Pošetilá družička

Jeho znovuobjevení v roce 2014 se však v Nizozemsku stalo literární senzací prvého řádu, během pěti měsíců vyšel v pěti vydáních a v současné době se připravují jeho překlady v další dvacítce zemích. „Je mnohem užitečnější vydolovat z méně příjemného zážitku humorný prvek, než se v něm snažit vystopovat nepřítomnou světlou stránku,“ dostalo se poučení hlavní hrdince tohoto příběhu, dvanáctileté židovské dívce Gittel. A řídila se jím i Ida Simonsová při psaní tohoto autobiograficky laděného románu: Gittel si sice na prahu světa dospělých nedělá mnoho iluzí, ale přesto srší humorem a (sebe)ironií. A tak ji nezdolají ani rozhárané rodinné poměry, jimiž je smýkána z Haagu do Antverp a zpátky, podle toho, s kým se její matka právě pohádá – zda s otcem, který sám sebe považuje za beznadějného smolaře, nebo se svou antverpskou rodinou. Ostrůvkem klidu je pro muzikální Gittel hra na klavír, zvlášť když ji rodina antverpského souseda bankéře Mardella umožní cvičit na skvělém nástroji. Setkání s moudrým a pozorným panem Mardellem, jeho dcerou Lucií, k níž Gittel vzhlíží, a andělsky půvabným příručím Gabrielem je katalyzátorem jejího dospívání, při němž Gittel řeší dilema, zda má zůstat „pošetilou družičkou“, která v hudbě hledá útočiště před životními slastmi i strastmi, nebo se jako „rozumná družička“ postavit oběma nohama na zem a nenechat se ničím zaskočit? Jenže ten, kdo proplouvá životem hladce, nikdy nemůže dobře zahrát Beethovenovu Appassionatu... Gittelin nesentimentální humor a vitalita v lecčems připomínají hrdiny Oty Pavla a přinášejí sílu i potěchu čtenářům všeho věku.