Military

Britské a německé výsadkové síly patřily k nejlepším jednotkám druhé světové války, a pokud se střetly v boji, byla výsledkem nelítostná zkouška sil. Kniha popisuje tři střetnutí britských výsadkářů s německými padákovými myslivci (Fallschirmjäger) v Tunisku a na Sicílii, během nichž byly otestovány výcvik, taktika, zkušenosti, morálka i výzbroj jednotek na hranice možností. Od britského pokusu obsadit letiště v Depienne a Oudně přes krvavý noční boj o Djebel Azzag (Zelený kopec) až po trpký zápas o most Primosole na Sicílii si tyto důkladně vycvičené výsadkové jednotky měřily síly se svými protějšky, tříbily taktiku a získávaly cenné zkušenosti.Zařazena jsou líčení přímých účastníků, dobové fotografie, detailní mapy a ilustrace určené výhradně pro toto vydání. Dozvíme se zajímavé informace o rozdílných zkušenostech obou znepřátelených stran, o výcviku a vybavení k boji, v němž tito elitní vojáci stáli proti sobě, a nechybí ani autorova analýza jejich výkonů ve vzájemných střetech. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- David Greentree vystudoval historii v Yorku, poté absolvoval magisterský program válečných studií na King's College v Londýně a kvalifikaci lektora dalšího vzdělávání. V roce 1995 přijal provizi v Royal Air Force a sloužil na různých místech, včetně Afghánistánu a Ománu.  

Hitlerova blesková invaze do Polska v roce 1939 znamenala počátek 2. světové války v Evropě. Zatímco se Poláci zoufale snažili odrazit Blitzkrieg, bylo zřejmé, že se charakter bojové činnosti definitivně změnil. Na bojišti se ocitly tanky a nehodlaly je opustit. V ohnisku pozemních bojů se velký počet tanků PzKpfw II nacistického Německa střetl s lépe vyzbrojenými, ale méně početnými polskými stroji 7TP. Oba typy měly své silné a slabé stránky - na rozdíl od tanku 7TP byl PzKpfw II vždy vybaven radiostanicí, která měla pro velení a řízení v žáru bitvy zásadní význam. Německý tank měl ale slabý pancíř, který na běžnou vzdálenost bojového kontaktu nedokázal polským granátům odolat. Tato kniha s celobarevnými ilustracemi hodnotí vlastnosti a specifika těchto dvou obrněných bojových vozidel a poskytuje pohled na brutální tankovou válku z chmurné perspektivy příslušníků jejich osádek.

Zkušený autor a expert na bojovou techniku druhé světové války analyzuje průběh střetnutí mezi dvěma vysoce kvalitními tankovými konstrukcemi. Dva nejlepší tanky rané fáze blitzkriegu - německý PzKpfw III a francouzský Somua S 35 - svedly v květnu 1940 v okolí belgických měst Hannut a Gembloux na tzv. Gemblouxské plošině největší tankové boje, jaké do té doby svět viděl. PzKpfw III, snoubící v sobě vynikající palebnou sílu s vysokou mobilitou, těžily z výhody, kterou skýtalo inovativní řešení v podobě tříčlenné osádky věže. Propracovanou německou taktiku vedení tankového boje umocňovala dobrá soudržnost malých jednotek a fungující spojení na nižších stupních velení. Francouzské stroje Somua S 35 měly silnější pancéřovou ochranu i větší palebnou sílu než protivníkovy PzKpfw III. Jejich výkon však podstatnou měrou omezovalo archaické řešení konstrukce věže, nutící velitele nejen řídit boj, ale k tomu ještě obsluhovat hlavní zbraň tanku.

Impozantní tank T-10 byl posledním těžkým tankem zařazeným do výzbroje sovětské armády a měl být nástupcem neméně impozantních tanků řady IS. Zcela také odpovídal Stalinově velikášské mentalitě. Obyvatelé Československa měli bohužel tu čest osobně poznat tyto tanky při invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Tvořily rovněž součást divizí rozmístěných na území někdejší Německé demokratické republiky. Tato kniha je podrobnou zprávou o historii a variantách T-10, popisuje jeho vývoj od IS-3, i politiku a komplikace související s jeho výrobou v různých konkurenčních závodech v Leningradu a Čeljabinsku. Je to kompletní příběh T-10 se všemi technickými podrobnostmi, schématy a unikátními více než 300 fotografiemi, který vychází z nedávno odtajněných původních ruských a ukrajinských zdrojů, nechybějí ani nádherné celobarevné kresby.

Renomovaný autor Jurij Pašolok se erudovaně a do pozoruhodných detailů zabývá všemi zvraty v historii vývoje SU-152, jemuž po bitvě u Kurska přezdívali Zveroboj (Zabiják zvířat) kvůli schopnosti ničit i ty nejtěžší tanky nepřítele. Současně odkrývá mnoho dosud neznámých nebo mylně tradovaných fakt. Jeho pohled na celou problematiku je jiný než u západních autorů, kteří k archivním fondům přístup zřejmě nikdy nezískají, jde o pohled z ruské strany.Čtenáře určitě zaujme jeho mnohdy velmi kritický přístup. Velká část dokumentů pochází z Ústředního archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku. Pro zájemce o historickou bojovou techniku jde bezesporu o lahůdku, neboť Pašolokův ničím nezkreslený výzkum jim umožní mnohem lépe pochopit a ocenit sovětský vývoj samohybných děl, zvláště když jde o prezentaci materiálů, které nikdo zvenčí předtím neviděl.

