Pořád se to… / Kristina Hlaváčková

S Maxem Barnetem proplujete do světa mrtvých a zpět. A možná odhalíte vraha…Kouzlo Podsvětí Vás pohltí. Podíváte se do nejzazšího kouta podzemní říše a zjistíte, jak vzniká ohnivé ostří.Samantin život se pomalu začíná vracet k relativnímu normálu. Celé dva měsíce bez maléru. Tušila, že to nemůže vydržet. Nevydrželo. Přímo před jejíma očima se odehrála jedna hodně podivná vražda. Do vyšetřování se zaplétá nejen Samantin bratr, major Robert Wolf, ale i FBI. Společně s agentem Gabrielem Ferrou začíná Sam rozplétat pavučinu zločinů, které rozhodně nepatří do světa lidí. Obětí přibývá. Začíná hrozit prozrazení magického světa. Nejen Sam se ocitá v ohrožení. Vrahovo řádění proniká do Podsvětí, kde je jediný podezřelý: drak Azrael. Staletá vládní struktura magického města je narušena a začíná se bortit. Kromě Samanthy není téměř nikdo, kdo by se nejvyššího Strážce zastal. Podsvětí začíná vřít skrytým bojem o moc! -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kristina Hlaváčková strávila část svého dětství s rodiči v Nigérii. První školní léta tak střídavě navštěvovala základní školu v Čechách a výběrovou americkou školu v Nigérii. Byla přijata ke studiu na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, ale vzhledem k technickému zaměření celé rodiny nakonec vystudovala Gymnázium Arabská.Přesto, že pochází z architektonické rodiny, projevovala vždy spíše humanitní, nikoliv technické sklony. V roce 1997 získala výběrové stipendium a strávila rok na střední škole v Minnesotě, kde poznala jednu ze svých životních lásek - keramiku, a poprvé odmaturovala. Druhou maturitu absolvovala v Čechách. V roce 2008 složila překladatelskou státní zkoušku z angličtiny a překlady jsou velkou, i když zdaleka ne jedinou, součástí její profesní kariéry.Do světa literatury vstoupila jako autorka úspěšné fantasy trilogie Dračí oči. Překládala titulky seriálů pro MTV, texty pro prestižní čínský architektonický časopis, jako překladatelka spolupracuje s ČVUT. Studium na Karlově univerzitě dokončila při zaměstnání a v současnosti pracuje jako Office Manager v architektonické firmě. Mezi její poslední knihy patří Ono samo se to... nebo Ohnivé ostří.

Skvělé a strhující pokračování příběhu o přátelství lidí a draků, volně navazující na úspěšnou trilogii Dračí oči, odhaluje další střípky dávného proroctví a tajemství dračí magie!Berberská princezna se vrací v nové fantasy trilogii – Dračí oheň – volně navazující na trilogii Dračí oči! Zdá se, že věci nemohou být lepší. Země Západu se semkly, aby opravily svou ochrannou baštu, magické město Kefet. Lidé jsou ale přesto neklidní. S trpaslíky přicházejí hroziví pozemní draci. Navíc zmizela berberská princezna… Po vítězném boji vládne v Kefetu povznesená nálada. Chystá se svatba členky královské rodiny. Země Západu se semkly, aby opravily svou ochrannou baštu magické město Kefet. Zdá se, že věci nemohou být lepší a nikoho ani nenapadne, že by se pod posvátnou horou mohlo stále skrývat zlo. Obrovské množství energie použité na opravy města probudí temná stvoření, která začínají vylézat z podzemí. Tvorové, o to temnější a nebezpečnější, že se zrodili z té nejčernější magie a krve živého pramene. S trpaslíky přicházejí i hroziví pozemní draci a navíc zmizela berberská princezna…První útok na sebe nenechá dlouho čekat. Strážci magických pramenů jsou neklidní. Pradávné proroctví jim nedá spát. A nedá spát ani dítěti čtyř národů, protože z uznávané válečnice se přes noc stává lovná zvěř…

