Vnitřní záležitosti / Connie Willisová

Svižně napsaný příběh s prvky sci-fi od známé autorky Connie Willisové se odehrává v blízké budoucnosti, kdy bude možné, k nepřetržité komunikaci a dostupnosti přes sociální sítě i neustálému vylepšování technologií podstoupit operativní zákrok, který propojí partnery tak, aby vnímali pocity a myšlenky druhého. Právě to nabídne Briddey Flanniganové její přítel Trent namísto zásnubního prstenu. Briddey je nadšená, vždyť EED zákrok prohloubí jejich vzájemnou lásku a umožní jim dokonalé souznění. K zasnoubení má dojít po úspěšném navázání spojení po operaci. Briddey navíc doufá, že se tím konečně dostane z dosahu přílišné péče a starostlivosti své irské rodiny. Jenomže věci se nakonec nevyvinou přesně podle plánu. Po probuzení z narkózy čeká Briddey překvapení: k propojení sice došlo, ale zcela jinému, než předpokládala. Od té chvíle se rozjíždí napínavý a vtipný příběh, který převrátí Briddeyin dosavadní život naruby a dovede ji k zásadnímu přehodnocení pohledu na lidi kolem sebe. Uznávaná autorka sci-fi brilantně namíchala příběh, který spojuje to nejlepší z napínavé detektivky a romantické komedie. -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Connie Willisová (*1945), vlastním jménem Constance Elaine Trimmer Willisová, je v současné době zřejmě nejpopulárnější americkou sci-fi autorkou střední generace. Původním povoláním učitelka publikovala svou první povídku v roce 1971, ale prosadila se až v roce 1982, kdy za své dvě povídky obdržela ceny Hugo a Nebula. Od té doby nasbírala za svou tvorbu řadu ocenění, například sedm cen Nebula, jedenáct cen Hugo, titul velmistryně SFWA, organizace amerických spisovatelů sci-fi a fantasy, a byla uvedena do Síně slávy v rámci žánru sci-fi. Mimořádný kritický ohlas zaznamenal její první samostatný román Lincoln’s Dreams (Lincolnovy sny, 1987) s motivem psychického spojení s minulostí, konkrétně s dobou války Severu proti Jihu. Česky z jejích mnoha titulů vyšel Hugem oceněný román Kniha posledního dne (2012), který je postaven také na tématu cestování časem do minulosti, tentokrát do morem stiženého středověku, dále román o zkoumání života po životě I když půjdu roklí šeré smrti (2003), příběh z historického Londýna …o psu nemluvě (2012) a soubor povídek Vnitřní záležitosti (2013). Řada povídek jí v češtině vyšla i v antologiích. Pro autorku je typický čtivý, svěží styl a sympatičtí hrdinové, kteří v rámci výjimečných situací odvážně a cílevědomě řeší problémy, před nimiž se ocitnou. Willisová je talentovaná spisovatelka, schopná napsat lehkou humoresku stejně jako procítěné drama. Connie Willisová žije v Coloradu se svým manželem, profesorem fyziky, dvěma kočkami a buldokem Bunterem. Mají dospělou dceru Cordelii.  