Poprvé se k českému čtenáři dostávají dosud nikdy nezveřejněné dokumenty ze sovětských archivů, do nichž nezasvěcení lidé nemají přístup, stejně jako více než 100 dosud nepublikovaných fotografií. Autoři knihy se zeširoka věnují konstrukci, vývoji, výrobě, dodávkám a bojovému nasazení legendárního tanku T-34. Leckdy vyvracejí dlouhodobě tradované mýty o tomto stroji a vydatně přispívají k rozluštění záhady, proč si tank převratné konstrukce, která jasně předčila vše, co měla k dispozici německá invazní vojska, vedl v mnoha počátečních bojích tak špatně. Unikátní dokumenty, nákresy a fotografie využili autoři knihy k prezentaci pravdivého příběhu „legendárního“ tanku T-34. Ten poskytuje odpovědi na zásadní otázky, i na tu, proč se „čtyřiatřicítky“ vzdor všem problémům nakonec staly „tažným koněm“ obrněných jednotek Rudé armády a jedním z nejproslulejších tanků období 2. světové války. Podrobné zprávy z výrobních závodů nabízejí neobyčejně otevřený vhled do jejich chodu a četných problémů. Na světlo vyplouvají nejen mnohá doteď neznámá a překvapující fakta, ale i značně kritická hodnocení. Nechybějí ani četná schémata bojových operací a přehledné tabulky, které názorně ilustrují např. úroveň vzdělání velitelů nebo důvody poškození a ztrát tanků. Zařazeny jsou také kvalitní barevné ilustrace. Knihu uzavírají doslovné překlady některých přísně tajných dokumentů.

Tato monografická publikace popisuje tančík Praga, určené na export do Íránu, Rumunska, Švédska, Etiopie. Text publikace, který je dvojjazyčný česko-anglický, doplňuje množství fotografií detailů i celkové záběry, barevné bokorysy, tabulky, kresby a výkresy.

Historie a vývoj slavného dvouplošného sovětského letounu, který se zrodil ve 20. letech 20. století a ve výrobě se udržel neuvěřitelně dlouhou dobu – až do poloviny 50. let! Hlavní část publikace je plná detailních fotografií (čb a barevných) dochovaných letounů. Všechny verze a rozdíly mezi nimi jsou doprovázeny výkresy a pérovkami a podávají tak téměř dokonalou informaci o typu nejen pro modeláře, ale i zájemcům o historii tohoto výjimečného stroje. Český a anglický dvojjazyčný text.

Dvojjazyčná monografie o třetí a čtvrté verzi československé stíhačky Avia B-534 B-534 verze III byla k jednotkám dodávána od března 1937, přičemž se jednalo o stroje výrobních čísel 148 až 173 (tedy z druhé výrobní série). Od předchozí verze se lišily použitím jediného lapače vzduchu pod motorovým krytem. Opět měly otevřenou kabinu, dřevěnou vrtuli, aerodynamické kryty podvozkových kol již byly používány častěji. B-534 verze IV zasahovala do třech výrobních sérií - od v.č. 174 až po 445 a stala se tedy nejrozšířenější verzí. Na základě zkušeností s pokusným strojem B-534.136 byly u IV. verze uplatněny některé úpravy - pilotní prostor byl uzavřen odsuvným krytem a vyhříván teplým vzduchem přiváděným od chladiče vody. Použita byla nová, na zemi stavitelná, vrtule Letov (Hochfeld) Hd-43. Stejně jako u 3. verze byly v trupu namontovány čtyři kulomety, pod přídí byl jeden lapač vzduchu pro kompresor, podvozek byl kapotován. Od čísla 194 se namísto kluzné patky instalovalo ostruhové kolečko z tvrzené gumy (později bylo montováno i na dříve vyrobená letadla). K jednotkám byla letadla v podobě IV verze dodávána od dubna 1937, celkem postaveno 272 letadel výrobních čísel 174 až 445. Text v češtině a angličtině

Skutečný příběh legendárních Kaťuší a dalších raketových zbraní Rudé armády. Ačkoliv se ruské raketové dělostřelectvo za druhé světové války ve značné míře podílelo na porážce wehrmachtu na východní frontě, je tato publikace vůbec první českou prací, která se v úplnosti zabývá ruskou raketovou výzbrojí, jejím vznikem, konstrukcí a použitím. Kniha v první části popisuje začátky ruského bádání v oboru reaktivního pohybu i práce na konstrukci prvních bojových raket. Druhá část je věnována konstrukcím raket a raketometů v sovětském letectvu a v pozemní armádě, která byla hlavní uživatelkou reaktivních zbraní. Závěrečná část pojednává o raketových prostředcích, které se za války nedostaly do sériové výroby. Nechybějí ani biografická data klíčových pracovníků, kteří se na vývoji raketových zbraní v období mezi oběma světovými válkami a v letech 1939–1945 podíleli.

Autoři líčí těžké boje, hrůzy a utrpení 2. světové války ve Východním Prusku, ale také neohroženou odvahu německých vojáků proti nepřátelské převaze a obdivuhodné chování civilního obyvatelstva. Obrana vlasti byla srdeční záležitostí východních Prusů, a proto se nevyhýbali žádné oběti.

