Medvědín / Fredrik Backman

CD/MP3   Pokračování audioknihy MedvědínCo následovalo po událostech, které otřásly Medvědínem ve stejnojmenné audioknize? Nejlepší kamarádky Maya a Ana tráví léto na odlehlém ostrově a snaží se nechat celý svět za sebou, ale nic nedopadne tak, jak doufaly. Řevnivost mezi Medvědínem a sousedním městem Hedem přerůstá v zuřivý boj o peníze a moc, který vypukne naplno, když se střetnou oba hokejové kluby. Zároveň vyjde na povrch tajemství jistého mladého hráče a celé město musí ukázat, zač vlastně stojí. Bude se říkat, že toho roku přišlo do Medvědína násilí, ale není to pravda. Násilí tam totiž už dávno bylo, protože lidské vztahy na malém městě mohou být obzvlášť ničivé. Lze mu však čelit oddaností, přátelstvím i láskou. Ctě Pavel Soukup Celkový čas: 15 hodin, 38 minut

Audio CD Božena Němcová se živě zajímala o folklór a lidové tradice. Vrchol jejího díla tvoří povídky a rozsáhlejší prózy z vesnického prostředí, a samozřejmě lidové pohádky, které sbírala. Tak vzniklo sedm svazků Národních báchorek a pověstí a deset svazků Slovenských pohádek a pověstí, kde se například zachovala známá slovenská pohádka O dvanácti měsíčkách. Z uvedených sbírek jsme vybrali šest pohádek - Růžové poupě, Jak pásl Jeník kobylku, Petrova čepice, Dvanáct měsíčků, Černokněžník a Krásná Mahulena. Některé byly též zfilmovány, jako například Černokněžník (s Jiřím Bartoškou v hlavní roli) nebo sen o krásné panně podle pohádky Krásná Mahulena (režie Ludvík Ráža, v hlavních rolích Mária Podhradská  a Jan Čenský) a nejnověji Dvanáct měsíčků (režie Karel Janák, v hlavních rolích Roman Vojtek  a Marie Markusová). Nejen filmoví scenáristé, i sama Božena Němcová se vždy snažila o vlastní převyprávění lidových pohádek, nikoliv jen o zachycení původní podoby pohádkového motivu v obrozeneckém duchu. V jejích pohádkách vždy vítězí dobro nad zlem a zlo, které postrádá pokání, je nemilosrdně potrestáno! Pohádky Boženy Němcové s velkou mírou lidskosti a laskavosti načetla Antonie Hegerliková. Celkový čas 1 hodina a 12 minut.

Audio CD/mp3 Povídky, které Karla Čapka proslavily v prozaickém žánru snad nejvíce ze všech děl psal autor pro noviny. Vycházely z případů černé kroniky. Knižně vyšly poprvé v roce 1929 a od té doby se dočkaly mnoha reedic. Inspirovaly i zvukové a televizní adaptace, filmové verze. Mají prvky klasické detektivky, avšak způsob Čapkova vyprávění je originální. Vyznačuje se nadhledem, smyslem pro humor a umem vcítit se do lidské duše. Autor je geniálním znalcem lidských povah. Čapek uměl výjimečným a typickým způsobem zacházet s moderní češtinou, která od doby vzniku díla vůbec nezestárla. Vybrané povídky čtou Vlastimil Brodský, Ota Sklenčka a Miroslav Moravec.   Celkový čas 2 hodiny a 12 minut.

Audio 2CD/mp3 Audiokniha Cval rytířských koní: Otec a synové obsahuje první díl románové ságy o Karlu IV. a jeho době.Karel IV. je nejslavnější český panovník, který učinil Prahu navždy srdcem Evropy. Rozhodující vliv na něj měl v mládí jeho slavný otec Jan Lucemburský. V první knize historické ságy nazvané Otec a synové vyslal patnáctiletého Karla do severní Itálie, aby zde ochránil rodové državy. Mladý kralevic při nesnadném úkolu projevil rytířskou statečnost i vladařskou rozvahu a záhy si uvědomil, že do evropských politických poměrů výrazně zasahuje česko-lucemburská moc. Na prosbu českých panů se vrací v sedmnácti letech do Čech a v jeho životě nastává zásadní změna. Přilnul k rodné zemi, ve které se jeho otec nikdy necítil doma. Manželství krále Jana s panovačnou a vášnivou Eliškou Přemyslovnou nebylo šťastné, Karel však ve své matce ctí mučednici a druhé manželství svého otce s Beatrix bere jako křivdu na zemřelé. Mezi otcem a synem narůstá nevraživé napětí , ale je jen protipólem vzájemné lásky, která se v obou včas probudí. Autorka: Ludmila Vaňková Čte: Pavel Soukup Režie Helena Rytířová. Celkový čas: 23 hodin 30 minut ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Ludmila Vaňková, vlastním jménem Paukertová (*1927 v Praze) je prozaičkou a autorkou románů s historickou tematikou. Studovala sociologii a psychologii na Universitě Karlově, ale roku 1948 byla z FF UK kvůli politickým důvodům vyloučena (členka Národní sociální strany). Dostudovala až v letech 1968–71. Nejprve pracovala jako sekretářka v různých nakladatelstvích (Evropský literární klub, Čs. spisovatel), později jako redaktorka (Albatros). Roku 1968 vstoupila do KSČ, následujícího roku vystoupila, proto v letech 1973 až 1977 pracovala jako výhybkářka v železniční stanici Karlštejn. Do roku 1977 nepublikovala, od této chvíle je spisovatelkou na plný úvazek.