Diář pro vnučku / Michala Jendruchová

Zcela unikátní vyznání lásky a obdivu všem babičkám od spisovatelky Michaly Jendruchové formou praktického interaktivního diáře. Diář vychází v nadstandardním dárkovém grafickém provedení, které vás přehledně provede následujícím rokem a zároveň pomůže zaznamenat vzpomínky na vaše blízké. S pomocí nejrůznějších interaktivních návodů a technik je možné se i lecčemu přiučit. Dozvíte se například, jak ušít zástěru, vyrobit svíčku ze včelího vosku nebo složit origami velikonočního králíka a mnoho dalšího.

„Babička hrála v mém životě zásadní roli. Bylo mi dvanáct, když odešla. Přesto není snad dne, kdy bych si na ni nevzpomněla. I po třiceti letech si přesně vybavím tu teplou náruč, která pro mě byla vždy otevřená, cítím vůni její březové vody do vlasů i chuť jejího lahodného štrúdlu nebo domácích nudlí, které uměla tak dokonale „vykouzlit“ jen ona. Slyším zvuk klavíru, na který mi zahrála cokoliv, o co jsem ji požádala, i cinkot pletacích jehlicí, když mě učila hladce obrace.
I v mém věku mi MOJE babička chybí. O to víc si uvědomuji to štěstí, že jsem měla možnost s ní strávit alespoň těch dvanáct let. Možná i vy cítíte jakési prázdno ve svém srdci, stesk po babičce, která dávno odešla tam nahoru. Možná ještě babičku máte, ale trávíte s ní méně času, než byste chtěli. Odkládáte setkání na „až někdy“. Nepromarněte ani minutu, kterou byste mohli pobýt s touhle úžasnou bytostí. Žádná vzpomínka vám ji nenahradí.
Právě pro vás je tady hřejivý diář plný vzpomínek, babičkovských rad, unikátních návodů a hlavně lásky, kterou nám tyto ženy tak rády předávají.“

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Michala Jendruchová (*1979) pochází z malého městečka Chrast u Chrudimi. V dětství toužila být herečkou, což se jí alespoň „papírově“ podařilo. Vystudovala VOŠ hereckou, ale jak s nadsázkou říká, jediná její profesionální divadelní rolí byla figurína. Celý svůj profesní život pracuje v médiích. Působila jako zprávařka v rádiu, reportérka pro televizi, byla redaktorkou v denním tisku i v ženských časopisech. Nyní pracuje jako publicistka na volné noze, přispívá do časopisů, mimo jiné píše fejetony a dnes se našla i v psaní knih.
Spisovatelskou dráhu odstartovala vlastním příběhem Už je to za mnou aneb osobní zpověď (bývalé?) anorektičky – anorexie a jak se s ní vyrovnat (2013 – Vyšehrad), V roce 2018 jí vyšel pak první román Dvojité salto na talíři (Motto). Poruch příjmu potravy se týká i kniha Jídlo není nepřítel (2020 – Grada). V nakladatelství Práh jí vyšly dva romány Tlustá tak akorát (2019) a její volné pokračování Babiččina sladká terapie (2020). Její šestou knihou je soubor příběhů z času Covidu Když není čas na smutek.