Vesmírné blues / Jana Levinová

Jak nadměrné užívání antibiotik vyvolává epidemie moderní doby. V knize Mizející mikroby se dr. Martin Blaser vrací zpět k objevu antibiotik, který předznamenal zlatý věk lékařství, sleduje, jak následné nadužívání těchto zdánlivě zázračných léků zanechává stopu na našich ústrojích a přispívá ke zvýšenému výskytu obezity, astmatu, alergií, cukrovky a určitých druhů rakoviny, tedy toho, co Blaser nazývá epidemiemi moderní doby. Blaserova pozorování naznačují, že užívání antibiotik v raném dětství představuje největší riziko pro dlouhodobé zdraví, a je až znepokojivé, že americkým dětem je v průměru sedmnáctkrát předepsána léčba antibiotiky, než dosáhnou dvaceti let. O důležitý kontakt s mikrobiomy matek připravuje děti i císařský řez. Blaser nás zavádí do své laboratoře a popisuje průlomové objevy. Poskytuje nejen elegantní důkazy pro svou teorii, ale také nám radí, co můžeme dělat, abychom se vyvarovali ještě tragičtějších dopadů na naše zdraví.

Tato pozoruhodná kniha seznamuje čtenáře se světem vojenské vědy a s vědci, kteří bojují proti jedněm z nejúkladnějších nepřátel dnešních vojáků – panice, vyčerpání, vedru, nebo třeba hluku. V rámci zkoumání poškození sluchu a jeho vlivu na bojové schopnosti uskakuje autorka nepřátelské palbě po boku paintballového týmu amerických mariňáků. Vypravuje se do módního návrhářského studia armádní výzkumné základny v Naticku, aby se dozvěděla, proč zipy představují pro odstřelovače problém. Navštíví někdejší filmové studio, kde si budoucí medici cvičí ošetřování bojových ranění na hercích s amputovanými končetinami. Odpovídá na otázky, které v žádné jiné knize věnované vojenství nenajdete: Proč se výzkumná agentura DARPA zajímá o kachny? V čem svatební šaty připomínají pyrotechnický oblek? Proč jsou pro námořníky nebezpečnější krevety než žraloci? Mary Roachová vás zavede na exkurzi, po které už se na dnešní vojenství nikdy nebudete dívat stejně. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Mary Roachová (* 1959) je americká publicistka a autorka populárně-vědeckých knih. V roce 1981 získala bakalářský titul z psychologie na Wesleyanské univerzitě. Pracovala jako nezávislá novinářka a tisková mluvčí zoologické zahrady v San Francisku. Později psala humorné eseje do časopisů Sports Illustrated, Vogue, The New York Times Magazine, Discover, Outside, Reader's Digest a Gentlemen's Quarterly. Žije v Oaklandu v Kalifornii. Je autorkou čtyř knih na neobvyklá a provokativní témata, z nichž první Stiff: The Curious Lives of Human Cadavers z roku 2003, která česky vyšla pod názvem Jak si žijí nebožtíci: Využití lidských ostatků ve vědeckém výzkumu, se stala bestsellerem New York Times. Další kniha Spook (Duchařina) o posmrtném životě se zabývá vědeckým základem nadpřirozených jevů, Bonk (Šoust) je o spojení vědy a sexu a Packing for Mars (Balíme na Mars: Jak se žije v prázdnotě) o zákulisí výzkumu vesmíru.

