Mizející mikroby / Martin J. Blaser

Černé díry, gravitační vlny a historie epochálního objevu.Naše obří teleskopy hledí do hlubin vesmíru, mapují jeho historii téměř k počátku, ale nevidí zdaleka vše. K zaznamenání stop, které zanechaly první vteřiny po velkém třesku a jež září až moc, nebo k detekci srážky černých děr, které nezáří vůbec, bychom potřebovali spíš uši než oči. Podle fyziků jsme je právě získali, jmenují se LIGO a jde o observatoř za více než miliardu dolarů, schopnou „slyšet“ gravitační vlny. Úspěch tohoto projektu označují mnozí za objev století. Tvůrci LIGO oznámili v roce 2016, že se jim podařilo zaznamenat gravitační vlny po srážce dvou černých děr, a přesně po stu letech tak potvrdili platnost jedné z Einsteinových předpovědí. Kniha Janny Levinové vypráví půlstoletý příběh tohoto objevu od počátečních ambiciózních snů po současnost, všímá si osudu jeho protagonistů, vysvětluje jeho podstatu a nechává čtenáře nahlédnout do vzrušujícího zákulisí vědeckého provozu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Janna Levinová (*1967) je výraznou osobností současné kosmologie. Studovala teoretickou fyziku na MIT a astronomii na Barnardově fakultě Kolumbijské univerzity, kde v současnosti oba předměty přednáší. Českým čtenářům se již představila knihou Jak vesmír přišel ke svým skvrnám (2003).

Historik vojenství Michael E. Haskew provádí čtenáře příběhem úžasného válečného stroje, který se poprvé objevil na bojištích 1. světové války. Autor začíná u obrněných předchůdců prvních tanků a popisuje vývoj těchto obrněných vozidel a jejich nasazení v obou světových válkách, v Koreji, Vietnamu, v období studené války, v různých regionálních konfliktech a ve válkách v Perském zálivu. Představuje přitom tucty legendárních konstrukcí - Mark IV, FT-17 a A7V z 1. světové války, americký M4 Sherman, německé řady Panzer a Tiger a sovětský T-34 z 2. světové války, vývoj, který následoval v podobě tanků M48 Patton, T-55 a M1A1 Abrams, a další stroje, jež na světě slouží v současné době. Čtenář se též setká s muži, kteří vsadili svou kariéru na budoucnost tanku - jako byli de Gaulle, Chaffee či Einsenhower - a s těmi, kteří si osvojili mistrovství v jejich bojovém nasazení a z nichž nejproslulejší byli Patton a Rommel. Navíc je Tank ilustrován pozoruhodnými archivními fotografiemi z bojišť, výcvikových středisek či z výrobních hal a obsahuje i ukázky soudobé propagandy a inzerátů vztahujících se k tanku jako k mocnému symbolu, který měl rozdmýchat vlastenecké nadšení. Výsledkem je příběh jako žádný jiný, příběh zbraně, jež od základu změnila válčení a stala se páteří vojenské moci.

Tato pozoruhodná kniha seznamuje čtenáře se světem vojenské vědy a s vědci, kteří bojují proti jedněm z nejúkladnějších nepřátel dnešních vojáků – panice, vyčerpání, vedru, nebo třeba hluku. V rámci zkoumání poškození sluchu a jeho vlivu na bojové schopnosti uskakuje autorka nepřátelské palbě po boku paintballového týmu amerických mariňáků. Vypravuje se do módního návrhářského studia armádní výzkumné základny v Naticku, aby se dozvěděla, proč zipy představují pro odstřelovače problém. Navštíví někdejší filmové studio, kde si budoucí medici cvičí ošetřování bojových ranění na hercích s amputovanými končetinami. Odpovídá na otázky, které v žádné jiné knize věnované vojenství nenajdete: Proč se výzkumná agentura DARPA zajímá o kachny? V čem svatební šaty připomínají pyrotechnický oblek? Proč jsou pro námořníky nebezpečnější krevety než žraloci? Mary Roachová vás zavede na exkurzi, po které už se na dnešní vojenství nikdy nebudete dívat stejně. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mary Roachová (* 1959) je americká publicistka a autorka populárně-vědeckých knih. V roce 1981 získala bakalářský titul z psychologie na Wesleyanské univerzitě. Pracovala jako nezávislá novinářka a tisková mluvčí zoologické zahrady v San Francisku. Později psala humorné eseje do časopisů Sports Illustrated, Vogue, The New York Times Magazine, Discover, Outside, Reader's Digest a Gentlemen's Quarterly. Žije v Oaklandu v Kalifornii. Je autorkou čtyř knih na neobvyklá a provokativní témata, z nichž první Stiff: The Curious Lives of Human Cadavers z roku 2003, která česky vyšla pod názvem Jak si žijí nebožtíci: Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu, se stala bestsellerem New York Times. Další kniha Spook (Duchařina) o posmrtném životě se zabývá vědeckým základem nadpřirozených jevů, Bonk (Šoust) je o spojení vědy a sexu a Packing for Mars (Balíme na Mars: Jak se žije v prázdnotě) o zákulisí výzkumu vesmíru.

Renomovaný autor Jurij Pašolok se erudovaně a do pozoruhodných detailů zabývá všemi zvraty v historii vývoje SU-152, jemuž po bitvě u Kurska přezdívali Zveroboj (Zabiják zvířat) kvůli schopnosti ničit i ty nejtěžší tanky nepřítele. Současně odkrývá mnoho dosud neznámých nebo mylně tradovaných fakt. Jeho pohled na celou problematiku je jiný než u západních autorů, kteří k archivním fondům přístup zřejmě nikdy nezískají, jde o pohled z ruské strany.Čtenáře určitě zaujme jeho mnohdy velmi kritický přístup. Velká část dokumentů pochází z Ústředního archivu Ministerstva obrany Ruské federace v Podolsku. Pro zájemce o historickou bojovou techniku jde bezesporu o lahůdku, neboť Pašolokův ničím nezkreslený výzkum jim umožní mnohem lépe pochopit a ocenit sovětský vývoj samohybných děl, zvláště když jde o prezentaci materiálů, které nikdo zvenčí předtím neviděl.