Military

V této přesvědčivé knize, která poprvé vyšla k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees o historii největšího a nejkrutějšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Autor zkoumá mentalitu a motivace nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Odhaluje fascinující i znepokojivé skutečnosti od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře.Osvětim byla jádrem komplexního systému vyhlazování, místem plánované realizace "konečného řešení židovské otázky". Rees klade nepříjemmné otázky, například proč proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora věděli. Je to příběh o zabíjení, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Laurence Rees (* 1957) je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou.  Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců (BAFTA). V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour (Jejich nejtemnější hodina), sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.

Němečtí generálové vypovídají o východní frontě. „...tam nahoře v tundře před Murmanském to vypadá jako krátce po stvoření světa. Ani jeden strom či keř, žádné lidské sídlo. Žádná cesta nebo stezka. Jen skály a suť. Mezitím nesčetné divoké potoky, jezera a prudké řeky s peřejemi a vodopády. V létě močál, v zimě led, sníh a 40 až 50 stupňů pod nulou. Během osmi měsíců trvající polární noci dují ledové vichřice. Těch sto kilometrů široký pás tundry, která se rozprostírá kolem Murmanska jako ochranný pancíř, je nehostinná pustina. V této tundře se ještě nikdy nevedla válka, poněvadž kamenná poušť bez cest je pro vojenské jednotky prakticky neprostupná..." Tak znělo nevyslyšené varování generála Eduarda Dietla Adolfu Hitlerovi, který se chystal rozšířit operaci Barbarossa až ke břehům Bílého moře. Dietl byl jedním z mála důstojníků, kteří střízlivě chápali absolutní jedinečnost terénu, do kterého měla být vržena německá armáda a popisoval pouze jeden z hrozných aspektů totálního nepřítele, jímž Sovětský svaz byl. Ten se nakonec ukázal být monstrem, které Němci nedokázali zkrotit. Monstrem, které nakonec útočníky spolklo. Válka jako peklo je druhou z knih publikovaných nakladatelstvím Greenhill, ve kterých se líčí německé zkušenosti na východní frontě v II. světové válce. Zabývá se popisem bojů v nepřátelském prostředí Ruska, což byla zkušenost, na kterou Němci nebyli vůbec připraveni.

Kniha popisuje obojživelné vojenské operace v době studené války prováděné oběma supervelmocemi a jejich spojenci. USN a USMC měly výrazný náskok, protože jejich obojživelné výsadkové jednotky vznikly dříve, byly větší a zasahovaly ve vzdálenějších oblastech než v jiných státech. Kniha popisuje vojenské doktríny obojživelných operací, organizaci, speciální lodě a vyloďovací prostředky a nasazení bojových jednotek jako součást politiky při prosazování svých cílů v době studené války.

Americký spisovatel zavádí čtenáře ve svém raném díle na ostrov Guadalcanal v Šalamounových ostrovech k pilotům Hendersonova polního letiště. Právě zde se v ubíjejícím bezčasí a rutině rozkazů operačního velitelství odehrávají na pozadí hrůz druhé světové války osobní lidská dramata. Mladí piloti se pokoušejí vyrovnat s každodenní hrozbou smrti, samotou i láskami, jež museli zanechat v civilním životě.  

Příběh brutálních extrémů, popis poslední bitvy a ohromujícího vojenského vítězství. V krutých podmínkách stáli civilisté v Berlíně tváří v tvář útoku Spojenců. Poslední bitva je příběh obyčejných lidí, vojáků i civilistů, který je plný frustrace z porážky. Mistrovské osvětlení dopadu války na život jednotlivců.

Třicet nejvýznamnějších protiteroristických akcí 20. a 21. století. Mnichov 1972, OPERACE ISOTOPE 1 - Tel Aviv 1972 • Džibuti 1976 • De Punt 1977 • OPERACE NIMROD – Londýn 1980 • Bern 1982 • Tbilisi 1983 • Achille Lauro 1985 • OPERACE FLAVIUS – Gibraltar 1988 • OPERACE THUNDERBOLT – Changi 1991 • Waco 1993 • Neuvilly 1993 • Marseille 1994, aj. Milan Kovář, autor mnoha odborných článků a několika knih už řadu let systematicky mapuje vývoj a akce speciálních a protiteroristických jednotek celého světa. V této publikaci fundovaně popisuje na třicet známých i neznámých významných protiteroristických akcí v časovém rozmezí od 70. let 20. století do začátku 21. století, jejichž cílem byla ve většině případů záchrana rukojmích.

