Nejděsivější československé zločiny / Jaromír Slušný

Stanuli před soudem kvůli svému politickému přesvědčení, funkci, činům či z osobních důvodů. Alois Eliáš, Julius Fučík, K. H. Frank, Milada Horáková, Rudolf Slánský či Václav Havel -  demokraté, komunisté, nacisté - vinní i bez viny. Se všemi byl veden soudní proces, na jehož konci si vyslechli rozsudek. Někdo putoval za mříže, jiný pod šibenici. Originální publikace historika Jaromíra Slušného mapuje ty nejslavnější politické procesy našich dějin, které se odehrály během totalitních režimů na území Československa. Autor čerpá z celé řady pramenů a dokumentů a vytváří ucelené a mnohdy objevné portréty konkrétních historických osobností a rozkrývá často ne zcela známé pozadí historických dějů. Dílo podobného rozsahu a vhledu do dějin soudnictví na vlně populárně naučné literatury zde ještě nebylo. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Doc. PhDr. Jaromír Slušný, CSc. (*1949 v Bratislavě) – v Česku žijící slovenský spisovatel, publicista a pedagog. Absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity J. A. Komenského, obor archivnictví (historické vědy). Po absolvování učil na vysokých školách v Bratislavě a v Praze. Základem jeho publikační činnosti jsou dějiny boje společnosti proti různým projevům trestné činnosti. Z jeho děl zaměřených na tuto tematiku jmenujme například: Štěchovická past (1933), Čekání na vraždu (1993), nebo Vražedná staletí aneb Kriminální příběhy od dávných časů (2002). Je spoluautorem Stručných dějin policie v Evropě, vydaných v Bratislavě v roce 1995. Záběr jeho zájmu je ale mnohem širší. Počínaje dějinami Slovenska od 8. po 21. století, přes dějiny atentátů, přírodních a technických katastrof, společenských skandálů až k významným mezníkům nebo událostem států celého světa.

Malý princ byl napsán a vydán za války, jeho autor Antoine de Saint-Exupéry (1900–1944) byl letec a spisovatel známý i svou tvorbou pro dospělé (romány Noční let, Válečný pilot, Citadela aj.). Kniha vyšla už v prvním vydání s jednoduchými a křehkými ilustracemi autora textu, v této podobě je známá dodnes. Je výjimečná, dodnes se těší úspěchu na celé zeměkouli: patří k 50 nejprodávanějším knihám na světě. Vyšla v mnoha vydáních, překladech, adaptacích, převyprávěních, byla zfilmována i uváděna jako divadelní hra.

Doktor, Modrák, Finťa a Polárka jsou čtyři kamarádi, kteří spolu pravidelně podnikají výlety do lesa. Jou to zkušení zálesáci, kteří mají rádi přírodu a u mějí se v ní bezpečně pohybovat. Jestli chceš, naučí to i tebe. Jak si správně sbalit batoh? Co patří do krabičk KPZ? Jak vytvořit a vyluštit šifry? Jaké jsou stopy lesní zvěře? Která souhvězdí jsou vidět na obloze? Jak ošetřit odřeninu? Jak postavit stan? Ja se správně třídí odpadky, abychom chránili přírodu? Přečti si jejich rady, zápisník přibal do batohu a vydej se za dobrodružstvím! Přečtěte si článek na našem blogu! 

1984 - dnes již klasické dílo antiutopického žánru, je bezesporu jedním z nejpozoruhodnějších románů 20. století a brilantní analýzou všech totalitních systémů. "Anti-utopie" má i svého "antihrdinu". Je jím Winston Smith, obyčejný, ne příliš statečný člověk, který si nepřeje nic světoborného: chce jen poznat skutečnou, nezmanipulovanou podobu minulosti, věřit tomu, co vidí na vlastní oči a mít svobodu tvrdit, že dva a dva jsou čtyři. Tyto elementární nároky jsou však přímým ohrožením moci postavené na lži, a proto je Winstonova vzpoura proti obludnému organismu, jehož je nepatrnou buňkou, předem odsouzená k nezdaru. Přesto mu autor vkládá do úst jistou naději, působivější o to, že vyslovenou v mučírně: „Nějak už vám to selže, něco vás zdolá. Život vás zdolá.“Orwell napsal tento román v roce 1949. Na rozdíl od mnohých v té době nepodlehl euforii poválečného optimismu vyhlídek na věčný mír a jeho dílo je sugestivním obrazem politické perverze, kterou končí v dějinách každé revoluční hnutí. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair (1903-1950), byl britský novinář, esejista a spisovatel. Ve svých dílech se zabýval kritikou totalitarismu a vyzdvihováním ideálů demokratického socialismu. George Orwell se narodil v Indii, jež byla tehdy součástí britského impéria, a jeho otec Richard Walmesley Blair zde pracoval jako úředník. Když bylo Orwellovi kolem jednoho roku, odvezla ho jeho matka Ida Mabel Blairová do Anglie. Vyrůstal v Oxfordshiru a podle místní říčky Orwell si později dal pseudonym. Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton College. Jelikož mu rodiče nemohli platit studium na univerzitě, začal v roce 1922 pracovat pro Indickou imperiální policii v tehdejší Britské Indii (v Barmě). Zde jsou počátky jeho nenávisti k imperialismu a také se zde začal klonit k levicové politice. Své zážitky popsal v románové prvotině Barmské dny (anglicky Burmese Days) vydané v roce 1934. V roce 1927 se Orwell vrátil zpět do Anglie, začal psát eseje a pracovat jako novinář. Nějakou dobu žil na ulici jako tulák a pohyboval se mezi spodinou společnosti. Zkušenost zúročil například v knize Na dně v Paříži a Londýně (anglicky Down and Out in Paris and London) vydané v roce 1933. Politické události v Evropě se ho silně osobně dotýkaly, a tak se stal socialistou, antifašistou a kritikem všech nedemokratických politických tendencí. Po roce 1936 se jako dobrovolník zapojil do španělské občanské války, kde bojoval na vládní straně v jednotkách milicí POUM (Dělnické strany marxistického sjednocení). Zážitky z působení ve španělské občanské válce popsal v knize Hold Katalánsku, v níž líčí i těžké zranění z 20. května 1937, kdy byl zasažen do krku fašistickým odstřelovačem. V roce 1938 žil půl roku v Maroku. Do roku 1940 psal recenze na knihy pro Nový anglický týdeník. Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze. V roce 1940 zahájil práci pro BBC a svými komentáři pilně přispíval do novin a časopisů. Toto zaměstnání opustil v roce 1943. V roce 1945 napsal svůj vrcholný román Farma zvířat, který je satiricko – alegorickým obrazem vývoje v Rusku v první polovině 20. století a těsně před svou smrtí roku 1949 vydal svůj asi nejznámější román 1984. Zemřel na tuberkulózu ve věku 46 let.