Barevná obrazová publikace se zabývá velmi podrobným způsobem moderními odstřelovacími zbraněmi včetně uvedení jejich konkrétních parametrů. Ing. Jiří Fencl, redaktor odborného časopisu Střelecká revue, časopisu Naše vojsko a dopisovatel dalších periodik s podobnou tématikou, autor článků a několika seriálů o moderních odstřelovačích puškách, soustředil v této knize všechny dnes dostupné informace o moderních odstřelovačkách. Kniha začíná historií vzniku odstřelovačů a stručnou filozofií odstřelovačky, pokračuje ucelenými kapitolami o odstřelovačkách klasických puškových ráží a tzv. lehkých odstřelovačích pušek, odstřelovačkách speciálních, a nakonec velkorážových odstřelovačích pušek. Každá kapitola je členěna abecedně podle zemí původu zbraně a všímá si postupně všech modelů odstř. pušek, které jsou v dané zemi k dispozici, řazených opět abecedně podle názvu nebo označení. Je tak vlastně encyklopedií moderních odstřelovačských pušek ve světě. O každé zbrani přináší kromě stručné historie jejího vzniku a technického popisu také dostupná technická data. Každá kapitola je zakončena průřezem informací o nábojích, užívaných v ní představenými zbraněmi. Textovou část knihy doplňuje velmi bohatá obrazová příloha, složená z velikého množství černobílých i barevných fotografií tak, aby si čtenář mohl sám udělat obrázek o tom, jak ta která zbraň vyhlíží a čím je zajímavá.

Kniha se zabývá vybranými epizodami leteckých bojů občanské války ve Španělsku, zejména těmi, které se odehrávaly roku 1936 nad Madridem a v roce 1938 během bitvy na Ebru. Přibližuje reálie krutého občanského konfliktu i angažmá zahraničních interventů a představuje letouny nejrůznějších typů, od strojů zcela zastaralých či raritních, přítomných na Iberském poloostrově pouze v několika exemplářích, až po tehdy nejmodernější typy, které zde prošly bojovým křtem a staly se skutečnými legendami (Messerschmitt Bf 109, Heinkel He 111, Dornier Do 17, Polikarpov I-16, Tupolev SB). Pozornost věnuje také pestré směsici mužů usedajících za jejich řízení: Španělům z obou stran barikády, Sovětům, Němcům, Italům, Francouzům, Britům, Američanům, Čechoslovákům i pilotům jiných národností. Publikace obsahuje fotopřílohu, mapy, mnoho tabulek věnovaných jednotlivým leteckým typům i bohatý poznámkový aparát. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Miroslav Šnajdr (*1961) - malíř a kreslíř. Vedle výtvarné činnosti se od mládí zabývá historií letectví se zaměřením na období II. světové války. K této problematice vydal od roku 1991 na dvacet knižních titulů. V letech 1977–1981 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně, obor knižní a užitá grafika (prof. Dalibor a Ivan Chatrní) a v letech 1981–1985 na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor speciální pedagogika. Od roku 1985 je zaměstnán jako speciální pedagog a učitel. Samostatně vystavuje od roku 1983 (ČR, Švýcarsko). Kolektivních výstav se zúčastňuje od roku 1984 (ČR, SR, Německo, Švýcarsko). Jeho práce je vedle řady domácích i zahraničních soukromých sbírek zastoupena ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou a ve sbírce akciové společnosti Královopolská, Brno.Miroslav Šnajdr má dvě velké vášně a to letectví a malířství. Sám je populárním kreslířem, který měl hned několik desítek výstav. A nepokulhává ani v rámci své literatury a do dnešního dne má na svém kontě více jak dvě desítky knih, které se zabývají zejména jeho milovaným letectvím a to především v období 2. světové války. Jeho literatura je ale více různorodější a nechybí tak například komiksová tvorba. Stejně významný je i z pohledu malířství ve kterém vytvořil například vlastní kreslířskou techniku tzv. mačkaných reliéfů, kterou můžeme zahlédnout zejména na obrazech, které obsahují ženské figury. Jeho literární dílo je stejně obsáhlé jako do malířské a obsahuje například následující knihy: Hořící Španělsko, Muži a stroje proti příval, nebo Palubní stíhači jejího Veličenstva I. FAA 1939-1941.

Historik vojenství Michael E. Haskew provádí čtenáře příběhem úžasného válečného stroje, který se poprvé objevil na bojištích 1. světové války. Autor začíná u obrněných předchůdců prvních tanků a popisuje vývoj těchto obrněných vozidel a jejich nasazení v obou světových válkách, v Koreji, Vietnamu, v období studené války, v různých regionálních konfliktech a ve válkách v Perském zálivu. Představuje přitom tucty legendárních konstrukcí - Mark IV, FT-17 a A7V z 1. světové války, americký M4 Sherman, německé řady Panzer a Tiger a sovětský T-34 z 2. světové války, vývoj, který následoval v podobě tanků M48 Patton, T-55 a M1A1 Abrams, a další stroje, jež na světě slouží v současné době. Čtenář se též setká s muži, kteří vsadili svou kariéru na budoucnost tanku - jako byli de Gaulle, Chaffee či Einsenhower - a s těmi, kteří si osvojili mistrovství v jejich bojovém nasazení a z nichž nejproslulejší byli Patton a Rommel. Navíc je Tank ilustrován pozoruhodnými archivními fotografiemi z bojišť, výcvikových středisek či z výrobních hal a obsahuje i ukázky soudobé propagandy a inzerátů vztahujících se k tanku jako k mocnému symbolu, který měl rozdmýchat vlastenecké nadšení. Výsledkem je příběh jako žádný jiný, příběh zbraně, jež od základu změnila válčení a stala se páteří vojenské moci.

Válka ve středním Tichomoří: 1943. Bouře nad Gilbertovými ostrovy je první díl Hoytovy trilogie, věnované boji Američanů proti Japoncům v Tichomoří. Na začátku roku 1943 americký výbor náčelníků štábů schválil postup přes střední Pacifik jakožto nejlevnější a nejefektivnější způsob, jak postupovat na Japonsko. Prvním cílem měly být Gilbertovy ostrovy. Invazi na Tarawu a Makin je věnována kniha Edwina P. Hoyta Bouře nad Gilbertovými ostrovy. Plodný americký vojenský historik v ní podrobně popisuje operaci, která byla před zahájením považována za „snadný“ výcvik obojživelných jednotek před mnohem náročnějšími invazními operacemi, kdy si američtí velitelé vyzkouší novou taktiku, nové metody, novou organizaci i nasazení nových zbraní. Událostem ve středním Pacifiku v roce 1944 je věnována druhá kniha, K Marianám – Válka ve středním Tichomoří:1944, závěrečným bojům v roce 1945 pak poslední část Kruh se uzavírá -Válka v Tichomoří: 1945.    