Další svazek z edice Zmizelá Praha se věnuje nejrůznějším aspektům přítomnosti armády v hlavním městě Praze a historickým událostem s tím spojeným. Armáda pochopitelně využívala v minulosti celou řadu specifických budov - kasárna, velitelské budovy, zbrojnice a sklady. Jiné stavby - jako strážnice, střelnice, cvičiště, hradby a pevnostní objekty - nemalou měrou určovaly ráz města. Přes hlavní město se v nedávné minulosti přehnaly i některé válečné události a v neposlední řadě se zde konala vojenská cvičení, přehlídky a slavnosti. Cílem této knihy je zdokumentovat a představit čtenáři, jaké stopy zanechala vojenská přítomnost v Praze. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PhDr. Zdeněk Míka, CSc. (nar. 1936) studoval v letech 1954 až 1959 na Filosofické fakultě UK obor československé dějiny se specializací na dějiny 19. století. Od roku 1961 pracuje v Muzeu hlavního města Prahy, kde v letech 1977 až 2000 vykonával funkci ředitele. Publikoval celou řadu článků o histori hlavního města ČR. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Sto let Muzea hlavního města Prahy a encyklopedická příručka Dějiny Prahy v datech. Podílel se na celé řadě muzejních expozic na téma dějin tohoto města.

Strhující příběh žen, které svou vlast bránily s odstřelovací puškou v ruce. Ze všech rolí, které za druhé světové války mohly zastávat ženy, byla role odstřelovače jednou z nejnáročnějších a současně i jednou z nejméně pravděpodobných. Těžce tísněná Rudá armáda se však v letech 1941–1945 uchýlila k nasazení žen v měřítku, které těžko hledá srovnání. Dva tisíce z nich se tak uplatnilo právě jako odstřelovačky. O jak těžký úkol se jednalo, jasně ukazuje, že z tohoto počtu válku přežila jen asi čtvrtina. Vír nesmiřitelné války na východní frontě proměnil v obávané válečnice studentky, učitelky a ženy mnoha dalších profesí. S jejich dnes již jen stěží představitelnými a uvěřitelnými příběhy, které se čtou doslova jedním dechem, se můžete seznámit v této výpravné publikaci s mnoha unikátními dobovými fotografiemi a dokumenty.

Čtyřiatřicet. Právě tolik jmen obsahoval seznam, který předložil ve vězeňské cele Albert Göring americkým vyšetřovatelům, aby prokázal svou aktivní protinacistickou činnost. Albert Göring, bratr Hermanna Göringa, jednoho z hlavních pohlavárů Třetí říše a architekta holokaustu, jako zapřísáhlý antinacista, který svého jména využíval k záchraně Židů před nacistickou zvůlí, to znělo příliš fantaskně a neuvěřitelně. Nikdo mu nevěřil až do chvíle, kdy se seznam dostal do rukou majora Victora Parkera, jednoho z vyšetřovatelů u norimberského tribunálu, který na něm našel jméno své rakouské tety židovského původu. Ta potvrdila, že jí Albert nezištně pomohl uniknout hrůzám holocaustu. Přestože byl Albert Göring po mnoha peripetiích nakonec osvobozen, ani poté jej nečekal šťastný osud…Mladý australský autor William Hastings Burke rozhodl zmapovat životní příběh Alberta Göringa a vyhledal žijící pamětníky jeho činů a jejich příbuzné. Výsledkem je fascinující výpověď o muži, který své prominentní příjmení využil k nezištné záchraně lidských životů, ačkoliv tím riskoval ten vlastní. „34“ není suchopárnou historickou studií, ale čtivým popisem pátrání po obdivuhodných činech Alberta Göringa. Muže, o kterém nebyl natočen hollywoodský velkofilm, ale jeho činy si v nejmenším nezadají s nejslavnějšími zachránci Židů za druhé světové války.

Francouzská Cizinecká legie je opředena mnoha mýty a často nešťastně zkreslována veřejnými médii. Moderní Cizinecká legie očima výsadkáře dává jedínečnou možnost nahlédnout do jejího zákulisí a dovědět se, jak opravdu vypadá, a to z pohledu samotných legionářů. Autorem je Čech, jenž podrobně popisuje vše od přijímacích testů a základního výcviku až po jeho službu v 2.výsadkovém pluku Cizinecké legie v Calvi na Korsice. Z pochopitelných důvodů není uvedeno pravé jméno autora, ale pouze jeho přezdívka "Špalek". Kniha je doplněna mnoha originálními fotografiemi.

Varovná a mrazivá úvaha o tom, jak budou vypadat války v blízké budoucnosti. Příští válka je doslova za dveřmi, ať již budeme hovořit o střetech v kybernetickém prostoru, vojácích posílených nejrůznějšími biologickými prostředky nebo autonomních systémech schopných náležitým způsobem zpracovat přijatou informaci a poté s maximální tvrdostí udeřit, rychleji než lidská bytost stačí mrknout. Autor v této knize líčí, jak se mění způsob vedení války a jaké zbraně budeme používat, snaží se však také popsat důsledky dotyčných změn a to, co bude v budoucnu znamenat být vojákem. Jsou si vedoucí politici dostatečně vědomi důsledků nových metod vedení války? Jak jsou postoje jednotlivců i civilních institucí ovlivňovány ozbrojenými konflikty, jichž se účastníme, a prostředky, které přitom v boji používáme? A nakonec to nejdůležitější – jak budou o válce a jejich roli v ní uvažovat samotní vojáci? Složitý a neustále se vyvíjející svět ozbrojených střetů a nejmodernější techniky vyžaduje, abychom problémům, jimž budeme čelit, věnovali větší pozornost dřív, než bude příliš pozdě na to je mít ještě pod kontrolou.  ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Robert H. Latiff, špičkový expert na otázku role techniky při ozbrojených konfliktech a ve výzvědné činnosti, v současnosti přednáší na americké Univerzitě Notre Dame. V podstatě po celou svou profesní dráhu se tento člověk zabýval výzkumem a vývojem nových bojových prostředků, přičemž sledoval, jaké jsou důsledky našeho nezpochybnitelného ztotožnění s technickými inovacemi.

Všechny aspekty první světové války detailně vysvětlené a bohatě doprovozené dobovými fotografiemi. První světová válka byla dějištěm nelidského vraždění. Vybrala si krutou daň na životech a zanechala po sobě vyčerpaný svět plný zoufalství. Tato kniha s více než 800 působivými fotografiemi z unikátních fotografických sbírek Imperiálního válečného muzea v Londýně a čtivým doprovodným textem publicisty J. H. J. Andriessena nabízí dramatické záběry ze všech důležitých bojišť a srozumitelný historický komentář, jež vychází z nového pohledu na jednotlivé fáze války.  • více než 800 unikátních dobových fotografií * přehledně členěné kapitoly podle jednotlivých fází války * srozumitelný historický komentář * nákresy bitev, mapky, reprodukce dobových dokumentů * obsáhlý seznam odborné literatury k tématu * souhrnný rejstřík

Hlavní štáb branné moci Republiky československé se konstituoval v průběhu několika měsíců roku 1919 a jeho definitivní zařazení do řídící struktury branné moci bylo provedeno v polovině října 1919. Od tohoto okamžiku plnil hlavní štáb úlohu mozku armády. Stal se institucí, rozhodující v rámci politického zadání o každodennosti a trendech vývoje branné moci, o její organizační struktuře, operačním plánování, vyzbrojování a vystrojování, o výcviku a školení jak vojenských profesionálů, tak mužstva prezenční služby. Hlavnímu štábu branné moci byla vymezena pouhá dvě desetiletí existence. Za tu dobu však dokázal překonat dětské nemoci svého vzniku a stal se uznávanou řídící institucí, rovnocennou obdobným institucím jednotlivých evropských států, jež existovaly nepoměrně déle. Dokázal vytvořit tradici, na kterou se dnes s velkými obtížemi snaží navázat Armáda České republiky. Kniha je věnována jednak čtyřem náčelníkům Hlavního štábu branné moci, kteří v letech 1919 - 1939 stáli v jeho čele, jednak ostatním štábním funkcionářům. Český čtenář tak má poprvé možnost seznámit se podrobně s vývojem organizační struktury štábu a s osobami, které tuto instituci řídily a náležely tak ve své době k elitě branné moci.

HITLER PŘED BRANAMI je kniha, která se všem líbit nebude. Odmítnou ji především ti, kteří se stále brání pochopit a přijmout osm set let českoněmeckého spolužití v jedné zemi reálně, beze všech předpojatostí a bez veškerého na dané velké historické téma nabaleného balastu. Tento v české bibliografii naprosto ojedinělý literární dokument sice akcentuje povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a jejich cestu k němu, ovšem uvádí je na pravou míru expozicí předchozího bezmála celé jedno tisíciletí trvajícího národnostního konfliktu. Logicky a neodvratně eskalujícího až k nezpochybnitelnému konci českých Němců po roce 1945. Stejně tak se však ptá pro kterou z obou nacionalit bylo právě tohle nakonec větší neštěstí.V knize uvedené skutečnosti, objevy nových souvislostí a z nich plynoucí závěry jsou nabízeny srozumitelně, přehledně a se zcela současným objektivním nadhledem. Vážní zájemci o naznačené historické téma navíc uvítají bohatou faktografii, nezbytný aparát i rozsáhlou kolekci dobových fotografií, map a obrazových dokumentů. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Junek (*1950) - český producent, dramaturg, režisér a spisovatel. Vyrostl v rodině akademického malíře a grafika Václava Junka, který byl spolukreslířem Rychlých Šípů. Během své kariéry vytvořil řadu dokumentárních audiovizuálních děl a scénických pořadů. Mimo psaní biografických knih o jedinečných osobnostech se věnuje historii středoevropského prostoru, zejména jejím uzlovým bodům. V neposlední řadě se zabývá slavnou minulostí českého národa a jejích význačných panovníků, mimo jiné také dobou první a druhé republiky a událostmi období druhé světové války.

Životní cesta mnoha tisíců židovských rodin z Československa skončila za druhé světové války. Stále ale existuje řada příběhů, které pokračují do současnosti. Někteří židé stihli opustit republiku ještě před vypuknutím války, jiní se úspěšně skrývali. Několika stům dětem pomohl Sir Nicolas Winton dostat se z Československa do Velké Británie. Nyní se ukazuje, že existovala i „dánská cesta“, díky níž se podařilo skupině asi 80 dětí na podzim roku 1939 uniknout z tehdejšího Protektorátu. Jaké byly jejich osudy, to vypátrala právě autorka knihy Judita Matyášová. Zmapovala po celém světě příběhy pamětníků a jejich rodin a zjistila, jak vzpomínají domov. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Judita Matyášová (*1979) česká novinářka a spisovatelka. Od roku 2000 pracuje jako nezávislá kulturní manažerka, především v oblasti fotografie, literatury a výtvarného umění. V letech 2003-2006 byla zaměstnána jako produkční v Magazínu Lidových novin. Od roku 2006 do roku 2008 pracovala v tiskovém oddělení Ústředí Českých center, která prezentují českou kulturu v zahraničí. Od roku 2004 se podílí na fotografickém projektu Jana Jindry Cesty Franze K. Je autorkou doprovodných textů k fotografiím. V rámci projektu organizuje putovní výstavy, tematické přednášky a literární čtení v Čechách a zahraničí (výstavy např. Berlín, Drážďany, Brusel, Buenos Aires). V roce 2007 začala studovat na Literární akademii Josefa Škvoreckého obor tvůrčí psaní a publicistika.  

Kniha je věnována památce vojáků šesti armád - americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy. Ottova encyklopedie je první ucelenou publikací přehledně zachycující tuto nejvýznamnější událost našich dějin.Úplný obraz nejrozsáhlejší vojenské akce v historii českých zemí.Více než 600 abecedně řazených hesel. Geografická hesla měst a městeček na jaře 1945. Vojenská hesla jednotek, frontových, armádních sborových a divizních velitelství. Biografická hesla velitelů a náčelníků štábů frontů, velitelů armád a sborů včetně jejich portrétů. Přes 300 dobových fotografií. Přehledné mapy znázorňující města a postup jejich osvoboditelů.

Britské a německé výsadkové síly patřily k nejlepším jednotkám druhé světové války, a pokud se střetly v boji, byla výsledkem nelítostná zkouška sil. Kniha popisuje tři střetnutí britských výsadkářů s německými padákovými myslivci (Fallschirmjäger) v Tunisku a na Sicílii, během nichž byly otestovány výcvik, taktika, zkušenosti, morálka i výzbroj jednotek na hranice možností. Od britského pokusu obsadit letiště v Depienne a Oudně přes krvavý noční boj o Djebel Azzag (Zelený kopec) až po trpký zápas o most Primosole na Sicílii si tyto důkladně vycvičené výsadkové jednotky měřily síly se svými protějšky, tříbily taktiku a získávaly cenné zkušenosti.Zařazena jsou líčení přímých účastníků, dobové fotografie, detailní mapy a ilustrace určené výhradně pro toto vydání. Dozvíme se zajímavé informace o rozdílných zkušenostech obou znepřátelených stran, o výcviku a vybavení k boji, v němž tito elitní vojáci stáli proti sobě, a nechybí ani autorova analýza jejich výkonů ve vzájemných střetech. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- David Greentree vystudoval historii v Yorku, poté absolvoval magisterský program válečných studií na King's College v Londýně a kvalifikaci lektora dalšího vzdělávání. V roce 1995 přijal provizi v Royal Air Force a sloužil na různých místech, včetně Afghánistánu a Ománu.  

Renomovaný autor Jurij Pašolok se erudovaně a do pozoruhodných detailů zabývá všemi zvraty v historii vývoje SU-152, jemuž po bitvě u Kurska přezdívali Zveroboj (Zabiják zvířat) kvůli schopnosti ničit i ty nejtěžší tanky nepřítele. Současně odkrývá mnoho dosud neznámých nebo mylně tradovaných fakt. Jeho pohled na celou problematiku je jiný než u západních autorů, kteří k archivním fondům přístup zřejmě nikdy nezískají, jde o pohled z ruské strany.Čtenáře určitě zaujme jeho mnohdy velmi kritický přístup. Velká část dokumentů pochází z Ústředního archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku. Pro zájemce o historickou bojovou techniku jde bezesporu o lahůdku, neboť Pašolokův ničím nezkreslený výzkum jim umožní mnohem lépe pochopit a ocenit sovětský vývoj samohybných děl, zvláště když jde o prezentaci materiálů, které nikdo zvenčí předtím neviděl.

Poprvé se k českému čtenáři dostávají dosud nikdy nezveřejněné dokumenty ze sovětských archivů, do nichž nezasvěcení lidé nemají přístup, stejně jako více než 100 dosud nepublikovaných fotografií. Autoři knihy se zeširoka věnují konstrukci, vývoji, výrobě, dodávkám a bojovému nasazení legendárního tanku T-34. Leckdy vyvracejí dlouhodobě tradované mýty o tomto stroji a vydatně přispívají k rozluštění záhady, proč si tank převratné konstrukce, která jasně předčila vše, co měla k dispozici německá invazní vojska, vedl v mnoha počátečních bojích tak špatně. Unikátní dokumenty, nákresy a fotografie využili autoři knihy k prezentaci pravdivého příběhu „legendárního“ tanku T-34. Ten poskytuje odpovědi na zásadní otázky, i na tu, proč se „čtyřiatřicítky“ vzdor všem problémům nakonec staly „tažným koněm“ obrněných jednotek Rudé armády a jedním z nejproslulejších tanků období 2. světové války. Podrobné zprávy z výrobních závodů nabízejí neobyčejně otevřený vhled do jejich chodu a četných problémů. Na světlo vyplouvají nejen mnohá doteď neznámá a překvapující fakta, ale i značně kritická hodnocení. Nechybějí ani četná schémata bojových operací a přehledné tabulky, které názorně ilustrují např. úroveň vzdělání velitelů nebo důvody poškození a ztrát tanků. Zařazeny jsou také kvalitní barevné ilustrace. Knihu uzavírají doslovné překlady některých přísně tajných dokumentů.

Skutečný příběh legendárních Kaťuší a dalších raketových zbraní Rudé armády. Ačkoliv se ruské raketové dělostřelectvo za druhé světové války ve značné míře podílelo na porážce wehrmachtu na východní frontě, je tato publikace vůbec první českou prací, která se v úplnosti zabývá ruskou raketovou výzbrojí, jejím vznikem, konstrukcí a použitím. Kniha v první části popisuje začátky ruského bádání v oboru reaktivního pohybu i práce na konstrukci prvních bojových raket. Druhá část je věnována konstrukcím raket a raketometů v sovětském letectvu a v pozemní armádě, která byla hlavní uživatelkou reaktivních zbraní. Závěrečná část pojednává o raketových prostředcích, které se za války nedostaly do sériové výroby. Nechybějí ani biografická data klíčových pracovníků, kteří se na vývoji raketových zbraní v období mezi oběma světovými válkami a v letech 1939–1945 podíleli.

Autoři líčí těžké boje, hrůzy a utrpení 2. světové války ve Východním Prusku, ale také neohroženou odvahu německých vojáků proti nepřátelské převaze a obdivuhodné chování civilního obyvatelstva. Obrana vlasti byla srdeční záležitostí východních Prusů, a proto se nevyhýbali žádné oběti.

Historik vojenství Michael E. Haskew provádí čtenáře příběhem úžasného válečného stroje, který se poprvé objevil na bojištích 1. světové války. Autor začíná u obrněných předchůdců prvních tanků a popisuje vývoj těchto obrněných vozidel a jejich nasazení v obou světových válkách, v Koreji, Vietnamu, v období studené války, v různých regionálních konfliktech a ve válkách v Perském zálivu. Představuje přitom tucty legendárních konstrukcí - Mark IV, FT-17 a A7V z 1. světové války, americký M4 Sherman, německé řady Panzer a Tiger a sovětský T-34 z 2. světové války, vývoj, který následoval v podobě tanků M48 Patton, T-55 a M1A1 Abrams, a další stroje, jež na světě slouží v současné době. Čtenář se též setká s muži, kteří vsadili svou kariéru na budoucnost tanku - jako byli de Gaulle, Chaffee či Einsenhower - a s těmi, kteří si osvojili mistrovství v jejich bojovém nasazení a z nichž nejproslulejší byli Patton a Rommel. Navíc je Tank ilustrován pozoruhodnými archivními fotografiemi z bojišť, výcvikových středisek či z výrobních hal a obsahuje i ukázky soudobé propagandy a inzerátů vztahujících se k tanku jako k mocnému symbolu, který měl rozdmýchat vlastenecké nadšení. Výsledkem je příběh jako žádný jiný, příběh zbraně, jež od základu změnila válčení a stala se páteří vojenské moci.

