Nikola Šuhaj loupežník / Ivan Olbracht

Námětem tohoto humoristicky zpracovaného románu, se stalo dětství autora Karla Poláčka, trávené v městečku Rychnově nad Kněžnou. Pět kluků s duší nezbedníků v čele s Petrem Bajzou, v prostředí maloměsta v době první republiky, prožívá své dobrodružné dětské kousky a objevování světa dospělých. Jedna z nejznámějších a nejčtenějších knih Karla Poláčka vznikala za doby okupace, o to více je poznat s jakým citem autor zaznamenal své vjemy nejen z dětství, ale z uspořádání jednotlivých vrstev společnosti s promítnutím do děje knihy. Tuto knihu s povděkem přijaly nejen děti, ale i dospělí.

Scifi drama, v němž se světu poprvé představilo slovo robot. vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vzniku jakéhosi "ráje". Jenomže nic netrvá věčně a i roboti mohou začít myslet na sebe...

V knize najdete čtyři básně - Křest svatého Vladimíra (Car chce po bohu Perunovi, aby mu na jeho svátek zahřměl na oslavu, což Perun odmítá), Král Lávra (satirická báseň, jejímž námětem je stará irská pověst o králi s oslíma ušima, ale přizpůsobená českému prostředí), Tyrolské elegie (humorný a satirický popis zatčení a internace v Brixenu v Tyrolsku) a Epigramy (podle definice Havlíčka jsou epigramy malinké nádoby, do kterých vztek svůj nalévá, aby mu srdce nežral). Ilustrace Josef Lada.

Román vypráví o čarodějnických procesech ve Velkých Losinách a v Šumperku v 17. století. Inkvizitor nechává upalovat ženy, u kterých se objeví nějaký náznak čarodějnictví, např. zaříkávání. Oběti postupně vybírá tak, aby zlikvidoval názorové odpůrce a bohaté lidi, jejichž majetek by se pak mohl zkonfiskovat. Přiznání vynucuje mučením. mezi oběti procesů se postupně dostanou i kněz a šlechtic, hájící nespravedlivě odsouzené a ukazující na nelidské metody výslechů. Podle románu natočil Otakar Vávra slavný film. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Václav Kaplický (1895 - 1982) byl český spisovatel a publicista. Narodil se na samotě Červený Dvůr v rodině nájemce statku. Maturoval na táborské reálce. Po studiu pracoval jako dělník na železnici. V roce 1915 byl odveden do války a na haličské frontě se dostal do zajetí. Na Ukrajině v zajateckém táboře v Berdičevu vstoupil do československých legií. V červenci 1917 se účastnil bitvy u Zborova, byl uvězněn u Vladivostoku a domů se vrátil v roce 1919. Začal pracovat v levicovém Svazu československých legionářů, potom na ministerstvu obrany. Od roku 1922 působil Václav Kaplický jako redaktor v nakladatelstvích, z nichž některá i řídil, např. Pokrok, Melantrich, Čin aj. Tehdy se seznámil s řadou spisovatelů, zvlášť blízké přátelství navázal s J. Horou. Na jeho radu se začal pokoušet o nenáročnou beletrii pro lidového čtenáře. Kaplický byl zakládajícím členem Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení s novým Ruskem. Na konci 30. let vystupoval energicky proti fašistickým tendencím šířícími se i mezi legionáři. Byl kritickým Masarykovým stoupencem. Po válce se dal Václav Kaplický do studia historické literatury a pramenů. Velkou pozornost věnoval pracím francouzského historika E. Denise o dějinách pobělohorských Čech. Vznikla série románových kronik o selských bouřích a povstáních v 17. - 19. století. Je pohřben mezi významnými českými spisovateli na Vyšehradském Slavíně v Praze.