Krása lidské duše / Osho

Promluvy indického filozofa a duchovního učitele Osha k lidem, kteří s ním žili v komunitě v Oregonu.
Kontroverzní filozof zde hovoří o víře v boha, o významu soucítění i o tom, co se stane po smrti. Uvádí celou řadu příkladů, které vycházejí z jeho prožitků a zkušeností. A právě tím je kniha výjimečná – odhaluje mistrův osobní život a blíže osvětluje jeho cestu. Osho vybízí své žáky, aby i oni hledali tu svou, protože jediným hříchem je ztráta vlastního já. Každý člověk musí dospět k osvícení po svém, jedině tak bude schopen odhalit krásu vlastní duše a najít smysl života.
Osho vybízí čtenáře, aby kultivovali vlastní názor a nepřebírali myšlenky okolí. Rozvíjí odvážnou vizi nového člověka oproštěného od starých dogmat a od vlivu náboženství a říká, že jediným hříchem je ztratit vlastní já – a jedinou nadějí je rozpomenout se na své bytí a žít v souladu se svým srdcem. Mistr Osho hovoří i o různých situacích ze svého života, zpochybňuje zažité vzorce myšlení a jako vždy odpovídá na důležité otázky osobitým a provokativním způsobem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OSHO (1931 - 1990) byl indický duchovní učitel a kontroverzní filozof, který žil též ve Spojených státech amerických a přednášel po celém světě. Hovořil o potřebě "nového druhu člověka", jenž by si užíval světského života a zároveň osvíceného klidu Gautamy Buddhy. Oshovy knihy jsou přepisem audio- a videonahrávek jeho improvizovaných promluv.
Oshovo učení nelze zařadit do žádné přesně vymezené kategorie, neboť se zabývá jak individuálním hledáním smyslu života, tak naléhavými společenskými a politickými problémy, před nimiž dnes stojí naše společnost. Jeho knihy nejsou jím psané, ale jsou to přepisy audio- a videonahrávek z jeho improvizovaných hovorů obracejících se k mezinárodnímu publiku během posledních pětatřiceti let. Londýnský deník Sunday Times označil Osha za jednoho z „tisícovky tvůrců dvacátého století“ a americký autor Tom Robbins za „nejnebezpečnějšího člověka po Ježíši Kristu“.
Osho řekl o své práci, že se snaží vytvořit podmínky pro zrození nového druhu člověka. Tohoto nového člověka často charakterizoval jako „Buddhu Zorbu“, jenž je schopen užívat si světských rozkoší jako Řek Zorba a zároveň tichého klidu Gautamy Buddhy. Ústředním motivem obsaženým v celém jeho díle je vize, do níž je zahrnuta jak věčná moudrost Východu, tak nejvyšší potenciál západní vědy a technologie.
Osho je známý také svým revolučním příspěvkem k učení o vnitřní transformaci a jeho přístup k meditaci reaguje na zrychlené tempo moderního života. Cílem jeho unikátních „aktivních meditací“ je odstranění nahromaděného tělesného a psychického stresu, což je nezbytný předpoklad dosažení uvolněného stavu meditace osvobozeného od těkající mysli.