17. září 1944 brzy ráno duněla nad průlivem La Mance největší letecká a výsadková flotila v dosavadních dějinách lidstva. Směřovala k Arnhemu. Nebe se zatmělo mračnem složeným z více než 2000 letadel s 20 000 muži na palubě. O něco později tato neuvěřitelná masa začala přistávat na místě určení. Kolem těžkých dopravních letounů se vyrojily padáky, na nichž se tisíce výsadkářů pomalu snášely k zemi. Kluzáky obratně dosedaly na pole a louky a z jejich útrob spěchali ven další vojáci a také vozidla a těžká technika.Daleko odsud, na nizozemsko-belgických hranicích, se dala do pohybu nekonečná kolona spojeneckých obrněnců, jejichž posádky mířily severovýchodním směrem na pomoc svým výsadkářským kolegům. Začala operace „Market Garden“, navržená a prosazená maršálem Montgomerym. Její cíl spočíval v rychlém průniku do Porúří, což by přispělo k rychlému pádu Hitlerova režimu a k ukončení války.Vše bohužel dopadlo poněkud jinak… Devět dní po zahájení akce se zpět na spojenecké území dokázalo probít pouze 2000 příslušníků výsadkových jednotek. Měli za sebou nesmírně těžké boje, strádání a utrpěli obrovské ztráty. Spojenci „bitvu o Arnhem“ prohráli. Na Nizozemsko čekala ještě jedna válečná zima, ta nejkrutější. Tato kniha líčí hrdinský boj o arnhemský most. Vtáhne vás svým dramatickým líčením do tehdejších dějů a ukáže, že Spojenci sice prohráli bitvu, ale i díky této porážce nakonec zvítězili ve válce.

Po více než čtyřiceti letech se konečně dočkala knižního vydání jedinečná práce věnovaná československé armádě v letech 1918 až 1939 s hlavním důrazem na válečné přípravy ve 30. letech minulého století. Napsal ji přímý účastník tehdejších událostí, plukovník generálního štábu Josef Fetka (1897–1975), který čerpal jak z dochovaných dokumentů, tak ze svých vzpomínek a osobních poznámek. Rukopis byl dokončen již v první polovině 70. let 20. století, k jeho otištění však za tehdejších poměrů nedošlo a dochoval se pouze v rodinném archivu. Kniha Československá válečná armáda 1918–1939 věrně vychází z textu plk. Fetky a jen v nutných případech ho přizpůsobuje současné jazykové podobě, především pravopisu. Informační hodnotu práce podstatně zvyšují korekce a vysvětlující poznámky předního odborníka na historii čs. branné moci Pavla Šrámka. Přepracovány byly také textové a mapové přílohy a do knihy byla navíc zařazena obrazová příloha, kterou původní rukopis postrádal.Výsledkem je jedna z nejpozoruhodnějších publikací na dané téma, která by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o vojenské dějiny meziválečného Československa.

Seznamte se s českým psím hrdinou Athosem! Tvrzení, že pes je nejlepším přítelem člověka, nabývá nový rozměr v bojových situacích, kdy vojáka doprovází služební pes, který je současně jeho druhým já i strážným andělem. Ve válečných konfliktech minulého století se vojenští psi zúčastnili těch nejtvrdších bojů v historii. Ani v moderní válce se bez jejich služeb neobejdeme. Týmy složené z vojenských služebních psů a jejich psovodů slouží poněkud odlišným způsobem a váže je k sobě zvláštní pouto. Od hlídkové služby přes průzkum po vyhledávání skrytých bomb jsou tyto týmy cvičeny, aby podávaly naprosto špičkové výkony. Učí se pracovat v dokonalé vzájemné souhře, aby ochránili druhé. Přitom se mezi nimi rozvíjí tak hluboké partnerství, že oba dokonale znají pocity a myšlenky toho druhého. Vzájemné pouto vojáka a jeho služebního psa je neuvěřitelně pevné. Co dokážou psi díky svým vyvinutým smyslům a přirozeným instinktům je doslova úžasné.

