Exorcismus Anneliese Michelové / Felicitas D. Goodmanová

Vymítání ďábla – středověký rituál? Omyl. 
V roce 1976 podstoupila Němka Annelise Michelová sérii exorcismů. Byla opravdu posedlá, jak tvrdili dva katoličtí faráři, nebo šlo o schizofreničku s psychotickými sklony, jak dívku diagnostikovali lékaři? Ani jedna z těchto teorií nebyla dosud jednoznačně prokázána či vyvrácena. Jedno však je jisté – Anneliese zemřela a její případ se dočkal celosvětové publicity, když byli dva kněží a dívčini rodiče obžalováni ze zabití z nedbalosti. 
Tuto knihu sepsala krátce po vynesení rozsudku jedna ze soudních expertek, antropoložka Felicitas D. Goodmanová. Přináší vlastní, velice střízlivý pohled na celou událost, podložený osobními rozhovory s faráři, rodiči a očitými svědky a studiem soudních spisů, nahrávek rituálů a také ze studií náboženských tradic.
Jak to tedy je? Chodí ďábel mezi námi? Zkuste si odpovědět sami, až dočtete tuto knihu, která od svého prvního vydání v několika reedicích v USA, Velké Británii, Německu a Polsku, v netrpělivě očekávaném českém překladu, vychází vůbec poprvé.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Felicitas D. Goodmanová (1914 - 2005) byla americká lingvistka a antropoložka. Narodila se v Maďarsku a do školy chodila v Transylvánii. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví na univerzitě v Heidelbergu a několik desítek let pracovala jako překladatelka vědeckých textů a dokumentátorka. Po druhé světové válce emigrovala do Ameriky, kde se zapsala na postgraduální studium na Ohijské státní univerzitě, aby se naučila něčemu novému. Zpočátku ji lákalo další studium lingvistiky, za které získala v roce 1968 magisterský titul, nakonec se ale objevila v antropologii. Byla to láska na první pohled, a to zejména proto, že bylo Felicitas umožněno věnovat se dlouholeté vášni: studiu náboženského chování. Ve své disertační práci se posléze věnovala různým aspektům této problematiky, takzvaným krizovým kultům. Doktorát získala v roce 1971. V letech 1968 – 1979 vyučovala lingvistiku a antropologii na Denisonově univerzitě a přibližně ve stejné době se začala věnovat psaní a výzkumu. Zemřela v roce 2005 v americkém Ohiu.