Výprodej 2023! Původní cena 399 Kč. Sleva - 43%. Geniální díla starých nebeských kartografů, nejkrásnější mapy z nejznámějších a nejvzácnějších atlasů hvězdné oblohy od 16. do 19. století. Člověk se od pradávna snažil o pochopení a zaznamenání všech tajemství vesmíru, avšak znázornit a zachytit dění na obloze není vůbec jednoduché. První pokusy se datují do doby starověkých Řeků. V 9. století je následovali Arabové, ale „zlatá éra“ nebeské kartografie začala v 16. století. Tehdy vznikla mistrovská díla, jež propojila mytologii s vědeckým zkoumáním vesmíru. Toto období ukončil až v 19. století rozvoj moderních dalekohledů, který předznamenal nástup moderní kartografie.„Psaní knihy o tak rozsáhlém, obtížném a nesmírně úchvatném tématu, jakým jsou dějiny nebeských atlasů, není vůbec snadný úkol,“ píše autorka knihy, esejistka a historička specializující se na období středověku. Své předsevzetí představit čtenářům nejkrásnější mapy z nejznámějších a nejvzácnějších atlasů hvězdné oblohy od 16. do 19. století však splnila na výbornou. Můžeme listovat knihou a kochat se překrásnými rytinami i podrobně zkoumat velké mapy souhvězdí, hvězd i planet, dočíst se mnoho zajímavého o autorech atlasů a jejich pohnutých osudech, pochopit symboliku mytologických postav na jednotlivých deskách, obdivovat krásu i preciznost kreseb... A zároveň se dozvíme také mnoho podrobností o vývoji zkoumání vesmíru.

Neuvěřitelný příběh nádherného stroje Lockheed L-10 Electra, který patřil Janu Antonínu Baťovi a velikou oklikou se z amerického kontinentu vrátil na jaře 2015 zpět do Čech. Unikátní letuschopný dopravní letoun s imatrikulací OK-CTB prošel rekonstrukcí a je ozdobou mnoha aviatických show. Lockheed L-10 Electra patří mezi klíčové typy dopravních letadel, které v polovině 30. let minulého století způsobily v letecké dopravě skutečnou revoluci. Přispěly tak k tomu, že cestování letadlem dnes považujeme za něco zcela běžného. Electra navíc zanechala i českou stopu: byl to právě tento stroj (přesněji řečeno dva stroje), v němž Jan Antonín Baťa, továrník a propagátor letectví, obletěl na obchodní cestě svět. Jedno z jeho letadel se řízením osudu dochovalo ve Spojených státech, kde ho před lety skupina českých nadšenců a odborníků objevila, nedávno získala do vlastnictví, renovovala do původní podoby a v květnu 2015 s ním přeletěla do České republiky.Kniha, napsaná předními odborníky na toto téma, představuje snad poprvé na světě příběh Electry ve všech souvislostech: historii vzniku letadla, jeho osudy u aerolinií na různých kontinentech, krátkou, ale významnou epizodu ve službách armády i cesty, které na ní podnikli cestovatelé a dobrodruzi všeho druhu. Nechybí ani popis technických parametrů stroje a unikátní tabulky, podrobně dokumentující osudy každého jednotlivého vyrobeného letadla. Zvláštní kapitoly jsou pak věnovány osudům Electry v Baťových službách a nedávné historii zakoupení, opravy a přeletu stroje s označením OK-CTB ze Spojených států na letiště v Točné, kde je dnes vystaven jako jedinečný létající exponát. Výklad je doplněn množstvím dobových fotografií, technickými výkresy, současnými snímky dochovaných strojů a nádhernými záběry z letu renovované Baťovy Electry. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stanislav Dudek (*1956 v Českých Budějovicích) je letecký historik, publicista, autor, překladatel, člen American Aviation Historical Society i Československé letecké historické společnosti Praha. Věnoval se dokumentování osudů amerických letadel v Československu. Uznávaný odborník na historii letadel typu Lockheed Electra, který mnoho let pracoval na tom, aby se v USA dochované Baťovo letadlo dostalo zpět do České republiky. Ing. Václav Bejček, CSc. (*1952 v Libušíně) je nadšený letecký fanda, kterému se stalo létání životním koníčkem. Koordinátor rekonstrukce letadla Lockheed L-10 Electra, které původně vlastnil J. A. Baťa, a účastník jeho přeletu do Prahy.