Sophiina volba zůstává i téměř čtyřicet let po svém prvním vydání nejen románem s trvalou literární hodnotou, ale i textem, který jde až na dřeň banálního zla, jež se v mezních situacích tak rychle mění ve zlo radikální. Stingo, mladý jižanský spisovatel, se přistěhuje do brooklynského penzionu, aby tam pracoval na svém románu. Brzy však začne být téměř proti své vůli vtahován do citového dramatu, které se odehrává mezi jeho sousedy, Nathanem a Sophií. Neurotický, přecitlivělý Žid Nathan se zjevně propadá stále hlouběji do zničující duševní choroby a krásná Polka Sophie, která prošla Osvětimí, je navždy poznamenaná prožitým utrpením. Zatímco Stingo sleduje, jak během jediného manhattanského léta a podzimu osudy Sophie a Nathana směřují ke svému nevyhnutelnému tragickému závěru, poslouchá Sophiino vyprávění o minulosti, z něhož se po částech vynořuje děsivý, krutě realistický obraz společenského zla, které páchá nenapravitelné škody na lidské duši. Překlad Radoslav Nenadál. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- William Clark Styron (1925-2006) byl americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy, který proslul především románem Sophiina volba. Narodil se roku 1925 v Newport News ve Virginii jako syn námořního inženýra. Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády, kde se zúčastnil bojů v Tichomoří. Po válce vystudoval Dukeovu universitu. Poté krátce působil jako redaktor v několika nakladatelstvích. Tato činnost ho neuspokojovala, proto se začal věnovat vlastní tvorbě. V roce 1947 odjel do New Yorku, kde pracoval po tři roky na své prvotině Ulehni v temnotách. Poválečný pobyt v armádě Styrona vyprovokoval k napsání jednoho z nejpůsobivějších děl trpce ironizujících nevykořenitelný militarismus, útlé novelky Dlouhý pochod. K problému amerického zla a případu jeho individuální anarchické likvidace se vrací románem Zapal tento dům. Jeho čtvrtý román Doznání Nata Turnera vzbudil bouři nevole, a to i v řadách černošského obyvatelstva (román pojednává o osudu vzdělaného čenocha a vůdce černošské vzpoury z roku 1831), zřejmě pro nepochopení autorova záměru. Roku 1979 vyšel jeho nejznámější román Sophiina volba, kde se autor zabývá otázkou kolektivní viny a absolutního zla. Od vydání Sophiiny volby publikoval Styron pouze Tichý prach a jiné texty. Jako prozaik se odmlčel až do devadesátých let, kdy na svůj mimořádný talent opět upozornil sebezpytující výpovědí o boji s depresí Viditelná temnota a sbírkou Ráno na pobřeží, souborem tří delších povídek, které jsou poetickými vzpomínkami na jeho mládí. Za svou knihu Doznání Nata Turnera obdržel v roce 1968 Pulitzerovu cenu

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Kaplický (1895 - 1982) byl český spisovatel a publicista. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Maturoval na táborské reálce. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odveden do války a na haličské frontě se dostal do zajetí. Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany. Od roku 1922 působil Václav Kaplický jako redaktor v nakladatelstvích, z nichž některá i řídil, např. Pokrok, Melantrich, Čin aj. Tehdy se seznámil s řadou spisovatelů, zvlášť blízké přátelství navázal s J. Horou. Na jeho radu se začal pokoušet o nenáročnou beletrii pro lidového čtenáře. Kaplický byl zakládajícím členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na konci 30. let vystupoval energicky proti fašistickým tendencím šířícími se i mezi legionáři. Byl kritickým Masarykovým stoupencem. Po válce se dal Václav Kaplický do studia historické literatury a pramenů. Velkou pozornost věnoval pracím francouzského historika E. Denise o dějinách pobělohorských Čech. Vznikla série románových kronik o selských bouřích a povstáních v 17. - 19. století. Je pohřben mezi významnými českými spisovateli na Vyšehradském Slavíně v Praze.