Vnitřní záležitosti / Connie Willisová

Svižně napsaný příběh s prvky sci-fi od známé autorky Connie Willisové se odehrává v blízké budoucnosti, kdy bude možné, k nepřetržité komunikaci a dostupnosti přes sociální sítě, i neustálému vylepšování technologií, podstoupit operativní zákrok, který propojí partnery tak, aby vnímali pocity a myšlenky druhého. Právě to nabídne Briddey Flanniganové její přítel Trent namísto zásnubního prstenu. Briddey je nadšená, vždyť EED zákrok prohloubí jejich vzájemnou lásku a umožní jim dokonalé souznění. K zasnoubení má dojít po úspěšném navázání spojení po operaci. Briddey navíc doufá, že se tím konečně dostane z dosahu přílišné péče a starostlivosti své irské rodiny. Jenomže věci se nakonec nevyvinou přesně podle plánu. Po probuzení z narkózy čeká Briddey překvapení: k propojení sice došlo, ale zcela jinému, než předpokládala. Od té chvíle se rozjíždí napínavý a vtipný příběh, který převrátí Briddeyin dosavadní život naruby a dovede ji k zásadnímu přehodnocení pohledu na lidi kolem sebe. Uznávaná autorka sci-fi brilantně namíchala příběh, který spojuje to nejlepší z napínavé detektivky a romantické komedie. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Connie Willisová (*1945), vlastním jménem Constance Elaine Trimmer Willisová, je v současné době zřejmě nejpopulárnější americkou sci-fi autorkou střední generace. Původním povoláním učitelka publikovala svou první povídku v roce 1971, ale prosadila se až v roce 1982, kdy za své dvě povídky obdržela ceny Hugo a Nebula. Od té doby nasbírala za svou tvorbu řadu ocenění, například sedm cen Nebula, jedenáct cen Hugo, titul velmistryně SFWA, organizace amerických spisovatelů sci-fi a fantasy, a byla uvedena do Síně slávy v rámci žánru sci-fi. Mimořádný kritický ohlas zaznamenal její první samostatný román Lincoln’s Dreams (Lincolnovy sny, 1987) s motivem psychického spojení s minulostí, konkrétně s dobou války Severu proti Jihu. Česky z jejích mnoha titulů vyšel Hugem oceněný román Kniha posledního dne (2012), který je postaven také na tématu cestování časem do minulosti, tentokrát do morem stiženého středověku, dále román o zkoumání života po životě I když půjdu roklí šeré smrti (2003), příběh z historického Londýna …o psu nemluvě (2012) a soubor povídek Vnitřní záležitosti (2013). Řada povídek jí v češtině vyšla i v antologiích. Pro autorku je typický čtivý, svěží styl a sympatičtí hrdinové, kteří v rámci výjimečných situací odvážně a cílevědomě řeší problémy, před nimiž se ocitnou. Willisová je talentovaná spisovatelka, schopná napsat lehkou humoresku stejně jako procítěné drama. Connie Willisová žije v Coloradu se svým manželem, profesorem fyziky, dvěma kočkami a buldokem Bunterem. Mají dospělou dceru Cordelii.  

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jejj systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.

Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně.

Jurský park, jenž patří k nejslavnějším knihám žánru sci-fi, nás vtahuje do ztraceného světa pradávných živočichů, který na zeměkouli kdysi skutečně existoval. V napínavém příběhu sledujeme dobrodružství, u jehož počátků stála odvěká lidská pýcha toužící ovládat živly mocnější než člověk. Příběh je vyprávěn z pohledu zúčastněných postav: protiváhou chamtivých sobců je paleontolog Grant, na kterého by se hodila přezdívka Indiana Bones, a také Tim a Lex – vnuk a vnučka miliardáře, který chce na riskantním projektu znovuzrození dinosaurů velkolepě vydělat. Jenže „život je ve skutečnosti celou řadou náhod, z nichž každá událost může změnit všechny následující zcela nepředvídatelným až zničujícím způsobem“ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- John Michael Crichton (1942-2008) byl americký spisovatel, scenárista a filmový a televizní producent. Napsal celou řadu knih, zejména se sci-fi tematikou, které byly přeloženy do přibližně 30 jazyků, některým z nich se dostalo i úspěšného televizního ztvárnění (Jurský park, Pojídači mrtvých). Podílel se na vytvoření úspěšného seriálu Pohotovost. Ve svém díle v mnoha případech dobře zužitkoval své vzdělání v oboru medicíny a antropologie.