Berghof, utajené sídlo Hitlerovy moci je jedinečnou knihou, bohatě doprovázenou unikátními fotografiemi. Nejedná se o běžný typ publikace svého druhu věnující se zejména politicko-vojenským událostem, ale odhaluje spletitý obraz soukromého života jednoho z nejkrutějších diktátorů moderních světových dějin. Dozvíte se mnoho o Hitlerově soukromí, o poměrech, z nichž pocházel, o tajné lásce k Evě Braunové a hlavně o Berghofu, Vůdcově letním sídle v centru Bavorských Alp. Hitler zde strávil značnou část života, právě na tomto místě rozvíjel monstrózní plán, který měl stát miliony nevinných lidí jejich životy. Jeho nejdůvěrnější spolupracovníci jako Göring, Speer, Bormann a Ribbentrop měli v jeho okolí postavené domy. Berghof se tak stal skutečným centrem moci Třetí říše a později dobytých území.

7,62mm lehké kulomety vz. 52 a 52/57 se ve výzbroji Československé armády staly důstojnými nástupci legendárního kulometu vz. 26. Pod vlivem zkušeností z druhé světové války byly zkonstruovány pro náboje středního balistického výkonu. Lehký kulomet vz. 52 se podařilo vyřešit jak pro zásobníkové, tak i pro pásové podávaní nábojů a vyznačoval se progresivní konstrukci, jejíž význam nebyl dosud doceněn. Tato jedinečná kniha na základě rešerše v archivních pramenech Vojenského ústředního archivu v Praze a studia bohaté sbírky zbraní Vojenského historického ústavu v Praze přináší první ucelený přehled dlouhodobého a spletitého vývoje lehkého kulometu vz. 52, opisuje jeho adaptaci na sovětský náboj vz. 43 a přibližuje osudy těchto zbraní po vyřazení z výzbroje tehdejší ČSLA. Nechybí ani detailní popis obou kulometů, příslušenství, použitých služebních příruček a přehled osobností, jež se o vznik těchto zbraní zasloužily.

Cílem německé letní ofenzivy v roce 1942 v jižním Rusku bylo dobytí Stalingradu a ropných polí u Baku na druhé straně Kavkazu. „Jestliže se nezmocním ropy z Baku,“ řekl Hitler, „pak budu muset válku ukončit.“ Dobytí Zakavkazska bylo svěřeno skupině armád A pod velením maršála von Kleista. Kromě toho měla tato armáda obsadit pobřeží Černého a Kaspického moře a eliminovat tam všechny ruské jednotky. Skupina armád B pod velením generála von Weichse měla krýt operace skupiny armád A tím, že postupovala z velkého donského oblouku na Stalingrad a odtud podél Volhy k Astrachani a ke Kaspickému moři. Po ukončení obou operací měly německé linie probíhat podél černomořského pobřeží Zakavkazskem, potom podél pobřeží Kaspického moře po Astrachaň a odtud podél Volhy. Pak už by se Němci nemuseli obávat ruské protiofenzivy z jihu. Černé moře, Zakavkazsko a Kaspické moře hraničily na jihu s Tureckem a Persií. Obranná fronta z Astrachaně u Kaspického moře podél Volhy na západ by byla zkrácena na pouhých tisíc kilometrů.Byl to velkolepý plán. Příliš velkolepý...

Tato kniha poutavě a napínavě líčí urputné boje v oblasti, ve které musely obě strany svádět boj ještě s jedním nepřítelem: pouští s jejími nelidskými výkyvy teplot, hroznými písečnými bouřemi a nekonečnou pustinou, kam až oko dohlédne. Všechna „normální“ pravidla vedení války zde selhávala… Stejně jako Hitler, i Mussolini snil o vybudování velké říše. Chtěl si podmanit země Středomoří. S velkým entuziasmem, ale z technického hlediska nedostatečně připraven, se vrhl do afrického dobrodružství. Po skromných počátečních úspěších však Italy stíhala jedna porážka za druhou. Konečně se Hitler rozhodl, že přispěchá svému italskému spojenci na pomoc; na africké válčiště byly vyslány dvě německé divize pod vedením generála Erwina Rommela. Situace v Africe se prudce změnila. Britským ozbrojeným silám byly způsobeny značné ztráty. Kolem generála Rommela se vytvářela legenda o „Pouštní lišce“. Cíleně a ve vysokém tempu úspěšně vedl odvážné operace. Svých největších úspěchů dosahoval právě tehdy, když jednal samostatně a bez rozkazů nadřízených. U Britů vzbuzoval německý generál obdiv a respekt…

Strhující líčení letecké ofenzívy Spojenců za 2. světové války v Evropě, zejména na území Velkoněmecké říše. Bez masivního nasazení US Air Forces by Spojenci nikdy nedosáhli vzdušné převahy na západní frontě a celkového vítězství.

