Slunce se zřítilo a je zavalila tma: ukázka z knihy Hirošima

„Do vzduchu se zvedla gigantická mračna prachu, nebe ztemnělo… den se proměnil v noc… Zachvátila ho taková panika, že si ani nevzpomněl na přítele Macua pod troskami, a vyřítil se na ulici.“

Slunce se zřítilo a je zavalila tma...

John Hersey líčí vzájemně se proplétající osudy šesti přeživších lidí v Hirošimě v hodinách a dnech po útoku. Přináší kroniku života mezi doutnajícími troskami plnými radioaktivity, líčí lidskost v jejích nejhorších a nejlepších projevech, je plná příběhů nezměrné obětavosti, nesnesitelné bolesti a zármutku.

V pozadí cítíme otázku, zda je vyhlazovací válka – i ta s dálkově ovládanými drony, vojenskými roboty a ohromující technickou a ekonomickou převahou – oprávněná, i když snad slouží spravedlivému účelu. Co když z ní vyplývající duchovní i hmotné zlo a vybičovaná nenávist obsahuje důsledky, které daleko převažují všechno dobré, co by vítězství mělo přinést? A lze vůbec konečné vítězství takto vybojovat? Kdy budeme schopni jasně odpovědět?

Přečtěte si krátkou ukázku z knihy:

Když se reverend Kijoši Tanimoto bezprostředně po výbuchu divoce vyřítil z usedlosti Macui a užasle se zahleděl na zakrvácené vojáky u vstupu do krytu, který předtím vykopali,připojil se soucitně ke staré paní, která přešla kolem jako v transu, levou rukou se držela za hlavu,pravou si na zádech přizvedávala tří - nebo čtyřletého chlapce a kříčela: "Jsem zraněná! Jsem zraněná! Jsem zraněná!" Pan Tanimoto si vzal její dítě na svoje záda a vedl ženu za ruku dolů po ulici potemnělé sloupcem prachu, o němž si myslel, že se vyskytuje pouze na tomto místě. Zavedl ženu do nedaleké školy, která byla už dřív zřízena jako nouzová nemocnice. Tímto starostlivým jednáním se pan Tabnimoto na místě zbavil pocitu hrůzy. Ve škole ho velice překvapilo, že na podlaze se všude válí sklo a že na ošetření už čeká padesát nebo šedesát raněných. Pomyslel si, že i když poplach odvolali a on neslyšel žádná letadla, musely spadnout ještě nějaké další bomby. Napadlo ho, že z vyvýšeniny v hedvábníkové zahradě by se mohl rozhlédnout po celém Koi - dokonce po celé Hirošimě - a rozběhl se zpátky k usedlosti.