Takový pěkný pár / Francis Scott Fitzgerald

Výbor z časopiseckých povídek, sestavených do chronologického cyklu od let jinošství přes dospívání a první lásky až k manželství, je zároveň zrcadlem autorových osudů. Hrdinky povídek jsou oslnivě krásné, úspěšné, bohaté – a pro své partnery bez výhrady ničivé. Hrdinové mohou být nadaní a ctižádostiví, ovšem často jsou také napůl chudí. Ve škole, v armádě, v dospělém životě, všude se potýkají s rozporem mezi ideály „amerického snu“ a skutečností. S koncem dekády následovalo rozčarování a pád do světa zmítaného hospodářskou krizí a předzvěstí války.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Francis Scott Fitzgerald (1886–1940) byl americký spisovatel často označovaný za autora tzv. jazzového věku a jeden z nejvýznamnějších představitelů ztracené generace

Pocházel z rodiny irských přistěhovalců, což se promítlo i do jeho tvorby. Studoval v New Jersey a Princetonu. Brzy po studiích se stal mluvčím mladé generace proti pokrytectví dospělých. V románech a povídkách „jazzového věku“ zobrazil dvacátá léta, jak je prožívala zlatá mládež. Roku 1917 opustil školu a vstoupil do armády. Ze strachu, že zemře, napsal několik týdnů před narukováním knihu The Romantic Egotist. Oženil se s Zeldou Sayrovou (ta později trpěla schizofrenií). Zelda byla, mírně řečeno, výstřední. Vedl s ní velice náročný život. Protože jeho způsob života stál výrazně více, než vydělal, začal psát krátké příspěvky do Saturday Evening Post. Později, pro velké zadlužení a to nejen u přátel, ale i u nervového sanatoria, přijal Fitzgerald práci hollywoodského scenáristy. Dnes je FSF celosvětově považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů dvacátého století. Mnoho jeho děl bylo i zfilmováno, například Velký Gatsby nebo Podivuhodný případ Benjamina Buttona.