Jana Eyreová / Charlotte Brontëová

Jana Eyrová je sirotek, kterého vychovává jeho teta, paní Reedová. Teta dá malou Janu do internátní školy, kde se s dětmi nikdo nemazlí, je s nimi zacházeno přímo nelidsky. Jana si najde kamarádku Helenu, ale ta umírá. Poté, co Jana opustí školu, pracuje jako vychovatelka. Poznává pana Rochestera, majitele sídla, kde pracuje. Zamilují se do sebe. Je však jejich lásce přáno ?V řadě povinná četba vycházejí adaptace světových literárních děl pro malé čtenáře. Jsou zjednodušena a opatřena spoustou obrázků.

CD/mp3 Čtenářsky velmi oblíbený román z viktoriánské éry. Romantický příběh velké osudové lásky Jany Eyrové a pana Rochestera je známý také z mnohých filmových zpracování. Jde o dílo, které je něčím víc, než růžovou knihovnou. Zjevuje totiž pravdu o světě lidských bojů, proher a vítězství. Gabriela Vránová ve své interpretaci klade hlavní důraz na nadšení hlavní hrdinky utkat se čestně se svým osudem i její neutuchající víru a naději. Čte: Gabriela Vránová Celkový čas: 4h 23min.

Ubohý sirotek Jane Eyrová nemá nikoho, kdo by jí chránil před zlými příbuznými a učiteli. Odhodlaná najít své štěstí se stane vychovatelkou a začne tak svůj nový život v Thornfield Hall. Zanedlouho však Jane zjistí, že Thornfield a vlastník usedlosti pan Rochester před ní skrývá tajemství. Čí je to hrozný smích, co slýchá? Kdo založil oheň, při němž pan Rochester zahynul? Proč jsou v noci slyšet ty děsivé výkřiky…?   Poor orphan Jane Eyre has no one to protect her from evil relatives and teachers. Determined to find her happiness, she becomes an educator and begins her new life at Thornfield Hall. However, Jane soon finds out that Thornfield and the owner of the homestead, Mr. Rochester, are hiding secrets from her. Whose terrible laughter is he hearing? Who started the fire that killed Mr. Rochester? Why are those scary cries heard at night? ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Charlotte Brontëová (1816-1855) byla anglická spisovatelka, třetí nejstarší z pěti sester Brontëových. Její romány se, stejně jako romány jejích sester, počítají ke klasickým dílům anglické literatury.Narodila se ve vsi Thornton poblíž Bradfordu v rodině kněze Patricka Brontëho. Její dvě mladší sestry, Emily Brontëová a Anne Brontëová, byly také spisovatelky. V roce 1820 se rodina přestěhovala do Haworthu, kde byl Partick Brontë jmenován vikářem. V roce 1824 byla se svými třemi sestrami poslána do dívčí školy v Cowan Bridge v Lancashire (tuto školu později popsala v románu Jana Eyrová). Chudé poměry, v nichž tam žila, ovlivnily její zdraví a psychický vývoj a uspíšily smrt jejích dvou starších sester, Mary a Elizabeth, které obě zemřely v roce 1825 na tuberkulózu.Charlotte pokračovala ve studiu na škole v Mirfieldu v letech 1831 - 1832. Zde potkala mnoho svých celoživotních přátel. V roce 1833 publikovala pod pseudonymem Wellesley relativně bezvýznamnou novelu The Green Dwarf (Zelený skřítek), později se živila jako učitelka a guvernantka v mnoha rodinách po celém Yorkshire. V roce 1842 Charlotte a Emily odcestovaly do Bruselu, kde se chtěly nechat zaměstnat v penzionátu - Charlotte učila angličtinu, Emily hudbu. V říjnu 1842 ale Emily zemřela a Charlotte odjela zpět do Anglie, nicméně v lednu 1843 se do penzionátu vrátila. Druhý pobyt ale byl velmi nešťastný, stýskalo se jí po domově. V lednu 1844 se tedy vrátila do Haworthu.V září 1848 zemřel její bratr Branwell, jediný syn rodiny na bronchitidu a celkovou sešlost, posílenou silným alkoholismem. Charlotte ale věřila, že zemřel na tuberkulózu. Na tuberkulózu také zemřely Emily Brontëová (v prosinci 1848) a Anne Brontëová (v květnu 1849).Po smrti svých sourozenců tedy Charlotte Brontëová žila sama se svým otcem. Oslněna vidinou nesmírného úspěchu, který měl vzejít z Jany Eyrové několikrát navštívila Londýn a odhalila svou pravou identitu a začala se pohybovat ve vznešenějším prostředí, spřátelila se s lidmi jako Harriet Martineau, Elizabeth Gaskell, William Makepeace Thackeray a George Henry Lewes. Nikdy se už nevrátila do Haworthu na víc než několik týdnů.V červnu 1854 si vzala Arthura Bell Nichollse, otcova vikáře. Její úmrtní list označuje za příčinu její smrti tuberkulózu, její časté zvracení v posledních dnech života by ale svědčilo o těhotenství. Existují také náznaky, že mohla zemřít na tyfus, který by mohla dostat od Tabithy Ackroydové, své služebné, která zemřela na tyfus krátce předtím. Byla pohřbena v rodiné hrobce v Haworthu.

Novela Lady Fuckingham aneb Všichni to přece dělají byla poprvé publikována na pokračování v erotické revue The Pearl, která vycházela v prudérní viktoriánské Anglii mezi lety 1879 a 1880. Objevila se nečekaně a její iniciátoři dosud zůstávají obestřeni tajemstvím. Šířila se mezi nejvybranější společností z vysokých kruhů, která si v soukromí nestydatě libovala ve skotačivých dobrodružstvích mladých aristokratických hrdinek se svými spolužačkami, služkami a komorníky. Po vydání osmnáctého čísla revue za stejně podivných okolností zanikla. Zpověď nebedné dámy, Lady Fuckingham, své publikum nadlouho přežila a dodnes patří k vrcholů lechtivé literatury.