Po více než čtyřiceti letech se konečně dočkala knižního vydání jedinečná práce věnovaná československé armádě v letech 1918 až 1939 s hlavním důrazem na válečné přípravy ve 30. letech minulého století. Napsal ji přímý účastník tehdejších událostí, plukovník generálního štábu Josef Fetka (1897–1975), který čerpal jak z dochovaných dokumentů, tak ze svých vzpomínek a osobních poznámek. Rukopis byl dokončen již v první polovině 70. let 20. století, k jeho otištění však za tehdejších poměrů nedošlo a dochoval se pouze v rodinném archivu. Kniha Československá válečná armáda 1918–1939 věrně vychází z textu plk. Fetky a jen v nutných případech ho přizpůsobuje současné jazykové podobě, především pravopisu. Informační hodnotu práce podstatně zvyšují korekce a vysvětlující poznámky předního odborníka na historii čs. branné moci Pavla Šrámka. Přepracovány byly také textové a mapové přílohy a do knihy byla navíc zařazena obrazová příloha, kterou původní rukopis postrádal.Výsledkem je jedna z nejpozoruhodnějších publikací na dané téma, která by neměla chybět v knihovně žádného zájemce o vojenské dějiny meziválečného Československa.

"Byla stále tajemná a vážná – tvář Strašidelné eskadry, Špionážní eskadry KG 200."Se jménem Peter W. Stahl se čeští čtenáři měli možnost setkat díky knize Nad ledem a Saharou. Tajná eskadra KG 200, další titul ze Stahlova pera, na ni volně navazuje. Děj začíná přeložením tehdy ještě poručíka Stahla k tajné eskadře KG 200, o jejímž vybavení a poslání se vyprávěly a dosud vyprávějí legendy, neboť její působení bylo doslova opředeno tajemstvím a veškerá činnost byla přísně utajována. Autor, jako bývalý příslušník této jednotky, nám umožňuje poodhalit tajemství kolem její činnosti i výzbroje. Nasazení Mistelů, využití ukořistěných spojeneckých letadel, vývoj sebevražedné verze létající střely V 1. Na tyto i na řadu dalších událostí vzpomíná P. W. Stahl právě ve své knize Tajná eskadra KG 200.

Spojenecká bombardovací kampaň namířená proti válečné mašinérii nacistického Německa představuje ojedinělou událost v dějinách. Bylo to vůbec poprvé, kdy se vojenské síly mohly pokusit o destrukci takového rozsahu z nebeských výšin. A bylo to vůbec poprvé, kdy pokročilá technika dovolila použít tak ohromující množství bombardovacích letounů k dosažení tohoto cíle. Strategická bombardovací ofenzíva nepatřila k hojně fotografovaným událostem. Oficiální filmy a snímky letounů, personálu a náletů byly limitovány samotným faktem šílenství válečného života a neméně v případě RAF i faktem, že jeho nálety probíhaly převážně v noci. Používání osobních fotoaparátů a kamer bylo zakázáno, leč existovalo, a umožňuje následujícím generacím lepší vhled do toho, jak bombardovací perutě operovaly. Což je koneckonců i základním cílem této obrazové publikace – nastínit každodenní dramata tehdejších dní a roků. Roger A. Freeman prošel stovky oficiálních i soukromých kolekcí zachycujících britské a americké letectvo v akci. Více než 250 snímků ukazuje, jak byla vůbec poprvé válka vnesena přímo do srdce expandující třetí říše; vzdušnou ofenzívu, která pak zkrotila německé ambice; zredukovala odpor kladený spojeneckým pozemním silám a uspíšila podstatnou měrou konec konfliktu let 1939–1945 nazývaného druhou světovou válkou.

Seznamte se s českým psím hrdinou Athosem! Tvrzení, že pes je nejlepším přítelem člověka, nabývá nový rozměr v bojových situacích, kdy vojáka doprovází služební pes, který je současně jeho druhým já i strážným andělem. Ve válečných konfliktech minulého století se vojenští psi zúčastnili těch nejtvrdších bojů v historii. Ani v moderní válce se bez jejich služeb neobejdeme. Týmy složené z vojenských služebních psů a jejich psovodů slouží poněkud odlišným způsobem a váže je k sobě zvláštní pouto. Od hlídkové služby přes průzkum po vyhledávání skrytých bomb jsou tyto týmy cvičeny, aby podávaly naprosto špičkové výkony. Učí se pracovat v dokonalé vzájemné souhře, aby ochránili druhé. Přitom se mezi nimi rozvíjí tak hluboké partnerství, že oba dokonale znají pocity a myšlenky toho druhého. Vzájemné pouto vojáka a jeho služebního psa je neuvěřitelně pevné. Co dokážou psi díky svým vyvinutým smyslům a přirozeným instinktům je doslova úžasné.

