též o antické válečné umění. V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka. Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. První díl vyšel česky v roce 2011 pod názvem Římský válečník: Požár na východě. Autor ve volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.  

Druhý díl trilogie anglického historika Harryho Sidebottoma nás vrací zpět do období krize římského císařství. V jediném roce vznese svůj nárok na trůn hned šest uchazečů a vláda toho prvního se právě chýlí ke konci. Píše se rok 238 n. l. a v Římě je zavražděn prefekt císaře Maximina, císař sám je prohlášen za mrtvého a vlády se s podporou senátu ujímají Gordianus Starší a Gordianus Mladší. Senát doufá, že oba příslušníci starobylého rodu vrátí zemi klid a zbaví ji hrozby občanské války. Zpráva o zradě se rychle donese Maximinovi a ten jedná tvrdě a nemilosrdně, tak, jak je za celý svůj vojenský život zvyklý. Na prašných pláních před hradbami Kartága se schyluje k nelítostné bitvě, kde ocel a krev rozhodnou o dalším osudu impéria. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Harry Sidebottom je profesorem antické historie na Merton College v Oxfordu a přednáší i na Univerzitě ve Warwicku. Přispívá též do mnoha historických časopisů včetně Classical Review, Journal of Roman Studies a War and Society in The Roman World. Zabývá se zejména řeckou kulturou v období Říše římské. Zajímá se též o antické válečné umění. V obou těchto oblastech je považován za mezinárodně uznávaného odborníka. Od roku 2006 pracuje na sérii historických románů Římský válečník, v nichž jako hlavní hrdina vystupuje anglosaský šlechtic a důstojník římské armády Balista. Děj série autor zařadil do období nazývaného „velkou krizí třetího století“, kdy se Římská říše dostala do těžkých, vojenských i hospodářských problémů. První díl vyšel česky v roce 2011 pod názvem Římský válečník: Požár na východě. Autor ve volném čase rád cestuje, sportuje a je vášnivým fanouškem kriketu, ragby a v poslední době též tenisu.  

Na počátku roku 41 se Řím zmítá v nepokojích. Sabinus a členové pretoriánské gardy vedení Sabinovým švagrem Clementem zavraždili Caligulu a císařem prohlásili Claudia. Aby nevypukl chaos, snaží se Claudiovi propuštěnci Narcissus, Pallas a Callistus co nejrychleji znovu nastolit pořádek. Jenže slintající a kulhající Claudius je pouhou karikaturou svých statečných předků Caesara, Tiberia a Germanika a nemůže se odvolávat na své válečnické úspěchy. Proto se pro něj jeho propuštěnci snaží zajistit nějaké rychlé vítězství. Pallas navrhne, že by císařovo postavení mohl upevnit nález orla, o nějž Sedmnáctá legie přišla před lety v Germánii, a poté úspěšná invaze do Británie.Vespasián a jeho bratr Sabinus, kteří dostanou za úkol standartu najít, však brzy zjistí, že se dostali do mocenského boje mezi Claudiovými rádci a někdo se jim snaží ve zdárném splnění mise zabránit. Padlý římský orel je čtvrtým svazkem autorova románového cyklu Vespasián. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Robert Fabbri (*1961 v Ženevě) Studoval na Christs Hospital School v Horshamu a pak na Londýnské univerzitě, kde poté přednášel dramatická a scénická umění. Dvacet pět let působil ve filmu a televizi, mimo jiné se jako pomocný režisér podílel na filmové sérii Hornblower a na snímcích Hellraiser, Vysoká hra patriotů a Billy Elliot. V současnosti se věnuje své lásce - starověkým dějinám a psaní historické prózy.Je autorem zatím osmi svazků románového cyklu Vespasián, z nichž čtyři zatím vyšly i česky. Napsal také řadu povídek vydaných jako e-knihy. Od dětství miluje starověké válečné hry a nyní už vlastní sbírku více než tří a půl tisíc ručně malovaných cínových vojáčků. Žije střídavě v Londýně a Berlíně

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Kaplický (1895 - 1982) byl český spisovatel a publicista. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Maturoval na táborské reálce. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odveden do války a na haličské frontě se dostal do zajetí. Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany. Od roku 1922 působil Václav Kaplický jako redaktor v nakladatelstvích, z nichž některá i řídil, např. Pokrok, Melantrich, Čin aj. Tehdy se seznámil s řadou spisovatelů, zvlášť blízké přátelství navázal s J. Horou. Na jeho radu se začal pokoušet o nenáročnou beletrii pro lidového čtenáře. Kaplický byl zakládajícím členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na konci 30. let vystupoval energicky proti fašistickým tendencím šířícími se i mezi legionáři. Byl kritickým Masarykovým stoupencem. Po válce se dal Václav Kaplický do studia historické literatury a pramenů. Velkou pozornost věnoval pracím francouzského historika E. Denise o dějinách pobělohorských Čech. Vznikla série románových kronik o selských bouřích a povstáních v 17. - 19. století. Je pohřben mezi významnými českými spisovateli na Vyšehradském Slavíně v Praze.