Alternativa pro Německo? / David Hanuška

Na stránkách všech významných německých deníků se v posledních letech pravidelně objevují články o jedincích, kteří neuznávají existenci Spolkové republiky Německo a jejího právního systému. Z tohoto důvodu odmítají platit daně, bojkotují všechna úřední rozhodnutí nebo provádějí výtržnosti v budovách soudů či finančních úřadů. Někteří z nich dokonce považují pozemek okolo vlastního domu za území zcela nezávislého státu, jehož údajnou suverenitu hodlají bránit před policisty a soudními vykonavateli i se zbraní v ruce. Řeč je o členech scény „říšských občanů“ a „samosprávců“.Po dlouhou dobu byli členové této scény ze strany německé státní moci pokládáni za neškodné blázny a kverulanty, jejichž hlavní zálibou byla tvorba mnohostránkových nesmyslných stížností a deklarací adresovaných na všechny možné německé i zahraniční instituce. K zásadní změně v přístupu německých státních představitelů vůči tomuto fenoménu došlo v říjnu 2016, kdy jeden ze členů scény pomocí střelné zbraně zcela chladnokrevně zavraždil příslušníka policejního komanda. Od tohoto okamžiku jsou „říšští občané“ a „samosprávci“ ze strany německých bezpečnostních orgánů klasifikováni jako jedni z hlavních nepřátel svobodného a demokratického ústavního pořádku.Účelem knihy je poskytnout českému čtenáři základní přehled umožňující mu dostatečnou prvotní orientaci v rámci všech hlavních aspektů tohoto mimořádně zajímavého sociálního fenoménu. Při tvorbě knihy byl hlavní důraz položen na přehlednost, srozumitelnost a logické členění textu. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ David Hanuška (*1979) se o politický, hospodářský a sociální vývoj moderní německé společnosti živě zajímal již během studia Mezinárodních vztahů a evropských studií na Metropolitní univerzitě v Praze. Ve stálém kontaktu s německým jazykovým prostředím zůstal i v rámci svého následného dlouholetého působení v institucích české státní správy, kde se kromě jiného zabýval mezinárodní spoluprací v oblasti vnitřních věcí a také komparací vybraných aspektů právních řádů zemí německého jazykového prostoru.

Leonu Leysonovi (narozen jako Leib Lejzon) bylo teprve deset let, když nacisté obsadili Polsko a jeho rodina byla donucena přestěhovat se do krakovského ghetta. S velkou dávkou štěstí, houževnatosti a odvahy Leyson přežil sadismus nacistů. Byly to především šlechetnost a vytrvalost jednoho člověka, muže jménem Oskar Schindler, které zachránily životy Leona Leysona, jeho matky, otce a dvou ze čtyř sourozenců. Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu zachycují s jímavou průzračností nevinnost malého chlapce a jeho střetu s nepředstavitelnou krutostí, bezprávím a zlem. Je pozoruhodné, že navzdory všemu utrpení, které paměti popisují, se jejich autor nenechal unést a zaslepit nenávistí a záští. Z každého řádku vyzařuje naděje, moudrost a lidská důstojnost. Tím jsou Leysonovy paměti výjimečné.

Období Protektorátu Čechy a Morava bezesporu patří mezi nejtemnější etapy naší historie a byl o něm vydán bezpočet knih. Tato však na léta 1939-1945 nahlíží poněkud jinak: přes všechny stinné i tragické aspekty žili obyvatelé protektorátu své soukromé životy, zakládali rodiny, přiváděli na svět děti, milovali se, užívali i v omezených možnostech volných chvilek… Stejně tak nebyly přerušeny ani tisíceré nitky pracovních či úředních vztahů. Po úvodní kapitole, věnované protektorátu a tehdejším vztahům mezi Čechy a Němci obecně, se dočteme mnohé zajímavosti o kulturním a sportovním dění, trávení volného času, médiích, školství, výchově dětí a mládeže, pracovním nasazení, rodinných financích, městském i venkovském životě, dopravě, módě, stravování, roli a postavení církve, zdravotní péči a dalších otázkách - to vše z pohledu obyčejného Čecha či Moravana, jenž sice Němce nenáviděl, ale především se snažil přežít. Zvláštní kapitola je věnována smutné historii židovského a romského etnika.Tato publikace, jež je druhým svazkem nové ediční řady Nakladatelství ČAS, věnované našim dějinám a nazvané Český ČAS, přináší tedy nový a navýsost zajímavý pohled na život v protektorátu, a to nejen díky poutavému textu, ale i díky více než osmdesáti reprodukcím. Neměla by tedy chybět v knihovně těch, kdo se zajímají o naše moderní dějiny, a zvlášť silnou a současně čtivou výpověď o dané době může poskytnout dětem a mládeži.

Paměti muže, do jehož života tragicky zasáhla okupace. „Už je to dávno a všechno se to zdá být strašně daleko. Stojím mlčky, nořím se do myšlenek před náhrobním kamenem se jménem Inge Bader a snažím se vzpomenout, jak všechno začalo.“ Paměti Hanuše Badera, Přežil jsem to, autenticky popisují životní příběh jednoho z mála pacovských přeživších holokaustu. Mapují nejen jeho nepříliš radostné dětství, dospívání a první lásku poznamenanou nacistickou okupací, ale i postupnou proměnu situace židovských obyvatel. Hanuš Bader byl na podzim roku 1942 ve věku 28 let transportován z Pacova do Terezína a následně do Osvětimi. Tam jeho cesta ale nekončila. Později byl převezen na nucené práce do Schwarzheide. Na konci války byl deportován do Bergen-Belsenu, kde byl na pokraji smrti osvobozen britskou armádou. Nakonec se po letech beznaděje a utrpení setkal s milovanou Inge ve švédském městě Malmö.