Nejmenuji se Miriam / Majgull Axelssonová

Přestala existovat, aby přežila. Románový příběh ženy, která prošla peklem koncentračního tábora.
Miriam Adolfssonová slaví pětaosmdesáté narozeniny. Když ale dostane darem náramek připomínající práci cikánských stříbrotepců, stane se něco naprosto nečekaného.
„Nejmenuji se Miriam!"" Po tomto ohromujícím prohlášení stará paní otevře stavidla vzpomínek, které pohřbila hluboko v sobě. Není Židovka, jak se všichni včetně její rodiny domnívali. Je Romka. Její pravé jméno zní Malika. Jejího bratra zahubil v Osvětimi doktor Mengele. Aby přežila, oblékla si šaty židovské dívky Miriam, která strašlivou cestu zaplatila životem. Vzala si její identitu. A pak ji čeká transport do Ravensbrücku. Další nekonečné peklo zimy, hladu, trýznění a nemocí. Vyjít s pravdou ven se však neodváží ani poté, co z něho konečně unikne. I ve Švédsku, kam ji polomrtvou, podvyživenou a nakaženou skvrnitým tyfem po osvobození odvezli, jsou totiž cikáni na okraji společnosti. Uzdraví se. Vdá se. Zůstane. A pro celý svět hraje roli Židovky z dobré rodiny. Ani její manžel nemá o ničem tušení. Jenže teď už Malika mlčet nemůže.

Od autorky bestselleru DUBNOVÁ ČARODĚJKA

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Majgull Axelssonová je švédská prozaička, autorka divadelní hry, původním povoláním novinářka. Od konce šedesátých let minulého století pracuje jako reportérka a jedním z nejpalčivějších témat, kterým se s plným nasazením zabývá, je zneužívání dětí v zemích třetího světa. Obecně lze říci, že autorčina novinářská i románová tvorba vyrůstá z příběhů utlačovaných, vykořisťovaných a bezmocných. To dosvědčují knihy reportáží Naši malí bratři (1986) o dětské práci, Rosario je mrtvá (1989), polodokumentární román o dětské prostituci na Filipínách, Zabíjejí nás (1991) o sirotcích po zavražděných v Latinské Americe nebo svědectví o chudobě v současném Švédsku …a ti, kdo nemají (1996). První ryze beletristickou autorčinou prací je román Daleko od Nifelheimu (1994), umístěný na Filipíny a do současného Švédska, o hledání identity na pozadí událostí a příběhů, které se hrdinka dosud úporně snažila z vědomí vymazat. Ohromný úspěch u čtenářů ale Majgull Axelssonová zaznamenala až románem Dubnová čarodějka (1997), přeloženým do řady jazyků a odměněným prestižní Augustovou cenou. Román je fantazijní postmoderní experiment, dokonalá ukázka švédského magického realismu. Majgull Axelssonová již třikrát navštívila Prahu, v roce 2016 se stala dokonce oficiálním hostem knižního veletrhu Svět knihy.