Když se v 70. letech 20. století letectvo Spojených států rozhodlo vytvořit elitní tým „speciální taktiky“, obrátilo se na Johna T. Carneye. Od té doby se Carney a americké jednotky speciální taktiky podíleli na mnoha utajovaných bojových operacích po celém světě. Muži těchto jednotek bojovali proti teroristům a podíleli se na svržení nebezpečných diktátorů. Kniha Jediná šance čtenáře seznámí s pozadím vzniku jednotek speciální taktiky a s fakty o nejdůležitějších bojových operacích, na nichž se podílely.

Po červencovém atentátu v roce 1944 byl příslušník Hitlerovy ochranky Razinger pověřen najít a vycvičit Hitlerova dvojníka. Vhodnou osobu – Žida, který na prknech berlínského kabaretu zesměšňoval Hitlera – nalezl v koncentračním táboře. Poté, co byly v bunkru nalezeny mrtvoly dvojníka a Evy Braunové, Stalin, který oficiálním zprávám o Hitlerově sebevraždě nevěřil, si pozval Razingera a přikázal, aby Hitlera našel.

Sedm měsíců trvající boje, které spojenecká vojska sváděla po skončení bitvy v Normandii, byly vždy velice komplexní a kontroverzní. I po šedesáti letech vyvolávají mnoho otázek. Kdo byl skutečně odpovědný za neúspěch u Nijmegenu, za zničení britské 1. vzdušně výsadkové divize u Arnhemu a za krach operace Market Garden? Proč Montgomerymu hrozilo odvolání z funkce těsně poté, co napravil Bradleyho selhání v bitvě v Ardenách? Byla strategie generála Eisenhowera rozumná a Bradley s Pattonem ji podkopávali?

Když je na izolovanou iráckou základnu poslán tucet nepřipravených amerických armádních záložníků s rozkazem, aby pracovali jako vojenští poradci, nemají ponětí, že jejich skutečnou činností bude boj. Bez řádného výcviku a jakýchkoli zkušeností musí radit iráckému praporu Snake Eaters, který je zapojen do smrtelného zápasu v povstalci zamořeném městě na řece Eufrat. Bitva se stává tak osobní, že bojovníci znají jména a tváře svých protivníků.

Autor celou válku sloužil jako voják wehrmachtu, profesí telefonista u 14. tankové divize (6. armády). Prošel velký kus nekonečné ruské země, trpěl při ukrutných mrazech ve čtyřicátem prvním a stejně tak při obrovských vedrech u Stalingradu. V té největší bitvě o stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kurska. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do anglického zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československa. František Weber se narodil roku 1922 (ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka). Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci do Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími, stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy...

František Weber se narodil roku 1922 ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka. Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, jako ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci do Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy. Sloužil jako telefonista u 14. tankové divize (6. armády). Prošel velký kus nekonečné Ruské země, trpěl při ukrutných mrazech a obrovských vedrech ve čtyřicátém prvním i u Stalingradu. V bitvě o Stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kursku. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do britského zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československé republiky.

Kniha představuje tři důležité pilíře Hitlerovy diktatury: župní vedoucí, diplomaty a německé menšiny. Čtenáři mají možnost seznámit se s málo známými a často překvapivými fakty o německé zahraniční politice nebo s fungováním nacistických organizací ve světě. Kniha uzavírá celou trilogii odborných prací o Třetí říši a jistě se stane vítaným přírůstkem do sbírky nejednoho fanouška historie, stejně jako její předchůdkyně Hitlerovi satrapové a Mocní Třetí říše, vydané v letech 2008 a 2010 nakladatelstvím Naše vojsko.

Podrobný přehled mužů, vybavení a bojů divize Hitlerjugend - jednotky Waffen-SS, kterou tvořili mladí chlapci z organizace Hitlerjugend a prošedivlí veteráni, převelení z divize Leibstandarte. Kniha obsahuje vzácné fotografie divize a jejích klíčových postav od jejího vzniku až do konce války, včetně hrdinského usílí, které vyvinula v bitvách v Normandii, pasti u Falaise, při ofenzivě v Ardenách a bojích v Maďarsku. Historicky věrohodný text je doplněn speciálními mapami, které znázorňují tažení a bitvy, jichž se divize Hitlerjugend účastnila.