Ten zážitek si málokdo na světě chtěl nechat ujít. Tajemné zelené záblesky, snad až odkudsi z hlubin vesmíru, šlehaly oblohou, celou noc trvala ta ohromující podívaná. Pro drtivou většinu lidstva to byla poslední věc, kterou viděla. Nadpozemský jev většinu zemské populace oslepil. Jedna katastrofa by však planetu nezdecimovala. Musela se k ní připojit druhá. Průmyslové rostliny, genetickou mutací proměněné v pohyblivá, jedovatě žahající monstra, využijí oslabení pána tvorstva a začnou jejj systematicky vyhlazovat z povrchu zemského. Nastal den trifidů. Bude zároveň posledním dnem člověka? Na to odpovídá klasická katastrofická sci-fi britského autora, nad jejíž četbou se nechce věřit, že vznikla před více než půl stoletím.  -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- John Wyndham, vlastním jménem John Wyndham Parkes Lucas Benyon Harris (1903-1969) byl britský spisovatel, autor především postapokalyptické science fiction. Je řazen mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction. Narodil v anglické obci Knowle jako syn advokáta. Rané dětství prožil v birminghamské čtvrti Edgbaston. Když mu bylo osm let, jeho rodiče se rozvedli a on a jeho bratr Vivian Beynon Harris (stal se také spisovatelem) strávili zbytek svého dětství v řadě internátních škol, ze kterých nejdéle pobyl v Bedales (v letech 1918–1921) poblíž Petersfieldu v Hampshire. Školu opustil v osmnácti letech a následně zkoušel studovat právo. Prošel pak řadou různých profesí (například práce na farmě nebo v reklamní agentuře), většinou se však spoléhal na finanční příspěvky od své rodiny.Roku 1925 se začal živit psaním a prodal své první krátké povídky. Během třicátých let napsal pod různými pseudonymy (například jako John Beyon nebo John B. Harris) množství povídek pro americké pulpové magazíny. Kromě sci-fi psal i detektivní příběhy. Jeho práce se však nevymykaly z průměru tehdejší produkce. V letech 1940 až 1943 pracoval jako civilní zaměstnanec pro britskou vládu v oblasti cenzury, poté narukoval do armády, sloužil v Royal Corps of Signals (spojaři) a zúčastnil se vylodění v Normandii. Po skončení války pokračoval v psaní, své povídky i romány vydával opět převážně na americkém trhu.Inspirován úspěchem svého bratra, který měl vydané již čtyři knihy, změnil počátkem padesátých let styl a začal psát postapokalyptické romány. Hned první z nich, Den trifidů (1951, The Day of the Triffids), vydaný pod jménem John Wyndham, mu přinesl obrovský úspěch, kterého ve svých dalších dílech již nedosáhl. Během svého života napsal jako John Wyndham šest dalších sci-fi románů. Roku 1963 se ve svých šedesáti letech oženil s Grace Wilsonovou, se kterou žil v Petersfieldu v blízkosti areálu školy Bedales. Zemřel roku 1969 v Londýně. Svá díla psal jako vědeckofantastické morality, které jsou pro svou angažovanost, humanismus a optimismus srovnávány s díly H. G. Wellse.

Carmilla je právem považována za jednu ze dvou nejslavnějších a nejoblíbenějších vampýrských knih tou druhou je Dracula Brama Stokera (kterého Carmilla zásadně ovlivnila). Lauře je devatenáct let a žije s otcem na zámku ve Štýrsku. Otec se jí snaží nahradit i matku, která jí zemřela velmi záhy, a tak Laura prožívá dětství i dospívání plné lásky a přepychu. Touží po vztahu a milování s mužem, což ale u neprovdané dívky jejího společenského postavení není v 19. století dost dobře možné, a tak svou potřebu něhy ukájí v náručích přítelkyň. Právě jedna z nich, Berta, neteř a schovanka otcova přítele generála Spielsdorfa, však za záhadných okolností náhle umírá, právě když má přijet za Laurou na návštěvu. V tu chvíli se za okolností neméně podivných zjeví překrásná Carmilla, která se zdá být více než dostatečnou náhradou zemřelé přítelkyně.

Scarlet je rozvedená, pětatřicetiletá matka dvou dcer a pracuje jako rentgenová laborantka. Je pátek odpoledne a má službu v nemocnici, dcery poslala na víkend za otcem. Na příjem přivážejí umírající, ošklivě pokousanou a vyhublou dívku, a její rentgenový snímek prozrazuje to, o čem se v lékařských kruzích s hrůzou již pár dnů hovoří. Z Evropy se šíří záhadný virus a svět je zachvácen pandemií, která postupuje neuvěřitelně rychle. Projevuje se nesnesitelnou bolestí břicha a bleskovým úbytkem váhy, a pak už je jen smrt. Mrtví však nenacházejí klid, ale mění se v šouravé zombie, a hledají, čím by ukojili svůj neutišitelný hlad. Vábí je lidské maso a lačně se na ně vrhají. Jedinou obranou živých je rychlost a zásah do mozku zombie. Scarlet se upne k tomu, aby zachránila své dcery za každou cenu. Musí je odvézt na jediné bezpečné místo k přežití, které zná. Na ranč Červený vrch. Román Červený vrch vás uchvátí od první stránky a nepustí až do omračujícího závěru. Autorka bestsellerů Jamie McGuire se zde předvedla v nezapomenutelné formě.