Berghof, utajené sídlo Hitlerovy moci je jedinečnou knihou, bohatě doprovázenou unikátními fotografiemi. Nejedná se o běžný typ publikace svého druhu věnující se zejména politicko-vojenským událostem, ale odhaluje spletitý obraz soukromého života jednoho z nejkrutějších diktátorů moderních světových dějin. Dozvíte se mnoho o Hitlerově soukromí, o poměrech, z nichž pocházel, o tajné lásce k Evě Braunové a hlavně o Berghofu, Vůdcově letním sídle v centru Bavorských Alp. Hitler zde strávil značnou část života, právě na tomto místě rozvíjel monstrózní plán, který měl stát miliony nevinných lidí jejich životy. Jeho nejdůvěrnější spolupracovníci jako Göring, Speer, Bormann a Ribbentrop měli v jeho okolí postavené domy. Berghof se tak stal skutečným centrem moci Třetí říše a později dobytých území.

Kniha je věnována památce vojáků šesti armád - americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy. Ottova encyklopedie je první ucelenou publikací přehledně zachycující tuto nejvýznamnější událost našich dějin.Úplný obraz nejrozsáhlejší vojenské akce v historii českých zemí.Více než 600 abecedně řazených hesel. Geografická hesla měst a městeček na jaře 1945. Vojenská hesla jednotek, frontových, armádních sborových a divizních velitelství. Biografická hesla velitelů a náčelníků štábů frontů, velitelů armád a sborů včetně jejich portrétů. Přes 300 dobových fotografií. Přehledné mapy znázorňující města a postup jejich osvoboditelů.

Výjimečná, až provokativní, a současně nesmírně objevná kniha americké historičky, která líčí tolik oslavované vylodění Spojenců v Normandii a osvobozování Francie z jiného pohledu, než tomu bylo dosud zvykem. A vůbec při tom nejde o lacinou senzacechtivost. Postup spojeneckých armád měl totiž i svou druhou tvář. Jako v každé válce, i tady jej provázely akty násilí a zvůle. Jak autorka dokládá na základě archivních pramenů, svědectví pamětníků a za spolupráce řady historiků, Francii považovali Američané za zemi vína, zpěvu a žen, zdejší život za nemorální a dekadentní, a tak se francouzské ženy v mnoha případech staly obětí násilí. Vojáci se ovšem dopouštěli excesů i v domácnostech. Vždyť Francouzi byli přece do jisté míry kolaboranty a vládla tu vichistická proněmecká vláda. Tento přístup USA k Francii poznamenal i vzájemné vztahy obou států, ovšem ve víru následující studené války nastalo o násilnostech Američanů ve Francii velké mlčení. To teď bylo prolomeno...

Velkolepě zpracovaná historie slavné Pattonovy 3. armády při jejím triumfálním postupu napříč nacisty okupovanou Evropou. Jedinečný textový a obrazový záznam spolupráce amerických obrněných jednotek, pěchoty i letectva, operujících v úzké součinnosti, jejíž úroveň ohromila dokonce i Němce, kteří se vždy považovali za mistry "bleskové války". Je to rovněž příběh triumfu logistiky a americké vynalézavosti a schopnosti reagovat na jakýkoli problém novátorskými myšlenkami, přispívajícími k vítězství ve válce. Příběh amerických vojáků, frontových bojovníků i týlařů, jejich vítězného tažení od pobřeží Normandie přes Francii až do Rakouska a Československa, doplněný řadou unikátních snímků. A především je to hold skvělému veliteli Georgi Smithu Pattonovi Jr., jenž zmařil poslední Hitlerovy pokusy zvrátit běh války ve svůj prospěch a svou nezdolnou vůlí zvítězit za každou cenu vtiskl nezapomenutelnou pečeť do událostí posledních měsíců války. Vynikající vydavatelský počin při příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- George Forty (1927-2016) byl vysokým důstojníkem britské armády. Narodil se v Londýně. Studoval na Ashville College a Queen's College of Oxford University. Do britské armády nastoupil v roce 1945. Sloužil v britské armádě u Rýna, v 1. královském tankovém pluku v r. Koreji, kde byl v květnu 1953 raněn, v Adenu, v Perském zálivu a na Borneu. Před odchodem do důchodu v roce 1971 zastával funkce v Armádním leteckém sboru a na taktických, signálních a dělostřeleckých školách Royal Armoured Corps. George Forty napsal více než sedmdesát knih se zaměřením na pozemní techniku a tankové bitvy. Od roku 1981 až do svého odchodu do důchodu v roce 1993 působil jako kurátor (ředitel) Tankového muzea.

Jeep je skutečnou legendou. Jeho jméno se stalo synonymem nebezpečných dobrodružných výprav po cestách i necestách a nedostižných bojových schopností. Jeep vynikal robustností, účelností a nekompromisní funkčností. Díky tomu sehrál významnou roli v dějinách vojenství počínaje léty 2. světové války. Jeep byl zkonstruován v roce 1940, v době akutní potřeby vojenských terénních automobilů. Byl navržen na základě specifikace nového univerzálního automobilu (General Purpose, ve zkratce G. P., anglicky hláskováno „dží pí“, čili džíp). Nový vůz měl pohon všech čtyř kol, byl třímístný, s prostorem pro upevnění lafety kulometu ráže 7,62 mm. Užitečná hmotnost činila 250 kg, nejvyšší rychlost byla kolem 50 km/h. Nový automobil se stal nejúspěšnějším terénním vozidlem všech dob. Jeho pojetím se inspirovaly mnohé další typy terénních vozidel. Ve výzbroji armád celého světa sloužily Jeepy prakticky půl století. Kniha Jeep jede do války, napsaná vojenským odborníkem, dokumentuje bojové použití džípů na základě fotografií, líčení historických událostí a více než stovky kreseb. Výklad je doplněn přehledy základních údajů mnoha variant úspěšného vozidla. Džíp se ve 2. světové válce objevil v Normandii i na severu Afriky, běžně se používal ještě v době války v Perském zálivu na počátku 90. let. Kniha Jeep jede do války čtenářům všech věkových kategorií poskytuje hodnověrné informace a zajímavý pohled na přínos džípu k pojetí moderních malých terénních vozidel.

Reprint německé obrazové publikace z roku 1939. Kniha, jejíž první vydání vyšlo před více než sedmdesáti lety, je dnes výmluvným svědectvím o době, jež se nejen v oblasti letectví rozloučila s historickou skicou Velké války druhé dekády XX. století, aby ji vzápětí proměnila do podoby realistického obrazu nového světového konfliktu, který byl z velké části záležitostí ozbrojených křídel. 

7,62mm lehké kulomety vz. 52 a 52/57 se ve výzbroji Československé armády staly důstojnými nástupci legendárního kulometu vz. 26. Pod vlivem zkušeností z druhé světové války byly zkonstruovány pro náboje středního balistického výkonu. Lehký kulomet vz. 52 se podařilo vyřešit jak pro zásobníkové, tak i pro pásové podávaní nábojů a vyznačoval se progresivní konstrukci, jejíž význam nebyl dosud doceněn. Tato jedinečná kniha na základě rešerše v archivních pramenech Vojenského ústředního archivu v Praze a studia bohaté sbírky zbraní Vojenského historického ústavu v Praze přináší první ucelený přehled dlouhodobého a spletitého vývoje lehkého kulometu vz. 52, opisuje jeho adaptaci na sovětský náboj vz. 43 a přibližuje osudy těchto zbraní po vyřazení z výzbroje tehdejší ČSLA. Nechybí ani detailní popis obou kulometů, příslušenství, použitých služebních příruček a přehled osobností, jež se o vznik těchto zbraní zasloužily.

První a jediná operace Bismarcku, tehdy nejmocnější bitevní lodi světa, představuje jednu neobyčejnou kapitolu dějin námořních válek. Britský námořní historik sleduje spuštění bitevní lodi Bismarck na vodu v roce 1939, jeho výzbroj i technické vlastnosti, které porovnává s britskými loděmi stejné velikosti. Popisuje německé plány na nasazení Bismarcka ve vodách Atlantiku, kde měl potápět britské nákladní lodě. Zachycuje plavbu Bismarcku a Prinze Eugena směrem k Islandu, střet s britským křižníkem Hood, který skončil potopením britské lodě, průběh honu na Bismarcka, kterého se zúčastnily britské námořní i letecké síly, a zkázu německé lodě považovanou za nejmodernější bojové plavidlo své doby. Bitevní loď Bismarck byla čtvrtou lodí, která nesla jméno „železného kancléře“, který i když ukoval jednotu německého národa, paradoxně nepovažoval za potřebné ustavení jeho námořní flotily. Poté, co byla loď 24. srpna 1940 převzata do služby, byla podrobena zkušebním testům v Baltickém moři. Když koncem listopadu 1938 předložil Raeder Hitlerovi projekty dvou nových bitevních lodí, jejichž kýl byl už založen před dvěma lety, ten je kritizoval a označil je jako „slabě vyzbrojené a pomalé“. Velkoadmirál o tom ale věděl více….

Cílem německé letní ofenzivy v roce 1942 v jižním Rusku bylo dobytí Stalingradu a ropných polí u Baku na druhé straně Kavkazu. „Jestliže se nezmocním ropy z Baku,“ řekl Hitler, „pak budu muset válku ukončit.“ Dobytí Zakavkazska bylo svěřeno skupině armád A pod velením maršála von Kleista. Kromě toho měla tato armáda obsadit pobřeží Černého a Kaspického moře a eliminovat tam všechny ruské jednotky. Skupina armád B pod velením generála von Weichse měla krýt operace skupiny armád A tím, že postupovala z velkého donského oblouku na Stalingrad a odtud podél Volhy k Astrachani a ke Kaspickému moři. Po ukončení obou operací měly německé linie probíhat podél černomořského pobřeží Zakavkazskem, potom podél pobřeží Kaspického moře po Astrachaň a odtud podél Volhy. Pak už by se Němci nemuseli obávat ruské protiofenzivy z jihu. Černé moře, Zakavkazsko a Kaspické moře hraničily na jihu s Tureckem a Persií. Obranná fronta z Astrachaně u Kaspického moře podél Volhy na západ by byla zkrácena na pouhých tisíc kilometrů.Byl to velkolepý plán. Příliš velkolepý...

Tato kniha poutavě a napínavě líčí urputné boje v oblasti, ve které musely obě strany svádět boj ještě s jedním nepřítelem: pouští s jejími nelidskými výkyvy teplot, hroznými písečnými bouřemi a nekonečnou pustinou, kam až oko dohlédne. Všechna „normální“ pravidla vedení války zde selhávala… Stejně jako Hitler, i Mussolini snil o vybudování velké říše. Chtěl si podmanit země Středomoří. S velkým entuziasmem, ale z technického hlediska nedostatečně připraven, se vrhl do afrického dobrodružství. Po skromných počátečních úspěších však Italy stíhala jedna porážka za druhou. Konečně se Hitler rozhodl, že přispěchá svému italskému spojenci na pomoc; na africké válčiště byly vyslány dvě německé divize pod vedením generála Erwina Rommela. Situace v Africe se prudce změnila. Britským ozbrojeným silám byly způsobeny značné ztráty. Kolem generála Rommela se vytvářela legenda o „Pouštní lišce“. Cíleně a ve vysokém tempu úspěšně vedl odvážné operace. Svých největších úspěchů dosahoval právě tehdy, když jednal samostatně a bez rozkazů nadřízených. U Britů vzbuzoval německý generál obdiv a respekt…

