Walden aneb Život v lesích / Henry D. Thoreau

Příběh malého prince dojímá již více než půl století celý svět. Ten příběh je vlastně recept na štěstí, pokud jej důkladně čtete, pochopíte to. Někdo jako dítě a zůstane dítětem po celý život, někdo jako dospělý, pak má ještě šanci se zachránit, ale dítětem už se stát nemůže, ale štěstí má šanci najít. Jen když máte někoho rádi, jste ochotni mu něco obětovat, jen tehdy můžete prožít štěstí. I před malým princem i po něm žilo mnoho moudrých, kteří to pochopili a stali se znovu dětmi...Zkuste to i vy. Máte pořád šanci. V této útlé knížečce najdete pár návodů a štěstí. Ale musíte svému štěstí jít vstříc. Vnímejte lidi kolem sebe, sedněte si večer v klidu do křesla, nalijte si sklenku vína nebo šálek oblíbeného čaje, zastavte se v denním shonu a zapište si nebo namalujte, co hezkého jste viděli, co vás třeba jen na chvíli naplnilo štěstím. Co hezkého někdo řekl vám nebo někomu jinému. Citáty z malého prince a dalších moudrých vás budou inspirovat. Když vám bude smutno a měli jste zrovna špatný den, zalistujte si a uvidíte, že vám bude lépe a jistě vás napadne alespoň jedna sice drobná věc, která vás potěšila.

„Co je láska? Tomu, kdo ji prožil, to vysvětlovat nemusíte, tomu, kdo ji neprožil to nevysvětlíte.“ Neznámý autor Tento a spoustu dalších tematických citátů slavných autorů obsahuje tahle knížečka s krátkým, ale výstižným názvem Láska. William Shakespeare, J. W. Goethe, Paolo Coelho, Lev Nikolajevič Tolstoj, Kurt Cobain, Francoise Saganová, Jaroslav Seifert, Stendhal, John Lennon či Albert Einstein, to je jen stručný výčet osobností, které se na téma láska vyjádřily originálně a výstižně tak, jak pro ně bylo typické.

Píše se rok 2393 a svět je zcela jiný, než byl na počátku třetího tisíciletí. Jasná varování před klimatickou katastrofou byla po desetiletí ponechána bez povšimnutí, což vedlo ke všeobecné ekologické, sociální, politické i kulturní katastrofě, která je známa jako Velký kolaps z roku 2093. Toho roku růst teploty, zvýšení hladiny moří, šíření sucha a nakonec rozpad západoantarktického ledového štítu dovršily krizi, jež vedla k masové migraci a naprosté proměně světového řádu. Historikové a esejisté Naomi Oreskesová a Eric M. Conway nám v tomto působivém a provokativním sci-fi příběhu a zároveň filosofujícím eseji představují svět zdevastovaný klimatickými změnami. Kniha dramatizuje vědu takovým způsobem, jakým to tradiční literatura faktu nedokáže, a jasně ukazuje důležitost vědců a jejich práce a současně odhaluje prospěchářské zájmy „uhlíkového komplexu“ (stoupenců ekonomiky založené na spalování fosilních paliv ap.), jehož představitelé vědeckou praxi v nejvyšší míře zpolitizovali. Tato kniha je založena na důkladném studiu a poskytuje čtenářům vítanou a originální inspiraci v otázkách klimatických změn a jejich politického (ne)řešení.

Kniha České kružítko přináší další dvě stovky krátkých sloupků Cyrila Höschla z let 2011 až 2015, které mají zároveň komentující a výkladový charakter a vznikaly jako odpovědi na otázky čtenářů časopisu Reflex. Zájem o předchozí dvě knihy sloupků-odpovědí profesora Cyrila Höschla potvrzuje, že v dnešní zrychlené době našinec uvítá u svých znepokojivých dotazů především odpovědi stručné a jasné. A přesně takové Höschlovy sloupky již léta jsou. Autor jako zkušený pedagog nabízí nadhled a přesné formulace s darem srozumitelnosti a humoru, nezapře rovněž svoji profesi zkušeného psychiatra, pomůže a mnohdy i pohladí po duši. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cyril Höschl (*1949) je český psychiatr, popularizátor vědy a vysokoškolský pedagog. Po sametové revoluci byl prvním svobodně zvoleným děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1990–1997) a v období 1997–2003 pak působil ve funkci proděkana pro reformu studia a zahraniční styky téže fakulty. Od roku 1990 je přednostou Psychiatrické kliniky 3. LF UK v Praze a ředitelem Psychiatrického centra Praha, jež se od roku 2015 transformovalo v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. V letech 2007–2008 působil ve funkci prezidenta Asociace evropských psychiatrů, v období 2008–2009 pak v pozici prezidenta Evropské federace lékařských akademií. Mezi roky 2004–2011 byl předsedou České lékařské akademie.