U nás na Slovácku: Od opice k člověku a zase zpátky / Jiří Jilík

Matička, Edison, Nefka, Fera Ondráček a cikánek Daňo tvoří nerozlučnou pětku kamarádů. Díky dalekohledu jednoho z nich jsou první, kdo vidí příjezd nového mladého učitele Petra Mikeše. Pomůžou mu se zavazadly, a dokonce mu zařídí byt. Ale protože každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán, vřítí se do prvního z celé série průšvihů, které učitel s pěticí kamarádů během školního roku prožije.
Když se k výtečníkům přidá ředitel školy Švanda a místní funkcionář zvaný Ananas, kteří si myslí, že poručí větru dešti, má učitel na celý školní rok o zábavu postaráno.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jiří Jilík, autor o sobě: … Přišel jsem na svět 16. listopadu 1945 v Praze, kam se vydal ze Slovácka můj otec za svou literární hvězdou. První mé matné vzpomínky patří Nuslím, kde měl maminčin tatínek „koloniál“. Tatínkovi se ale začalo brzy stýskat po Moravě, a tak jsme se po několika letech stěhovali zpátky, do Kunovic. Hodně mi dala SVVŠ ve Starém Městě a pak přišla studia v Brně, nejdříve učitelská na pedagogické fakultě a později i muzeologická na filozofické. Mým osudem se stal Vlčnov a jízda králů. Deset let jse m učil děti mateřskému jazyku a dějepisu, ale učil jsem i sebe – naslouchat řeči moudrých lidí, symbolům a významům tradice, zpěvu písní, když se s jinými muži držíme kolem ramen, i vření vína v bečce. Avšak zběhl jsem k žurnalistice. Dělal jsem ji naplno a rád, ať již ve Slováckých novinách, nebo v Malovaném kraji. A když moje texty kdysi upoutaly i národní umělkyni Hermínu Týrlovou, která převedla jednu z mých vyprávěnek do animované podoby, přiblížil jsem se i filmu. Vzpomínky na to, jak jsem si kdysi na berlínském filmovém festivalu připíjel s Dustinem Hoffmanem, vybledly. Co však neztratilo nic ze svých barev, je Slovácko. I když jsem před časem po dvanácti lete ch definitivně opustil svoje šéfredaktorské křeslo ve Slováckých novinách, svůj kraj opustit nemohu…