Svobodné město Gdaňsk je pojem známý každému, kdo se zajímá o období druhé světové války. Nárok na Gdaňsk byl jedním ze zásadních územních požadavků Třetí říše vůči Polsku. A právě v místním přístavu 1.září 1939 zazněly první výstřely z bitevní lodi Schleswig-Holstein a oznámily tak německý útok na Polsko. Kniha Hitlerovo Svobodné město představuje v českém prostřední první komplexní studii věnovanou tomuto státnímu útvaru.S odborným vhledem popisuje mechanizmy, pomocí nichž se tamním nacistům již v polovině třicátých let podařilo uchopit moc i metody, které používali vůči svým odpůrcům. Celou problematiku Svobodného města kniha zasazuje do širšího rámce německo-polských vztahů, takže čtenáři otevírá zcela nový úhel pohledu na meziválečné dějiny střední Evropy.Kniha tak kupříkladu problematizuje pohled na Polsko coby jednoznačnou oběť ústupné politiky západních velmocí a dokládá existenci polské varianty politiky appeasementu, jež vedla k likvidaci celé gdaňské demokratické opozice a k výraznému posílení německých pozic na Baltském pobřeží. Publikace vychází především z dobových dokumentů diplomatické povahy, doplněných o paměti či deníkové záznamy osob, jež hrály ve druhé polovině třicátých let výraznou úlohu ve složitém organismu Svobodného města.

Strhující příběh žen, které svou vlast bránily s odstřelovací puškou v ruce. Ze všech rolí, které za druhé světové války mohly zastávat ženy, byla role odstřelovače jednou z nejnáročnějších a současně i jednou z nejméně pravděpodobných. Těžce tísněná Rudá armáda se však v letech 1941–1945 uchýlila k nasazení žen v měřítku, které těžko hledá srovnání. Dva tisíce z nich se tak uplatnilo právě jako odstřelovačky. O jak těžký úkol se jednalo, jasně ukazuje, že z tohoto počtu válku přežila jen asi čtvrtina. Vír nesmiřitelné války na východní frontě proměnil v obávané válečnice studentky, učitelky a ženy mnoha dalších profesí. S jejich dnes již jen stěží představitelnými a uvěřitelnými příběhy, které se čtou doslova jedním dechem, se můžete seznámit v této výpravné publikaci s mnoha unikátními dobovými fotografiemi a dokumenty.

Životní cesta mnoha tisíců židovských rodin z Československa skončila za druhé světové války. Stále ale existuje řada příběhů, které pokračují do současnosti. Někteří židé stihli opustit republiku ještě před vypuknutím války, jiní se úspěšně skrývali. Několika stům dětem pomohl Sir Nicolas Winton dostat se z Československa do Velké Británie. Nyní se ukazuje, že existovala i „dánská cesta“, díky níž se podařilo skupině asi 80 dětí na podzim roku 1939 uniknout z tehdejšího Protektorátu. Jaké byly jejich osudy, to vypátrala právě autorka knihy Judita Matyášová. Zmapovala po celém světě příběhy pamětníků a jejich rodin a zjistila, jak vzpomínají domov. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Judita Matyášová (*1979) česká novinářka a spisovatelka. Od roku 2000 pracuje jako nezávislá kulturní manažerka, především v oblasti fotografie, literatury a výtvarného umění. V letech 2003-2006 byla zaměstnána jako produkční v Magazínu Lidových novin. Od roku 2006 do roku 2008 pracovala v tiskovém oddělení Ústředí Českých center, která prezentují českou kulturu v zahraničí. Od roku 2004 se podílí na fotografickém projektu Jana Jindry Cesty Franze K. Je autorkou doprovodných textů k fotografiím. V rámci projektu organizuje putovní výstavy, tematické přednášky a literární čtení v Čechách a zahraničí (výstavy např. Berlín, Drážďany, Brusel, Buenos Aires). V roce 2007 začala studovat na Literární akademii Josefa Škvoreckého obor tvůrčí psaní a publicistika.  

Americký spisovatel zavádí čtenáře ve svém raném díle na ostrov Guadalcanal v Šalamounových ostrovech k pilotům Hendersonova polního letiště. Právě zde se v ubíjejícím bezčasí a rutině rozkazů operačního velitelství odehrávají na pozadí hrůz druhé světové války osobní lidská dramata. Mladí piloti se pokoušejí vyrovnat s každodenní hrozbou smrti, samotou i láskami, jež museli zanechat v civilním životě.  

Když se v 70. letech 20. století letectvo Spojených států rozhodlo vytvořit elitní tým „speciální taktiky“, obrátilo se na Johna T. Carneye. Od té doby se Carney a americké jednotky speciální taktiky podíleli na mnoha utajovaných bojových operacích po celém světě. Muži těchto jednotek bojovali proti teroristům a podíleli se na svržení nebezpečných diktátorů. Kniha Jediná šance čtenáře seznámí s pozadím vzniku jednotek speciální taktiky a s fakty o nejdůležitějších bojových operacích, na nichž se podílely.

Třicet nejvýznamnějších protiteroristických akcí 20. a 21. století. Mnichov 1972, OPERACE ISOTOPE 1 - Tel Aviv 1972 • Džibuti 1976 • De Punt 1977 • OPERACE NIMROD – Londýn 1980 • Bern 1982 • Tbilisi 1983 • Achille Lauro 1985 • OPERACE FLAVIUS – Gibraltar 1988 • OPERACE THUNDERBOLT – Changi 1991 • Waco 1993 • Neuvilly 1993 • Marseille 1994, aj. Milan Kovář, autor mnoha odborných článků a několika knih už řadu let systematicky mapuje vývoj a akce speciálních a protiteroristických jednotek celého světa. V této publikaci fundovaně popisuje na třicet známých i neznámých významných protiteroristických akcí v časovém rozmezí od 70. let 20. století do začátku 21. století, jejichž cílem byla ve většině případů záchrana rukojmích.

