Země a impérium / Jiří Dobrylovský

Historický román, okořeněný špetkou spekulací, který nabízí pohled do tří různých navzájem se prolínajících časových rovin očima tří nezapomenutelných osobností. Doba se mění. Ale historie se opakuje. Potíže, se kterými se potýkáme, jsou navzdory oddělujícím staletím variacemi na stále jedno a totéž téma. Co spojuje husitského vojevůdce Prokopa Holého, řečeného Velikého, jezuitského kněze Petra Kanisia a vatikánského Strážce Vittoria Baldiniho? A je husitská reformace, jezuitská protireformace a současnost v něčem podobná? --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Stál na počátku nejstarších českých dějin, neodmyslitelně spjatých s praotcem Čechem, mudrcem Krokem a jeho třemi dcerami, Přemyslem a dalšími legendárními postavami, jeden kolosální omyl? Tvůrcem „starých pověstí českých“ je náš první kronikář Kosmas a díky jeho proslavené Kronice české je spousta lidí přesvědčená, že se naše „pohanské dějiny“ opravdu nějakým podobným způsobem odehrály. Jestliže však Kosmovy zprávy zkonfrontujeme s autentickými dobovými prameny, na žádného Přemysla či Kroka, o praotci Čechovi nemluvě, nikde nenarazíme. Doprovoďme, spolu s autorem,  Kosmu při jeho obtížném úkolu, který mu zadal sám český král Vratislav a který mohl slavný kronikář dokončit až po mnoha letech usilovné práce. Vždyť nešlo o nic menšího, než najít nejstarší předky českých panovníků… -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jejj systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.

Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně.