Dítě školkou povinné: Jak nacpat věci do tatínka / M. M. Cabicar

Pokračování nejúžasnější humorné knížky všech dob!Zcela nové vtipné příhody jednoho odvážného otce, který se svou čtyřletou dcerkou Viki prožívá všední situace s nevšedním nadhledem a laskavým humorem, jehož absurdita čtenáře rozveselí tak, že se řehtají a slzí smíchy a nedokážou se od čtení odtrhnout. Rozverné příběhy si získaly tisíce příznivců a ti se shodují v jediném: „Při čtení nejezte ani nepijte! A pokud vaše dítě spí, zamkněte se s knihou za čtvery polstrované dveře.“ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Martin Macek Cabicar absolvent blíže nespecifikované fakulty Univerzity Karlovy. Autor se specifickým stylem vystupování a fanouškovskou základnou, která ho považuje víceméně za zázrak, či něco absolutně neuchopitelného a nepochopitelného. Mnozí se domnívají, že se vlastně ani nenarodil, ale vyšel jako příloha, v úterý. O jeho dětství se toho mnoho neví, kromě toho, že jako dítě byl mnohem menší, než teď a v jedenácti letech mu jednou bylo skoro dvanáct. Psát začal někdy na základní škole, asi v první třídě a podle dostupných zdrojů to byly zpočátku hlavně velká písmena. Postupně se zlepšoval, až začal psát i G nebo F.

Další humorné příhody očima odvážného otce. Zažijte s čtyřletou Viki a jejím otcem na mateřské dovolené další neuvěřitelně humorné příhody. Autor M. M. Cabicar vypráví příběhy, které již baví statisíce lidí. Pobavte se i vy! S touto knihou se budete chlámat, řezat a slzet smíchy. A nepůjde to zastavit! Knihy od M. M. Cabicara jsou souborem příhod s jeho nyní již čtyřletou dcerou Viki. Ta, jako každé dítě, nemá zábrany a nestydí se dělat a říkat věci, které ji právě napadnou. Její tatínek si pak často přeje být neviditelný, nebo s Viki prchá ze scény. Mnoho příhod již obletělo celý internet a byla by velká náhoda, kdybyste se s alespoň jednou z nich ještě nesetkali.Chcete vědět, jak se Viki naučila říkat R? Chcete vědět, jak to dopadlo, když se Viki cizích svatebčanů zeptala „Jak čůrají nevěsty?“, nebo jak se jí podařilo projít kolem ochranky? Potom se začtěte do téhle báječné knihy!Všichni čtenáři svorně doporučují: U knihy nejezte, nepijte, a pokud poblíž někdo spí, zavřete se za čtvery polstrované dveře!Autor má na sociálních sítích desetitisíce fanoušků, jeho příhody se objevují v mnoha tištěných i online magazínech a často se stávají virálními. Přečtěte si pár jeho příhod a bude vám jasné, proč. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Martin Macek Cabicar absolvent blíže nespecifikované fakulty Univerzity Karlovy. Autor se specifickým stylem vystupování a fanouškovskou základnou, která ho považuje víceméně za zázrak, či něco absolutně neuchopitelného a nepochopitelného. Mnozí se domnívají, že se vlastně ani nenarodil, ale vyšel jako příloha, v úterý. O jeho dětství se toho mnoho neví, kromě toho, že jako dítě byl mnohem menší, než teď a v jedenácti letech mu jednou bylo skoro dvanáct. Psát začal někdy na základní škole, asi v první třídě a podle dostupných zdrojů to byly zpočátku hlavně velká písmena. Postupně se zlepšoval, až začal psát i G nebo F.

První humorné příhody očima odvážného otce. Jedinečné, často neuvěřitelné, ale i běžné situace důvěrně známé každému, kdo netrpělivě očekává narození potomka. Zasmějte se nejen u těhotenských příhod, ale vychutnejte si také mnohdy až neskutečné zážitky otce na mateřské se svou dcerou, a to od jejího narození do dvou let. Těšte se na další skvělou nálož vtipných a roztomilých příhod očima odvážného otce. Okouzlující a naprosto bezprostřední „kousky“ čerstvě narozené Viki až do jejích dvou let jsou podané autorem, který má dar vidět humor běžných situací a vystihnout každodenní zážitky tak, až máte pocit, že v tom nejste sami!S touto knížkou se budete chlámat, řehtat a slzet smíchy. Při čtení se skvěle odreagujete a vyčistíte si hlavu. Každý jednotlivý příběh vás nabije ohromným životním optimismem, který vám vydrží hodně dlouho. Je velmi pravděpodobné, že po přečtení několika kapitol se budete celý den přiblble usmívat a nevěřícně kroutit hlavou… --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Martin Macek Cabicar absolvent blíže nespecifikované fakulty Univerzity Karlovy. Autor se specifickým stylem vystupování a fanouškovskou základnou, která ho považuje víceméně za zázrak, či něco absolutně neuchopitelného a nepochopitelného. Mnozí se domnívají, že se vlastně ani nenarodil, ale vyšel jako příloha, v úterý. O jeho dětství se toho mnoho neví, kromě toho, že jako dítě byl mnohem menší, než teď a v jedenácti letech mu jednou bylo skoro dvanáct. Psát začal někdy na základní škole, asi v první třídě a podle dostupných zdrojů to byly zpočátku hlavně velká písmena. Postupně se zlepšoval, až začal psát i G nebo F.

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Kaplický (1895 - 1982) byl český spisovatel a publicista. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Maturoval na táborské reálce. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odveden do války a na haličské frontě se dostal do zajetí. Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany. Od roku 1922 působil Václav Kaplický jako redaktor v nakladatelstvích, z nichž některá i řídil, např. Pokrok, Melantrich, Čin aj. Tehdy se seznámil s řadou spisovatelů, zvlášť blízké přátelství navázal s J. Horou. Na jeho radu se začal pokoušet o nenáročnou beletrii pro lidového čtenáře. Kaplický byl zakládajícím členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na konci 30. let vystupoval energicky proti fašistickým tendencím šířícími se i mezi legionáři. Byl kritickým Masarykovým stoupencem. Po válce se dal Václav Kaplický do studia historické literatury a pramenů. Velkou pozornost věnoval pracím francouzského historika E. Denise o dějinách pobělohorských Čech. Vznikla série románových kronik o selských bouřích a povstáních v 17. - 19. století. Je pohřben mezi významnými českými spisovateli na Vyšehradském Slavíně v Praze.