Jezdec z ulice sv.Urbana / Mordecai Richler

Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců. Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.

Deset let žil ve vegetativním stavu a jen on sám věděl, že je při plném vědomí. Nyní vypráví svůj neuvěřitelný, úžasný a zároveň otřesný příběh, který se stal světovým bestsellerem. V lednu roku 1988 se jihoafrický školák MartinPistorius vrátil domů z vyučování a stěžoval si na bolest v krku. Nikdy potom se už do školy nevrátil. Během roku dosud naprosto zdravý chlapec degeneroval – kompletně ochrnul, přestal komunikovat i vnímat. Do čtrnáctých narozenin z něj byla jen prázdná schránka. Nepředstavitelných deset let poté strávil při plném vědomý, ale uvězněný v těle, které mu znemožňovalo dát cokoli najevo. Chápal a prožíval všechno, co se kolem něj a s ním dělo, jenže byl úplně bezmocný, pokud šlo o komunikaci. Návrat z nicoty je příběh, který napsal sám Martin poté, kdy se s pomocí moderních komunikačních metod vrátil zpět do života. S naprostou upřímností a otevřeností líčí vše, co prožíval jako jasně myslící bytost, o níž se ostatní domnívali, že jen přežívá ve vegetativním stadiu. Od perverzního a krutého chování některých takzvaných pečovatelů, hřešících na jeho bezmocnost, přes obětavost a soucit dalších až po nezdolné odhodlání těch, kteří věřili, že v jeho pohledu vidí záblesky inteligence.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven. Prezidentský úřad byl vždy spojován s jistým majestátem, snad i proto, že ho zastávali přední politici, hrající – tu více, tu méně – úlohu arbitra i nejvýše postaveného reprezentanta naší republiky. Jací to byli lidé? Tato kniha však není souhrnem biografií, autor se zabývá především některými klíčovými, mnohdy dramatickými momenty jejich působení v prezidentském úřadu. Skutečné příběhy československých a českých prezidentů jsou v některých fázích napínavější než smyšlené historické thrillery. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Vladimír Liška (* 15. ledna 1955) je přední český záhadolog a spisovatel. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK v oboru historie a českého jazyka. Stal se jedním z vedoucích ufologického projektu Záře, a patřil mezi spoluzakladatele Československé archeoastronautické asociace. Především se zabývá problematikou UFO fenoménů, historickými záhadami a nevysvětlitelnými jevy. Mezi jeho oblíbené autory patří např.: L. Souček, S. Lem, A. C. Clarke, E. von Däniken. Napsal přes 80 knih, např.: Český bestiář, Upíři a vlkodlaci v českých zemích, Záhady druhé světové války, Kletba čachtické vražedkyně.

Vynikající životopisný román o malíři s pohnutým osudem, který za svůj život prodal jeden jediný obraz a stal se slavným až mnoho let po své smrti. Za pouhých deset let, do nichž se vejde celá umělecká dráha malíře, který nemohl tušit, že se stane velikánem moderního malířství, vytvořil Vincent van Gogh 750 obrazů a 1600 kreseb. Nevydělal na nich téměř nic, celý život jej finančně i morálně podporoval ne o mnoho existenčně zajištěnější, avšak oddaný bratr Theo. O jeho obrazy dnes na aukcích svádějí boje japonští investoři s americkými průmyslovými magnáty a vydávají za ně desetimiliónové dolarové částky. Jejich autor se ve vrcholící deziluzi, nedůvěře v sebe sama a na pokraji šílenství zastřelil. Neúspěšně. Dva dny pak umíral v nemocnici. Žádný z těchto paradoxních závěrů a úvah se do románu Žízeň po životě nevešel. Ani nemohl, protože jde o učebnicový příklad životopisného románu a v takovém není na podobné extrapolace místo. Avšak tyhle i jiné napadají čtenáře naprosto zákonitě, neodbytně a všechny s sebou nesou i příchuť smutku. Kniha detailně líčí malířovu vytrvalost, která soustavně narážela nejen na nepochopení okolí, ale i na vlastní nešťastně utvářené psychické dispozice. Od dětských let, přes pohnutou epizodu studií v bohosloveckém semináři a nevydařenou misijní činnost mezi horníky v Belgii – už zde je počátek života, který se pro van Gogha proměnil v tvrdý střet snů a skutečnosti. Nakonec ho po dvou šťastných měsících opustil i přítel Gauguin, s kterým si nejvíc rozuměl... --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Irving Stone (1903–1989) byl americký spisovatel, známý především biografickými romány o historických osobnostech. Narodil se v San Francisku, vystudoval univerzitu v Berkeley. Se svou ženou Jean, která se stala editorkou mnoha jeho děl, žil většinu života v Los Angeles. Jeho první úspěšnou knihou se stal v roce 1934 biografický román o Vincentu van Goghovi (česky vyšel několikrát pod titulem Žízeň po životě), následoval román o Jacku Londonovi (česky Námořník na koni). Román o Michelangelovi Agónie a extáze vyšel v roce 1961. Předcházely mu několikaleté přípravy. Od profesora italštiny na Kalifornské univerzitě Charlese Speroniho si Stone nechal přeložit téměř pět set Michelangelových dopisů a smluv. Pak se se ženou na čtyři roky odstěhovali do Itálie, kde Stone prováděl výzkumy v místních archivech (ve Florencii, Římě atd.), a dokonce si vyzkoušel i lámání mramoru v Carraře. Mezi jeho pozdější díla patří také román o životě Sigmunda Freuda, který česky vyšel pod názvem Vášně mysli (2010).