Další svazek z edice Zmizelá Praha se věnuje nejrůznějším aspektům přítomnosti armády v hlavním městě Praze a historickým událostem s tím spojeným. Armáda pochopitelně využívala v minulosti celou řadu specifických budov - kasárna, velitelské budovy, zbrojnice a sklady. Jiné stavby - jako strážnice, střelnice, cvičiště, hradby a pevnostní objekty - nemalou měrou určovaly ráz města. Přes hlavní město se v nedávné minulosti přehnaly i některé válečné události a v neposlední řadě se zde konala vojenská cvičení, přehlídky a slavnosti. Cílem této knihy je zdokumentovat a představit čtenáři, jaké stopy zanechala vojenská přítomnost v Praze. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PhDr. Zdeněk Míka, CSc. (nar. 1936) studoval v letech 1954 až 1959 na Filosofické fakultě UK obor československé dějiny se specializací na dějiny 19. století. Od roku 1961 pracuje v Muzeu hlavního města Prahy, kde v letech 1977 až 2000 vykonával funkci ředitele. Publikoval celou řadu článků o histori hlavního města ČR. Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří Sto let Muzea hlavního města Prahy a encyklopedická příručka Dějiny Prahy v datech. Podílel se na celé řadě muzejních expozic na téma dějin tohoto města.

V roce 1940 závisel osud civilizovaného světa na výsledku bitvy o Británii. Zdálo se, že je to jiný svět a nepochybně jim i skutečně byl. Michael Bowyer (*1929), který tou dobou ještě chodil do školy, s bezkonkurenčním umem předkládá živé scény z této nejskvělejší hodiny za použití úryvků z oficiálních prohlášení, proslovů Winstona Churchilla a různých dalších informací, které pomáhají navodit atmosféru té doby a poutavě popisují život v čase tak odlišném od toho dnešního.Při popisu bojů a mnoha důležitých střetů autor upozorňuje, že invaze na britské ostrovy byla vážnou hrozbou, u níž byla velká pravděpodobnost, že se naplní. V deskripkci událostí tak, jak se den po dni staly, nechybí ani úspěchy a nezdary německých náletů a náhled na bitvu o Británii v širším kontexktu války, ve které důležitou roli hrálo také Velitelství bombardovacího letectva a Velitelství pobřežního letectva. Seznamy ztrát a identifikačních čísel letadel, která se zúčastnila bojů, a analýza náletů společně s mapami, tabulkami, úryvky z novin a více než 250 fotografiemi tvoří spolu s vyprávěním celek, jenž dává pocítit velikost oné nejskvělejší hodiny.

Tato kniha popisuje fascinující drama posledního roku druhé světové války v Evropě od operace Market-Garden a bitvy v Ardenách až po pád a zánik třetí říše a oslavy dne V-E po celém světě. Obsahuje také rozhovor s Georgem McGovernem, bývalým americkým senátorem a něktejším pilotem bombardéru, a s bývalým členem Hitlerovy mládeže, který sloužil posledních deset dní Hitlerova života jako kurýr v diktátorově podzemním krytu. Dále také dobové zprávy od reportérů a špičkových fotografů TIME...

Významný ruský autor Svjatoslav Rybas připravil českému čtenáři speciální edici biografie J. V. Stalina. Tato kniha je považována za dosud nejúplnější a nejobjektivnější publikaci o sovětském vůdci. V Rusku se již dočkala sedmi vydání a v roce 2014 se zařadila mezi bestsellery v Číně. S. Rybas podrobně rozebírá Stalinovu složitou osobnost a nevyhýbá se ani intimnímu životu, který neodmyslitelně utváří pozadí velkých dějin. Zabývá se soupeřením o vedoucí pozice v sovětské společnosti a popisuje průběh nejdůležitějších operací druhé světové války nebo jednání s Rooseveltem a Churchillem.Profesor Rybas důkladně analyzuje letité úsilí SSSR o mezinárodní uznání a prozrazuje i dlouho utajené aspekty vztahu s USA. Speciálně pro českého čtenáře připravil kapitolu, jež se věnuje dlouholetým vztahům sovětského vůdce s československým prezidentem Edvardem Benešem. V závěru knihy se pak zamýšlí nad Stalinovým odkazem – projektem syntézy sovětského socialismu a kapitalismu, jenž od 80. let uskutečňuje Čína.

Autor celou válku sloužil jako voják wehrmachtu, profesí telefonista u 14. tankové divize (6. armády). Prošel velký kus nekonečné ruské země, trpěl při ukrutných mrazech ve čtyřicátem prvním a stejně tak při obrovských vedrech u Stalingradu. V té největší bitvě o stalingrad byl raněn a jedním z posledních letadel se zachránil. Přežil i strašnou tankovou bitvu u Kurska. Ještě před koncem války se z Litvy po Baltském moři dostal do anglického zajetí. Po půlročním pobytu v zajateckém táboře poblíž města Kielu byl v říjnu 1945 propuštěn do Československa. František Weber se narodil roku 1922 (ze smíšeného manželství, otec Němec a matka Češka). Žil do svých osmnácti let v českém Polabí, kde také ukončil své základní vzdělání. Po okupaci, ještě neplnoletému, mu bylo přiděleno po otci německé státní občanství. Ve snaze vyhnout se vojenské službě se nechal naverbovat na práci do Německa, kde těžce pracoval na stavbě železnic v Durynsku. Ještě s několika dalšími, stejně postiženými hochy byl pro jistotu dopraven německým gestapem na vojenské velitelství do Kolína. Tak začala jeho pětiletá anabáze po bojištích Evropy...