Válka začala v Mnichově / Jiří Dobrylovský

Historický román, okořeněný špetkou spekulací, který nabízí pohled do tří různých navzájem se prolínajících časových rovin očima tří nezapomenutelných osobností. Doba se mění. Ale historie se opakuje. Potíže, se kterými se potýkáme, jsou navzdory oddělujícím staletím variacemi na stále jedno a totéž téma. Co spojuje husitského vojevůdce Prokopa Holého, řečeného Velikého, jezuitského kněze Petra Kanisia a vatikánského Strážce Vittoria Baldiniho? A je husitská reformace, jezuitská protireformace a současnost v něčem podobná? --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Stál na počátku nejstarších českých dějin, neodmyslitelně spjatých s praotcem Čechem, mudrcem Krokem a jeho třemi dcerami, Přemyslem a dalšími legendárními postavami, jeden kolosální omyl? Tvůrcem „starých pověstí českých“ je náš první kronikář Kosmas a díky jeho proslavené Kronice české je spousta lidí přesvědčená, že se naše „pohanské dějiny“ opravdu nějakým podobným způsobem odehrály. Jestliže však Kosmovy zprávy zkonfrontujeme s autentickými dobovými prameny, na žádného Přemysla či Kroka, o praotci Čechovi nemluvě, nikde nenarazíme. Doprovoďme, spolu s autorem,  Kosmu při jeho obtížném úkolu, který mu zadal sám český král Vratislav a který mohl slavný kronikář dokončit až po mnoha letech usilovné práce. Vždyť nešlo o nic menšího, než najít nejstarší předky českých panovníků… -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době. Jeho beletristickou prvotinou se stal sci-fi román Země a impérium (2005).  Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.

Země si v konečném účtování dala záležet na tom, aby Aurii příliš neponížila; každému informovanému a současně rozumně uvažujícímu člověku bylo totiž jasné, že není výhodné zahnat poraženého soupeře do zoufalé, bezvýchodné situace - zvlášť když o nějakém suverénním vítězství se nedalo mluvit. Auria po své porážce byla prakticky pořád stejně silná a nebezpečná jako na počátku konfliktu. Co však platilo o Aurii samotné, neplatilo tak docela ve vztahu k Vnějším světům jako celku. Zkázou jednoho z nich Pozemšťané prokázali, že se o své místo v Galaxii budou bít zcela nekompromisně, a v souladu s tím se snažili zákulisními machinacemi při mírových jednáních udělat všechno pro to, aby svaz Vesmířanů co nejvíce oslabili a narušili jeho beztak nevalnou jednotu.  --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dobrylovský (*1961) je absolventem Vysoké školy ekonomické (promoval 1984), na níž v současnosti vyučuje mikroekonomii. Má řadu zájmů, z nichž na prvním místě stojí astronomie (je spolupracovníkem Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně), následovaná historií a archeologií. V minulosti působil přibližně deset let jako novinář v různých periodikách, nicméně v oblasti literární tvorby začal být činný až v nedávné době; Země a impérium je jeho první tiskem vydaný román. Za své hlavní literární vzory považuje Isaaca Asimova a Ludvíka Součka.  

V této přesvědčivé knize, která poprvé vyšla k šedesátému výročí osvobození Osvětimi, pojednává Laurence Rees o historii největšího a nejkrutějšího nacistického zařízení. Dozvídáme se, jak se Osvětim vyvinula z koncentračního tábora pro polské politické vězně v místo největší masové vraždy v dějinách částečně to byl tábor smrti, částečně koncentrační tábor, kde bylo zahubeno kolem milionu Židů. Autor zkoumá mentalitu a motivace nacistů, kteří činili klíčová rozhodnutí pachatelé hrůzných zločinů zde poprvé hovoří o svém jednání. Odhaluje fascinující i znepokojivé skutečnosti od zřízení nevěstince až po korupci, rozšířenou po celém táboře.Osvětim byla jádrem komplexního systému vyhlazování, místem plánované realizace "konečného řešení židovské otázky". Rees klade nepříjemmné otázky, například proč proč tak nepatrný počet zemí okupovaných nacisty chránil své Židy a proč Spojenci udělali tak málo, aby vraždění přímo zabránili, i když o existenci tohoto tábora věděli. Je to příběh o zabíjení, brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Laurence Rees (* 1957) je britský historik, dokumentarista a autor pěti publikací s válečnou tematikou.  Je autorem a producentem televizního seriálu BBC/PBS Druhá světová válka: Za Zavřenými dveřmi. Seriálu předcházely úspěšné knihy a televizní dokumentární seriály Nacisté: Varování dějin, Válka století, Hrůza na Východě a Osvětim: Nacisté a konečné řešení. Rees je držitelem mnoha knižních cen včetně Griersonovy ceny a ceny Britského sdružení filmových a televizních umělců (BAFTA). V roce 2006 se jeho práce Osvětim: Nacisté a konečné řešení stala historickou knihou roku. S příznivým ohlasem se v roce 2007 setkala i Reesova kniha Their darkest hour (Jejich nejtemnější hodina), sbírka rozhovorů s pamětníky druhé světové války. Lawrence Rees vystudoval historii na Oxfordské univerzitě a působí jako vedoucí redaktor historických dokumentárních pořadů televize BBC.