Canterville Ghost/Strašidlo cantervillské A2-B1 / Oscar Wilde

Novela Lady Fuckingham aneb Všichni to přece dělají byla poprvé publikována na pokračování v erotické revue The Pearl, která vycházela v prudérní viktoriánské Anglii mezi lety 1879 a 1880. Objevila se nečekaně a její iniciátoři dosud zůstávají obestřeni tajemstvím. Šířila se mezi nejvybranější společností z vysokých kruhů, která si v soukromí nestydatě libovala ve skotačivých dobrodružstvích mladých aristokratických hrdinek se svými spolužačkami, služkami a komorníky. Po vydání osmnáctého čísla revue za stejně podivných okolností zanikla. Zpověď nebedné dámy, Lady Fuckingham, své publikum nadlouho přežila a dodnes patří k vrcholů lechtivé literatury.

Obraz Doriana Graye - Malíř Basil Harward maluje obraz svého přítele Doriana Graye, nezkušeného mladíka, ten se díky obrazu stane miláčkem společnosti a snadno podlehne jejímu vlivu a vrhne se do život aplného erotiky, alkoholu a drog. Dorian Gray zůstává stále dvacetiletý, jeho podoba na plátně stárne a ohyzdní podle toho, kolik dívčích srdcí zlomil a kolik mladíků uvedl do zkázy. Cantervillské strašidlo - Duch sira Simona je vytržen z poklidné existence na anglickém zámku Canterville, kde už po staletí osvědčenými metodami úspěšně děsí generace svých potomků. Nový majitel panství, vyslanec Spojených států amerických, ani jeho rodina nemá však pro strašidla nejmenší pochopení. Strašidlo, vtělení evropské romantiky a nostalgie, je konfrontováno s představiteli Nového světa... ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Oscar Wilde (1854-1900) byl anglický spisovatel a dramatik irského původu. Od mládí zastával svérázné a radikální názory. Byl živelný, jeho nezkrotné osobnosti nebylo nic cizí. Neviděl v lidech špatné nebo dobré vlastnosti, ale rozděloval je na zábavné a nudné.  Ve společnosti byl Wilde vždy vítán pro svou eleganci a svůj šarm. Jako vynikající vypravěč bavil hosty vymyšlenými příběhy. Byl velmi kreativní a vynikal neuvěřitelnou fantazií. Zapsal se do dějin svým tvrzením: „Materiál, který používá malíř nebo sochař, je chudý ve srovnání s materiálem slov“. Od jiných spisovatelů se lišil tím, že nechtěl psát někde v koutku a osamocen, jeho tvorba musela okamžitou reakci čtenářů – potlesk a uznání. Wilde nenapsal mnoho knih, ale v těch, co vytvořil je znát jeho velký talent. Je rovněž autorem několika divadelních her, z nichž nejznámějšími a dodnes hojně uváděnými jsou konverzační veselohry Ideální manžel a Jak je důležité míti Filipa (1895)

Na sloupu vysoko nad městem stojí socha Šťastného prince, celá pokrytá tenkými plátky zlata. Když princ vidí chudobu a zoufalství svého lidu, požádá dobrosrdečnou vlaštovku o pomoc. Oba obětují mnohem víc než jen bohatství, aby zachránili ty méně šťastné. Dojemný příběh o soucitu a šlechetnosti. Text je navíc doplněn užitečnými poznámkami pod čarou, které čtenáře upozorní na důležitá anglická slovní spojení. Doporučujeme všem mírně pokročilým k procvičení pochopení anglického textu.

V tomto slavném díle, svém jediném románu, Wilde vypráví příběh arogantního, nabubřelého a narcistického Doriana Graye, jenž vyměnil svou duši za věčné mládí. Jak Dorian propadá životu ve zločinu a skandálním požitkářství, jeho tělo zůstává nedotčeno časem, zatímco jeho nový portrét se den za dnem mění v ohyzdný obraz jeho ďábelské duše, jenž musí skrývat před světem. Dorianova neskutečná krása jej chrání před podezřením společnosti, která povrchně soudí podle vzhledu. Gray se však musí doznat ke svým činům a konečně nést následky svého bezohledného života. Anglicko-český zrcadlový text pro mírně pokročilé In this famous work, his only novel, Wilde tells the story of the arrogant, bloated and narcissistic Dorian Gray, who exchanged his soul for eternal youth. As Dorian succumbs to life in crime and scandalous indulgence, his body remains untouched by time as his new portrait changes day by day into an ugly image of his devilish soul, which he must hide from the world. Dorian's incredible beauty protects him from the suspicion of a society that superficially judges by appearance. However, Gray must confess to his actions and finally bear the consequences of his reckless life. English-Czech mirror text for intermediate students -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oscar Wilde (1854–1900) byl v anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu. Jeho otec William byl přední irský oční a ušní chirurg, jeho matka Jane byla úspěšnou spisovatelkou a irskou nacionalistkou, píšící pod jménem „Speranza“. Oscar Wilde studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv. Žil svobodně bez ohledu na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě šokoval prudérní společnost. Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Oscar Wilde byl citlivým a milujícím otcem dvou synů – Cyrila a Vyvyana. Od roku 1891 se datovalo Wildovo intimní přátelství s lordem Alfredem „Bosie“ Douglasem. Čtyři roky poté byl obžalován z homosexuality, která byla v Anglii od r. 1895 ilegální, a byl odsouzen na 2 roky těžkých nucených prací ve Wandsworthu a poté v Readingu. Jeho žena Constance se od něj odvrátila a změnila sobě a synům příjmení na Hollandovi. Constance zemřela v roce 1898 v italském Janově, syn Cyril byl zabit během 1. světové války ve Francii. Vyvyan se stal spisovatelem a překladatelem a roku 1954 publikoval své paměti. Oscar Wilde, který se nechal přejmenovat na Sebastiana Melmotha, se po návratu z vězení potuloval po Evropě, převážně pobýval ve Francii. Zemřel v bídě s podlomeným zdravím v hotelu d´Alsace v rue des Beaux-Arts. V okamžiku jeho smrti s ním byli jeho přátelé Robert Ross a Regie Sherard. Je pochován na hřbitově Père Lachaise v Paříži, původně však byly jeho ostatky uloženy na hřbitově v Bagneux. Výdaje na pohřeb zaplatil lord Alfred, který se ho také zúčastnil.