Čeština poklepem a poslechem / Pavel Eisner

Naší mateřštinou jsme obklopeni při každém kroku. Uvědomujeme si ale, nakolik nás čeština ovlivňuje a určuje, co o nás prozrazuje a jaká tajemství z minulosti skrývá? Virtuózní lingvista Pavel Eisner měl s naší mateřštinou dlouholetý milostný poměr, a tak ji poznal a podrobně prozkoumal z nejtěsnější blízkosti. Vybaven mnohostrannými znalostmi rozpoznal a zábavně popsal souvislosti zeměpisně, časově i oborově značně vzdálené, hlavně však s náramným vtipem a humorem rozebral, co je nám v jazyce nejbližší a co je pro nás daností až osudovou. Stačí se podívat třeba na heslo omáčka…

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pavel Eisner (1889 – 1958) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník židovského původu. Pocházel z pražské židovské rodiny. Odmalička byl bilingvní. Studoval slavistiku, germanistiku a romanistiku na pražské Německé univerzitě, kterou dokončil roku 1918. Od roku 1914 působil jako překladatel v České obchodní a živnostenské komoře. Souběžně pracoval i jako redaktor pražského německého deníku Prager Presse. Kromě toho přispíval i do řady kulturních časopisů, od března 1936 byl členem Pražského lingvistického kroužku. Po německé okupaci roku 1939 byl perzekvován na základě aplikace tzv. norimberských zákonů. Jeho deportaci do Terezína odložil fakt, že měl německou manželku a nebyl praktikujícím židem. Eisner je jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů, ovládal 12 jazyků – angličtinu, francouzštinu, islandštinu, italštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, perštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, španělštinu a s jazykovou pomocí odborníků překládal i z tibetštiny. Nejčastěji překládal z němčiny (např. díla hlavních představitelů pražské německy psané literatury: Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch, Franz Werfel, většinu díla Thomase Manna). Překládal rovněž odborná díla z oblasti muzikologie a operní libreta. Českou literaturu také překládal do němčiny. Jeho překlady, především z němčiny, jsou jazykově velmi kultivované, vynikají přesností a detailní znalostí českého i výchozího jazyka. Je pro ně typické časté používání neobvyklých výrazů, zejm. archaismů a neologismů, a obecně neobvyklých jazykových prostředků.