Pelyněk II. / Daniel Tučka

Na hlavy odpůrců Nové republiky dopadá ostří mechanické sekery. V císařských laboratořích se rodí bojové stroje, metropoli brzy pohltí plameny vzdušné bitvy. Válka vrcholí a naděje na vymýcení pelyňku mizí. O záchranu světa se pokusí syn vůdce monarchistů i žena putující pouští. Pomůže vzkříšená elektřina nebo Měsíční bohyně? Zvítězí nevyzpytatelná magie pelyňku, nebo započne éra nových strojů?Závěrečný díl steampunkového románu vás zavede do světa, kde se nestřídají roční období, kovy ztratily vodivost a minulost přináší více otázek než budoucnost. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Daniel Tučka (*1976) pochází z Brna, od roku 2001 žije a pracuje v Praze. Začínal jako povídkář, který si vysloužil ostruhy v soutěžích Cena Karla Čapka (Žoldák fantazie a Fantastická povídka). Netrvalo dlouho a světlo světa spatřil Tučkův první román Umrlčí tanec (Straky na vrbě, 2012), který žánrově spadá do urban fantasy. Od soutěží se Tučka přesunul k publikování v časopise Pevnost a tematických antologiích (Kniha bolestí, Artis Omnis, 2013; Legendy: Prokleté knihovny, Straky na vrbě, 2013). Tučka nepatří k autorům, kteří by se nechávali spoutávat jedním žánrem, o čemž svědčí povídka Vrátit zpět ve zmíněné hororové Knize bolesti. V prostředí steampunku (například Hex libris V Prokletých knihovnách) se mu nicméně zalíbilo a pro nakladatelství Straky na vrbě napsal rozsáhlý román s názvem Pelyněk.     

Pradávná kletba obchází ulicemi, stírá hranice mezi minulostí, přivolává mrtvé a zapomenuté. Po dláždění zní dupot vojáků s mušketami a chřestot kostí. Ve stokách bublá hněv. Vlčí znamení opouští hrob. Krvelačný inkvizitor procitá ze staletého spánku.Kdo bude čelit smrti, když někdejších ochránců města zbyla jen hrstka?Hraje se v nočních klubech i středověkých hostincích, v továrních halách i gotických sklepeních, v městských parcích i hřbitovech, za hradbami i na bitevních polích.Uzavírají se nová spojenectví, porušují dohody, předčasně rozděluje kořist. Komu bude patřit město, až uplyne dvanáct vymezených hodin? Lidské životy jsou pouhé číslo ve hře. A přece bude člověk jako vždy tou nejdůležitější figurou v tisíce let staré partii.Hraje se o vše. Času je málo. Pravidla posvátná. Ale kdo chce zvítězit, nezastaví se před ničím.Městská fantasy Daniela Tučky, jejíž společné motivy můžete najít i ve vítězných povídkách soutěže Žoldnéři fantazie 2009-2011. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Daniel Tučka (*1976) pochází z Brna, od roku 2001 žije a pracuje v Praze. Začínal jako povídkář, který si vysloužil ostruhy v soutěžích Cena Karla Čapka (Žoldák fantazie a Fantastická povídka). Netrvalo dlouho a světlo světa spatřil Tučkův první román Umrlčí tanec (Straky na vrbě, 2012), který žánrově spadá do urban fantasy. Od soutěží se Tučka přesunul k publikování v časopise Pevnost a tematických antologiích (Kniha bolestí, Artis Omnis, 2013; Legendy: Prokleté knihovny, Straky na vrbě, 2013). Tučka nepatří k autorům, kteří by se nechávali spoutávat jedním žánrem, o čemž svědčí povídka Vrátit zpět ve zmíněné hororové Knize bolesti. V prostředí steampunku (například Hex libris V Prokletých knihovnách) se mu nicméně zalíbilo a pro nakladatelství Straky na vrbě napsal rozsáhlý román s názvem Pelyněk. 

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jejj systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.

Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně.